Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

K VYSTĚHOVALECTVÍ Z ČESKOSLOVENSKA A POMĚRŮM KRAJANŮ V POLOVINĚ 20. LET 20. STOLETÍ
farmu a na přání panamské vlády hodlal kolonizovat československé nemajetné přistěhovalce.
166 V Panamě hlava rodiny mohla pronajmout 10 ha půdy, svobodný 5 ha. 167
Pro evropské zemědělce se hodily pouze výše položené kraje Panamy. Zemědělské práce
byly pro přistěhovalce velmi vysilující, protože přidělená půda byla porostlá pralesem. Kolonisté
obvykle neznali tropické způsoby hospodaření a zřídka mohli sklizeň vhodně zpeněžit, neboť
dále od pobřeží byl odbyt nesnadný. Pěstování banánů se nehodilo pro Evropany, poněvadž se
dařilo jen ve vlhkých nížinách. Přijetím úvěru se kolonisté stali natrvalo závislí na místních bankách.
MSP stěhování do Panamy nedoporučovalo, neboť vystěhovalci by se v tamním tropickém
podnebí vydávali v nebezpečí ztráty zdraví a způsobilosti k práci. Panamské obyvatelstvo bylo
vůči cizincům nepřátelské. Kdo chtěl získat panamské vízum, musel předložit pracovní smlouvu,
pas, lékařské osvědčení a vysvědčení zachovalosti. Do Panamy se nesměli stěhovat žebráci,
cikáni, anarchisté, šílenci, zločinci, uprchlíci, dobrodruzi a nemocní. Panamské vízum uděloval
generální konzulát Kolumbie v Praze. 168
Také pokud šlo o vystěhovalectví do Kostariky varovalo MSP občany, aby se nestěhovali
bez pracovní smlouvy, neboť by se vydávali nezaměstnanosti. Do Kostariky se nesměly stěhovat
osoby šílené, slabomyslné, slepé, prostitutky, alkoholici, narkomani, cikáni, nemocní, zločinci
a anarchisté. 169
Nezodpovědní agenti lákali emigranty také na Kubu, kde nebyly pro přistěhovalce žádné
vyhlídky. Evropský imigrant nemohl soutěžit s levnou pracovní silou z řad černochů a Číňanů.
Dostat se do USA před uplynutím dvouletého pobytu na Kubě bylo vyloučené. Podloudní přistěhovalci,
kteří byli dopadeni americkými úřady, byli deportováni do své vlasti. 170 Imigranti se
snažili dostat do USA jako členové lodních posádek. Na břeh je vysadili v Bostonu, Filadelfii či
Baltimore. Pašování osob stálo 150–300 USD, z toho polovinu museli zaplatit dopředu. 171
Severoameričtí Slováci upozorňovali na hrozný stav slovenských vystěhovalců v Latinské
Americe: „je to skutečné peklo, člověku se srdce svírá“. 172 Okresní sbor Slovenské ligy (SL)
v Clevelandu (Ohio) požadoval v dopisu československé vládě, aby ČSR přestala vydávat pasy
do Jižní Ameriky, potrestala vystěhovalecké agenty a dopravila vystěhovalce zpět na Slovensko.
173 Podle československého konzulátu v Buenos Aires, údaje Slovenské ligy spočívaly na
přehnaných a nesprávných zprávách, žádný z bodů memoranda prý neměl podklad. 174 Československé
vyslanectví v Rio de Janeiro upozorňovalo, že vždy varovalo před stěhováním do Brazílie,
neboť naděje na založení lepší existence byly pramalé vzhledem k růstu ceny půdy. Průmysloví
dělníci nemohli nalézt práci pro poměrně nízké mzdy. Dalšími komplikacemi byla
neznalost jazyka a velké klimatické rozdíly. 175 Konzulát v Buenos Aires nedoporučoval omezení
vystavování pasů do Argentiny ženám cestujícím individuálně. 176
166Tamtéž, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP z 21. 8. 1923.
167Tamtéž, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP z 8. 9. 1924.
168Tamtéž, informace MSP z roku 1926.
169Tamtéž, informace MSP z 7. 4. 1926.
170Tamtéž, záznam MSP z 2. 9. 1924.
171Tamtéž, k. 3886, dopis generálního konzulátu Havana MZV ze 7. 12. 1924.
172Tamtéž, k. 3797, dopis MZV MSP z 24. 12. 1924.
173Tamtéž, dopis okresního sboru SL v Clevelandu vládě ČSR z 23. 11. 1924.
174Tamtéž, dopis konzulátu Buenos Aires MSP z 28. 12. 1924.
175Tamtéž, dopis vyslanectví Rio de Janeiro MSP z 8. 4. 1925.
176Tamtéž, dopis konzulátu Buenos Aires MSP z 25. 1. 1926.
79