fulltext pdf file (40 MB)
fulltext pdf file (40 MB) fulltext pdf file (40 MB)
A7 Kosodfievina Poznámka k mapování. V˘sadby kosodfieviny v Hrubém Jeseníku a na Králickém SnûÏníku se zahrnují do jednotky X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy. V Krkono‰ích je obtíÏné rozli‰it v˘sadby od pfiirozen˘ch porostÛ, a proto se mapují ve‰keré kosodfievinové porosty. Porosty kleãe na vrchovi‰tních ra‰elini‰tích jsou fiazeny do podjednotky R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus mugo). OhroÏení. Mechanické po‰kození pfii lyÏování, potenciálnû ohroÏeno i zneãi‰Èováním ovzdu‰í, ale vliv imisí se dosud na porostech neprojevuje. Management. Îádn˘. Literatura. Jeník 1961, Sofron & ·tûpán 1971, Jirásek 1996b. Druhová kombinace Kefiové patro Dg Dm Picea abies – smrk ztepil˘ Pinus mugo – borovice kleã Sorbus aucuparia subsp. glabrata – jefiáb ptaãí olysal˘ Bylinné patro Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková Athyrium distentifolium – papratka horská Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená Homogyne alpina – podbûlice alpská Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘ Solidago virgaurea subsp. minuta – zlatob˘l obecn˘ alpínsk˘ Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘ Vaccinium myrtillus – borÛvka V. vitis-idaea – brusinka Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá Lobelova Mechorosty a li‰ejníky Cetraria islandica – pukléfika islandská Cladonia bellidiflora – dutohlávka chudobkokvûtá Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnat˘ Hylocomium splendens – rokytník skvûl˘ Pleurozium schreberi – travník SchreberÛv Polytrichum formosum – ploník ztenãen˘ A8 Subalpínské listnaté kfioviny Subalpine deciduous scrub Martin Koãí Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné porosty subalpínsk˘ch listnat˘ch kfiovin jsou tvofieny pfiedev‰ím bfiízou karpatskou (Betula carpatica), vrbou laponskou a slezskou (Salix lapponum, S. silesiaca) a jefiábem ptaãím olysal˘m (Sorbus aucuparia subsp. glabrata). Dosahují v˘‰ky od 0,5 do 5 m. Bylinné patro je tvofieno pfieváÏnû druhy vysokobylinn˘ch niv. Ekologie. Subalpínské kfioviny jsou azonální vegetací supramontánního aÏ subalpínského stupnû. Nacházejí se pfiedev‰ím v sudetsk˘ch karech na jejich svazích, dnech i hranách, ale také podél potokÛ v subalpínském stupni. Jsou vázány na vlhãí pÛdy neÏ kosodfievina. A8.1 Subalpínské kfioviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) Salix lapponum subalpine scrub Natura 2000. 4080 Sub-Arctic willow scrub (viz také A8.2) Smaragd. – CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush Pal. Hab. 31.62151 Sudeten Lapland willow brush EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush Fytocenologie. Svaz Adenostylion Br.-Bl. 1926 (viz také A4.2): Salicetum lapponum Zlatník 1928 Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev kosodfieviny a alpínské vegetace Fyziotyp. SH Subalpínské a alpínské nivy a hole Geobiocenologie. 8 AB 4 Saliceta lapponae (vrbiny vrby laponské) Roz‰ífiení. Krkono‰e, Králick˘ SnûÏník a Hrub˘ Jeseník. 105
A Alpínské bezlesí Struktura a druhové sloÏení. Kfioviny o v˘‰ce 0,5–2 m s dominantní vrbou laponskou (Salix lapponum). Tato kfiovitá vrba vytváfií rozsáhlé polykormony, které jsou jiÏ zdálky identifikovatelné podle ‰edozelené barvy listÛ. Z dal‰ích druhÛ dfievin se ãastûji vyskytuje pouze vrba slezská (Salix silesiaca). Bylinné patro je druhovû chudé, tvofiené nejãastûji vlhkomilnûj‰ími druhy vysokobylinn˘ch niv (Adenostyles alliariae, Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Veratrum album subsp. lobelianum aj.). Mechové patro je zpravidla vyvinuto; bohat‰í je pfiedev‰ím na místech s vlhãími pÛdami. âastûji jsou zastoupeny napfi. Rhizomnium punctatum a Sphagnum spp. Ekologie. Porosty se Salix lapponum se vyskytují v karech, ãasto na jejich hranách, kde dochází k v˘razné akumulaci snûhu, na zra‰elinûl˘ch plochách karov˘ch stûn a také na obvodech ra‰elini‰È na hfiebenov˘ch plo‰inách. Roz‰ífiení. Nûkolik lokalit v Krkono‰ích (hrana a svahy Navorské jámy a jámy Velkého rybníka, hrana Úpské jámy, podél Panãavy na Panãavské louce a pod Labskou boudou) a u Tabulov˘ch skal v Hrubém Jeseníku. Velké polykormony vrby laponské (Salix lapponum) se vyskytují na trvale vlhk˘ch zra‰elinûl˘ch pÛdách v karech a na okrajích vrcholov˘ch ra‰elini‰È. Panãavské ra‰elini‰tû v Krkono‰ích. Management. Îádn˘. Literatura. Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975, Hadaã & ·tursa 1983. 50 55 60 40 45 50 55 60 65 70 75 51° 50° Druhová kombinace Kefiové patro Dg Dm Salix lapponum – vrba laponská Salix silesiaca – vrba slezská 65 70 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení subalpínsk˘ch kfiovin s vrbou laponskou (Salix lapponum). Variabilita. SloÏení bylinného patra je dáno pfiedev‰ím vlhkostí a charakterem pÛdy. Na su‰‰ích místech pfievládají Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Rumex alpestris, Senecio hercynicus a Veratrum album subsp. lobelianum, na vlhk˘ch místech, kde dochází k ra‰elinûní, je moÏno nalézt druhy prameni‰tní a ra‰elini‰tní, napfi. Crepis paludosa, Epilobium nutans, Swertia perennis a Viola biflora nebo mechy Rhizomnium punctatum, Sphagnum spp. a dal‰í. 49° Bylinné patro Aconitum callibotryon – omûj ‰alamounek Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková Bistorta major – rdesno hadí kofien Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá Crepis paludosa – ‰karda bahenní Dm Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘ Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá Lobelova Viola biflora – violka dvoukvûtá Mechorosty Rhizomnium punctatum – mûfiík teãkovan˘ Sphagnum spp. – ra‰eliník OhroÏení. Bez ohroÏení. 106
- Page 56 and 57: M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek
- Page 58 and 59: R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰
- Page 60 and 61: R1.2 Luãní prameni‰tû bez tvor
- Page 62 and 63: R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorb
- Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
- Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
- Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
- Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
- Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
- Page 74 and 75: R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus
- Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
- Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
- Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
- Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
- Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
- Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
- Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
- Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
- Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
- Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
- Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
- Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
- Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
- Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
- Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
- Page 108 and 109: A8.2 Vysoké subalpínské listnat
- Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
- Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
- Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
- Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
- Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
- Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
- Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
- Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
- Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
- Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
- Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
- Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
- Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
- Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
- Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
- Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
- Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
- Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
- Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
- Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
- Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
- Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
A Alpínské bezlesí<br />
Struktura a druhové sloÏení. Kfioviny o v˘‰ce<br />
0,5–2 m s dominantní vrbou laponskou (Salix<br />
lapponum). Tato kfiovitá vrba vytváfií rozsáhlé polykormony,<br />
které jsou jiÏ zdálky identifikovatelné<br />
podle ‰edozelené barvy listÛ. Z dal‰ích druhÛ dfievin<br />
se ãastûji vyskytuje pouze vrba slezská (Salix silesiaca).<br />
Bylinné patro je druhovû chudé, tvofiené nejãastûji<br />
vlhkomilnûj‰ími druhy vysokobylinn˘ch niv<br />
(Adenostyles alliariae, Bistorta major, Deschampsia<br />
cespitosa, Veratrum album subsp. lobelianum aj.).<br />
Mechové patro je zpravidla vyvinuto; bohat‰í je pfiedev‰ím<br />
na místech s vlhãími pÛdami. âastûji jsou zastoupeny<br />
napfi. Rhizomnium punctatum a Sphagnum spp.<br />
Ekologie. Porosty se Salix lapponum se vyskytují<br />
v karech, ãasto na jejich hranách, kde dochází k v˘razné<br />
akumulaci snûhu, na zra‰elinûl˘ch plochách<br />
karov˘ch stûn a také na obvodech ra‰elini‰È na hfiebenov˘ch<br />
plo‰inách.<br />
Roz‰ífiení. Nûkolik lokalit v Krkono‰ích (hrana<br />
a svahy Navorské jámy a jámy Velkého rybníka,<br />
hrana Úpské jámy, podél Panãavy na Panãavské<br />
louce a pod Labskou boudou) a u Tabulov˘ch skal<br />
v Hrubém Jeseníku.<br />
Velké polykormony vrby laponské (Salix lapponum) se vyskytují<br />
na trvale vlhk˘ch zra‰elinûl˘ch pÛdách v karech a na okrajích<br />
vrcholov˘ch ra‰elini‰È. Panãavské ra‰elini‰tû v Krkono‰ích.<br />
Management. Îádn˘.<br />
Literatura. Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975,<br />
Hadaã & ·tursa 1983.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
50°<br />
Druhová kombinace<br />
Kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Salix lapponum – vrba laponská<br />
Salix silesiaca – vrba slezská<br />
65<br />
70<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení subalpínsk˘ch kfiovin s vrbou laponskou (Salix lapponum).<br />
Variabilita. SloÏení bylinného patra je dáno pfiedev‰ím<br />
vlhkostí a charakterem pÛdy. Na su‰‰ích místech<br />
pfievládají Bistorta major, Deschampsia cespitosa,<br />
Rumex alpestris, Senecio hercynicus a Veratrum album<br />
subsp. lobelianum, na vlhk˘ch místech, kde dochází<br />
k ra‰elinûní, je moÏno nalézt druhy prameni‰tní<br />
a ra‰elini‰tní, napfi. Crepis paludosa, Epilobium nutans,<br />
Swertia perennis a Viola biflora nebo mechy<br />
Rhizomnium punctatum, Sphagnum spp. a dal‰í.<br />
49°<br />
Bylinné patro<br />
Aconitum callibotryon – omûj ‰alamounek<br />
Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková<br />
Bistorta major – rdesno hadí kofien<br />
Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá<br />
Crepis paludosa – ‰karda bahenní<br />
Dm Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá<br />
Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘<br />
Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá<br />
Lobelova<br />
Viola biflora – violka dvoukvûtá<br />
Mechorosty<br />
Rhizomnium punctatum – mûfiík teãkovan˘<br />
Sphagnum spp. – ra‰eliník<br />
OhroÏení. Bez ohroÏení.<br />
106
Change language