DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
VÍTĚZSLAV HAPL 51<br />
Obrázek 4.28: K2 – Příčné posuny uprostřed rozpětí (U1, U2), svislý posun (U3), řídící<br />
posun (U4)<br />
4.1.5.5 K2<br />
Prut K2 byl podepřen symetrickou kazetovou stěnou při tlačených vláknech, obdobně<br />
<strong>prutu</strong> V2 bylo předpokládáno dosažení plné plastické únosnosti při vzniku plně zplastizované<br />
zóny uprostřed rozpětí.<br />
Na obrázku 4.27 je vidět zkušební prut v konečné fázi experimentu. V grafech 4.28, 4.29,<br />
4.30 jsou po řadě v závislosti na působícím zatížení zobrazeny příčné posuny <strong>prutu</strong>, svislý<br />
posun uprostřed rozpětí ∗ a řídící posun, poměrné deformace uprostřed rozpětí a na konci<br />
<strong>prutu</strong> a hodnoty vzájemných posunů kazetové stěny a zkušebního <strong>prutu</strong> na prvních třech<br />
přípojích.<br />
V průběhu experimentu bylo dosaženo maximálního okamžitého zatížení 196,9kN. Z důvodu<br />
dosažení plného rozsahu zatěžovacího posunu byl experiment ukončen, aniž se vizuálně<br />
projevily příčné posuny <strong>prutu</strong>. Z grafů příčných posunů uprostřed rozpětí † je vidět,<br />
že k jistým příčným posunům došlo, nicméně jejich zásadnější rozvoj nastal teprve po<br />
značném přiblížení plné plastické únosnosti průřezu. Zanedbatelný vliv příčných posunů<br />
na celkovou únosnost <strong>prutu</strong> je možno demonstrovat na hodnotách naměřených poměrných<br />
deformací uprostřed rozpětí (T1-T4 a T11-T14), kdy k výraznějším rozdílům hodnot snímačů<br />
T1 a T2 došlo právě až po zplastizování pásnic (zřetelný nárust poměrných deformací<br />
na stojině <strong>prutu</strong>). Hodnoty naměřené na tenzometru T9 jsou do značné míry ovlivněny<br />
lokálními účinky úložného detailu.<br />
Z hodnot vzájemných posunů kazetové stěny a <strong>prutu</strong> (hodnoty I1-I3) je vidět, že větších<br />
hodnot bylo dosaženo, na rozdíl od <strong>prutu</strong> V2, především na prvním přípoji segmentu<br />
kazetové stěny k nosníku. Tuto skutečnost je nutno přičíst úložnému detailu tlačené pásnice<br />
zkoušeného nosníku. Při dalším přitěžování by pravděpodobně kromě dalšího rozvoje<br />
plastického kloubu uprostřed rozpětí došlo i ke vzniku dalších plastických kloubů k ose<br />
∗ V průběhu experimentu došlo při zatížení 185kN k překročení měříciho rozsahu na potenciometrickém<br />
snímači U3. Z důvodu vzájemné provázanosti potenciometrických snímačů U1-U4 je nutno považovat<br />
hodnoty příčných posunů U1 a U2 nad tímto zatížením za pouze přibližné.<br />
† Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu experimentu došlo k podstatným příčným posunům na zatěžované<br />
i podepřené konzole (U9 a U10), jsou uvedené hodnoty příčných posunů přepočteny k ose <strong>prutu</strong>.
Change language