DISERTAČNÍ PRÁCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobícího s ...

VÍTĚZSLAV HAPL 57
4.2 Numerický model
Hlavním předmětem této části práce bylo sestavení a následné ověření numerického modelu,
který by dostatečně výstižně popisoval provedené experimenty.
Numerický model byl sestaven a vyhodnocen v programu ANSYS Inc. ver. 11 [42].
4.2.1 Geometrie modelu
S ohledem na snahu o co největší věrnost modelu se při jeho sestavování vycházelo z jeho
skutečné geometrie. Zásadní zjednodušení bylo přijato pouze pro reprezentaci kazetové
stěny, která byla do modelu zavedena dvěmi vzájemně nezávislými soustavami pružin.
Úložné detaily pro jednotlivé typy experimentů (V a K) byly z důvodu zachování výstižnosti
modelu modelovány do značných podrobností.
Na obrázku 4.37 je zobrazena geometrie modelu typu K pro případ s kazetovou stěnou
Obrázek 4.37: Model V1
připojenou k taženým vláknům, na obrázku 4.39a je zobrazen koncový detail zkoušeného
prvku. Geometrie modelu typu K pro případ s kazetovou stěnou připojenou k tlačeným
vláknům je na obrázku 4.38, kloubový detail napojení zatěžovací konzoly a zkušebního
prutu pak na obrázku 4.39b.
Vzhledem k tomu, že pro tloušťku stojiny průřezu byly na zkušených prutech naměřeny
hodnoty v rozmezí 7,59–7,66mm a pro tloušťku pásnice hodnoty 9,60–9,95mm, bylo
pro účely numerického modelu uvažováno s tloušťkou pásnice 9,8mm a tloušťkou stojiny
7,6mm. Ostatní rozměry průřezu byly v numerickém modelu uváženy nominální pro
průřez IPE300 (výška 300mm, šířka pásnice 150mm).
4.2.2 Model kazetové stěny
Spolupůsobení kazetové stěny bylo modelováno dvojicí vzájemně nezávislých soustav pružin.
První z nich reprezentovala smykové chování segmentu kazetové stěny, její schema