fulltext pdf file (40 MB)

A8.2 Vysoké subalpínské listnaté kfioviny
A8.2 Vysoké subalpínské
listnaté kfioviny
Subalpine deciduous tall scrub
Natura 2000. 4080 Sub-Arctic willow scrub (viz také A8.1)
Smaragd. –
CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush
Pal. Hab. 31.62152 Hercynio-Carpathian Silesian willow brush
EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush
Fytocenologie. Svaz Salicion silesiacae Rejmánek et al. 1971:
Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmánek et al. 1971,
Piceo-Salicetum silesiacae Rejmánek et al. 1971, Pado-Sorbetum
Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1975
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev
kosodfieviny a alpínské vegetace
Fyziotyp. SK Subalpínská kefiová a kefiíãková spoleãenstva
Geobiocenologie. 8 AB–B 3–4 Salici-betuleta carpaticae
(vrbové bfieziny)
buãinn˘ch druhÛ Aruncus vulgaris, Asarum europaeum,
Athyrium filix-femina, Equisetum sylvaticum, Luzula
sylvatica, Milium effusum, Paris quadrifolia, Prenanthes
purpurea aj.
Ekologie. Prudké, jihov˘chodnû aÏ severov˘chodnû
orientované svahy karÛ, ãasto na lavinov˘ch
drahách, popfiípadû skalnaté Ïleby podél potokÛ, jimiÏ
mohou tyto kfioviny sestupovat i pod horní hranici
lesa. Jde o závûtrná místa s dostateãnou vlhkostí,
kamenit˘mi, dosti hlubok˘mi a Ïivinami dobfie zásoben˘mi
pÛdami. DÛleÏit˘m ãinitelem ovlivÀujícím
v˘voj a existenci porostÛ je mechanick˘ úãinek snûhu
ve formû tlakového pÛsobení a lavin.
Roz‰ífiení. Krkono‰ské doly a jámy, Velká a Malá
kotlina v Hrubém Jeseníku, fragmentárnû v kotlinû
Moravy pod Králick˘m SnûÏníkem a v Jizersk˘ch
horách.
50
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
55
60
50°
65
70
49°
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení vysok˘ch subalpínsk˘ch listnat˘ch kfiovin.
Subalpínské kfioviny nebo lesíky s bfiízou karpatskou (Betula carpatica)
lemují lavinové svahy Velké kotliny v Hrubém Jeseníku a indikují místa
s niωí frekvencí lavin.
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté kfioviny
s Betula carpatica, Rosa pendulina, Salix silesiaca
a Sorbus aucuparia subsp. glabrata. V men‰í mífie se
uplatÀuje nûkolik dal‰ích druhÛ dfievin, napfi. Daphne
mezereum, Lonicera nigra, Picea abies, Pinus mugo,
Prunus avium, P. padus subsp. borealis a Ribes petraeum.
Kefiové patro dosahuje v˘‰ky od 2 do 5 m. Bylinné
patro je tvofieno nejãastûji tfitinami Calamagrostis
arundinacea a C. villosa, vysok˘mi ‰irokolist˘mi bylinami
Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae a Cicerbita
alpina a vysok˘mi kapradinami Athyrium distentifolium
a Dryopteris filix-mas. Charakteristick˘ je v˘skyt
Variabilita. Kefiové patro je pomûrnû homogenní,
sloÏení bylinného patra je v‰ak promûnlivé v závislosti
na vlhkosti a charakteru pÛdy. Na su‰‰ích
místech a hlub‰ích pÛdách pfievládají v bylinném
patfie tfitiny Calamagrostis arundinacea a C. villosa
a dal‰í druhy podjednotky A4.1 Subalpínské vysokostébelné
trávníky, na vlhãích místech a balvanit˘ch
substrátech ‰irokolisté byliny a kapradiny podjednotek
A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy a A4.3
Subalpínské kapradinové nivy.
Poznámka k mapování. Kfioviny s ol‰í zelenou
(Alnus viridis) se v subalpínsk˘ch polohách sudetsk˘ch
pohofií vyskytují sekundárnû a mapují se jako jednotka
X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy.
107