Anotace pÅÃspÄvků - Pedagogická fakulta MU
Anotace pÅÃspÄvků - Pedagogická fakulta MU Anotace pÅÃspÄvků - Pedagogická fakulta MU
ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30–10:00, MÍSTNOST 32 ale zejména dětí předškolního a žáků mladšího školního věku. Projekt by měl odpovědět na otázky: Čtou rodiče svým dětem, a to jak často, jakou literaturu? Podílejí se rodiče na rozvoji čtenářské gramotnosti u svých dětí? Do jaké míry jsou v kontextu společného čtení a kvality výběru literatury rozvíjeny sociální dovednosti žáků preprimárního a primárního vzdělávání? Můj výzkum chtěl zodpovědět dvě hlavní otázky: 1. „Co vypovídají postoje rodiny o dítěti?“; 2. „Co vypovídají postoje rodiny o klavírním recitálu dítěte?“ Každá otázka obsahovala dílčí podotázky. Pokračoval jsem ve výzkumu v mé klavírní třídě na Základní umělecké škole Tišnov z let 2006–2009 (srov. můj poslední příspěvek pro 18. konferenci ČAPV, 2010). Znovu jsem využil nálezů českého pedagogického výzkumu (včetně výzkumu motivace). Jde opět o výzkum akční a kvalitativní v podobě rodinné případové studie. V předvýzkumu jsem použil techniku pozorování jednotlivých členů rodiny během výuky a po výuce. Techniku „rodinného“ interview jsem použil v následujícím pořadí: 1. dítě, 2. matka a 3. otec. To již byl vlastní výzkum. Byl jsem sám výzkumným nástrojem. Formuloval jsem i své vlastní postoje (jako podporu triangulace). Filip, dítě mladšího školního věku a můj nový žák, měl pro svůj klavírní recitál 1. dobré osobní předpoklady a 2. trvalou podporu rodičů. Jako žák prvního ročníku byl však zhruba o dva roky mladší než má předešlá žákyně s recitálem. Délka žákovy recitálové přípravy stejně jako mého výzkumu byly zhuštěny přibližně na jeden rok. Cílem mého výkumu bylo nově ověřit vhodnost klavírního recitálu žáka jako individuálního vzdělávacího programu. Ovšem tentokrát hned „na začátku“ sedmiletého studia na ZUŠ. Zdeněk Vašíček Postoje rodiny ke klavírnímu recitálu dítěte mladšího školního věku na ZUŠ: Replikace ZUŠ Tišnov Úterý, 6. 9. 2011 87
ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30–10:00, MÍSTNOST 32 Úterý, 6. 9. 2011 Anna Šlechtová Autoevaluace jako nástroj pro podporu a rozvoj skautských oddílů Filozofická fakulta UK v Praze V rámci projektu „Hodnocení kvality“ realizovaného v hnutí Junák – svaz skautů a skautek ČR vzniká autoevaluační dotazník pro hodnocení skautských oddílů. Součástí zavádění tohoto nástroje do hnutí je výzkum, který má za cíl najít odpovědi na následující otázky: 1) Jaká je struktura kvality oddílů v Junáku? 2) Jak je proces hodnocení přínosný pro další rozvoj a zkvalitňování práce oddílů? Na první otázku bude možné odpověď pomocí kvantitativní analýzy provedené na stratifikovaném výběru oddílů, kromě základního statistického zpracování budou data podrobena mnohorozměrným analýzám. Data budou získána přímo z autoevaluačního dotazníku. Z výsledků vyplynou oblasti, na které je třeba se při podpoře oddílů do budoucnosti zaměřit. K odpovědi na druhou otázku bude využit kvalitativní výzkum, data budou získávána pozorováním samotného hodnocení a následným strukturovaným rozhovorem s otevřenými otázkami, a to přímo po hodnocení a ještě jednou později s půlročním odstupem. Při výběru jednotek je zohledněn věk vůdce, délka vedení tímto vůdcem, typ vedení (jednotlivcem vs. týmem), organizační struktura, velikost oddílu, vztah k novým výchovným nástrojům a jestli se jedná o oddíl velkoměstský, maloměstský či venkovský. Na základě výsledků tohoto výzkumu bude možné autoevaluční dotazník upravit, tak aby lépe odpovídal potřebě hnutí. Pavlína Nakládalová Možnosti zjišťování úrovně interkulturních kompetencí Katedra primární pedagogiky PdF UP Olomouc 88 Interkulturní vzdělávání a multikulturní výchova jsou dnes velice diskutovaným tématem. Ve školách, v politických kruzích, ale i médiích se vedou rozsáhlé debaty o tom, jak, kdy a proč vychovávat multikulturní společnost. Příspěvek prezentuje design výzkumu zamýšlené disertační práce zabývající se konceptem interkulturního vzdělávání v pregraduální přípravě učitelů. Výzkum je zaměřen na učitele primární školy a jejich kompetence k výuce multikulturní výchovy. Díky absenci interakcí s cizinci nemají učitelé vlastní praktickou zkušenost a jsou odkázání pouze na znalosti získané během studia. Vzhledem k tomu, že první začlenění multikulturní výchovy do vysokoškolské přípravy učitelů, proběhlo až ve školním roce 1993/1994, většina současných učitelů nebyla profesně připravena na multikulturní složení tříd. Nabízí se tedy otázka, zda jsou učitelé
- Page 3 and 4: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, KOREFERÁTY
- Page 5 and 6: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 1,
- Page 7 and 8: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 1,
- Page 9 and 10: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 2,
- Page 11 and 12: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 3,
- Page 13 and 14: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 3,
- Page 15 and 16: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SYMPOZIUM 4,
- Page 17 and 18: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, PANELOVÉ JE
- Page 19 and 20: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A1, 14
- Page 21 and 22: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A1, 14
- Page 23 and 24: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A2, 14
- Page 25 and 26: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A3, 14
- Page 27 and 28: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A3, 14
- Page 29 and 30: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A4, 14
- Page 31 and 32: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A5, 14
- Page 33 and 34: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A5, 14
- Page 35 and 36: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A6, 14
- Page 37 and 38: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A7, 14
- Page 39 and 40: PONDĚLÍ, 5. 9. 2011, SEKCE A7, 14
- Page 41 and 42: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P1, 8:30
- Page 43 and 44: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P1, 8:30
- Page 45 and 46: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P1, 8:30
- Page 47 and 48: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P1, 8:30
- Page 49 and 50: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30
- Page 51 and 52: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30
- Page 53: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30
- Page 57 and 58: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P3, 8:30
- Page 59 and 60: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P3, 8:30
- Page 61 and 62: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P3, 8:30
- Page 63 and 64: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P3, 8:30
- Page 65 and 66: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B1, 10:1
- Page 67 and 68: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B1, 10:1
- Page 69 and 70: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B2, 10:1
- Page 71 and 72: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B3, 10:1
- Page 73 and 74: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B3, 10:1
- Page 75 and 76: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B4, 10:1
- Page 77 and 78: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B5, 10:1
- Page 79 and 80: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE B6, 10:1
- Page 81 and 82: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C1, 12:3
- Page 83 and 84: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C1, 12:3
- Page 85 and 86: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C2, 12:3
- Page 87 and 88: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C3, 12:3
- Page 89 and 90: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C3, 12:3
- Page 91 and 92: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C4, 12:3
- Page 93 and 94: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C4, 12:3
- Page 95 and 96: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C5, 12:3
- Page 97 and 98: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C5, 12:3
- Page 99 and 100: ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE C6, 12:3
ÚTERÝ, 6. 9. 2011, SEKCE P2, 8:30–10:00, MÍSTNOST 32<br />
ale zejména dětí předškolního a žáků mladšího školního<br />
věku. Projekt by měl odpovědět na otázky: Čtou rodiče<br />
svým dětem, a to jak často, jakou literaturu? Podílejí se<br />
rodiče na rozvoji čtenářské gramotnosti u svých dětí?<br />
Do jaké míry jsou v kontextu společného čtení a kvality<br />
výběru literatury rozvíjeny sociální dovednosti žáků<br />
preprimárního a primárního vzdělávání?<br />
Můj výzkum chtěl zodpovědět dvě hlavní otázky: 1. „Co<br />
vypovídají postoje rodiny o dítěti?“; 2. „Co vypovídají<br />
postoje rodiny o klavírním recitálu dítěte?“ Každá<br />
otázka obsahovala dílčí podotázky. Pokračoval jsem ve<br />
výzkumu v mé klavírní třídě na Základní umělecké škole<br />
Tišnov z let 2006–2009 (srov. můj poslední příspěvek pro<br />
18. konferenci ČAPV, 2010). Znovu jsem využil nálezů<br />
českého pedagogického výzkumu (včetně výzkumu<br />
motivace). Jde opět o výzkum akční a kvalitativní<br />
v podobě rodinné případové studie. V předvýzkumu<br />
jsem použil techniku pozorování jednotlivých členů<br />
rodiny během výuky a po výuce. Techniku „rodinného“<br />
interview jsem použil v následujícím pořadí: 1. dítě, 2.<br />
matka a 3. otec. To již byl vlastní výzkum. Byl jsem sám<br />
výzkumným nástrojem. Formuloval jsem i své vlastní<br />
postoje (jako podporu triangulace). Filip, dítě mladšího<br />
školního věku a můj nový žák, měl pro svůj klavírní<br />
recitál 1. dobré osobní předpoklady a 2. trvalou podporu<br />
rodičů. Jako žák prvního ročníku byl však zhruba o dva<br />
roky mladší než má předešlá žákyně s recitálem. Délka<br />
žákovy recitálové přípravy stejně jako mého výzkumu<br />
byly zhuštěny přibližně na jeden rok. Cílem mého výkumu<br />
bylo nově ověřit vhodnost klavírního recitálu žáka jako<br />
individuálního vzdělávacího programu. Ovšem tentokrát<br />
hned „na začátku“ sedmiletého studia na ZUŠ.<br />
Zdeněk Vašíček<br />
Postoje rodiny ke<br />
klavírnímu recitálu<br />
dítěte mladšího<br />
školního věku na ZUŠ:<br />
Replikace<br />
ZUŠ Tišnov<br />
Úterý, 6. 9. 2011<br />
87
Change language