Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
26 Osmička<br />
leden 2013<br />
měsíčník Městské části <strong>Praha</strong> 8<br />
Kultura<br />
Zemřel válečný hrdina Vladimír Palička<br />
Vladimír Palička se narodil na Volyni a byl jedním<br />
z tisíců volyňských Čechů, kteří v době 2.<br />
světové války vstoupili do československého<br />
armádního sboru v Sovětském svazu a v jeho<br />
řadách se zúčastnili bojů v Karpatsko-dukelské,<br />
Opavsko-ostravské a Pražské operaci Sovětské<br />
armády.<br />
Své mládí prožil v městě Zdolbunov v Rovenské<br />
oblasti v severozápadní části Ukrajiny.<br />
Spolu se dvěma sourozenci, sestrou a bratrem,<br />
vyrůstal v dělnickém prostředí. Celá rodina žila<br />
a cítila česky. Oba prarodiče pocházeli od Pardubic<br />
a na Volyňsko je v 70. letech 19. století<br />
přivedla bída a nouze o práci. Vladimíru Paličkovi<br />
a jeho sourozencům byla od nejútlejších<br />
let vštěpována láska ke staré vlasti.<br />
Školní vzdělání získával Palička ve svém rodišti,<br />
studoval na železniční průmyslové škole,<br />
chtěl se stát strojvůdcem. Při přípravě přesunu<br />
sovětské vojenské techniky do Besarábie<br />
a Bukoviny v roce 1940 se jako mladý železničář<br />
zúčastnil nakládání vojenské techniky<br />
na železniční vagón. Velmi ho přitom zaujaly<br />
tanky a tanková technika. Rozhodl se proto,<br />
že požádá, aby mohl plnit základní vojenskou<br />
službu v Rudé armádě u tankistů. Přišel však<br />
rok 1941 a s ním i přepadení Sovětského svazu<br />
nacistickým Německem. Palička musel opustit<br />
studia a nastoupit jako totálně nasazený do<br />
lokomotivní výtopny, kde se podílel na opravě<br />
lokomotiv.<br />
V létě roku 1942 se stal příslušníkem partyzánského<br />
oddílu Medvědova. Působil zpočátku<br />
Vladimír<br />
Palička se<br />
zúčastnil<br />
i vzpomínkových<br />
akcí, které<br />
radnice<br />
Prahy 8<br />
pořádala<br />
v souvislosti<br />
s Operací<br />
Anthropoid<br />
V roce 2009 vydala <strong>Praha</strong> 8 vzpomínkovou kniha<br />
Pod pancířem tanku k domovu<br />
v průzkumu, později se podílel při sabotážích<br />
na lokomotivách, vagónech a na tratích.<br />
Koncem téhož roku byl zatčen, sám o tom<br />
vyprávěl: „Po gestapáckém způsobu výslechu<br />
jsem padl do mdlob a stejně jsem nevěděl,<br />
o co jde. Kruté výslechy se opakovaly. Po<br />
krátkém oddechu jsem byl používán na úklid<br />
chodeb, schodů, záchodů, mytí nádob od lidských<br />
výkalů, kterými byla vybavena každá<br />
cela pro mimořádné okolnosti….. Až 18. dubna<br />
1943 jsem byl náhle propuštěn s příkazem, že<br />
musím opět nastoupit do práce ve výtopně lokomotiv<br />
ve Zdolbunově.‟<br />
Po vítězství Rudé armády v roce 1944, kdy<br />
byla německá vojska vytlačena z pravobřežní<br />
Ukrajiny na západ, se 15. března Vladimír<br />
Palička přihlásil v Rovně k československým<br />
tankistům, kteří se sem na Volyňsko spolu<br />
s ostatními příslušníky 1. čs. samostatné brigády<br />
v SSSR přesunuli po ukončení bojů o Kyjev,<br />
Čerňachov, Bílou Cerkev a Žaškov, aby opravili<br />
nebo doplnili svou bojovou techniku a posílili<br />
své prořídlé řady čerstvými posilami.<br />
Po válečných letech, o kterých Palička vypráví<br />
ve své knize Pod pancířem tanku k domovu,<br />
se mu splnilo přání stanout živý a zdravý<br />
v zemi svých předků.<br />
V Česku prožil další život. Zůstal v armádě,<br />
zastával většinou funkce pedagogického<br />
zaměření: v tankovém učilišti, ve Vyšší škole<br />
důstojníků tankového vojska a na Vojenské katedře<br />
Karlovy univerzity. Poté se ve výzkumném<br />
ústavu podílel na modernizaci obrněné<br />
techniky a modernizaci její údržby. Po roce<br />
1989, kdy byl již v důchodu, se aktivně podílel<br />
v ČSBS a v ČsOL na přednáškových, filmových<br />
a publicistických akcích. Byl iniciátorem rekonstrukce<br />
památek na Olšanských hřbitovech<br />
a odhalení pamětních desek 1. a 2. odboje.<br />
Z jeho iniciativy se realizoval po letech usilovné<br />
práce Památník československým zahraničním<br />
vojákům, účastníkům 2. světové války, na<br />
Vítězném náměstí v Praze 6. K 60. výročí osvobození<br />
byl z jeho iniciativy odhalen pomník na<br />
Vítkovickém stadionu v Ostravě, věnovaný ostravským<br />
dobrovolníkům.<br />
Palička byl čestným občanem městské části<br />
<strong>Praha</strong> 8. Za své bojové zásluhy obdržel mnoho<br />
vyznamenání, mj. dvakrát Válečný kříž ČSR<br />
1939, čs. medaili Za chrabrost, čs. vojenskou<br />
medaili Za zásluhy II. stupně, Řád rudé zástavy,<br />
Řád rudé hvězdy, Záslužný kříž I. a II.<br />
stupně a mnoho dalších.<br />
Plukovník Ing. Vladimír Palička, čestný člen<br />
ANLET, zemřel 14. prosince 2012, krátce před<br />
svými devadesátými narozeninami, v Ústřední<br />
vojenské nemocnici v Praze.<br />
Na plukovníka Paličku budeme stále vzpomínat<br />
jako na energického člověka, kterého<br />
zajímá život a dokáže své životní zkušenosti<br />
předávat mladým lidem formou poutavého vyprávění<br />
plného optimismu i vtipu.<br />
Čest jeho památce.