Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

K VYSTĚHOVALECTVÍ Z ČESKOSLOVENSKA A POMĚRŮM KRAJANŮ V POLOVINĚ 20. LET 20. STOLETÍ
Vzhledem k tomu, že těžiště vystěhovalectví bylo na Slovensku, byla důležitá výjezdní zasedání
komise v Bratislavě, na nichž měly být osvětleny příčiny slovenského vystěhovalectví
a stanoveny zásady protiemigračního boje. Vyhlídky pro československé vystěhovalectví byly
nacházeny v Jižní Americe, např. v Paraguayi, kde organizoval krajan M. Suchan z Buenos
Aires kolonii Fram, dále v Mexiku, kde se 60 československých zemědělských vystěhovalců
ocitlo ve velké nouzi, Argentině, kde vznikl Svaz československých spolků, Brazílii, kde byl
předložen kolonizační návrh Zdeňka Gayera, Ekvádoru, kde chtěl založit československou kolonii
dr. K. Vohnout, a Kolumbii, kde se kolonizačním plánem zabýval ing. A. Hora.
Komise projednávala situaci krajanů v různých zemích, např. Sdružení československých
vystěhovalců v Montrealu či Ústředního sboru československé kolonie v Brémách. Připravili
plán na zřízení Domoviny zahraničních Čechů a Slováků v Praze, kde měli být ubytováváni
čeští a slovenští studenti ze zahraničí. Informační službu o vystěhovalectví měl usnadnit Vystěhovalecký
zpravodaj MSP.
Pozornost byla věnována budování Československých národních domů v cizině. Např.
v Sofii byl vybudován Československý národní dům T. G. Masaryka s obecnou a měšťanskou
školou, TJ Sokol, knihovnou, zábavním odborem, Českým srdcem, pojišťovnou Vzájemnost
a československou restaurací.
Na poradě vystěhovalecké komise v Bratislavě v září 1928 v úvodním referát odborný rada
MSP dr. Zavřel zdůraznil důležitost a naléhavost vystěhovaleckého problému s tím, že vystěhovalecké
zákonodárství má ochranný ráz. Místopředseda komise dr. Antonín Boháč zdůraznil jako
příčinu vystěhovalectví velký vzrůst slovenské populace. Odborový rada dr. Cyril Horáček referoval
o vystěhovalectví z hlediska průmyslu a obchodu, které vedlo k odchodu kvalifikovaných
dělníků, kteří posilovali cizí konkurenci. Vrchní ministerský komisař dr. Švejcar hovořil o zdravotní
péči o vystěhovalce, zejména o revizní stanici ve Svatobořicích u Kyjova, kde bylo zřízeno
100 lůžek pro muže, 128 pro ženy a 14 pro děti. Odborový rada dr. L. Černocký promluvil o podloudném
vystěhovalectví, které stíhaly státní bezpečnostní orgány, především policejní ředitelství
v Praze, které také konalo dozor ve vystěhovalecké stanici v Praze-Libni. O zprostředkovatelnách
práce a vystěhovalectví ze Slovenska mluvil vrchní odborový rada dr. Rosenkranz, který uvedl,
že v Čechách lze umístit tři až čtyři tisíce zemědělských dělníků. Vrchní komisař František Žák
referoval o zprostředkovatelnách práce pro slovenské zemědělské dělníky, kteří se dělili na stálé
(deputátníky), sezónní a nádeníky. V letech 1919–1928 opatřily práci pro 612 264 slovenských
sezónních zemědělských dělníků. Odborový rada Stanislav Klíma promluvil na téma Naši zahraniční
krajané, jejichž počet odhadl na dva miliony. V Evropě napočetl 816 československých
spolků, 121 škol a 22 časopisy, v USA 122 české a slovenské časopisy. O školských a kulturních
otázkách promluvil odborový rada J. Inderka, o nově zřízeném Československém ústavu zahraničním
ředitel V. Šlapák, o dobrovolných organizacích a spolcích v ČSR pečujících o vystěhovalce
referoval vrchní ministerský komisař dr. S. Brandejs. Vyhlídky pro československé vystěhovalce
se snažil nastínit dr. Jan Žilka, který upozornil, že některé státy se uzavírají. 34
Samostatným problémem bylo kolektivní kontinentální vystěhovalectví sezónních dělníků.
Zemědělští dělníci vlastně neopouštěli své bydliště s úmyslem usadit se trvale v cizině,
nýbrž tam chtěli pracovat pouze dočasně. Přesto se i na tyto sezónní dělníky vztahoval vystěhovalecký
zákon z 15. února 1922. Přitom mezinárodní konference v Římě v roce 1924 se usnesla,
že za přistěhovalce mají být považování jen ti cizinci, kteří přicházeli do země za prací
s úmyslem usadit se tam trvale.
34 Výroční zpráva komise pro vystěhovalectví a kolonizaci za rok 1928. In: Sociální revue, 10, 1929,
s. 38–43, 157–168.
63