fulltext pdf file (40 MB)

A Alpínské bezlesí
A7 Kosodfievina
Pinus mugo scrub
Martin Koãí
Natura 2000. 4070 * Bushes with Pinus mugo and Rhododendron
hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) – prioritní stanovi‰tû
Smaragd. –
CORINE. 31.5 Dwarf mountain pine scrub
Pal. Hab. 31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub
EUNIS. F1.2/P-31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub
Fytocenologie. Svaz Pinion mugo Paw∏owski et al. 1928:
Myrtillo-Pinetum mugo Hadaã 1956. – Svaz Athyrio alpestris-
Pinion mugo Jirásek 1996: Athyrio distentifolii-Pinetum mugo
(Hadaã 1956) Hadaã in Mucina et al. 1985
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev kosodfieviny
a alpínské vegetace
Fyziotyp. SK Subalpínská kefiová a kefiíãková spoleãenstva
Lesnická typologie. 9Z Kleã
Geobiocenologie. 8 A 1 Pineta mugo lichenosa (li‰ejníková
kleã), 8 A–AB 3 Pineta mugo (kleã),
8 BC–C 3–4 Ribi-pineta mugo (meruzalková kleã)
Cicerbita alpina, Dryopteris dilatata, Gentiana asclepiadea,
Geranium sylvaticum, Bistorta major aj. Mechové
patro je zpravidla vyvinuto, ãastûji se vyskytují
napfi. mechy Dicranum scoparium, Polytrichum commune,
P. formosum a Sphagnum spp. a li‰ejníky
Cetraria islandica a Cladonia bellidiflora.
Ekologie. Kosodfievina roste na horsk˘ch svazích,
plo‰inách i hfiebenech nad horní hranicí lesa
v nadmofisk˘ch v˘‰kách od 1200 do 1450 m, extrazonálnû
také v lesním stupni na ménû frekventovan˘ch
lavinov˘ch drahách ãi suÈov˘ch polích, kde sestupuje
aÏ do nadmofiské v˘‰ky 1050 m. PÛdy jsou nejãastûji
kamenité, silnû kyselé horské podzoly aÏ mûlké
rankery s vyvinutou vrstvou surového humusu, obãas
také zazemnûné sutû.
Roz‰ífiení. Pfiirozené porosty se vyskytují pouze
v Krkono‰ích a v men‰í mífie na ·umavû.
Fyziognomií a druhov˘m sloÏením shodné, av‰ak
nepÛvodní porosty se nacházejí také na Králickém
SnûÏníku a v Hrubém Jeseníku.
50
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
55
Plánû a vrcholové hfibety Krkono‰ jsou porostlé mozaikou kosodfieviny
se zapojen˘mi alpínsk˘mi trávníky. Severní svah Kotle.
60
65
50°
Struktura a druhové sloÏení. Porosty kfiovité
borovice kleãe (Pinus mugo) nad horní hranicí lesa.
V kefiovém patfie o v˘‰ce 0,5–2 m se spolu s kleãí
ãastûji vyskytují smrk ztepil˘ (Picea abies) a jefiáb
ptaãí olysal˘ (Sorbus aucuparia subsp. glabrata), ménû
ãasto vrba slezská (Salix silesiaca). Bylinné patro je
pomûrnû druhovû chudé a uplatÀují se v nûm pfiedev‰ím
nenároãné acidofilní rostliny Avenella
flexuosa, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina,
Melampyrum pratense, Nardus stricta, Solidago virgaurea
subsp. minuta, Trientalis europaea, Vaccinium
myrtillus aj. Na vlhãích místech s bohat‰í pÛdou rostou
statnûj‰í ‰irokolisté druhy vysokobylinn˘ch niv,
napfi. Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium,
70
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení kosodfieviny. V mapû jsou zahrnuty jen pfiirozené porosty.
Variabilita. Lze rozli‰it dva typy porostÛ kosodfieviny,
a to jednak plo‰nû pfievládající druhovû
chudé porosty s acidofyty v bylinném patfie a bohatû
vyvinut˘m mechov˘m patrem, jednak lokálnû se vyskytující
porosty s vysok˘mi ‰irokolist˘mi bylinami
a slabû vyvinut˘m mechov˘m patrem. Druh˘ typ je
vázán pfiedev‰ím na chránûné polohy s déle trvající
snûhovou pokr˘vkou a Ïivinami bohat‰ími, vlhãími
pÛdami.
49°
104