SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ...
SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ... SbornÃk pracà Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Åada ...
TOMASZ MALISZEWSKI Final postulate In conclusion – referring to the thought mentioned at the beginning of the paper – the author once again expresses his hope that soon the research referring back to the common traditions of modern agricultural schools of the beginning of 20 th century will be taken up by a team of researchers from Poland and the Czech Republic as the fact that it is worth and possible to creatively use the history of education has been proved by the projects similar to the one presented above and connected with the Grundtvigian school for life. Stručný obsah Grundvigova “škola pro život” – mezi tradicí a modernizací vzdělávání na venkově. Článek ukazuje, jakým způsobem lze využít vzdělávacích tradic při hledání moderních řešení v oblasti vzdělávání dospělých. Mezi jiným autor zaujímá nový postoj k výkladu pedagogického odkazu dánského myslitele N. F. S. Grundtviga (1783–1872) tím, že ukazuje, jak jednostranná interpretace jeho významných myšlenek po celá desetiletí zakořenila v Polsku. Obzvláštní důraz je kladen na prvky související s jeho koncepcí školy po celý život, která vedla k rozvoji významného mezinárodního hnutí lidových středních škol. Současné pokusy o navázání na výsledky, kterých toto hnutí dosáhlo, jsou představeny na příkladu dánsko-německo-polsko-švédského projektu „Lidová střední škola – škola po celý život“, jehož realizace byla zahájena před několika lety. Článek také vyjadřuje naději, že v blízké budoucnosti bude možno navázat na společnou polsko-českou práci vztahující se k tradici českých zemědělských škol a na jejich vliv na rozvoj dvoustupňových vzdělávacích institucích na polském území na začátku 20. století. 162
Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd č. 24 ZPRÁVY Bohuslav František Klíma šedesátiletý Ač by mu to málokdo hádal, oslavil letošního roku své šedesáté narozeniny dlouholetý člen katedry historie PdF MU docent Bohuslav Klíma mladší. Rok 2010 přináší doc. Klímovi hned dvě významná jubilea – necelé dva měsíce po svých kulatinách totiž počátkem července spolu s týmem spolupracovníků zahájil jubilejní 25. archeologickou výzkumnou sezónu na „své“ lokalitě – velkomoravském hradišti sv. Hypolita u Znojma. Doc. PhDr. Bohuslav František Klíma, CSc. se narodil 3. května 1950 v Brně v rodině významného moravského archeologa doc. RNDr. Bohuslava Klímy, DrSc., specialisty na období paleolitu (starší doby kamenné), který i ve světě proslul zejména svými výzkumy tábořišť lovců mamutů v jihomoravských Dolních Věstonicích (naposledy unikátním objevem trojhrobu mladých lidí), v Pavlově, Petřkovicích u Ostravy, či v jeskyních Moravského krasu, především v Pekárně. V letech 1968–1973 jubilant vystudoval filozofickou fakultu tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), obor archeologie – historie. Ještě před dokončením studií (v roce 1972) začal pracovat jako archeolog a historik v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy v tehdejším Gottwaldově, kde hned v prázdninovém období provedl svůj první archeologický výzkum u Malenovic. Na jaře následného roku se mu naskytla možnost ucházet se o místo asistenta na katedře historie Pedagogické fakulty UJEP v Brně. Tam také po své promoci nastoupil a zahájil tak i svoje pedagogické působení. I v průběhu roční vojenské služby, kterou absolvoval na Vojenské akademii v Bratislavě, se mu dařilo udržovat úzké kontakty s archeologií a historií. Na akademii měl na starost práci s mládeží – bratislavskými školami a navíc se podílel na obnově expozice o historii vojenství, instalované přímo v prostorách akademie. Po absolvování vojenské služby se vrátil na fakultu a aktivně se zapojil do vědeckovýzkumné i pedagogické práce. Vedle toho obhájil na filozofické fakultě v roce 1976 disertační práci Stavební kování velkomoravské architektury a získal titul PhDr. Jako asistent a následně od r. 1976 jako odborný asistent působil na Pedagogické fakultě do listopadu 1979. Tehdy však nejen do jeho další odborné i pedagogické práce, ale i životních plánů výrazně zasáhla realizovaná vysokoškolská reforma. Ta ve svém důsledku vedla k redukci pracovišť na brněnské univerzitě a téměř k zániku do té doby se slibně rozvíjející katedry historie na PdF, tvořené mladým kolektivem. B. Klíma proto změnil působiště. Po úspěšném konkurzním řízení nastoupil na místo odborného pracovníka Archeologického ústavu Československé akademie věd (AÚ ČSAV) v Brně s vědeckým zaměřením na výzkum velkomoravského ústředí v Mikulčicích. Na AÚ v Brně zastával funkci zástupce vedoucího slovanského oddělení a v Mikulčicích se jako zástupce vedoucího výzkumu doc. PhDr. Z. Klanici, DrSc., aktivně podílel na řízení více než dvacetičlenného vědeckovýzkumného týmu. Odborný zájem zaměřoval B. Klíma od počátku své vědecké dráhy na problematiku raně středověké archeologie. Velkou pozornost věnoval především velkomoravskému řemeslu a konkrétně nejvíce velkomoravskému kovářství. Jeho specializace mu umožňovala provádět nejen rozsáhlé terénní výzkumy velkomoravského centra v Mikulčicích a v jeho zázemí, ale realizovat i speciální výzkumy. Jako jeden z prvních archeologů na Moravě již v r. 1980 navázal úzkou a plodnou spolupráci s Ústavem materiálového inženýrství FSI VUT v Brně, kde hlavně s prof. ing. L. Ptáčkem, CSc., realizoval řadu metalografických výzkumů mikulčických železných nástrojů a zbraní. 163
- Page 111 and 112: MEDIALIZOVANÝ KONFLIKT (1. SVĚTOV
- Page 113 and 114: MEDIALIZOVANÝ KONFLIKT (1. SVĚTOV
- Page 115: MEDIALIZOVANÝ KONFLIKT (1. SVĚTOV
- Page 118 and 119: MAREK VAŘEKA fa II. (†1302) byl
- Page 120 and 121: MAREK VAŘEKA drobného šlechtice
- Page 122 and 123: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 124 and 125: VÁCLAV BARTŮŠEK prostřednictví
- Page 126 and 127: VÁCLAV BARTŮŠEK V knihovnách by
- Page 128 and 129: VÁCLAV BARTŮŠEK Charakteristick
- Page 130 and 131: VÁCLAV BARTŮŠEK klášterní kni
- Page 132 and 133: MIROSLAV JIREČEK proto zakládány
- Page 134 and 135: MIROSLAV JIREČEK ších mikulovsk
- Page 136 and 137: MIROSLAV JIREČEK v Želivě. Zde b
- Page 138 and 139: MIROSLAV JIREČEK Summary Contribut
- Page 140 and 141: PETR KALETA Hanuše, filologa a spi
- Page 142 and 143: PETR KALETA ci, všechny však zask
- Page 144 and 145: LJUDMILA PAVLENKO Rychlík získal
- Page 146 and 147: LJUDMILA PAVLENKO vedl český semi
- Page 148 and 149: LJUDMILA PAVLENKO pro muzeum, posky
- Page 150 and 151: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 152 and 153: JANA STEJSKALÍKOVÁ Výzkumné ot
- Page 154 and 155: Sborník prací Pedagogické fakult
- Page 156 and 157: TOMASZ MALISZEWSKI debates try as m
- Page 158 and 159: TOMASZ MALISZEWSKI makers of variou
- Page 160 and 161: TOMASZ MALISZEWSKI A consensus on t
- Page 164 and 165: ZPRÁVY S Mikulčicemi a také se z
- Page 166 and 167: 6. Znojemská rotunda ve světle ar
- Page 168 and 169: ZPRÁVY 51. Nový archeologický v
- Page 170 and 171: ZPRÁVY 95. Srpy velkomoravského h
- Page 172 and 173: ZPRÁVY 154. Nadace sv. Hypolita a
- Page 174 and 175: ZPRÁVY 204. Technická podpora vý
- Page 176 and 177: ZPRÁVY dentů z Tokai University v
- Page 178 and 179: ZPRÁVY stavební úpravu a vybaven
- Page 180 and 181: ZPRÁVY Obr. 6. Účastníci jedné
- Page 182 and 183: ZPRÁVY mínu, za nejvhodnějších
- Page 184 and 185: ZPRÁVY Obr. 8. Celkový pohled na
- Page 186 and 187: ZPRÁVY Členové komise doporučuj
- Page 188 and 189: ZPRÁVY Celostátní kolo Středoš
- Page 190 and 191: ZPRÁVY 2007 (29. ročník) - Prost
- Page 192 and 193: ANOTACE CHLÍBEC, Jan-ČERNUŠÁK,
- Page 194 and 195: ANOTACE charakterizuje komplexní v
- Page 196 and 197: ANOTACE činnosti ve prospěch Pols
- Page 198 and 199: ANOTACE riály sledovali záměr
- Page 200 and 201: ANOTACE jsme vlezli do strany, prot
- Page 202 and 203: ANOTACE opevnění LO vz. 36 a tém
- Page 204 and 205: ANOTACE plánů na připojení Klad
- Page 206 and 207: ANOTACE Čtvrtá kapitola ukazuje V
- Page 208 and 209: ANOTACE situace je neurčitá formu
- Page 210 and 211: ANOTACE mulovány jako kritika, ale
TOMASZ MALISZEWSKI<br />
Final postulate<br />
In conclusion – referring to the thought mentioned at the beginning of the paper – the author<br />
once again expresses his hope that soon the research referring back to the common traditions of<br />
modern agricultural schools of the beginning of 20 th century will be taken up by a team of<br />
researchers from Poland and the Czech Republic as the fact that it is worth and possible to<br />
creatively use the history of education has been proved by the projects similar to the one<br />
presented above and connected with the Grundtvigian school for life.<br />
Stručný obsah<br />
Grundvigova “škola pro život” – mezi tradicí a modernizací vzdělávání na venkově.<br />
Článek ukazuje, jakým způsobem lze využít vzdělávacích tradic při hledání moderních řešení v oblasti<br />
vzdělávání dospělých. Mezi jiným autor zaujímá nový postoj k výkladu pedagogického odkazu dánského<br />
myslitele N. F. S. Grundtviga (1783–1872) tím, že ukazuje, jak jednostranná interpretace jeho významných<br />
myšlenek po celá desetiletí zakořenila v Polsku. Obzvláštní důraz je kladen na prvky související s jeho koncepcí<br />
školy po celý život, která vedla k rozvoji významného mezinárodního hnutí lidových středních škol.<br />
Současné pokusy o navázání na výsledky, kterých toto hnutí dosáhlo, jsou představeny na příkladu<br />
dánsko-německo-polsko-švédského projektu „Lidová střední škola – škola po celý život“, jehož realizace<br />
byla zahájena před několika lety. Článek také vyjadřuje naději, že v blízké budoucnosti bude možno<br />
navázat na společnou polsko-českou práci vztahující se k tradici českých zemědělských škol a na jejich vliv<br />
na rozvoj dvoustupňových vzdělávacích institucích na polském území na začátku 20. století.<br />
162