fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
T3.3 Úzkolisté suché trávníky Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) s v˘skytem druhÛ vázan˘ch v âR v˘hradnû nebo pfieváÏnû na panonskou oblast jiÏní Moravy, napfi. Allium flavum, Chamaecytisus austriacus, Cytisus procumbens, Dianthus pontederae, Dorycnium germanicum, Inula ensifolia, I. oculus-christi, Linaria genistifolia, Polygala major a Pulsatilla grandis. Vyskytují se na jiÏní Moravû na jih od Brna, a to na spra‰ích a vápnit˘ch paleogénních a neogénních sedimentech v ‰ir‰ím okolí Buãovic, âejãe, Hustopeãí, Mikulova a na jihozápadních v˘bûÏcích Bíl˘ch Karpat od Velké nad Veliãkou smûrem na západ, na vápencích Pavlovsk˘ch vrchÛ a jiÏního okraje Moravského krasu, na permokarbonsk˘ch slepencích a bazick˘ch horninách krystalinika vãetnû hadcÛ v údolí Dyje, Rokytné, Jihlavy a Oslavy. Z fytocenologického hlediska jde o asociace Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati, Dorycnio sericei-Caricetum humilis, Inulo oculi-christi- Stipetum pulcherrimae, Ranunculo illyrici-Festucetum valesiacae, Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis, Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae a jihomoravské v˘skyty asociace Avenastro besseri-Stipetum joannis. Suché trávníky asociace Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae na kysel˘ch horninách krystalinika (Ïula, rula a granulit) v území mezi Brnem a Znojmem rovnûÏ obsahují panonské druhy Allium flavum, Linaria genistifolia a Pulsatilla grandis, vzhledem k v˘znaãnému zastoupení acidofytÛ v‰ak je pro úãely programu Natura 2000 za subpanonské stepní trávníky nepovaÏujeme. Úzkolist˘ such˘ trávník s kavylem vláskovit˘m (Stipa capillata) a katránem tatarsk˘m (Crambe tataria) na svazích tvofien˘ch vápnit˘mi pískovci s pfiekryvem spra‰e, tzv. ‰pidlácích, u âejãe na Hodonínsku. V programu Natura 2000 je tento biotop hodnocen jako panonsk˘ spra‰ov˘ stepní trávník. Panonské spra‰ové stepní trávníky (T3.3B) s dominancí kavylu vláskovitého (Stipa capillata) nebo kavylu sliãného (S. pulcherrima) a v˘skytem druhÛ Astragalus onobrychis, Campanula sibirica, Chamaecytisus austriacus, Crambe tataria, Dianthus pontederae, Dorycnium germanicum, Iris pumila, Jurinea mollis, Taraxacum serotinum a Viola ambigua. Vyskytují se na hlub‰ích ãernozemích nebo pararendzinách na spra‰i, pfiípadnû vápnit˘ch paleogénních ãi neogénních sedimentech v ‰ir‰ím okolí Buãovic, Sokolnic, Hustopeãí, âejãe, Velk˘ch Bílovic a Mikulova na jiÏní Moravû. Z fytocenologického hlediska jde o asociace Astragalo exscapi-Crambetum tatariae a Astragalo austriaci-Stipetum capillatae. V rámci ostatních, „nepanonsk˘ch“ typÛ se dále rozli‰ují porosty s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch (T3.3C) a porosty bez v˘znaãného v˘skytu vstavaãovit˘ch (T3.3D). OhroÏení. Neobhospodafiování pozemkÛ, spad atmosférického dusíku a následná expanze trav Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos, spojená s vymizením vzrÛstovû niωích druhÛ rostlin, zarÛstání invazními dfievinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum a Robinia pseudacacia, v˘sadby Pinus sylvestris, pfiípadnû P. nigra. Management. OdstraÀování dfievin, pastva ovcí a koz. Literatura. Vicherek & Unar 1971, Kolbek 1975, 1978a, 1979, Chytr˘ & Vicherek 1996, Chytr˘ et al. 1997, Tich˘ et al. 1997. Druhová kombinace Bylinné patro Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg Achillea collina – fiebfiíãek chlumní A. pannonica – fiebfiíãek panonsk˘ Artemisia campestris – pelynûk ladní A. pontica – pelynûk pontick˘ Asperula cynanchica – mafiinka psí Aster linosyris – hvûzdnice zlatovlásek Astragalus austriacus – kozinec rakousk˘ A. exscapus – kozinec bezlodyÏn˘ A. onobrychis – kozinec viãencovit˘ Bothriochloa ischaemum – vousatka prstnatá Campanula sibirica – zvonek sibifisk˘ Carex humilis – ostfiice nízká C. supina – ostfiice drobná 135
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Centaurea stoebe – chrpa latnatá Crambe tataria – katrán tatarsk˘ Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum – hvozdík kartouzek prav˘ D. pontederae – hvozdík PontederÛv Dorycnium germanicum – bílojetel nûmeck˘ Elytrigia intermedia – p˘r prostfiední Eryngium campestre – máãka ladní Erysimum crepidifolium – tr˘zel ‰kardolist˘ Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá F. valesiaca – kostfiava valiská Fragaria viridis – jahodník trávnice Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná Iris pumila – kosatec nízk˘ Jurinea mollis – sinokvût mûkk˘ Koeleria macrantha – smûlek ‰tíhl˘ Medicago falcata – tolice srpovitá Phleum phleoides – bojínek tuh˘ Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní Potentilla arenaria – mochna píseãná P. argentea – mochna stfiíbrná Pseudolysimachion spicatum – rozrazil klasnat˘ Scabiosa ochroleuca – hlaváã Ïlutav˘ Seseli hippomarathrum – sesel fenyklov˘ Silene otites s. lat. – silenka u‰nice Stipa capillata – kavyl vláskovit˘ S. eriocaulis – kavyl jiÏní S. joannis – kavyl IvanÛv S. pulcherrima – kavyl sliãn˘ S. smirnovii – kavyl SmirnovÛv S. tirsa – kavyl tenkolist˘ S. zalesskii – kavyl olysal˘ Teucrium chamaedrys – oÏanka kalamandra Thymus glabrescens – matefiídou‰ka olysalá T. pannonicus – matefiídou‰ka panonská Verbascum lychnitis – divizna knotovitá V. phoeniceum – divizna brunátná Veronica prostrata – rozrazil rozprostfien˘ Viola ambigua – violka obojetná T3.4 ·irokolisté suché trávníky Broad-leaved dry grasslands Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia) (* important orchid sites – prioritní stanovi‰tû) (viz také T3.3 a T3.5), 5130 Juniperus communis formations on heaths or calcareous grasslands (jen T3.4A a T3.4B, viz také T8.1 a T8.2) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz také T3.1, T3.2, T3.3 a T3.5) CORINE. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands Pal. Hab. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands EUNIS. E1.1/P-34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands Fytocenologie. Svaz Bromion erecti Koch 1926 (viz také T3.3): Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati Klika 1933, Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae Klika 1933, Ononido spinosae-Cirsietum acaulis Miky‰ka 1956, Festuco- Brachypodietum pinnati Mahn 1965, Adonido-Brachypodietum pinnati (Libbert 1933) Krausch 1961, Lino tenuifolii- Ononidetum spinosae Toman 1977, Pulsatillo pratensis- Globularietum elongatae Toman 1977, Brachypodio pinnati- Seslerietum Klika 1929, Corothamno-Brachypodietum pinnati Vicherek et Holubová in Vicherek et Unar 1971 ms., Potentillo albae-Brachypodietum pinnati Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Brachypodio-Molinietum Klika 1939, Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris Studniãka 1980, Potentillo reptantis-Caricetum flaccae Studniãka 1980, Astragalo ciceris- Vicietum tenuifoliae Toman 1988, Gentiano germanicae- Koelerietum pyramidatae Oberdorfer 1978. – Svaz Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz také T3.5): Scabioso-Phleetum Vicherek 1959 Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy Struktura a druhové sloÏení. Zapojené aÏ mezernaté trávníky s dominancí váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum), pfiípadnû svefiepu vzpfiímeného (Bromus erectus), v niωí vrstvû zpravidla s v˘razn˘m zastoupením kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhovû bohaté, s vût‰ím mnoÏstvím ‰irokolist˘ch vytrval˘ch bylin. V nûkter˘ch oblastech, hlavnû v Bíl˘ch Karpatech, jsou v˘znamnû zastoupeny druhy ãeledi Orchidaceae. Mechové patro má obvykle niωí pokryvnost. Mechorosty a li‰ejníky Abietinella abietina – zpefienka jedlová Cladonia convoluta – dutohlávka endiviolistá C. foliacea – dutohlávka listovitá C. rangiformis – dutohlávka bodlavá C. symphycarpa – dutohlávka Fulgensia fulgens – bl˘skavka Ïlutá Rhytidium rugosum – ãefiitka statná Weissia controversa – termovka zelená Ekologie. Mírnûj‰í svahy, zpravidla orientované k jihu, ale v nejteplej‰ích oblastech i k ostatním svûtov˘m stranám vãetnû severu. PÛdy jsou stfiednû hluboké aÏ hluboké, nejãastûji na mûkãích sedimentárních horninách kfiídy (tzv. bílé stránû), star‰ích i mlad‰ích tfietihor, na spra‰ích a podsvahov˘ch deluviích. Vzhledem k vy‰‰í primární produktivitû neÏ u jin˘ch typÛ such˘ch trávníkÛ byly ‰irokolisté 136
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 182 and 183: L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
- Page 184 and 185: L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Centaurea stoebe – chrpa latnatá<br />
Crambe tataria – katrán tatarsk˘<br />
Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum<br />
– hvozdík kartouzek prav˘<br />
D. pontederae – hvozdík PontederÛv<br />
Dorycnium germanicum – bílojetel nûmeck˘<br />
Elytrigia intermedia – p˘r prostfiední<br />
Eryngium campestre – máãka ladní<br />
Erysimum crepidifolium – tr˘zel ‰kardolist˘<br />
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka<br />
Festuca rupicola – kostfiava Ïlábkatá<br />
F. valesiaca – kostfiava valiská<br />
Fragaria viridis – jahodník trávnice<br />
Hypericum perforatum – tfiezalka teãkovaná<br />
Iris pumila – kosatec nízk˘<br />
Jurinea mollis – sinokvût mûkk˘<br />
Koeleria macrantha – smûlek ‰tíhl˘<br />
Medicago falcata – tolice srpovitá<br />
Phleum phleoides – bojínek tuh˘<br />
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní<br />
Potentilla arenaria – mochna píseãná<br />
P. argentea – mochna stfiíbrná<br />
Pseudolysimachion spicatum – rozrazil klasnat˘<br />
Scabiosa ochroleuca – hlaváã Ïlutav˘<br />
Seseli hippomarathrum – sesel fenyklov˘<br />
Silene otites s. lat. – silenka u‰nice<br />
Stipa capillata – kavyl vláskovit˘<br />
S. eriocaulis – kavyl jiÏní<br />
S. joannis – kavyl IvanÛv<br />
S. pulcherrima – kavyl sliãn˘<br />
S. smirnovii – kavyl SmirnovÛv<br />
S. tirsa – kavyl tenkolist˘<br />
S. zalesskii – kavyl olysal˘<br />
Teucrium chamaedrys – oÏanka kalamandra<br />
Thymus glabrescens – matefiídou‰ka olysalá<br />
T. pannonicus – matefiídou‰ka panonská<br />
Verbascum lychnitis – divizna knotovitá<br />
V. phoeniceum – divizna brunátná<br />
Veronica prostrata – rozrazil rozprostfien˘<br />
Viola ambigua – violka obojetná<br />
T3.4 ·irokolisté suché trávníky<br />
Broad-leaved dry grasslands<br />
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland<br />
facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia)<br />
(* important orchid sites – prioritní stanovi‰tû)<br />
(viz také T3.3 a T3.5), 5130 Juniperus communis formations<br />
on heaths or calcareous grasslands (jen T3.4A a T3.4B,<br />
viz také T8.1 a T8.2)<br />
Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle<br />
European steppes (viz také T3.1, T3.2, T3.3 a T3.5)<br />
CORINE. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands<br />
Pal. Hab. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands<br />
EUNIS. E1.1/P-34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous<br />
grasslands<br />
Fytocenologie. Svaz Bromion erecti Koch 1926<br />
(viz také T3.3): Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati<br />
Klika 1933, Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae Klika 1933,<br />
Ononido spinosae-Cirsietum acaulis Miky‰ka 1956, Festuco-<br />
Brachypodietum pinnati Mahn 1965, Adonido-Brachypodietum<br />
pinnati (Libbert 1933) Krausch 1961, Lino tenuifolii-<br />
Ononidetum spinosae Toman 1977, Pulsatillo pratensis-<br />
Globularietum elongatae Toman 1977, Brachypodio pinnati-<br />
Seslerietum Klika 1929, Corothamno-Brachypodietum pinnati<br />
Vicherek et Holubová in Vicherek et Unar 1971 ms.,<br />
Potentillo albae-Brachypodietum pinnati Vicherek in Vicherek<br />
et Unar 1971 ms., Brachypodio-Molinietum Klika 1939, Salvio<br />
verticillatae-Sanguisorbetum minoris Studniãka 1980, Potentillo<br />
reptantis-Caricetum flaccae Studniãka 1980, Astragalo ciceris-<br />
Vicietum tenuifoliae Toman 1988, Gentiano germanicae-<br />
Koelerietum pyramidatae Oberdorfer 1978. – Svaz<br />
Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz také T3.5):<br />
Scabioso-Phleetum Vicherek 1959<br />
Fyziotyp. XT Xerotermní aÏ semixerotermní trávníky a lemy<br />
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené<br />
aÏ mezernaté trávníky s dominancí váleãky prapofiité<br />
(Brachypodium pinnatum), pfiípadnû svefiepu vzpfiímeného<br />
(Bromus erectus), v niωí vrstvû zpravidla<br />
s v˘razn˘m zastoupením kostfiavy Ïlábkaté (Festuca<br />
rupicola). Jsou druhovû bohaté, s vût‰ím mnoÏstvím<br />
‰irokolist˘ch vytrval˘ch bylin. V nûkter˘ch oblastech,<br />
hlavnû v Bíl˘ch Karpatech, jsou v˘znamnû<br />
zastoupeny druhy ãeledi Orchidaceae. Mechové patro<br />
má obvykle niωí pokryvnost.<br />
Mechorosty a li‰ejníky<br />
Abietinella abietina – zpefienka jedlová<br />
Cladonia convoluta – dutohlávka endiviolistá<br />
C. foliacea – dutohlávka listovitá<br />
C. rangiformis – dutohlávka bodlavá<br />
C. symphycarpa – dutohlávka<br />
Fulgensia fulgens – bl˘skavka Ïlutá<br />
Rhytidium rugosum – ãefiitka statná<br />
Weissia controversa – termovka zelená<br />
Ekologie. Mírnûj‰í svahy, zpravidla orientované<br />
k jihu, ale v nejteplej‰ích oblastech i k ostatním<br />
svûtov˘m stranám vãetnû severu. PÛdy jsou stfiednû<br />
hluboké aÏ hluboké, nejãastûji na mûkãích sedimentárních<br />
horninách kfiídy (tzv. bílé stránû), star‰ích<br />
i mlad‰ích tfietihor, na spra‰ích a podsvahov˘ch<br />
deluviích. Vzhledem k vy‰‰í primární produktivitû<br />
neÏ u jin˘ch typÛ such˘ch trávníkÛ byly ‰irokolisté<br />
136
Change language