Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

K VYSTĚHOVALECTVÍ Z ČESKOSLOVENSKA A POMĚRŮM KRAJANŮ V POLOVINĚ 20. LET 20. STOLETÍ
Národní rada československá a Emigrační ústav Masarykovy akademie práce pokládaly za
nutnou novelizaci vystěhovaleckého zákona z roku 1922. Konstatovaly, že „zásadně negativní
charakter zákona je nevýhodnou bází pro sjednávání smluv o vystěhovalectví mezi našim státem
a státy imigračními“. 20 Navrhovaly zřídit Státní ústav vystěhovalecký, přistěhovalecký a kolonizační.
Vystěhovalectví bylo předmětem zájmu také dobového tisku. Moravský sever konstatoval,
že vystěhovalectví je jev nepříznivý a znepokojivý, je příznakem hospodářské deprese. Státu
uniká řada zdatných pracovních sil, které většinou odchází v době největšího rozvoje svých fyzických
i duševních sil. Polovina vystěhovalců odcházela mezi 20–29 rokem věku. 21 Tribuna informovala
o založení kolonií pro Čechy z Volyně, kteří byli nuceni uprchnout před bolševickým
režimem. Půda na jižním Slovensku měla být přidělena 150–200 rodinám, které v Rusku zanechaly
svůj majetek, takže neměly částku, kterou požadoval po nových kolonistech Pozemkový
úřad. 22 Večerní České slovo psalo o ustavení meziministerské vystěhovalecké komise, která
měla zkoumat příčiny vystěhovalectví. 23 Slovenský denník kritizoval, že emigrační politika ČSR
se omezila na vydání vystěhovaleckého zákona a na opatření týkající se přemístění dělníků na
práci ve Francii. 24 Moravsko-slezský deník považoval odchod obyvatelstva za hranice za nepřirozený
jev, kterým uniká řada schopných pracovních sil. 25 Ľudová politika uváděla, že v cizině
je 2,1 mil. Čechů a Slováků, nejvíce v USA (600 tisíc Čechů a 600 tisíc Slováků). V Německu
bylo, podle údajů ministerstva zahraničních věcí (MZV), 235 tisíc československých příslušníků,
z toho 195 tisíc německé národnosti, zvláště dělníků, horníků a krejčích. V Rakousku uvádělo
MZV 138 tisíc československých příslušníků, z toho 108 tisíc ve Vídni. 26 Noviny Československá
republika uváděly, že nejvíce vystěhovaleckých pasů je vydáváno na Slovensku, zvláště
pro Kanadu. 27 Slovenský východ uvítal ustavení meziministerské komise pro vystěhovalecké
otázky, jako významnou událost pro Slovensko. 28
Meziministerská komise pro vystěhovalectví a kolonizaci při MSP, která vznikla v roce
1926 z podnětu dr. Václava Girsy z ministerstva zahraničních věcí, usilovala o nové směrnice
vystěhovalecké politiky. Prvním místopředsedou komise byl ministerský rada dr. Antonín Sum
z ministerstva zahraničních věcí, druhým místopředsedou ředitel Emigračního ústavu Rudolf
Pilát, tajemníkem komise dr. Jan Žilka z ministerstva sociální péče. 29 Smyslem činnosti komise
bylo působit na změnu dosavadní vystěhovalecké politiky tak, aby státu bylo umožněno organizovat
a dirigovat emigraci do vhodných zemí. 30
V komisi se scházeli odborníci ze všech oborů státní správy, aby se vzájemně informovali
o tom, co jednotlivé obory dělají pro řešení vystěhovalecké otázky. Výsledek porad byl jednak
informativní, jednak umožňoval bližší seznámení se sledovanou problematikou. V roce
1926 se komise soustředila na sběr podkladových materiálů, rok 1927 pak znamenal jeho prak-
20 Tamtéž, dopis Národní rady československé (NRČs) a Emigračního ústavu Masarykovy akademie práce (EÚ MAP)
MSP z 6. 4. 1925.
21 Moravský sever, 29. 1. 1926.
22 Tribuna, 28. 3.1926.
23 Večerní České slovo, 1. 4. 1926.
24 Slovenský denník, 2. 4. 1926.
25 Moravsko-slezský deník, 7. 4. 1926.
26 Ľudová politika, 7. 4. 1926.
27 Československá republika, 10. 4. 1926.
28 Slovenský východ, 23. 4. 1926.
29 BROUČEK, E.–VASILJEV, I.: c. d., s. 78.
30 VASILJEV, I.: K pokusům československé buržoazie k usměrňování vystěhovalectví do mimoevropských zemí. In:
Slováci v zahraničí, sv. 11, 1985, s. 84.
61