Budoucnost tramvajà v Olomouci - Statutárnà mÄsto Olomouc
Budoucnost tramvajà v Olomouci - Statutárnà mÄsto Olomouc
Budoucnost tramvajà v Olomouci - Statutárnà mÄsto Olomouc
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
OSOBNIOST<br />
v <strong><strong>Olomouc</strong>i</strong> pořádám festival s jednoduchým<br />
názvem Baroko. Objevoval jsem<br />
ztracenou či neznámou hudbu českých<br />
a moravských skladatelů, bavilo mě pátrat<br />
v archivech a nacházet zapomenuté<br />
partitury. Baroko mě fascinuje, má hodně<br />
společných styčných bodů s tím, co je<br />
srozumitelné dnešnímu člověku. Baroko<br />
je harmonicky logické, staví pregnantní<br />
a výraznou melodii, což současnému posluchači<br />
vyhovuje, navíc má mnoho fines,<br />
které už dnešní tonální hudba (pop) nepoužívá.<br />
Hudební baroko se dá aktualizovat<br />
a lehce posouvat do jiných stylů. Ostatně<br />
těmi postupy se inspirují i světově proslulí<br />
minimalisté, jako je Phillip Glass či Michael<br />
Nyman. Jejich hudba je svým způsobem<br />
hodně barokizující.<br />
Chtěl jsem se zeptat, jak spolu souvisí<br />
baroko a minimalismus, případně jak se<br />
liší?<br />
Rozdíl je v opakování motivů a v práci s časem.<br />
Baroko je aditivní, struktura skladby<br />
se pořád doplňuje, přidávají se další motivy,<br />
vše prochází evolucí. Kdežto u minimalismu<br />
se zastaví nějaký krátký úsek, a ten se<br />
opakuje jen s mikroskopickými obměnami.<br />
Vnímání je jiné. Docela se k tomu hodí termín<br />
meditativní slyšení.<br />
Napsat operu, to dá asi hodně práce, stovky<br />
hodin… Stojí tak náročná práce za to?<br />
Asi to bude víc než stovky hodin. Je to<br />
opravdu velmi časově náročné. Barokní<br />
skladatelé na tom byli o něco lépe, psali<br />
opery rychleji, oni při tom používali určité<br />
zápisové zkratky. Třeba takový cemballista<br />
z 18. století si vystačil s očíslovaným basem<br />
a na základě toho improvizoval. Někteří<br />
psali přesné noty jen pro vrchní hlas a číslovaný<br />
bas, zbytek doplnili učni. Navíc autoři<br />
tehdy docela běžně vykrádali sami sebe,<br />
když se jim v nějaké opeře něco povedlo,<br />
klidně árii použili i v nějakém dalším díle. Já<br />
dnes musím rozepsat do partitury opravdu<br />
všechno velmi podrobně. Vše rozepsat pro<br />
orchestr. Určitý pocit marnosti pak po takové<br />
práci mít můžete, když se to všechno, co<br />
stálo tolik práce i tolik prostředků, odehraje<br />
jen několikrát a tím to skončí. I v případě<br />
děl na zakázku je čas a honorář neúměrný.<br />
Operu Slzy Alexandra Makedonského objednalo<br />
a zaplatilo Národní divadlo v Praze,<br />
na kompozici Labyrintu vášně přispělo<br />
ministerstvo kultury. Všechny ostatní opeci<br />
barokní divadlo,<br />
ry jsem psal zadarmo<br />
ve svém volném<br />
čase. Psát operu, to<br />
dnes opravdu není<br />
moc běžné. Většina<br />
skladatelů proto píše<br />
podstatně menší hudební<br />
útvary. Opera<br />
je nejdražší a nejnáročnější<br />
hudební forma.<br />
To tedy musí být silná<br />
vůle, aby člověk<br />
takovou práci dělal.<br />
Víte, já tu hudbu pořád<br />
slyším v hlavě.<br />
A kdyby mi to stačilo,<br />
mohl bych ji klidně<br />
nechat v té hlavě hrát<br />
dál. Jenže já mám<br />
nutkání pustit to<br />
ostatním, nabídnout<br />
jim tím poslechem<br />
katarzi, nějaké, třeba<br />
chvilkové zlepšení<br />
těžkého života. Kdybych<br />
necítil tu touhu<br />
sdělit to druhým, tak<br />
bych hudbu nepsal<br />
a netrávil tolik času<br />
u stolu.<br />
Vy nejste olomoucký<br />
rodák, přišel jste<br />
sem před asi patnácti<br />
lety studovat z Chocně.<br />
Už tehdy jste měl<br />
TOMÁŠ HANZLÍK<br />
tak rád baroko, nebo<br />
vás barokní <strong>Olomouc</strong> nějak ovlivnila?<br />
Pravda je obojí. Už jako dítě jsem poslouchal<br />
hlavně Mozarta a barokní autory. <strong>Olomouc</strong><br />
mě v mých preferencích utvrdila.<br />
Fascinují mě olomoučtí barokní skladatelé<br />
i olomoucké architektonické kulisy. Tohle<br />
město je ale bohaté nejen na barokní architekturu,<br />
ale i na hudební dědictví v archivech,<br />
to je impozantní jev. Podle mě by se<br />
tím měli Olomoučané víc chlubit, měli by<br />
o svých skladatelích, kteří byli geniální, víc<br />
vědět a víc je propagovat. Mohlo by tu být<br />
slavné centrum barokní kultury.<br />
Vy jste dokonce sestavil pro atrium Konviktu<br />
krásnou funkční repliku pohyblivého<br />
barokního divadla. Kam zmizela, je<br />
vůbec ještě funkční?<br />
– * 29. 7. 1972 v Chocni<br />
– Absolvoval Katedru hudební výchovy PdF a muzikologie FF Univerzity Palackého<br />
– V roce 1996 založil soubor Ensemble Damian<br />
– V roce 1998 založil hudební festival Baroko (2009 Cena <strong>Olomouc</strong>kého kraje)<br />
– Od roku 2004 je impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach<br />
– Vyučuje na Slovanském gymnáziu a na katedře muzikologie, věnuje se kritickým<br />
edicím staré české hudby<br />
– Napsal řadu oper a hudebních dramat, s nimiž vystupoval i v Národním divadle<br />
v Praze. K jeho dílům patří například Yta innocens (Nevinná Yta), Lacrimae Alexandri<br />
Magni (Slzy Alexandra Velikého) či Labyrint vášně<br />
Divadlo muselo pryč, údajně bránilo jiným<br />
aktivitám. Pak se dokonce bez mého<br />
vědomí dostalo do Dolan, kde ho po hrubě<br />
necitlivých úpravách používali jako<br />
pódium pro country kapelu. Naštěstí se<br />
toho chopila média a začala se ptát proč?<br />
Divadlo se vrátilo zpátky na univerzitu,<br />
zrekonstruovalo se, nicméně teď leží<br />
složené na nádvoří UCUP. Snažil jsem<br />
se najít pro něj ve městě nějaké vhodné<br />
prostory. Byla by to přece nádhera, kdyby<br />
v <strong><strong>Olomouc</strong>i</strong> mohlo fungovat stabilně<br />
barokní divadlo.<br />
Dalo by se říct, že tohle je váš sen?<br />
Asi ano, opravdu mi v <strong><strong>Olomouc</strong>i</strong> chybí<br />
snad jen to barokní divadlo.<br />
Michal Folta<br />
RADNIČNÍ LISTY / 15<br />
SC-81362/3
Change language