DISERTAÄNÃ PRÃCE Stabilita ocelovÃ©ho prutu spolupÅ¯sobÃcÃho s ...

More documents

Recommendations

Info

50 STABILITA OCELOVÉHO PRUTU SPOLUPŮSOBÍCÍHO S PLÁŠTĚM Obrázek 4.25: K1 – Poměrné deformace uprostřed rozpětí na pásnici (T1-T4) a na stojině prutu (T11-T14) Obrázek 4.26: K1 – Poměrné deformace na konci prutu (T9-T10), vzájemné posuny prutu a kazetové stěny na prvních třech přípojích (I1-I3) Obrázek 4.27: Prut K2 při dosažení horní hranice řídícího posunu
VÍTĚZSLAV HAPL 51 Obrázek 4.28: K2 – Příčné posuny uprostřed rozpětí (U1, U2), svislý posun (U3), řídící posun (U4) 4.1.5.5 K2 Prut K2 byl podepřen symetrickou kazetovou stěnou při tlačených vláknech, obdobně prutu V2 bylo předpokládáno dosažení plné plastické únosnosti při vzniku plně zplastizované zóny uprostřed rozpětí. Na obrázku 4.27 je vidět zkušební prut v konečné fázi experimentu. V grafech 4.28, 4.29, 4.30 jsou po řadě v závislosti na působícím zatížení zobrazeny příčné posuny prutu, svislý posun uprostřed rozpětí ∗ a řídící posun, poměrné deformace uprostřed rozpětí a na konci prutu a hodnoty vzájemných posunů kazetové stěny a zkušebního prutu na prvních třech přípojích. V průběhu experimentu bylo dosaženo maximálního okamžitého zatížení 196,9kN. Z důvodu dosažení plného rozsahu zatěžovacího posunu byl experiment ukončen, aniž se vizuálně projevily příčné posuny prutu. Z grafů příčných posunů uprostřed rozpětí † je vidět, že k jistým příčným posunům došlo, nicméně jejich zásadnější rozvoj nastal teprve po značném přiblížení plné plastické únosnosti průřezu. Zanedbatelný vliv příčných posunů na celkovou únosnost prutu je možno demonstrovat na hodnotách naměřených poměrných deformací uprostřed rozpětí (T1-T4 a T11-T14), kdy k výraznějším rozdílům hodnot snímačů T1 a T2 došlo právě až po zplastizování pásnic (zřetelný nárust poměrných deformací na stojině prutu). Hodnoty naměřené na tenzometru T9 jsou do značné míry ovlivněny lokálními účinky úložného detailu. Z hodnot vzájemných posunů kazetové stěny a prutu (hodnoty I1-I3) je vidět, že větších hodnot bylo dosaženo, na rozdíl od prutu V2, především na prvním přípoji segmentu kazetové stěny k nosníku. Tuto skutečnost je nutno přičíst úložnému detailu tlačené pásnice zkoušeného nosníku. Při dalším přitěžování by pravděpodobně kromě dalšího rozvoje plastického kloubu uprostřed rozpětí došlo i ke vzniku dalších plastických kloubů k ose ∗ V průběhu experimentu došlo při zatížení 185kN k překročení měříciho rozsahu na potenciometrickém snímači U3. Z důvodu vzájemné provázanosti potenciometrických snímačů U1-U4 je nutno považovat hodnoty příčných posunů U1 a U2 nad tímto zatížením za pouze přibližné. † Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu experimentu došlo k podstatným příčným posunům na zatěžované i podepřené konzole (U9 a U10), jsou uvedené hodnoty příčných posunů přepočteny k ose prutu.
Page 1: ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ
Page 4 and 5: Obsah 1 Úvod 9 1.1 Předmět zkoum
Page 6 and 7: Seznam použitých symbolů a A b c
Page 8 and 9: Obrázek 1: Schéma a rozměry plá
Page 10 and 11: 10 STABILITA OCELOVÉHO PRUTU SPOLU
Page 12 and 13: 2 Současný stav problematiky Dise
Page 34 and 35: 4 Vlastní práce 4.1 Experimentál
Page 100 and 101:
100 STABILITA OCELOVÉHO PRUTU SPOL
Page 102 and 103:
Page 104 and 105:
show all

DISERTAÄNÃ PRÃCE Stabilita ocelovÃ©ho prutu spolupÅ¯sobÃ­cÃ­ho s ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

DISERTAÄNÃ PRÃCE Stabilita ocelovÃ©ho prutu spolupÅ¯sobÃcÃho s ...