DISERTAČNÍ PRÁCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobícího s ...

VÍTĚZSLAV HAPL 53
Obrázek 4.31: Prut K3 při kolapsu
Obrázek 4.32: K3 – Příčné posuny uprostřed rozpětí (U1, U2), svislý posun (U3), řídící
posun (U4)
znamnému poškození segmentu kazetové stěny. Jednalo se o velké otlačení v přípojích
kazet k testovanému nosníku, rozestoupení vzájemných spojů jednotlivých kazet, a dále
o zborcení širokých pásnic samotných kazet. Vzhledem ke skutečnosti, že při snížení vnucené
deformace (posun U4) došlo k zastavení kolapsu prutu, bylo pokračováno v dalším
zatěžování. Při tom však již nebylo dosaženo vyšší síly na válci.
V grafech na obrázcích 4.32-4.34 jsou po řadě vyneseny v závislosti na působícím zatížení
příčné posuny prutu, svislý posun uprostřed rozpětí ∗ a řídící posun, poměrné deformace
uprostřed rozpětí a na konci prutu a hodnoty vzájemných posunů kazetové stěny a zkušebního
prutu na prvních třech přípojích.
Z hodnot naměřených tenzometry T1-T4 je patrné, že na rozdíl od prutu V3 docházelo
uprostřed rozpětí prutu od samého počátku k nezanedbatelnému ohybu k ose nejmenší
tuhosti. Tuto skutečnost, společně s destrukcí kazetové stěny, je možno přisoudit kloubovému
uložení prutu K3. Hodnoty naměřené tenzometrem T9 jsou obdobně ostatním
prutům série K ovlivněny lokálními účinky úložného detailu. Z hodnot naměřených ten-
∗ Při experimentu K3 došlo při porušení kazetové stěny k překročení měřícího rozsahu potenciometrického
snímače U3, a hodnoty příčných posunů U1 a U2 je tedy po porušení kazetové stěny nutno
považovat za pouze přibližné.