fulltext pdf file (40 MB)

T1.7 Kontinentální zaplavované louky
T1.7 Kontinentální zaplavované
louky
Continental inundated meadows
Natura 2000. 6440 Alluvial meadows of river valleys
of the Cnidion dubii alliance
Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz také T1.5,
T1.6 a T1.10)
CORINE. 37.23 Subcontinental Cnidium meadows
Pal. Hab. 37.23 Subcontinental riverine meadows
EUNIS. E2.4/P-37.23 Subcontinental riverine meadows
Fytocenologie. Svaz Cnidion venosi Balátová-Tuláãková 1965:
Lathyro palustris-Gratioletum Balátová-Tuláãková 1966,
Gratiolo-Caricetum suzae Balátová-Tuláãková 1966,
Cnidio-Violetum pumilae Korneck 1962, Cnidio venosi-Jaceetum
angustifoliae Vicherek 1962, Juncetum atrati Vicherek
in Balátová-Tuláãková 1969, Pseudolysimachio-Alopecuretum
BlaÏková 1993
Fyziotyp. MT Hygrofilní aÏ mezofilní louky a pastviny, slaniska
povodnû, a záplavová voda se dnes do území dostává
pfiedev‰ím systémem zavodÀovacích kanálÛ.
Roz‰ífiení. Nejv˘znamnûj‰í lokality se nacházejí
v nivû dolní Dyje mezi Nov˘mi Ml˘ny a Bfieclaví, dolní
Moravy pfiibliÏnû mezi Hodonínem a LanÏhotem
a zejména v soutokové oblasti Moravy a Dyje jiÏnû
od Bfieclavi a LanÏhota. V âechách se kontinentální
zaplavované louky vyskytují spí‰e v ochuzené formû,
a to u Kfiesína na Libochovicku, roztrou‰enû podél
Labe mezi Lysou nad Labem a Mûlníkem, zejména
v luãním celku Kel‰tice u Mûlníka, a na dolní Cidlinû.
50
55
60
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
50°
Struktura a druhové sloÏení. Druhovû bohaté,
obvykle plnû zapojené porosty dvouseãn˘ch
aÏ trojseãn˘ch luk. PfievaÏují vlhkomilné traviny,
pfiedev‰ím Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. disticha,
C. praecox, C. vulpina, Poa palustris a P. pratensis s. lat.
Nápadn˘ barevn˘ aspekt tvofií v dobû kvûtu Iris
sibirica, Lychnis flos-cuculi a Serratula tinctoria, na pokosen˘ch
loukách v pozdním létû také Inula britannica.
Diagnosticky v˘znamn˘mi druhy jsou zejména
Allium angulosum, Cardamine matthioli, Cnidium dubium,
Gratiola officinalis, Lathyrus palustris, Pseudolysimachion
maritimum, Scutellaria hastifolia, Viola pumila a V. stagnina.
Niωí bylinné patro je tvofieno plaziv˘mi druhy
Lysimachia nummularia, Potentilla reptans aj. Mechové
patro dosahuje zpravidla nepatrné pokryvnosti a je
tvofieno jen nûkolika druhy.
Ekologie. Nivy na dolních tocích velk˘ch fiek
v tepl˘ch a such˘ch, kontinentálnû ladûn˘ch oblastech.
PÛdy jsou hlinité aÏ jílovité, na dlouhodobûji
zaplavovan˘ch místech oglejené aÏ glejové, nûkdy
mírnû zasolené, dobfie zásobené Ïivinami, v létû
vys˘chající. Nezbytn˘m pfiedpokladem pro rozvoj
tohoto typu luk jsou pravidelné jarní záplavy. Délka
záplav je rÛzná podle umístûní porostu v terénu;
v nejv˘‰e poloÏen˘ch místech trvá jen krátce v období
kulminace povodÀové vlny, mírné terénní
sníÏeniny mohou b˘t naopak zaplaveny od jara
aÏ do ãervna nebo ãervence. Prohloubení a ohrázování
tokÛ na vût‰inû lokalit znemoÏnilo pfiirozené
65
70
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení kontinentálních zaplavovan˘ch luk.
Variabilita. Druhová skladba vegetace závisí
na mikroreliéfu fiíãní nivy, v˘‰ce hladiny podzemní
vody a délce jarní záplavy. V pomûrnû rovinatém terénu
s rozdíly v relativní v˘‰ce do 3 m tak vedle sebe
mohou existovat porosty vlhãích pÛd s vysok˘mi ostfiicemi
i su‰‰í louky. V dlouhodobûji zaplavovan˘ch
porostech s pfievahou sítiny tmavé (Juncus atratus)
·iroká fiíãní niva v oblasti Ko‰arsk˘ch luk u soutoku Moravy a Dyje
s vegetací kontinentálních zaplavovan˘ch luk a roztrou‰en˘mi duby
letními (Quercus robur).
49°
119