DISERTAČNÍ PRÁCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobícího s ...

46 STABILITA OCELOVÉHO PRUTU SPOLUPŮSOBÍCÍHO S PLÁŠTĚM
Obrázek 4.16: V2 – Příčné posuny uprostřed rozpětí (U1, U2), svislý posun (U3), řídící
posun (U4)
Obrázek 4.17: V2 – Poměrné deformace uprostřed rozpětí (T1-T4) a na konci prutu (T5-
T8)
4.1.5.3 V3
Prut V3 byl oproti prutu V2 proveden s polovičním segmentem kazetové stěny. Do zkušební
soustavy tak byla zavedena přídavná imperfekce soustavy – excentricita působící
normálové síly vyvozující ohyb okolo osy nejmenší tuhosti, a s rostoucí deformací zkoušeného
prutu i nezanedbatelná torzní složka zatížení profilu vyvozená ohybem kazetové
stěny okolo podélné osy soustavy. Současně s tím bylo osazením poloviny segmentu kazetové
stěny dosaženo snížení tuhosti spolupůsobícího pláště.
Na prutu nastal kolaps ztrátou stability tlačeného pásu ∗ při současném poškození kazetové
stěny a jejích přípojných detailů. V průběhu experimentu bylo dosaženo maximálního zatížení
181,4kN. Do dosažení zatížení asi 165kN se prut choval přibližně lineárně. Od této
∗ Přestože výsledný deformovaný tvar zkušebního prutu do značné míry klopení připomíná, nedá
se o ztrátě stability klopením v pravém smyslu slova hovořit, a to především s ohledem na poměrně
komplikované působení a zatížení prutu.