fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
T1.3 PoháÀkové pastviny Struktura a druhové sloÏení. Krátkostébelné pastviny, naru‰ované trávníky a louky kosené vícekrát do roka. Porosty jsou nízké, ale zapojené, s dominancí trav (Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Lolium perenne, Poa trivialis, Trisetum flavescens aj.) a pravideln˘m v˘skytem dvoudûloÏn˘ch bylin sná‰ejících ãasté naru- ‰ování (Achillea millefolium, Bellis perennis, Carum carvi, Euphrasia rostkoviana, Hypochoeris radicata, Plantago major, Potentilla anserina, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense, T. repens aj.). V˘razné zastoupení mají vytrvalé rÛÏicovité byliny a byliny s plaziv˘mi nadzemními v˘bûÏky. Pro vlastní pastviny jsou typické skupinky trnit˘ch, jedovat˘ch nebo pro dobytek nechutn˘ch rostlin, které v˘raznû pfieãnívají okolní nízk˘ trávník (napfi. Carduus spp., Cirsium spp. a Rumex spp.). Mechové patro ãasto chybí nebo je jen velmi chudé. Ekologie. Pastviny se vyskytují na obdobn˘ch pÛdách jako mezofilní louky, li‰í se v‰ak ãetností odbûrÛ nadzemní biomasy, takÏe vegetaãní kryt je odli‰ného charakteru. Nejv˘znamnûj‰ími faktory jsou selektivní spásání rostlin, odstraÀování rostlinné biomasy prÛbûÏnû bûhem celého vegetaãního období, naru‰ování vegetace se‰lapem a pravidelné hnojení. Vegetace travních porostÛ seãen˘ch nûkolikrát do roka je ãasto podobná vegetaci pastvin, ale chybûjí v ní skupinky trnit˘ch nebo nechutn˘ch rostlin. Pastviny se nejãastûji vyskytují v oblastech s extenzivním zemûdûlsk˘m hospodafiením, v blízkosti sídel, na vesnick˘ch záhumencích, v oborách, ale také na trávnících v obcích a mûstech. V okolí obcí s podniky zamûfien˘mi na Ïivoãi‰nou v˘robu se vyskytují intenzivní pastviny, které jsou osety jetelotravními smûskami nebo silnû eutrofizovány a degradovány. Roz‰ífiení. Roztrou‰enû po celém území âR. Roz‰ífiení je málo známé a mûní se v závislosti na zpÛsobu obhospodafiování. Poznámka k mapování. V rámci této podjednotky se mapují pouze extenzivní pastviny s polopfiirozenou druhovou skladbou, nikoliv v˘sevy jetelotravních smûsek obnovované orbou, v˘bûhy dobytka a pfiepásané ãi jinak naru‰ované ruderalizované plochy v sídlech a jejich tûsném okolí. Tyto ãlovûkem vytvofiené nebo silnû ovlivnûné biotopy se fiadí k jednotkám X1 Urbanizovaná území, X5 Intenzivnû obhospodafiované louky nebo X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. OhroÏení. Pfievod na jetelotravní smûsky, intenzivní vypásání, ruderalizace, opou‰tûní a následné zarÛstání pozemkÛ. Management. Extenzivní pastva, pfiípadnû doplÀková seã. Literatura. Gogela 1971, BlaÏková 1973, Neuhäusl & Neuhäuslová 1989, BlaÏková in Krahulec et al. 1997, BlaÏková & Kuãera in Kolbek et al. 1999. 50 55 60 65 70 40 45 50 55 60 65 70 75 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení poháÀkov˘ch pastvin. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje zpfiesnûní dal‰ím v˘zkumem. Druhová kombinace Bylinné patro Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm Achillea millefolium – fiebfiíãek obecn˘ Agrostis capillaris – psineãek obecn˘ A. stolonifera – psineãek v˘bûÏkat˘ Alchemilla spp. – kontryhel Alopecurus pratensis – psárka luãní Anthoxanthum odoratum – tomka vonná Bellis perennis – sedmikráska chudobka Briza media – tfieslice prostfiední Carum carvi – kmín kofienn˘ Cynosurus cristatus – poháÀka hfiebenitá Dactylis glomerata – srha laloãnatá Euphrasia rostkoviana – svûtlík lékafisk˘ Festuca pratensis – kostfiava luãní F. rubra s. lat. – kostfiava ãervená Hypochoeris radicata – prasetník kofienat˘ Leontodon autumnalis – máchelka podzimní L. hispidus – máchelka srstnatá Lolium perenne – jílek vytrval˘ Lysimachia nummularia – vrbina penízková 51° 50° 49° 113
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû Dg Dg Dg Dg Phleum pratense – bojínek luãní Plantago major – jitrocel vût‰í Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní P. trivialis – lipnice obecná Potentilla anserina – mochna husí Prunella vulgaris – ãernohlávek obecn˘ Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘ Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘ Stellaria graminea – ptaãinec trávovit˘ Taraxacum sect. Ruderalia – pampeli‰ka „lékafiská“ Trifolium pratense – jetel luãní T. repens – jetel plaziv˘ Veronica serpyllifolia – rozrazil dou‰kolist˘ Mechorosty Brachythecium rutabulum – baÀatka obecná Plagiomnium affine – mûfiík pfiíbuzn˘ Pseudoscleropodium purum – lazovec ãist˘ Rhytidiadelphus squarrosus – kostrbatec zelen˘ Psárková louka v nivû LuÏnice u Dráchova. T1.4 Aluviální psárkové louky Alluvial Alopecurus meadows Natura 2000. – Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands CORINE. 37.2 Eutrophic humid grasslands Pal. Hab. 37.2 Eutrophic humid grasslands EUNIS. E2.4 Moist or wet lowland eutrophic and mesotrophic grassland Fytocenologie. Svaz Alopecurion pratensis Passarge 1964: Alopecuretum pratensis (Regel 1925) Steffen 1931, Agropyro-Alopecuretum Moravec 1965, Stellario- Deschampsietum cespitosae Freitag 1957, Deschampsio- Senecionetum aquatici Balátová-Tuláãková 1993, Sanguisorbo- Deschampsietum cespitosae Moravec 1965, Sanguisorbo- Polygonetum bistortae Balátová-Tuláãková 1985, Holcetum lanati Issler 1936 Fyziotyp. MT Hygrofilní aÏ mezofilní louky a pastviny, slaniska Ekologie. âerstvû vlhké louky v zaplavovan˘ch ãástech fiíãních a potoãních náplavÛ na hlubok˘ch, Ïivinami dobfie zásoben˘ch pÛdách od planárního po montánní stupeÀ. Pravidelné záplavy zásobují pÛdu Ïivinami. Louky jsou jednou roãnû koseny, jinak zarÛstají nitrofilními druhy, zejména kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), pfiípadnû ve sníÏeninách se stagnující vodou hust˘mi porosty metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). 50 55 60 65 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 50° 70 49° Struktura a druhové sloÏení. Zapojené luãní porosty s dominantními trávami (Agrostis stolonifera, Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Elytrigia repens, Holcus lanatus aj.) a vlhkomiln˘mi bylinami obvykle rostoucími na Ïivinami bohat˘ch a naru‰ovan˘ch místech (Chaerophyllum aromaticum, C. bulbosum, Glechoma hederacea, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Rumex obtusifolius, Urtica dioica aj.). Ménû ãasté jsou druhy vlhk˘ch luk (Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris subsp. acris, Sanguisorba officinalis). Mechové patro chybí. 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení aluviálních psárkov˘ch luk. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje zpfiesnûní dal‰ím v˘zkumem. Roz‰ífiení. Fragmenty porostÛ se vyskytují podél potokÛ a neregulovan˘ch fiek roztrou‰enû po celém území âR. Vût‰í plochy zachoval˘ch porostÛ lze najít vzácnû podél nûkter˘ch dosud neregulovan˘ch úsekÛ Vltavy, LuÏnice, Stropnice, Berounky, Labe, Jizery, Orlice, Plouãnice, stfiední Moravy a Odry. Louky s metlicí trsnatou (Deschampsia 114
- Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
- Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
- Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
- Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
- Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
- Page 74 and 75: R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus
- Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
- Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
- Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
- Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
- Page 158 and 159: T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
- Page 160 and 161: T8.2 Sekundární podhorská a hors
- Page 162 and 163: T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Phleum pratense – bojínek luãní<br />
Plantago major – jitrocel vût‰í<br />
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní<br />
P. trivialis – lipnice obecná<br />
Potentilla anserina – mochna husí<br />
Prunella vulgaris – ãernohlávek obecn˘<br />
Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘<br />
Rumex obtusifolius – ‰Èovík tupolist˘<br />
Stellaria graminea – ptaãinec trávovit˘<br />
Taraxacum sect. Ruderalia – pampeli‰ka „lékafiská“<br />
Trifolium pratense – jetel luãní<br />
T. repens – jetel plaziv˘<br />
Veronica serpyllifolia – rozrazil dou‰kolist˘<br />
Mechorosty<br />
Brachythecium rutabulum – baÀatka obecná<br />
Plagiomnium affine – mûfiík pfiíbuzn˘<br />
Pseudoscleropodium purum – lazovec ãist˘<br />
Rhytidiadelphus squarrosus – kostrbatec zelen˘<br />
Psárková louka v nivû LuÏnice u Dráchova.<br />
T1.4 Aluviální psárkové louky<br />
Alluvial Alopecurus meadows<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands<br />
CORINE. 37.2 Eutrophic humid grasslands<br />
Pal. Hab. 37.2 Eutrophic humid grasslands<br />
EUNIS. E2.4 Moist or wet lowland eutrophic and mesotrophic<br />
grassland<br />
Fytocenologie. Svaz Alopecurion pratensis Passarge 1964:<br />
Alopecuretum pratensis (Regel 1925) Steffen 1931,<br />
Agropyro-Alopecuretum Moravec 1965, Stellario-<br />
Deschampsietum cespitosae Freitag 1957, Deschampsio-<br />
Senecionetum aquatici Balátová-Tuláãková 1993, Sanguisorbo-<br />
Deschampsietum cespitosae Moravec 1965, Sanguisorbo-<br />
Polygonetum bistortae Balátová-Tuláãková 1985, Holcetum<br />
lanati Issler 1936<br />
Fyziotyp. MT Hygrofilní aÏ mezofilní louky a pastviny, slaniska<br />
Ekologie. âerstvû vlhké louky v zaplavovan˘ch<br />
ãástech fiíãních a potoãních náplavÛ na hlubok˘ch,<br />
Ïivinami dobfie zásoben˘ch pÛdách od planárního<br />
po montánní stupeÀ. Pravidelné záplavy zásobují<br />
pÛdu Ïivinami. Louky jsou jednou roãnû koseny,<br />
jinak zarÛstají nitrofilními druhy, zejména kopfiivou<br />
dvoudomou (Urtica dioica), pfiípadnû ve sníÏeninách<br />
se stagnující vodou hust˘mi porosty metlice trsnaté<br />
(Deschampsia cespitosa).<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
50°<br />
70<br />
49°<br />
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené luãní<br />
porosty s dominantními trávami (Agrostis stolonifera,<br />
Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Elytrigia<br />
repens, Holcus lanatus aj.) a vlhkomiln˘mi bylinami<br />
obvykle rostoucími na Ïivinami bohat˘ch a naru‰ovan˘ch<br />
místech (Chaerophyllum aromaticum, C. bulbosum,<br />
Glechoma hederacea, Potentilla reptans, Ranunculus<br />
repens, Rumex obtusifolius, Urtica dioica aj.). Ménû<br />
ãasté jsou druhy vlhk˘ch luk (Lychnis flos-cuculi,<br />
Ranunculus acris subsp. acris, Sanguisorba officinalis).<br />
Mechové patro chybí.<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení aluviálních psárkov˘ch luk. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje<br />
zpfiesnûní dal‰ím v˘zkumem.<br />
Roz‰ífiení. Fragmenty porostÛ se vyskytují podél<br />
potokÛ a neregulovan˘ch fiek roztrou‰enû po celém<br />
území âR. Vût‰í plochy zachoval˘ch porostÛ<br />
lze najít vzácnû podél nûkter˘ch dosud neregulovan˘ch<br />
úsekÛ Vltavy, LuÏnice, Stropnice, Berounky,<br />
Labe, Jizery, Orlice, Plouãnice, stfiední Moravy<br />
a Odry. Louky s metlicí trsnatou (Deschampsia<br />
114