02.05.2014 Views

Vliv obvodových výztuh na válcové skořepiny

Vliv obvodových výztuh na válcové skořepiny

Vliv obvodových výztuh na válcové skořepiny

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Vliv</strong> obvodových výztuh <strong>na</strong> chování válcové skořepiny<br />

Ing. Daniel Lemák<br />

rovnic se od sebe budou lišit jen v koeficientech A, B,<br />

C,<br />

D,<br />

H.<br />

Pro vybrané<br />

základní rovnice jsou tyto koeficienty zřejmé z následující tabulky 3.1.<br />

Koeficient<br />

Autor A B C D H<br />

1 Flügge<br />

1<br />

2 Vlasov<br />

1<br />

2(2<br />

2(2<br />

3 Donnell II.<br />

1 2<br />

4n<br />

4 Poloohybov<br />

á teorie<br />

5 Poloohyb.<br />

teorie včetně<br />

smyku γ<br />

6 Poloohyb.<br />

teorie včetně<br />

smyku γ a<br />

stlačení<br />

ε<br />

ϕ<br />

0 0<br />

0 0<br />

0 0<br />

−ν )<br />

2<br />

n 2<br />

− ν<br />

2<br />

+ 6 n ( n<br />

2<br />

k<br />

− 1 )<br />

−ν )<br />

2<br />

n 2<br />

− ν<br />

2<br />

+ 6 n ( n<br />

2<br />

k<br />

− 1 ) + 1<br />

4<br />

2<br />

2n<br />

2 (2n<br />

−(4−ν<br />

) n + 2 −ν<br />

)<br />

2<br />

2n<br />

(2n<br />

2<br />

1 − ν 4<br />

6<br />

+ 6 n<br />

8<br />

k<br />

4<br />

2<br />

− (4 −ν<br />

) n )<br />

2 2 2 4 2 2<br />

− 2n<br />

( n −1)<br />

n ( n −1)<br />

2<br />

2 2 2 4 2 2<br />

1 − ν 4<br />

+ n<br />

2n<br />

( n −1)<br />

n ( n −1)<br />

k<br />

4n<br />

n<br />

n<br />

4 2 2<br />

( n −1)<br />

4 2 2<br />

( n −1)<br />

2<br />

1 − ν<br />

0 4 2 2<br />

k<br />

2<br />

1 ν<br />

k<br />

n<br />

n ( n −1)<br />

Tab. 3.1 Koeficienty charakteristické rovnice pro vybrané základní rovnice (převzato z<br />

[27]).<br />

Řešením charakteristické rovnice dostaneme osm komplexně sdružených<br />

kořenů následujícího tvaru:<br />

λ<br />

λ<br />

1,2,3,4<br />

5,6,7,8<br />

= ± a ± ib,<br />

= ± c ± id.<br />

(3.10)<br />

Z číselného rozboru, který byl proveden <strong>na</strong>př. v [26] nebo v [27] je zřejmé,<br />

že velikosti kořenů λ<br />

1,2,3, 4<br />

se liší od kořenů λ<br />

5,6,7, 8<br />

. Kořeny λ 1,2,3,4<br />

jsou většinou<br />

r<br />

podstatně větší než λ<br />

5,6,7, 8<br />

. Rozdíly budou tím větší, čím větší bude poměr a při t<br />

menší číslech<br />

n . To z<strong>na</strong>mená, že v těchto případech se původní charakteristická<br />

rovnice rozpadne <strong>na</strong> dvě rovnice <strong>na</strong> sobě vzájemně nezávislé. Jed<strong>na</strong> bude mít<br />

4<br />

2<br />

velké kořeny λ ( Aλ 4 − Bλ + C)<br />

= 0 a druhá bude mít kořeny malé<br />

4 2<br />

Cλ<br />

− Dλ<br />

+ H<br />

= 0 .<br />

Srovnání výsledků kořenů z původní rovnice a z rovnice rozložené ukazuje<br />

<strong>na</strong> rozdíly mezi přesným a přibližným řešením. Je zřejmé, že zjednodušení<br />

přibližným řešením bude vhodné pro tenčí skořepiny a zatížení, které lze vyjádřit<br />

Fourierovou řadou s menším počtem členů řady<br />

n . V těchto případech je<br />

poloohybový účinek (tj. vliv deformace příčného průřezu) nezávislý od okrajových<br />

Stra<strong>na</strong> 11

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!