Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
TÉMA MĚSÍCE<br />
Někteří nebožtíci umí zamotat<br />
Foto Robert Mročka<br />
Historie, kam se podíváš – taková je <strong>Olomouc</strong>. Neplatí to jen o současné<br />
viditelné tváři města a není to vázáno pouze na jeho centrum. Plné dějin<br />
je i podzemí a velmi vzácné nálezy lze učinit i na předměstích.<br />
Unikátní nález parohové motyky nalezené v jámě kultury s moravskou malovanou keramikou z období eneolitu.<br />
Vzhledem k četnosti nálezů v centru <strong>Olomouc</strong>e<br />
asi nikoho moc nepřekvapilo, když<br />
vloni na veřejnost vyšla zpráva, že také<br />
pod podlahami Vlastivědného muzea jsou<br />
středověké hroby. Centrum města a zrovna<br />
muzeum se k sobě spolu se starým pohřebištěm<br />
docela dobře hodí. Kdo by ale čekal,<br />
že se v male sondě v jediné místnosti objeví<br />
pozůstatky hned pětadvaceti nebožtíků,<br />
navíc samých žen a jednoho dítěte? Kdo<br />
a kdy je tady vlastně pohřbíval?<br />
Druhá novinka byla překvapivá už na první<br />
pohled. Unikátní nález pravěké kostry,<br />
na níž je zvláštní snad všechno, a především<br />
pak to, že vůbec existuje, se podařil<br />
v Nemilanech. Tělo muže kdysi kdosi z neznámých<br />
důvodů pohřbil do zásobní jámy<br />
uprostřed obydlené osady. V té době se<br />
přitom pohřbívalo výhradně žehem a keramické<br />
nádoby s popelem se neukládaly<br />
v osadě, ale na odděleném pohřebišti. Dotyčný<br />
nebožtík musel mít zřejmě opravdu<br />
zvláštní osud, když způsob jeho pohřbu<br />
takto porušil veškeré tehdejší zvyklosti.<br />
Nemilany jsou pro archeology rájem<br />
Nemilany působí dojmem poklidného<br />
předměstí, kde se nejspíš moc dramatických<br />
věcí neodehrává. Dnes možná ne,<br />
v minulosti to však evidentně bylo jinak.<br />
Pro archeology je tato lokalita mimořádně<br />
bohatou pokladnicí, což se ví už od minulého<br />
století. V Nemilanech se našel například<br />
hrob keltského bojovníka s bohatou<br />
výzbrojí, množství nálezů z doby raného<br />
slovanského osídlení a z Velkomoravské<br />
říše i spousta dalších artefaktů z různých<br />
pravěkých kultur. Poslední rok ke zdejším<br />
pokladům přidal další unikáty.<br />
Při úpravách v Kožušanské ulici se podařil<br />
první ze zajímavých nálezů. „Našli jsme<br />
několik fragmentů lidských ostatků v různých<br />
polohách a různých stupních dochování,<br />
jeden skelet jsme našli celý,“ říká<br />
Marek Kalábek z Archeologického centra<br />
<strong>Olomouc</strong>. Kostra, která byla pohřbena na<br />
dně zásobní jámy, pochází ze starší doby<br />
železné, z takzvaného halštatu, kultury platěnické<br />
zhruba ze 7. až 8. století před naším<br />
letopočtem. Kolem skeletu, ležícího ve skrčené<br />
poloze na levém boku, nebyly žádné<br />
milodary, nicméně právě z rituální polohy<br />
kostry se dalo jasně určit, že tělo bylo pietně<br />
pohřbeno. Období platěnické kultury se<br />
přitom zařazuje mezi kultury popelnicových<br />
polí, protože obecným zvykem tehdy<br />
bylo pohřbívat mrtvé žehem a popel v keramických<br />
nádobách ukládat na vyhrazená<br />
pohřebiště, kde dnes vědci nacházejí stovky<br />
takových popelnic. Proč tedy byl osud<br />
tohoto mrtvého jiný?<br />
Ačkoliv se sice z období platěnické kultury<br />
přeci jen už několik málo kostrových hrobů<br />
našlo, i ty se ale od nového nálezu odlišovaly.<br />
Kostry totiž ležely vždy na zádech v natažené<br />
poloze, zatímco nebožtík z Nemilan<br />
ležel skrčený na boku.<br />
Archeologové přenechali nález dalším odborníkům<br />
k antropologickému zkoumání.<br />
Analýza kosterních ostatků pak ukázala<br />
další zajímavosti.<br />
Drsné zvyky našich předků<br />
„Část kostry jsme poslali do laboratoře<br />
v Georgii ve Spojených státech na radiokarbonové<br />
datování. To s jistotou potvrdilo, že<br />
kostra opravdu pochází ze stejné doby jako<br />
sídliště platěnické kultury, které kolegové<br />
archeologové v Nemilanech zkoumali,“<br />
vysvětluje důležitost takové analýzy antropoložka<br />
Anna Pankowská.<br />
Další průzkum odhalil, že se jednalo o dospělého<br />
muže, jehož život rozhodně nebyl<br />
žádnou procházkou růžovým sadem.<br />
„Zjistili jsme, že měl na těle množství zhojených<br />
zlomenin, například na žebrech, což<br />
jsou zlomeniny, které mohou vznikat při<br />
stlačení hrudníku, kdy kost praská v místě<br />
největšího tlaku. Může se jednat o projev<br />
násilí,“ říkáPankowská. Měl také izolovanou<br />
zlomeninu na loketní kosti. Taková<br />
zlomenina se obvykle dává do souvislosti<br />
s obranou. Když se člověk brání nějakému<br />
útoku a chrání se rukama, dojde k takové<br />
zlomenině. Všechny ty zlomeniny svědčí<br />
o tom, že tento člověk žil rozhodně dost<br />
aktivně,“ pokračuje ve výčtu zajímavostí<br />
Anna Pankowská.<br />
„Všechno nasvědčuje tomu, že ten muž musel<br />
být nějak odlišný od ostatních, možná byl<br />
odvržený od komunity. Mohl to být nemocný<br />
člověk, zločinec nebo třeba také oběť zločinu.<br />
Více už asi nezjistíme, můžeme se jenom<br />
dohadovat,“ doplňuje Marek Kalábek.<br />
Pokud ukázal nález muže, pohřbeného<br />
uprostřed osady, tehdejší tvrdé životní osu-<br />
Unikátní kostěná hlavička lva nalezená při průzkumu v Nemilanech.<br />
Foto Archeologické centrum <strong>Olomouc</strong><br />
10 / RADNIČNÍ LISTY
Change language