fulltext pdf file (40 MB)
Share Embed Flag
Download ePaper

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)

sci.muni.cz
28.06.2014 Views

T3.4 ·irokolisté suché trávníky suché trávníky kromû spásání vyuÏívány také jako jednoseãné louky. Ve spásan˘ch porostech se jako dominanta zpravidla uplatÀuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), v kosen˘ch ãastûji pfievládá svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus). Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií, Ú‰tûcko, Kokofiínsko, ‰ir‰í okolí Slaného, Loun, Îatce a Podbofian, obvody Doupovsk˘ch hor, okolí Prahy a âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Pootaví, okolí âeského Krumlova, dolní a stfiední Pojizefií, povodí Cidliny, okolí Hofiic, Hradce Králové, obvody Îelezn˘ch hor, Litomy‰lsko, Posvitaví, Moravsk˘ kras, okolí Brna, Znojma, Mikulova, Bfieclavi, âejãe, Kyjova, obvody Îdánického lesa a Litenãick˘ch vrchÛ, Bílé Karpaty, obvody Host˘nsk˘ch vrchÛ, okolí Pfierova, Prostûjova, Olomouce, Krnova a Opavy, vzácnûji i jinde. Poznámka k mapování. Pfii mapování pro program Natura 2000 je nutno zvlá‰È uvádût porosty s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a lokality s rozpt˘len˘mi kefii jalovce obecného (Juniperus communis), a to s následujícími kódy: T3.4A – porosty s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a s jalovcem, T3.4B – bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch a s jalovcem, T3.4C – s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a bez jalovce, T3.4D – bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch a bez jalovce. OhroÏení. Neobhospodafiování pozemkÛ, spad atmosférického dusíku a následn˘ vznik druhovû chud˘ch porostÛ s vysokou biomasou váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum), zarÛstání invazními dfievinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum a Robinia pseudacacia, v˘sadby Pinus sylvestris, pfiípadnû P. nigra. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ. Variabilita. Od bûÏnû roz‰ífien˘ch typÛ ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ se ponûkud odli‰ují porosty s dominantní pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) na bíl˘ch stráních v Polabí a dolním Poohfií, nejtypiãtûji na Litomûfiicku, v okolí ·tûtí a Loun. Na rozdíl od podjednotky T3.2 Pûchavové trávníky v nich vesmûs chybûjí skalní druhy (napfi. Festuca pallens) a druhové sloÏení naopak pfiipomíná spí‰e ‰irokolisté suché trávníky. Jin˘m specifick˘m typem ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ jsou druhovû bohaté suché louky v Bíl˘ch Karpatech, které obsahují mnoho druhÛ such˘ch lemÛ a druhÛ podrostu teplomiln˘ch doubrav, napfi. Carex montana, Clematis recta, Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Primula veris, Serratula tinctoria, Trifolium rubens aj. Bílá stráÀ se svahov˘mi nátrÏemi v kfiídov˘ch slínovcích a vegetací ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ u Lysé nad Labem. 137

T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Linum catharticum – len poãistiv˘ Ononis spinosa – jehlice trnitá Plantago media – jitrocel prostfiední Polygala comosa – vítod chocholat˘ Potentilla heptaphylla – mochna sedmilistá Prunella grandiflora – ãernohlávek velkokvût˘ Ranunculus polyanthemos – pryskyfiník mnohokvût˘ Salvia pratensis – ‰alvûj luãní Sanguisorba minor – krvavec men‰í Securigera varia – ãiãorka pestrá Trifolium montanum – jetel horsk˘ Bûlokarpatské louky s roztrou‰en˘mi duby se vyznaãují neobyãejnou druhovou bohatostí. Na paleogénních vápnit˘ch pískovcích se zde vyskytují spoleãnû druhy such˘ch trávníkÛ, mezofilních luk, lesních lemÛ i druhy lesní. âertoryje na StráÏnicku. Management. OdstraÀování dfievin, alespoÀ jednou za dva roky kosení nebo pastva. Literatura. Klika 1933, Vicherek 1959, Vicherek & Unar 1971, Tlusták 1975, Bure‰ 1976, Studniãka 1980, Toman 1988a, d. Druhová kombinace Bylinné patro Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Anthyllis vulneraria – úroãník bolhoj Arrhenatherum elatius – ovsík vyv˘‰en˘ Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá Briza media – tfieslice prostfiední Bromus erectus – svefiep vzpfiímen˘ Carex montana – ostfiice horská Carlina acaulis – pupava bezlodyÏná C. vulgaris – pupava obecná Centaurea scabiosa – chrpa ãekánek Cirsium acaule – pcháã bezlodyÏn˘ C. pannonicum – pcháã panonsk˘ Dactylis glomerata – srha laloãnatá Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá Filipendula vulgaris – tuÏebník obecn˘ Fragaria viridis – jahodník trávnice Galium verum – svízel syfii‰Èov˘ Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum – devaterník velkokvût˘ tmav˘ Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná Knautia arvensis – chrastavec rolní K. kitaibelii – chrastavec KitaibelÛv Koeleria pyramidata – smûlek jehlancovit˘ Leontodon hispidus – máchelka srstnatá Mechorosty Campylium chrysophyllum – zelenka zlatolistá Eurhynchium hians – trnûnka odstálá Fissidens dubius – krondlovka klamná Homalothecium lutescens – kfiivoãepka Ïlutá T3.5 Acidofilní suché trávníky Acidophilous dry grasslands Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia) (* important orchid sites – prioritní stanovi‰tû) (viz také T3.3 a T3.4) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz také T3.1, T3.2, T3.3 a T3.4) CORINE. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands Pal. Hab. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands EUNIS. E1.1/P-34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands Fytocenologie. Svaz Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz také T3.4): Potentillo opacae-Festucetum sulcatae (Klika 1951) Toman 1977, Pulsatillo pratensis- Avenochloetum pratensis Kolbek 1978, Calluno-Festucetum rupicolae Bure‰ 1976 prov., Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis Chytr˘ et al. 1997, Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae (Vicherek 1962) Vicherek et al. in Chytr˘ et al. 1997. – Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967 (viz také T5.5 a T6.1): Jasiono montanae-Festucetum ovinae Klika 1941 (viz také T5.5) Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy Struktura a druhové sloÏení. Nízké, víceménû zapojené trávníky s dominancí trav Avenula pratensis, Festuca ovina, F. rupicola nebo Phleum phleoides. Vyskytují se v nich druhy such˘ch trávníkÛ se ‰irokou ekologickou amplitudou, doprovázené rÛzn˘mi acidofyty, napfi. Agrostis capillaris, A. vinealis, Jasione montana, Lychnis viscaria a Rumex acetosella. Pravidelnû b˘vají zastoupeny mechy, napfi. Hypnum cupressiforme, v rozvolnûnûj‰ích porostech také li‰ejníky. 138

T3.4 ·irokolisté suché trávníky<br />

suché trávníky kromû spásání vyuÏívány také jako<br />

jednoseãné louky. Ve spásan˘ch porostech se jako<br />

dominanta zpravidla uplatÀuje váleãka prapofiitá<br />

(Brachypodium pinnatum), v kosen˘ch ãastûji pfievládá<br />

svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus).<br />

Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií,<br />

Ú‰tûcko, Kokofiínsko, ‰ir‰í okolí Slaného, Loun,<br />

Îatce a Podbofian, obvody Doupovsk˘ch hor, okolí<br />

Prahy a âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Pootaví, okolí<br />

âeského Krumlova, dolní a stfiední Pojizefií, povodí<br />

Cidliny, okolí Hofiic, Hradce Králové, obvody<br />

Îelezn˘ch hor, Litomy‰lsko, Posvitaví, Moravsk˘<br />

kras, okolí Brna, Znojma, Mikulova, Bfieclavi, âejãe,<br />

Kyjova, obvody Îdánického lesa a Litenãick˘ch<br />

vrchÛ, Bílé Karpaty, obvody Host˘nsk˘ch vrchÛ,<br />

okolí Pfierova, Prostûjova, Olomouce, Krnova<br />

a Opavy, vzácnûji i jinde.<br />

Poznámka k mapování. Pfii mapování pro program<br />

Natura 2000 je nutno zvlá‰È uvádût porosty<br />

s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a lokality<br />

s rozpt˘len˘mi kefii jalovce obecného (Juniperus<br />

communis), a to s následujícími kódy: T3.4A – porosty<br />

s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch a s jalovcem,<br />

T3.4B – bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch<br />

a s jalovcem, T3.4C – s v˘znaãn˘m v˘skytem<br />

vstavaãovit˘ch a bez jalovce, T3.4D – bez v˘znaãného<br />

v˘skytu vstavaãovit˘ch a bez jalovce.<br />

OhroÏení. Neobhospodafiování pozemkÛ, spad<br />

atmosférického dusíku a následn˘ vznik druhovû<br />

chud˘ch porostÛ s vysokou biomasou váleãky<br />

prapofiité (Brachypodium pinnatum), zarÛstání invazními<br />

dfievinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum<br />

a Robinia pseudacacia, v˘sadby Pinus sylvestris, pfiípadnû<br />

P. nigra.<br />

50<br />

<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />

51°<br />

55<br />

60<br />

50°<br />

65<br />

70<br />

49°<br />

12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />

Roz‰ífiení ‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ.<br />

Variabilita. Od bûÏnû roz‰ífien˘ch typÛ ‰irokolist˘ch<br />

such˘ch trávníkÛ se ponûkud odli‰ují porosty<br />

s dominantní pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans)<br />

na bíl˘ch stráních v Polabí a dolním Poohfií, nejtypiãtûji<br />

na Litomûfiicku, v okolí ·tûtí a Loun. Na rozdíl<br />

od podjednotky T3.2 Pûchavové trávníky v nich vesmûs<br />

chybûjí skalní druhy (napfi. Festuca pallens) a druhové<br />

sloÏení naopak pfiipomíná spí‰e ‰irokolisté suché<br />

trávníky. Jin˘m specifick˘m typem ‰irokolist˘ch<br />

such˘ch trávníkÛ jsou druhovû bohaté suché louky<br />

v Bíl˘ch Karpatech, které obsahují mnoho druhÛ<br />

such˘ch lemÛ a druhÛ podrostu teplomiln˘ch<br />

doubrav, napfi. Carex montana, Clematis recta,<br />

Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Primula veris,<br />

Serratula tinctoria, Trifolium rubens aj.<br />

Bílá stráÀ se svahov˘mi nátrÏemi v kfiídov˘ch slínovcích a vegetací<br />

‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ u Lysé nad Labem.<br />

137

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!