fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou sivou (Festuca pallens) Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, Ralská pahorkatina, údolí Ohfie mezi Karlov˘mi Vary a Kadaní, údolí Vltavy (hlavnû mezi Kam˘kem nad Vltavou a Kralupy nad Vltavou), âesk˘ kras, údolí Berounky, Sázavy, dolní Jizery, stfiední Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy a okrajovû i dal‰ích fiek v âeském masivu, Moravsk˘ kras, Pavlovské vrchy, vzácnû i jinde v tepl˘ch a such˘ch oblastech s v˘skytem skal. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení skalní vegetace s kostfiavou sivou (Festuca pallens). Variabilita. Floristick˘m sloÏením se sice dosti li‰í krajní typy vegetace na vápencích a kysel˘ch horninách, jsou v‰ak propojeny pfiechodn˘mi typy zejména na ãediãích, hadcích a dal‰ích bazick˘ch magmatitech nebo metamorfitech. Dále existují men‰í odli‰nosti mezi vegetací strm˘ch skal, kde se vyskytují druhy skalních ‰tûrbin, a vegetací ménû strm˘ch skalnat˘ch svahÛ. Dobfie vyhranûné vÛãi ostatním typÛm jsou suché trávníky na vápencov˘ch skalách Pavlovsk˘ch vrchÛ a na slepencích v údolích Rokytné a Jihlavy mezi Ivanãicemi a Moravsk˘m Krumlovem, kde se vyskytuje mnoho druhÛ vázan˘ch v âR v˘hradnû nebo pfieváÏnû na panonskou oblast jiÏní Moravy. Zejména jde o Allium flavum, Dianthus moravicus, D. pontederae, Dorycnium germanicum, Fumana procumbens, Iris pumila, Linaria genistifolia, Medicago prostrata, Melica ciliata, Poa badensis, Scorzonera austriaca a Teucrium montanum. OhroÏení. Pfiirozená sukcese a zarÛstání kfiovinami nebo stromy, eutrofizace. Management. OdstraÀování dfievin, pastva. Literatura. Klika 1931b, 1933, Vicherek & Unar 1971, ·marda 1975, Kolbek 1975, 1978a, 1979, Toman 1976, Chytr˘ & Vicherek 1996. 51° 50° 49° Druhová kombinace Bylinné patro Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Acinos arvensis – pamûtník rolní Allium senescens subsp. montanum – ãesnek chlumní horsk˘ Alyssum montanum subsp. montanum – tafiice horská pravá Arenaria serpyllifolia s. lat. – píseãnice dou‰kolistá Artemisia campestris – pelynûk ladní Asperula cynanchica – mafiinka psí Asplenium septentrionale – sleziník severní Aurinia saxatilis – tafiice skalní Centaurea stoebe – chrpa latnatá Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum – hvozdík kartouzek prav˘ D. pontederae – hvozdík PontederÛv Echium vulgare – hadinec obecn˘ Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka Festuca pallens – kostfiava sivá Galium glaucum – svízel siv˘ Hieracium echioides – jestfiábník hadincovit˘ H. rothianum – jestfiábník ‰tûtinat˘ H. schmidtii – jestfiábník bled˘ Hylotelephium maximum – rozchodník velk˘ Jovibarba globifera – netfiesk v˘bûÏkat˘ Melica ciliata – strdivka brvitá M. transsilvanica – strdivka sedmihradská Minuartia setacea – kufiiãka ‰tûtinkatá Poa badensis – lipnice bádenská Potentilla arenaria – mochna píseãná Pulsatilla pratensis subsp. bohemica – koniklec luãní ãesk˘ Sedum acre – rozchodník ostr˘ S. album – rozchodník bíl˘ S. reflexum – rozchodník skalní Seseli osseum – sesel siv˘ Stachys recta – ãistec pfiím˘ Teucrium montanum – oÏanka horská Thymus praecox – matefiídou‰ka ãasná Verbascum lychnitis – divizna knotovitá Mechorosty a li‰ejníky Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘ Cladonia convoluta – dutohlávka endiviolistá C. rangiformis – dutohlávka bodlavá Grimmia pulvinata – dûrkavka podu‰kovitá Polytrichum piliferum – ploník chluponosn˘ Tortella tortuosa – vijozub zkroucen˘ Tortula ruralis – rourkatec obecn˘ 131
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû T3.2 Pûchavové trávníky Sesleria grasslands Natura 2000. 6190 Rupicolous pannonic grasslands (Stipo-Festucetalia pallentis) (viz také T3.1) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz také T3.1, T3.3, T3.4 a T3.5) CORINE. 34.35 Pale fescue grasslands Pal. Hab. 34.3511 Dealpine calciphile pale fescue grasslands EUNIS. E1.1/P-34.35 Pale fescue grasslands Fytocenologie. Svaz Diantho lumnitzeri-Seslerion (Soó 1971) Chytr˘ et Mucina in Mucina et Kolbek 1993: Alsino setaceae-Seslerietum calcariae Klika 1931, Alysso saxatilis-Seslerietum variae Unar in Vicherek et Unar 1971 ms., Diantho moravici-Seslerietum albicantis Vicherek in Chytr˘ et Vicherek 1996 (syn. Asplenio septentrionalis-Seslerietum variae Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms.), Helianthemo cani-Seslerietum calcariae Klika 1933, Saxifrago aizoi-Seslerietum calcariae Klika 1941, Primulo veris-Seslerietum calcariae Zlatník ex Kubíková 1977, Asplenio cuneifolii-Seslerietum calcariae (Zlatník 1928) Zólyomi 1936 Fyziotyp. SP Spoleãenstva skal, sutí, písãin a primitivních pÛd Struktura a druhové sloÏení. Zapojené trávníky s dominancí pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) a ãasto s dal‰ími dealpínsk˘mi nebo perialpínsk˘mi druhy, napfi. Biscutella laevigata subsp. varia, Helianthemum canum a Saxifraga paniculata. Dále jsou pravidelnû zastoupeny druhy such˘ch trávníkÛ, napfi. Carex humilis, Potentilla arenaria a Sanguisorba minor, ale i druhy lesní (napfi. Primula veris a Tanacetum corymbosum). Na skalních v˘chozech se vyskytují druhy skalních ‰tûrbin (Asplenium ruta-muraria, A. trichomanes, Seseli osseum aj.). Pravidelnû je vyvinuto mechové patro, v nûmÏ jsou ãastûj‰í napfi. Ditrichum flexicaule a Tortella tortuosa. Ekologie. Zpravidla strmé svahy nebo skalní ostroÏny na bázemi bohat˘ch horninách, nejãastûji na vápencích, ale také na spilitech, ãediãích, diabasech, vápnit˘ch slepencích, hadcích a vzácnûji i na jin˘ch horninách. Orientace svahÛ je nejãastûji severní, pfiípadnû západní, coÏ podmiÀuje vût‰í a vyrovnanûj‰í pÛdní vlhkost. Suché trávníky s pûchavou mají v˘raznû reliktní charakter, ãasto se váÏí na skály, které nebyly v dobû poledové nikdy porostlé zapojen˘m lesem. Roz‰ífiení. âesk˘ kras a okolí Prahy, údolí Berounky a fiek na jihozápadní Moravû, Moravsk˘ kras, Pavlovské vrchy, vzácnû i jinde. 50 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení pûchavov˘ch trávníkÛ. Poznámka k mapování. Pûchavové trávníky na bíl˘ch stráních v Polabí a dolním Poohfií, v nichÏ chybûjí skalní druhy (napfi. Festuca pallens), se fiadí k podjednotce T3.4 ·irokolisté suché trávníky. Trávníky s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) na severních svazích Dûvína v Pavlovsk˘ch vr‰ích. OhroÏení. Pfiirozená sukcese a zarÛstání kfiovinami a stromy, eutrofizace. 132
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
- Page 164 and 165: K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
- Page 166 and 167: K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
- Page 168 and 169: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
- Page 170 and 171: K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
- Page 172 and 173: L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
- Page 174 and 175: L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
- Page 176 and 177: L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
- Page 178 and 179: L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
- Page 180 and 181: L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou sivou (Festuca pallens)<br />
Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, Ralská pahorkatina,<br />
údolí Ohfie mezi Karlov˘mi Vary a Kadaní, údolí<br />
Vltavy (hlavnû mezi Kam˘kem nad Vltavou a Kralupy<br />
nad Vltavou), âesk˘ kras, údolí Berounky, Sázavy,<br />
dolní Jizery, stfiední Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy<br />
a okrajovû i dal‰ích fiek v âeském masivu, Moravsk˘<br />
kras, Pavlovské vrchy, vzácnû i jinde v tepl˘ch<br />
a such˘ch oblastech s v˘skytem skal.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení skalní vegetace s kostfiavou sivou (Festuca pallens).<br />
Variabilita. Floristick˘m sloÏením se sice dosti<br />
li‰í krajní typy vegetace na vápencích a kysel˘ch<br />
horninách, jsou v‰ak propojeny pfiechodn˘mi typy<br />
zejména na ãediãích, hadcích a dal‰ích bazick˘ch<br />
magmatitech nebo metamorfitech. Dále existují<br />
men‰í odli‰nosti mezi vegetací strm˘ch skal, kde se<br />
vyskytují druhy skalních ‰tûrbin, a vegetací ménû<br />
strm˘ch skalnat˘ch svahÛ. Dobfie vyhranûné vÛãi<br />
ostatním typÛm jsou suché trávníky na vápencov˘ch<br />
skalách Pavlovsk˘ch vrchÛ a na slepencích v údolích<br />
Rokytné a Jihlavy mezi Ivanãicemi a Moravsk˘m<br />
Krumlovem, kde se vyskytuje mnoho druhÛ vázan˘ch<br />
v âR v˘hradnû nebo pfieváÏnû na panonskou<br />
oblast jiÏní Moravy. Zejména jde o Allium flavum,<br />
Dianthus moravicus, D. pontederae, Dorycnium germanicum,<br />
Fumana procumbens, Iris pumila, Linaria<br />
genistifolia, Medicago prostrata, Melica ciliata, Poa<br />
badensis, Scorzonera austriaca a Teucrium montanum.<br />
OhroÏení. Pfiirozená sukcese a zarÛstání kfiovinami<br />
nebo stromy, eutrofizace.<br />
Management. OdstraÀování dfievin, pastva.<br />
Literatura. Klika 1931b, 1933, Vicherek & Unar<br />
1971, ·marda 1975, Kolbek 1975, 1978a, 1979,<br />
Toman 1976, Chytr˘ & Vicherek 1996.<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
Druhová kombinace<br />
Bylinné patro<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg Dm<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Acinos arvensis – pamûtník rolní<br />
Allium senescens subsp. montanum – ãesnek chlumní<br />
horsk˘<br />
Alyssum montanum subsp. montanum – tafiice<br />
horská pravá<br />
Arenaria serpyllifolia s. lat. – píseãnice dou‰kolistá<br />
Artemisia campestris – pelynûk ladní<br />
Asperula cynanchica – mafiinka psí<br />
Asplenium septentrionale – sleziník severní<br />
Aurinia saxatilis – tafiice skalní<br />
Centaurea stoebe – chrpa latnatá<br />
Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum<br />
– hvozdík kartouzek prav˘<br />
D. pontederae – hvozdík PontederÛv<br />
Echium vulgare – hadinec obecn˘<br />
Euphorbia cyparissias – pry‰ec chvojka<br />
Festuca pallens – kostfiava sivá<br />
Galium glaucum – svízel siv˘<br />
Hieracium echioides – jestfiábník hadincovit˘<br />
H. rothianum – jestfiábník ‰tûtinat˘<br />
H. schmidtii – jestfiábník bled˘<br />
Hylotelephium maximum – rozchodník velk˘<br />
Jovibarba globifera – netfiesk v˘bûÏkat˘<br />
Melica ciliata – strdivka brvitá<br />
M. transsilvanica – strdivka sedmihradská<br />
Minuartia setacea – kufiiãka ‰tûtinkatá<br />
Poa badensis – lipnice bádenská<br />
Potentilla arenaria – mochna píseãná<br />
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica – koniklec<br />
luãní ãesk˘<br />
Sedum acre – rozchodník ostr˘<br />
S. album – rozchodník bíl˘<br />
S. reflexum – rozchodník skalní<br />
Seseli osseum – sesel siv˘<br />
Stachys recta – ãistec pfiím˘<br />
Teucrium montanum – oÏanka horská<br />
Thymus praecox – matefiídou‰ka ãasná<br />
Verbascum lychnitis – divizna knotovitá<br />
Mechorosty a li‰ejníky<br />
Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘<br />
Cladonia convoluta – dutohlávka endiviolistá<br />
C. rangiformis – dutohlávka bodlavá<br />
Grimmia pulvinata – dûrkavka podu‰kovitá<br />
Polytrichum piliferum – ploník chluponosn˘<br />
Tortella tortuosa – vijozub zkroucen˘<br />
Tortula ruralis – rourkatec obecn˘<br />
131
Change language