Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

JAROSLAV VACULÍK
li španělštinu. Zejména varoval před emigrací nekvalifikovaných dělníků. 154 Upozorňoval také
na nepřátelský vztah místního obyvatelstva vůči všem cizincům. 155 Rovněž mexické úřady
nevycházely novým přistěhovalcům valně vstříc a nepřidělovaly jim kvalitní půdu. 156
Do Mexika přicházelo mnoho přistěhovalců, zvláště Slováků, kteří se domnívali, že se dostanou
přes hranice do USA. Po Slovensku se potulovali agenti, kteří lidem namlouvali, že se do
USA dostanou přes Mexiko, a vylákali z nich obnosy, za které by mohli jet do Ameriky II. třídou
dvakrát. Takto zlákaní lidé přecházeli s agentem tajně československé hranice do Německa. Jen
v roce 1923 přišlo do Mexika 200–250 takových přistěhovalců. Vízum do Mexika si obstarávali
u mexických honorárních konzulů v Německu, Rakousku a Maďarsku. 157 Podle československého
generálního konzulátu, „je skutečně bolestný pohled na poctivé přistěhovalce, kteří na
Slovensku padli do rukou nějakému agentovi, jenž jim sliboval, že z Mexika se dostanou snadno
do USA a v důvěře vydali poslední peníz“. 158
MSP žádalo pasové úřady, aby každého vystěhovalce ucházejícího se o cestovní pas do Mexika
protokolárně varovaly. Legální cestou se mohli vystěhovalci dostat z Mexika do USA teprve
po pětiletém pobytu. 159 Vyhlídky pro samostatné zemědělce byly velmi nepříznivé, ani zemědělští
dělníci neměli vyhlídek, neboť domorodí dělníci nabízeli svou práci za nízkou mzdu. 160
Do Guatemaly přicházelo v úvahu vystěhovalectví zemědělců, kteří ale naráželi na vzdálenost
trhů. Úspěšní mohli být jen kapitálově silní emigranti, a proto MSP varovalo každého, kdo
neměl předem zajištěné místo. 161
V roce 1925 se pokusil o kolonizaci západoguatemalské vysočiny majitel realitní kanceláře
v Praze František Krupka. Zveřejnil inzeráty v denním tisku, načež obdržel velký počet
nabídek, na něž, po zákazu další činnosti MSP, již neodpověděl. Každá rodina měla obdržet 2–5
ha prvotřídní půdy. Z každé sklizně měl přistěhovalec dát plantážníkovi polovinu veškeré produkce.
Mimo obdělávání přidělené půdy mohl každý dospělý člen rodiny pracovat u plantážníka
za denní mzdu 0,5 USD. Na inzeráty došlo 898 nabídek pracovních sil. V Guatemale měli zájem
jen o opravdové zemědělce. Zakázán byl vstup komunistů a uvědomělých sociálních demokratů.
Podle jiného projektu guatemalská vláda měla přidělit kolonizační společnosti 4 500 ha půdy
pro zřízení kolonie. Každý kolonista měl získat vlastní farmu po pěti letech práce u farmáře
nebo se mohl zakoupit po jednoleté zkušební době na některé farmě. 162
Již v roce 1924 uzavřeli s guatemalskou vládou smlouvu o pronajímání dělníků na čtyři
roky a jejich kolonizaci v departementu Santa Rosa pp. Martins a Zrnovský. Žádost Zrnovského
u MSP o povolení najímání zájemců z ČSR ale byla zamítnuta. 163
Do Panamy byl zastaven příchod vystěhovalců, kteří neměli k dispozici nejméně 30 USD
a neměli zajištěnou práci. 164 Americký občan českého původu G. U. Putchek doporučoval zřízení
české osady v blízkosti řek Pequeňo, Gatuncillo nebo Boquerou. Koupě půdy měla být realizována
sdružením krajanů. 165 V Panamě vlastnil rolník a zahradník František Hrdlička velkou
154Tamtéž, k. 3895, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP z 18. 12. 1922.
155Tamtéž, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP z 12. 3. 1923.
156Tamtéž, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP z 19. 11. 1922.
157Tamtéž, k. 3797, dopis generálního konzulátu Mexiko MZV z 12. 4. 1924.
158Tamtéž, dopis generálního konzulátu Mexiko MSP ze 3. 10. 1923.
159Tamtéž, dopis MSP pasovým úřadům z 30. 11. 1923.
160Tamtéž, informace MSP z 12. 11. 1923.
161Tamtéž, k. 3897, informace MSP z 2. 6. 1925.
162Tamtéž, dopis Policejního ředitelství Praha MSP z 29. 1. 1926.
163VASILJEV, I.: K pokusům…, c. d., s. 95.
164NA, f. MSP, k. 3897, dopis Compagnie Générale Transatlantique MSP z 21. 2. 1922.
165Tamtéž, dopis G. U. Putscheka konzulovi v Omaze z 26. 5. 1923.
78