Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Vliv obvodových výztuh na válcové skoÅepiny
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Vliv</strong> obvodových výztuh <strong>na</strong> chování válcové skořepiny<br />
Ing. Daniel Lemák<br />
Z výsledků studie plyne že součinitel α dosahuje v prvním případě<br />
minimální hodnoty 0,30, ve druhém případě 0,38 a ve třetím případě 0,25 (je<br />
zřejmé z grafu <strong>na</strong> obr. 3.12).<br />
3.3.6 Válcové skořepiny zatížené větrem<br />
Vnější zatížení větrem způsobuje malý obvodový tlak. I když jsou obvodová<br />
<strong>na</strong>pětí malá, stěny jsou velmi tenké (poměr<br />
je velký) a skořepi<strong>na</strong> je citlivá <strong>na</strong><br />
boulení způsobené tímto zatížením. Změ<strong>na</strong> tlaku podél obvodu od větru má proto<br />
výz<strong>na</strong>m pro návrh skořepiny. Maximální tlaková tlakové obvodové <strong>na</strong>pětí ve stěně<br />
skořepiny se obvykle objevuje okolo 70° až 75° od návětrné hrany.<br />
Průběh tlaku větru podél obvodu skořepiny závisí <strong>na</strong> několika parametrech,<br />
které hlavně ovlivňují poměr mezi složkami tlaku a sání: Reynoldsovo číslo,<br />
drsnost povrchu, vliv výšky <strong>na</strong>d terénem, ukončení skořepiny (tvar uzavření nebo<br />
volný konec), tvar skořepiny (výška, průměr).<br />
Průběh tvarového součinitele vnějšího povrchu je dobře popsán rovnicí dle<br />
Blackera (1986) (dle [6]):<br />
R/t<br />
Ce = −0,55<br />
+ 0,25cosφ + 0,75cos2φ<br />
+ 0,4cos3φ<br />
− 0,05cos5φ<br />
, (3.27)<br />
kde φ je obvodový úhle s počátkem <strong>na</strong> návětrné straně. Obdobný vzorec uvádí<br />
Greiner (1983) [17]:<br />
Ce = −0,55<br />
+ 0,25cosφ + 1,0cos2φ<br />
+ 0,45cos3φ<br />
− 0,15cos4φ<br />
. (3.28)<br />
3.3.6.1 Boulení válcových skořepin zatížených větrem<br />
Boulení stěn válcových skořepin zatížených tlakem větru představuje<br />
výz<strong>na</strong>mný problém při <strong>na</strong>vrhování ocelové skořepinové konstrukce. Je způsoben<br />
zejmé<strong>na</strong> štíhlostí stěny, která roste jak jsou v poslední době využívány oceli s<br />
vyšší pevností. U skořepin, které mají dostatečně vyztužené konce, je deformace<br />
způsobená boulením rozvinuta <strong>na</strong> návětrné straně ve tvaru dvou nebo tří vln<br />
stěny. Je zřejmé, že konstrukce skořepiny s nevyztuženým koncem je ještě snáze<br />
„zranitelná“ působením větru a může zde dojít ke kolapsu v dlouhé partii stěny<br />
skořepiny.<br />
Stra<strong>na</strong> 22