Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
TÉMA MĚSÍCE<br />
hlavu i odborníkům<br />
Foto Robert Mročka<br />
dy, podobný dojem zanechává i jiný objev<br />
ze stejné lokality. Při odkryvu silnice se<br />
tady našel další lidský ostatek, který dobře<br />
ilustruje drsnou povahu života v pravěku.<br />
Kus lebky už na první pohled objevitele<br />
zarazil vyvrtanou dírou. „Byl to otvor ve<br />
tvaru malého půlkruhu, na okrajích perfektně<br />
zhojený. Ještě tam by patrný i malý<br />
hematom, který vznikl, když tento otvor<br />
řezali,“ popisuje Anna Pankowská. Takzvaná<br />
trepanace lebky, tedy vyvrtání otvoru do<br />
lebky, se prováděla s největší pravděpodobností<br />
při vědomí pacienta. A ačkoliv to zní<br />
dost neuvěřitelně, mnozí lidé takový děsivý<br />
zákrok přežili a lebka se jim po „operaci“<br />
zhojila, což lze z těchto nálezů prokazatelně<br />
Část kosterních pozůstatků nalezených pod podlahou Vlastivědného muzea.<br />
zjistit. Ještě že je dnešní zdravotnictví přeci<br />
jen už jinde...<br />
A konečně za unikátní paleopatologický<br />
nález z Nemilan označuje antropoložka<br />
Pankowská také lebku se zhoubným nádorem.<br />
Metastáze nádoru způsobily dokonce<br />
otvory na lebce, což je z pohledu historie<br />
nemocí také velmi pozoruhodný nález.<br />
Tento vážně nemocný člověk žil v jiné době,<br />
někdy v období prvních slovanských obyvatel<br />
našich zemí.<br />
Lev, který možná Nemilany proslaví<br />
Kdo by neznal Věstonickou venuši, nebo<br />
třeba bronzovou sošku býčka z Býčí jeskyně<br />
v Moravském krasu? Plastiky z pravěku<br />
patří k nejpopulárnějším a nejhodnotnějším<br />
pravěkým nálezům. A právě kostěná<br />
hlavička lva je dalším unikátním nálezem<br />
z Nemilan.<br />
Při záchranném archeologickém výzkumu,<br />
který pro změnu vedla Vendula Vránová<br />
rovněž z Archeologického centra <strong>Olomouc</strong>,<br />
byla objevena na stavbě příjezdové cesty<br />
k budoucím rodinným domům sídlištní<br />
jáma s mnoha předměty. Jedním z nich byla<br />
unikátní kostěná plastika lví hlavičky.<br />
Hlavička ležela na dně běžné, nepříliš hluboké<br />
sídlištní jámy, v jejímž zásypu byla<br />
objevena keramika platěnické kultury a také<br />
soubor kostěných nástrojů. Přesnější<br />
datování tohoto jedinečného nálezu není<br />
prozatím možné, jisté je, že se jedná importovanou<br />
plastiku. Zkoumání nálezu ovšem<br />
ještě neskončilo a zatím se o něm ani moc<br />
nemluví. Ale kdo ví, možná právě tento maličký<br />
lev jednou Nemilany proslaví víc než<br />
cokoliv jiného.<br />
Kostry pod podlahou<br />
Dnešní náměstí Republiky leželo od raného<br />
středověku na spojnici mezi několika osadami<br />
a sídlišti, z nichž se později utvořilo město<br />
<strong>Olomouc</strong>. V Pekařské ulici bývala velmi<br />
frekventovaná řemeslnická a kupecká osada<br />
už od příchodu Slovanů někdy v 6. století,<br />
na Petrském a Václavském návrší, tedy<br />
tam, kde je dnes Arcibiskupský palác a svatováclavský<br />
Dóm, byla už v dobách Velké<br />
Moravy opevněná hradiště. Jak to přesně<br />
vypadalo na náměstí Republiky, to zatím<br />
nikdo neví. Každopádně ve vrcholném středověku<br />
tady musely stát už některé kostely<br />
a kláštery. U jednoho z nich, zřejmě u kláštera<br />
klarisek, se pak zhruba ve 14. století<br />
velmi často pohřbívalo. Jinak si totiž nelze<br />
vysvětlit skutečnost, že při průzkumu pod<br />
podlahou někdejšího skladu Vlastivědného<br />
muzea našli před pár měsíci archeologové<br />
v nevelké sondě o rozměrech asi 4,7 krát 5,3<br />
metru ostatky pětadvaceti lidí.<br />
Kostry nebyly jedinými nálezy, archeologové<br />
tady ze země vytáhli keramické střepy,<br />
kousky malty, zvířecí kosti či kovové<br />
předměty. Nyní probíhá analýza kosterních<br />
ostatků. Podle Anny Pankowské zatím<br />
rozbor ukázal, že všechny nalezené kostry<br />
či jejich části patřily ženám a jednomu nedospělému<br />
jedinci. Podle Jakuba Vrány, archeologa,<br />
který měl na starosti průzkum ve<br />
Vlastivědném muzeu, jsou ještě minimálně<br />
dalšího tři čtvrtě metru pod odkrytým pohřebištěm<br />
další kulturní vrstvy. „Některé<br />
nálezy z tohoto místa svědčí o osídlení<br />
v pravěku, odkryté pohřebiště pochází ale<br />
z mladší doby, zřejmě z vrcholného středověku,<br />
snad ze 14. století,“ doplňuje Jakub<br />
Vrána. Zemřelí zde byli pochovaní klasickým<br />
křesťanským způsobem, orientováni<br />
východo-západně, bez milodarů, a podle<br />
všeho nebyli pohřbeni v rakvích, ale nejspíš<br />
v rubáších. „Pokud se opravdu potvrdí, že<br />
tam byly samé ženy, jasně to souvisí s klášterem,“<br />
domnívá se archeolog Vrána.<br />
Zajímavé je, že se mezi středověkými kostrami<br />
a keramikou našla i ryze pravěká<br />
sekerka, vyrobená z jihomoravské zelené<br />
břidlice někdy v pozdní době kamenné.<br />
Možná ji lidé ve středověku používali jako<br />
talisman, a pak se nějak ocitla na pohřebišti.<br />
S jistotou se to už ale říct nedá. „Výsledky<br />
archeologie jsou prostě už takové, že před<br />
nás kladou většinou další otázky,“ uzavírá<br />
Jakub Vrána.<br />
Michal Folta<br />
DO VLASTIVĚDNÉHO MUZEA<br />
KOLEM HROBU<br />
Už 12. dubna mohou zájemci vejít do rekonstruovaného<br />
Vlastivědného muzea novým vchodem. Uvnitř<br />
muzea je čeká velkorysá a moderně koncipovaná expozice<br />
z dějin <strong>Olomouc</strong>e, kde návštěvníci uvidí i leccos<br />
z olomouckých archeologických nálezů. A právě ve vestibulu<br />
hned při vstupu do muzea bude vystavena jedna<br />
z koster nalezených přímo zde pod podlahou. Ve skleněném<br />
sarkofágu zde lidé uvidí perfektně dochovanou<br />
kostru dítěte ve věku devíti až jedenácti let. Ta byla na<br />
místě pochována někdy ve 14. století. Podle výsledků<br />
pokusné sondy, zavedené hlouběji do země, se ale na<br />
tomto místě pochovávalo už mnohem dříve.<br />
RADNIČNÍ LISTY / 11<br />
SC 320168/1
Change language