SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ...
SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ... SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ...
BOHUSLAV F. KLÍMA ky dvou ptáků. Byly překryty slabou vrstvou hlíny a v ní spočíval další velký plochý kámen. Ten sem rovněž nebyl shozen, ale pečlivě horizontálně uložen. Připomínal obětní desku, protože na jeho rovné svrchní stěně se zaobleným okrajem ležela úplná kostra menšího psa, kterou ze tří stran opět ohraničovaly kameny (Obr. 3). Výše v hlinitém zásypu objektu se objevilo ještě pár dalších, ale již spadených či vhozených kamenů a potom také menší kolekce keramických střepů. Při interpretaci této pravidelné kotlovité jámy jsme se mohli opřít pouze o výše zmíněné informace a také analogie s několika podobnými objekty na jiných /starších, hlavně laténských lokalitách – oppidech/. Pro podepření výkladu o cisterně hrály však roli ještě další dvě drobné skutečnosti. Objekt se totiž nacházel v těsné východní blízkosti nápadné, z podloží mírně vystupující tvrdé křemičité žíly, vytvářející nízký a šikmo po svahu vybíhající hřeben. Na něm se mohla prosáklá povrchová voda zastavit a dobře podél něho pronikat do připravené jímky. Druhou zajímavostí byly mělké zásahy v drolivém skalním podloží, které by mohly představovat stopy po celkem sedmi dřevěných kůlech, zasazených pravidelně po obvodu zahloubené cisterny. Na okraji jámy mohly tvořit opěrnou konstrukci bednění, zabraňující sesuvu povrchové hlíny do objektu cisterny. Některé z nich potom, /patrně tři, které jsou stejně hluboké a přesně rozmístěné/, mohly být také stojkami jednoduché nadzemní konstrukce, snad zastřešující či nějak chránící důležité místo. Obr. 3. Pohled do jámy – cisterny /obj. 701/ s kamennou plotnou uprostřed nade dnem a kostrou psa. Složité však bylo časové zařazení tohoto objektu, k němuž poskytly podklady pouze objevené střepy keramiky. Ty se vázaly jen na dvě časová období – dobu římskou a velkomoravskou. 8
ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍDLENÍ HRADIŠTĚ SV. HYPOLITA Na základě celkového a pečlivého rozboru nálezové situace bylo možno přijmout následný výklad. S největší pravděpodobností můžeme objevenou jámu – cisternu považovat za dílo germánských osadníků mladší doby římské. Objekt náležel ke třem v blízkosti zatím objeveným germánským domům. Byl však využíván i dále v době velkomoravské, po níž ale zanikl, byl postupně zanesen a srovnán s okolím. Závěr jeho funkčního využití by mohl být spojován i s nějakými nepříznivými podmínkami. K takové úvaze nás vede kamenná kra nade dnem jámy, na níž uprostřed ležely kostřičky dvou ptáků a nad nimi na samostatném velkém kameni úplná kostra psa. Vkrádá se tak představa o možnosti např. vyschnutí cisterny v době velkého sucha a vykonané oběti, jejímž prostřednictvím se měla voda do nádrže vrátit. To se však již nestalo a zánik objektu byl tak konečný. Popsaný objekt však nebyl jediným na Hradišti. Vzhledem k dostupnosti pro větší skupinu obyvatelstva bývaly na sídlištích a hradištích zdroje vody umístěny obvykle ve vhodném prostoru. A to ve středu osady a také v místech, na němž se potom osídlení více a hustěji soustřeďovalo. Cisterny a prameny byly také dobře ošetřovány a dlouhodobě využívány. Jednu z takových dodnes funkčních cisteren se nám v r. 2002 také podařilo podrobně archeologicky prozkoumat. Nalézá se na malé návsi ve středu starého historického jádra obce, ohraničené raně novověkou hradbou. Plně užívána byla rozhodně do počátku 20. století. Předpokládáme však, že z ní byla voda běžněji odebírána ještě po celé období první poloviny 20. století. A to i potom, když byl v r. 1902 na nejvyšším místě hradišťské ostrožny /vně raně novověké hradby/ vybudován první místní vodojem. Na něj napojené ocelové trubky vedly vodu nejen do křížovnického kláštera, statku, ale tvořily také kostru nejstaršího rozvodného a spádového vodovodu v obci, který byl v r. 1966 zapojen do skupinového vodovodu Znojmo. Ještě dnes však z cisterny místní občané čerpají vodu, ale pouze k zavlažování svých okolních zahrad. Archeologický průzkum cisterny na návsi Hradiště a v těsné blízkosti původního jihovýchodní nároží klášterního komplexu byl značně náročný a nebezpečný. Vyžadoval dobré bezpečnostní a technické zajištění. K tomu patřila nejen konstrukce spolehlivého žebříkového sestupu do podzemí, ale také stále fungující systém odčerpávání nastupující vody, dále osvětlení a konečně také stavba pevné věže z lešenářských trubek s kladkou pro transport vytěžených sedimentů. Na povrch se bláto a bahno vytahovalo ve vědrech pomocí stavebního vrátku. Dle zjištěných počátečních informací místních obyvatel se dno nádrže nalézalo v hloubce asi 8 metrů a sloupec vody zde vždy dosahoval výšky 3–5 metrů. Tyto údaje jsme nejprve ověřili, potvrdili vlastním měřením a posléze podstatně upřesnili. V počátku se do akce z bezpečnostních důvodů museli aktivně zapojit znojemští hasiči, kteří v rámci svého cvičení odčerpali vodu a zapůjčili menší čerpadlo pro stálé odsávání pomalu nastupující vody. Následně do cisterny nastoupili archeologové a začali odebírat jemné bahno, usazené na vylámaných skalních stěnách a v mocné vrstvě pokrývající dno. Samozřejmě nechyběly ani nálezy. K nim patřily na samotném povrchu usazenin např. kolečkové brusle, střepy novověké keramiky, talířů, váz, sklenic, a také nejrůznější odhozené železné předměty a kameny. Bahno jsme ukládali do vozu, převáželi na skládku do klášterního dvora a proplachovali. Níže pod povrchem bahnitého dna jsme narazili také na zkorodované zbraně. Byly to dvě pušky. Jedna německá, zn. Mauser i s dochovaným koženým řemenem, používaná v druhé světové válce. Druhou byla flobertka /ptáčnice/ z konce 19. století. Třetí potom maďarská pistole z období první světové války. První puška byla vhozena do studny na konci války, zatímco ostatní dvě zbraně na jejím počátku. Ještě níže v usazeném bahně se objevily poškozené a odhozené věci, stářím vázané na období závěru 19. – první třetiny 20. století. Starší předměty, které by byly do studny /cisterny/ vhozeny dříve, chyběly. Jedinou výjimku představoval na samotném skalním dně, pod 5,5 m mocnou vrstvou usazenin, bahna a kalů, objevený stříbrný denár z 12. století a kolem něho několik drobných keramických 9
- Page 1 and 2: SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULT
- Page 3 and 4: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 5 and 6: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 7: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 11 and 12: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 13 and 14: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 15 and 16: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 17 and 18: ZDROJE PITNÉ VODY VE VÝVOJI OSÍD
- Page 19 and 20: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 21 and 22: KE KAZATELSKÉ, LITERÁRNÍ A VĚDE
- Page 23 and 24: KE KAZATELSKÉ, LITERÁRNÍ A VĚDE
- Page 25 and 26: KE KAZATELSKÉ, LITERÁRNÍ A VĚDE
- Page 27 and 28: KE KAZATELSKÉ, LITERÁRNÍ A VĚDE
- Page 29 and 30: KE KAZATELSKÉ, LITERÁRNÍ A VĚDE
- Page 31 and 32: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 33 and 34: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 35 and 36: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 37 and 38: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 39 and 40: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 41 and 42: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 43 and 44: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 45 and 46: ČEŠI V KYJEVSKÉ GUBERNII PŘED R
- Page 47 and 48: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 49 and 50: „SLUNCI VSTŘÍC!“ SPORTOVNÍ A
- Page 51 and 52: „SLUNCI VSTŘÍC!“ SPORTOVNÍ A
- Page 53 and 54: „SLUNCI VSTŘÍC!“ SPORTOVNÍ A
- Page 55 and 56: „SLUNCI VSTŘÍC!“ SPORTOVNÍ A
- Page 57 and 58: „SLUNCI VSTŘÍC!“ SPORTOVNÍ A
BOHUSLAV F. KLÍMA<br />
ky dvou ptáků. Byly překryty slabou vrstvou hlíny a v ní spočíval další velký plochý kámen. Ten<br />
sem rovněž nebyl shozen, ale pečlivě horizontálně uložen. Připomínal obětní desku, protože na<br />
jeho rovné svrchní stěně se zaobleným okrajem ležela úplná kostra menšího psa, kterou ze tří<br />
stran opět ohraničovaly kameny (Obr. 3). Výše v hlinitém zásypu objektu se objevilo ještě pár<br />
dalších, ale již spadených či vhozených kamenů a potom také menší kolekce keramických střepů.<br />
Při interpretaci této pravidelné kotlovité jámy jsme se mohli opřít pouze o výše zmíněné informace<br />
a také analogie s několika podobnými objekty na jiných /starších, hlavně laténských lokalitách<br />
– oppidech/. Pro podepření výkladu o cisterně hrály však roli ještě další dvě drobné skutečnosti.<br />
Objekt se totiž nacházel v těsné východní blízkosti nápadné, z podloží mírně vystupující<br />
tvrdé křemičité žíly, vytvářející nízký a šikmo po svahu vybíhající hřeben. Na něm se mohla<br />
prosáklá povrchová voda zastavit a dobře podél něho pronikat do připravené jímky. Druhou<br />
zajímavostí byly mělké zásahy v drolivém skalním podloží, které by mohly představovat stopy<br />
po celkem sedmi dřevěných kůlech, zasazených pravidelně po obvodu zahloubené cisterny. Na<br />
okraji jámy mohly tvořit opěrnou konstrukci bednění, zabraňující sesuvu povrchové hlíny do objektu<br />
cisterny. Některé z nich potom, /patrně tři, které jsou stejně hluboké a přesně rozmístěné/,<br />
mohly být také stojkami jednoduché nadzemní konstrukce, snad zastřešující či nějak chránící<br />
důležité místo.<br />
Obr. 3. Pohled do jámy – cisterny /obj. 701/ s kamennou plotnou uprostřed nade dnem a kostrou psa.<br />
Složité však bylo časové zařazení tohoto objektu, k němuž poskytly podklady pouze objevené<br />
střepy keramiky. Ty se vázaly jen na dvě časová období – dobu římskou a velkomoravskou.<br />
8
Change language