Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

JAROSLAV VACULÍK
V následujícím čísle obvinil časopis ministerstvo sociální péče, že „upadlo ve velký a nenapravitelný
omyl, odvolávati se na dopisy krajanů…Mezi novými přistěhovalci bylo velké procento
dobrodruhů, kteří se štítili jakékoliv práce a kteří jsou autory těchto dopisů.“ 114 Pozitivně
hodnotil přistěhovalectví do provincie Chaco, neboť „kdo přijde je pánem a může obsadit pozemek
bez povolení“. 115 Doporučoval novým kolonistům, aby nejprve přijali práci na nějaké usedlosti
k nabytí zkušenosti. K vedení samostatného hospodářství bylo zapotřebí velkých výdajů na
zakoupení páru tažných volů, pluhu a bran. Půdu neorali příliš hluboko, hlavní potíž představovaly
kobylky. Krajané vlastnili v Chacu 25–30 ha, přičemž z 1 ha sklidili 1–1,5 tuny bavlny. Za
jednu tunu získali 480–520 pesos. Při těchto cenách bavlny získali kolonisté slušný kapitál. Několik
továren na čištění bavlny bylo ve městě Presidencia Roque Sáenz Peňa, kde byl také československý
spolkový dům Slavie. V Buenos Aires pak působily Československý klub, TJ Sokol
a Československé národní sdružení.
Vystěhovalectví do Argentiny vyžadovalo především emigranty s kapitálem a odbornými
znalostmi. Vystěhovalec z Buenos Aires psal MSP: „Radím též každému, kdo není zručný řemeslník
od skla, dřeva a železa, ať zůstane tam, kde je. …zbývá jediná kolonie volná v Chaco,
kde je pro našince země tropická a pro každého ne snesitelná a jinde se nedá podnikat v hospodářství,
které by vyžadovalo přinejmenším 50–70 tisíc Kč, a to pouze na nájem. Dělník bez
řemesla a řeči stěží najde obstojnou práci, aby mohl trochu slušně žít, a proto tři čtvrtiny našeho
lidu zde toužebně čeká na okamžik, kdy se budou moci dostat do Spojených států.“ 116
Na pokračující kampaň Jihoamerického Čechoslováka, který psal o „výstřelcích neschopného
úřednictva“ a „řádění tiskového referenta“ 117 reagovalo MSP v dopisu konzulátu
v Buenos Aires žádostí, „aby funkcionářům spolků v Buenos Aires bylo vysloveno politování,
že se mohli snížiti k projevu tak neslušnému a nerozumnému. Na takové projevy ministerstvo
sociální péče nemůže vůbec reagovat.“ 118
Poměrům v Argentině se věnoval i německý tisk. Hamburger Fremdenblatt psal o bídě, do
které upadají vystěhovalci do Jižní Ameriky, kteří tam nemají zajištěnu existenci. Totéž, podle
listu, platilo o Střední Americe, kam odcházeli vystěhovalci s cílem dostat se do USA. 119
V Chacu zdejší krajané byli roztroušeni jako zemědělci ve vzdálenosti až 80 km od města
Presidencia Roque Sáenz Peňa. Žilo zde asi 200 rodin z jižní Moravy, Slovenska, ale i Slováků
z Balkánu. 120
V Argentině působila řada kolonizační společností, které nabízely možnosti usídlení např.
v kolonii Dora, o které byly zprávy příznivé i nepříznivé. 121 Kolonii Dora propagoval K. Svoboda
v českém časopise Jihoamerický Čechoslovák. Kolonisté měli zaplatit první splátku, i když
pozemky ležely ve vysoké poloze a nešlo je zavodnit. Přitom krajan Svoboda tvrdil, že tato půda
je nejlepší. Celou záležitost označila Masarykova akademie práce (MAP) jako podvod firmy Agrelo
a darebáctví krajanů Svobody a Kučery. 122 O podvádění československých vystěhovalců v Argentině
psaly i československé časopisy, např. Pozor. 123 Duch času psal o zločinných machinacích
114 Tamtéž, č. 24, 12. 6. 1924, s. 2.
115 Tamtéž, s. 2–3.
116 NA, f. MSP, k. 3896, dopis B. B. z Buenos Aires MSP z 13. 7. 1924.
117 Jihoamerický Čechoslovák, 2, č. 28, 17. 7. 1924, s. 1.
118 NA, f. MSP, k. 3896, dopis MSP konzulátu Buenos Aires.
119 Hamburger Fremdenblatt, 22. 12. 1925.
120NA, f. MSP, k. 3896, zpráva K. Svobody o hospodářských poměrech v Chacu.
121Tamtéž, dopis konzulátu Buenos Aires MSP z 9. 11. 1925.
122Tamtéž, dopis MAP MSP z 24. 4. 1926.
123Pozor, 24. 4. 1926.
74