Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

JAROSLAV VACULÍK
Přístup do Brazílie mohl být zakázán cizincům, kteří byli vypovězeni z jiného státu, představovali
nebezpečí veřejnému pořádku, byli odsouzeni brazilskými soudy, dále invalidům, prostitutkám
a osobám starším 60 let. Federální vláda byla brazilským kongresem zmocněna hradit
náklady přistěhovalectví rolníkům. 132
Přidělená půda vyžadovala dlouhodobou přípravnou práci. Půda byla porostlá pralesy,
kácení stromů a dobývání pařezů bylo spojeno s nadlidským úsilím. Cesta k nejbližšímu trhu
trvala často celé týdny, proto museli prodávat svou produkci místním obchodníkům za třetinu
skutečné ceny. 133
Do Brazílie přibylo v letech 1920–1924 celkem 1 769 československých přistěhovalců. Jen
do státu Săo Paulo přibylo v roce 1924 celkem 488 Čechoslováků. Další kolonie byly ve státech
Paraná a Rio Grande do Sul. V Săo Paulo existoval od roku 1895 spolek Slavia, v Pôrto Alegre
Československý spolek. Oba spolky byly vybaveny československým ministerstvem školství
a národní osvěty (MŠANO) putovními knihovnami a pořádaly jazykové kurzy. 134 Další spolky
byly Slovan v Boa Vista a Hospodářský spolek Přemysl v Jaguarăo ve státě Rio Grande do
Sul. 135 V Brazílii žilo celkem devět tisíc Čechů a Slováků. V polovině 20. let se zde usadili také
Slováci ze slovenských osad v Bulharsku, Rumunsku a Jugoslávii. 136
e) Uruguay
Kolonie československých přistěhovalců v Uruguayi byla na počátku 20. let 20. století
dosti malá a žádný český spolek zde neexistoval. 137 Pro československého vystěhovalce zde byly
minimální možnosti. Imigranti měli právo po určitou dobu pobývat v přistěhovaleckém hotelu,
ale po utracení finančních prostředků opouštěli zemi, neboť se jim nabízela jen práce pasáka
dobytka. Vláda kolonizaci cizinců nepodporovala a k zakoupení půdy byl nezbytný značný kapitál.
138 Přitom venkov byl téměř liduprázdný a statisíce hektarů půdy, které patřily několika
velkostatkářům, ležely ladem jako pastviny pro dobytek. 139
V roce 1924 obdržel prezident T. G. Masaryk dopis od vystěhovalce usazeného v brazilském
státě Rio Grande do Sul Karla Gayera, který navrhoval zřízení československé kolonie
v Uruguayi. 140 Na tento návrh reagovalo MSP sdělením, že o vystěhovalectví do Uruguaye
není téměř žádný zájem a že zjednávat osadníky pro cizinu se dle vystěhovaleckého zákona
zakazuje. 141
O založení vzorné československé zemědělské kolonie 67 km od Montevidea s 1 660 ha
pro 40–50 rodin usiloval také honorární konzul v Montevideu Jan Sykáček. 142 Uváděl, že uruguayská
vláda se chová vůči emigraci velmi liberálně. Připomínal, že někteří krajané sem přijížděli
jen za tím účelem, aby se snadněji dostali do USA. 143
132Tamtéž, dopis vyslanectví Rio de janeiro MSP z 20. 1. 1923.
133Tamtéž, dopis vyslanectví Rio de Janeiro MSP z 14. 6. 1922.
134Tribuna, 30. 1. 1925.
135NA, f. MSP, k 3895, dopis vyslanectví Rio de Janeiro MZV z 14. 1. 1922.
136Sprievodca slovenským zahraničím. c. d., s. 41.
137NA, f. MSP, k. 3897, dopis konzulátu Montevideo MSP z 23. 9. 1922.
138Tamtéž, dopis konzulátu Montevideo MSP z 23. 11. 1922.
139Tamtéž, dopis konzulátu Montevideo MSP z 31. 3. 1923.
140Tamtéž, dopis K. Gayera prezidentu ČSR z 22. 2. 1924.
141Tamtéž, dopis MSP K. Gayerovi z 4. 9. 1924.
142Tamtéž, k. 3886, dopis J. Sykáčka MSP z 20. 9. 1924.
143Tamtéž, k. 3897, přednáška J. Sykáčka. Blíže VASILJEV, I.: K pokusům…, c. d., s. 94–95.
76