DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
VÍTĚZSLAV HAPL 49<br />
Obrázek 4.23: Prut K1 při dosažení kolapsu<br />
Obrázek 4.24: K1 – Příčné posuny uprostřed rozpětí (U1, U2), svislý posun (U3), řídící<br />
posun (U4)<br />
4.24 jsou v závislosti na působícím zatížení zobrazeny příčné posuny <strong>prutu</strong>, svislý posun<br />
uprostřed rozpětí a řídící posun. V grafech na obrázku 4.25 jsou zobrazeny poměrné deformace<br />
uprostřed rozpětí a v grafech 4.26 pak poměrné deformace na konci <strong>prutu</strong> a hodnoty<br />
vzájemných posunů kazetové stěny a zkušebního <strong>prutu</strong> na prvních třech přípojích. Ke<br />
kolapsu <strong>prutu</strong> došlo při zatížení 147,7kN formou ztráty stability za ohybu – klopením<br />
k vynucené ose. Z grafů poměrných deformací je přitom vidět, že až do dosažení kolapsu<br />
se prut choval přibližně lineárně. Tato skutečnost je dána poměrně značnou rychlostí zatěžování<br />
<strong>prutu</strong>. Rychlosti zatěžování je rovněž možno připsat skutečnost, že s výjimkou<br />
tenzometru T3 a T4 nedošlo k dosažení plastických deformací (plastické deformace na<br />
tenzometru T9 jsou dány lokálními účinky úložného detailu).<br />
Vzájemné posuny kazety a zkušebního <strong>prutu</strong> (indukční snímače I1-I3) se obdobně zkušebnímu<br />
<strong>prutu</strong> V1 vyznačují poměrně malými hodnotami, a ani po kolapsu <strong>prutu</strong> nedošlo<br />
k jejich zásadnímu zvětšení. Na základě tohoto zjištění, a dále s ohledem na malé hodnoty<br />
příčného posunu U1 lze tvrdit, že segment zvolené kazetové stěny poskytl dostatečně tuhé<br />
příčné podepření zkušebního <strong>prutu</strong> pro vynucení osy rotace při ztrátě stability.