Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada ...

ANOTACE
Čtvrtá kapitola ukazuje Vratislav po nástupu Habsburků na český tůn (1526–1741). Město se
stalo jedním z nejaktivnějších středisek luteránské reformace, jedním z prvních reformovaných
měst ve Svaté říši římské. Právo na protestantskou víru si město uchovalo i po vestfálském míru.
Během třicetileté války počet obyvatel klesl o 40 procent. Na počátku 18. století Slezané, kteří
tvořili 11 % daňových poplatníků, přinášeli do habsburské pokladny 22 % veškerých daňových
příjmů. Koexistence luteránů a katolíků ve Vratislavi byla v té době výjimečným jevem.
Dalším zvratem v historii Vratislavi byla ztráta Slezska v roce 1742. Marie Terezie byla nucena
po porážce v první slezské válce uznat jeho anexi Pruskem. Vývoj města až do sjednocení
Německa v roce 1871 přibližuje pátá kapitola. Z let 1740–1763 bylo jen sedm mírových. Teprve
po skončení sedmileté války 1756–1763 se Slezsko začalo znovu hospodářsky rozvíjet, nahrazovat
ztráty obyvatelstva a stalo se cílem státem financované politiky industrializace.
Šestá kapitola ukazuje Vratislav jako součást Druhé německé říše 1871–1918. První roky
císařství charakterizoval rychlý ekonomický rozvoj. Světová válka 1914–1918 byla, podle oficiálního
názoru, Německu vnucena, stejně jako válka v roce 1870.
Vratislav před druhou světovou válkou a v jejím průběhu ukazuje sedmá kapitola.
Listopadová revoluce 1918 proběhla ve městě v nejvyšší možné shodě. Národní radu tvořili zástupci
sociálních demokratů, katolíků a liberálů, dosavadní císařští úředníci zůstali na svých
místech. Na počátku 30. let se Vratislav stala místem rostoucího násilí, které vyvolávali komunisté
a nacisté. Po lednu 1933 se rychle uskutečnilo pronacistické „usměrnění“ politického
a společenského života. Dny mnichovské krize byly ve Vratislavi horečné, zdejší vysílačky zalévaly
českomoravské pohraničí henleinovskou propagandou. Autoři tvrdí, že československá
vláda nezacházela se sudetskými Němci jako s rovnými ostatním obyvatelům. Vojenský útok
proti Polsku v roce 1939 se ve východním Německu těšil značné podpoře veřejnosti.
Poslední kapitola sleduje jak válkou zničené město povstalo po roce 1945 z popela. Podle
autorů, polský nárok na „znovuzískaná území“ byl výtvorem sovětské politiky; před rokem 1945
žádná zodpovědná polská strana nevznesla nárok na Vratislav: „Kdyby bylo Polsko nemuselo
opustit Vilno a Lvov, nebylo by … pravděpodobné, že by mnoho Poláků stálo o připojení Breslau
či Štětína.“ Cíl „repatriantů“ z východního Polska, zabraného SSSR, ležel v cizí zemi. Do
Vratislavi prý také prchali sudetští Němci z ČSR, kde „už začalo mimořádně kruté vystěhování“.
Anotovaná publikace je cenným příspěvkem nejen k dějinám slezského hlavního města, ale
i celého Slezska.
Jaroslav Vaculík
KULAK, Teresa: Wrocław. Przewodnik historyczny. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie,
2006. 338 s.
Již ve druhém vydání vyšel historický průvodce hlavním městem Slezska z pera vedoucí
katedry obecných dějin 19. a 20. století Historického ústavu Vratislavské univerzity. Autorka se
ve své vědecké práci zabývá polským historickým myšlením 19. a 20. století a dějinami Slezska,
zvláště Vratislavi a polsko-německých vztahů.
Její historický průvodce, bohatě ilustrovaný stovkami vyobrazení a doplněný bibliografií, jmenným
a věcným rejstříkem, ukazuje Vratislav jako křižovatku obchodních cest, politických vlivů
a kultur. Výklad je rozdělen na základě chronologicko-problémového principu do pěti kapitol.
První z nich ukazuje piastovské období od 10. do 14. století. Autorka vyložila počátky města,
které jsou spjaty s Dómským ostrovem, kde se již v 10. století nacházel knížecí hrad
a řemeslnicko-obchodní předhradí. Přibližuje české vlivy, počínaje názvem města „Wratislavia“,
206