Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

K VYSTĚHOVALECTVÍ Z ČESKOSLOVENSKA A POMĚRŮM KRAJANŮ V POLOVINĚ 20. LET 20. STOLETÍ
turalizovaných připadal na Texas, kde jich bylo 7 459. 38 Ministr práce Davies v dopisu předsedovi
výboru pro vystěhovalectví Kongresu Johnsonovi navrhoval požadovat po uchazečích o americké
občanství zkoušku gramotnosti, znalost občanských práv a povinností a anglického jazyka. 39
Vystěhovalectví do USA zkomplikovaly tzv. kvótové zákony, které přijal americký Kongres
po první světové válce pod vlivem xenofobních nacionalistů a představitelů odborů, kteří
se obávali cizí konkurence na trhu práce. Zákon z 19. května 1921 stanovoval, aby ve fiskálním
roce 1921–1922 byla do USA připuštěna 3 % z počtu přistěhovalců z území ČSR, kteří zde byli
v roce 1910. Roční kvóta pro ČSR činila 14 261 osob, čili 2 854 měsíčně. 40 Podle nového
zákona z 11. května 1922 byla prodloužena platnost stávajícího 3 % zákona do 30. června
1924. 41 Kvóta však byla vyčerpána již během prvních tří měsíců fiskálního roku (červenec–září)
a americký konzulát nadále uděloval vstupní víza pouze přednostním vystěhovalcům, a to manželkám
amerických občanů, jejich rodičům, sourozencům, snoubencům a dětem do 18 let,
a rovněž osobám, které sloužily v armádě USA od dubna 1917 do listopadu 1918. 42
Dosavadní vystěhovalectví do USA bylo podstatně větší než stanovená kvóta. V roce
1920–1921 se do USA vystěhovaly 40 884 osoby. Náklady na cestu do Brém nebo Hamburku
činily 350 Kč, z Brém do New Yorku 250 USD a drahou z New Yorku do Chicaga 55 USD. 43
Naprostou většinu vystěhovalců (80 %) tvořili Slováci. Americké úřady delegovaly do Hamburku
svého lékaře, který společně s německými lékaři prováděl prohlídky vystěhovalců před jejich
naloděním.Největší podíl na dopravě československých vystěhovalců měla lodní společnost
Hamburg-America-Line.
Vystěhovalci byli zváni na cestu v pořadí, v jakém došel na ministerstvo jejich pas z příslušného
pasového úřadu. Po naplnění kvóty trval zákaz vydávat pasy do USA. MSP mohlo pozvat
pouze 11 tisíc osob, protože zbytek do stanovené kvóty byl rezervován pro Čechoslováky
odjíždějící z území třetího státu. 44 MSP zvalo denně 75 osob, z toho 50 ze Slovenska a Podkarpatské
Rusi a 25 z Čech, Moravy a Slezska. V určený den se měli dostavit buď do revizní vystěhovalecké
stanice ve Svatobořicích nebo do vystěhovalecké stanice v Praze-Libni. 45
Před udělením vstupního víza vyžadoval americký konzulát předložení tzv. Affidavit of
Support, ve kterém příbuzní nebo známí vystěhovalce prohlašovali, že se o něj pro první dobu
postarají a že mají k tomu dostatečné prostředky. Affidavit musel nést doložku československého
konzulátu ověřující pravost podpisu amerického notáře. 46 Přistěhovalec musel mít k dispozici
také určitou peněžní částku, 47 v roce 1920 to bylo 25 USD.
Ve fiskálním roce 1922–1923 bylo dovoleno připustit do USA 14 357 přistěhovalců narozených
v ČSR. Z území ČSR přišlo 13 840 osob, zbytek byli českoslovenští příslušníci usazení
v cizině. Nejvíce přistěhovalců bylo slovenské (6 230) a české (5 537) národnosti. Ve stejné
době reemigrovaly z USA do ČSR 2 074 osoby. 48
Nová předloha amerického zákona regulujícího přistěhovalectví předložená v roce 1923
brala za základ census v roce 1890, kdy se přistěhovalecký živel skládal hlavně z Angličanů, Irů,
38 NA, f. MSP, k. 3857, Naturalized Citizen in the U. S. in 1920.
39 Tamtéž, k. 3800, dopis sekretáře Daviese kongresmanu Johnsonovi z r. 1921.
40 Tamtéž, dopis vyslanectví Washington MSP z 26. 1. 1922.
41 Tamtéž, dopis vyslanectví Washington MSP z 21. 6. 1922.
42 Tamtéž, k. 3801, oběžník MV z 23. 9. 1922.
43 Tamtéž, k. 3797, dopis ČEDOKu MSP z ledna 1922.
44 Tamtéž, k. 3861, dopis MSP stanici Svatobořice z 22. 3. 1923.
45 Tamtéž, dopis MSP konzulátu USA z 28. 3. 1923.
46 Tamtéž, k. 3801, dopis vyslanectví Washington MSP z 26. 3. 1923.
47 Tamtéž, k. 3800, dopis vyslanectví Washington MSP z 26. 3. 1922.
48 Tamtéž, k. 3857, zpráva konzulátu Chicago za 3. čtvrtletí 1923.
65