Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Vliv</strong> obvodových výztuh <strong>na</strong> chování válcové skořepiny<br />
Ing. Daniel Lemák<br />
2 Úvod do problematiky<br />
Co je to vlastně skořepinová konstrukce? Je zajímavé sledovat, jak tento<br />
pojem vysvětlují <strong>na</strong>učné slovníky. Opakují se různé modifikace stále stejné<br />
definice: „skořepinová konstrukce: 1. stav. tenkostěnná prostorová<br />
železobetonová konstrukce. Skořepinová konstrukce se používá <strong>na</strong>př. <strong>na</strong><br />
konstrukce střech sportovních, výstavních a průmyslových hal, nástupišť. Navrhuje<br />
se jako válcová plocha, rotační báň nebo zborcená plocha, vytvářená pohybem<br />
přímky v prostoru (hyperbolický paraboloid, konoid); 2. let. konstrukce, jejíž<br />
krutová a ohybová pevnost a tuhost je zajišťová<strong>na</strong> potahem <strong>na</strong> rozdíl od<br />
poloskořepinové konstrukce, která se skládá z potahu zesíleného podélnými, popř.<br />
příčnými výztuhami.“. Z uvedené citace je zcela zřejmé, že problematika je <strong>na</strong>tolik<br />
složitá, že ani odborníci, kteří pomáhali tvořit tyto publikace, nebyli schopni<br />
jednoz<strong>na</strong>čné nezávislé definice. Výstižnější definici skořepiny z pohledu ocelových<br />
konstrukcí uvádí <strong>na</strong>př. [56]: „Skořepi<strong>na</strong>: konstrukce nebo konstrukční část<br />
vytvořená ze zakřiveného plechu; Střednicová plocha: plocha uprostřed mezi<br />
vnitřním a vnějším povrchem skořepiny v jejím<br />
každém bodě.“, případně [26]: „Tenkou<br />
Obr. 2.1 Příklady různých<br />
skořepin ve stavební praxi.<br />
skořepinou <strong>na</strong>zýváme těleso ohraničené dvěma<br />
křivými plochami, jejichž vzdálenosti mezi sebou<br />
jsou zanedbatelné vzhledem k ostatním<br />
rozměrům tělesa. Geometrické místo bodů, které<br />
půlí kolmou vzdálenost mezi vnějším a vnitřním<br />
povrchem skořepiny (v <strong>na</strong>šem případě tloušťkou<br />
skořepiny) <strong>na</strong>zveme střednicovou plochou.<br />
Každá skořepi<strong>na</strong> je tedy urče<strong>na</strong> tvarem střednice<br />
a tloušťkou“.<br />
Problematika skořepinových konstrukcí je<br />
rozsáhlá. Skořepinové konstrukce se liší tvarem:<br />
válcové, kulovité, paraboloidy atp.; vyztužením<br />
stěn: podélné, příčné, ortogonální výztuhy atd.;<br />
dále se liší typem uvažovaného zatížení: vnitřní<br />
přetlak, podtlak, vítr, seismicita atp.; dle<br />
uvažovaných okrajových podmínek: lokálně<br />
podepřené, kloubově podepřené po obvodě, dle<br />
materiálu ocel, beton atd. Tato velká variabilita<br />
spolu s neobvyklostí nebo menší četností<br />
výskytu skořepin v běžné praxi je spojená<br />
s množstvím problémů při návrhu, které vedly<br />
u řady konstrukcí k poruchám.<br />
Stra<strong>na</strong> 4
Change language