DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
VÍTĚZSLAV HAPL 45<br />
4.1.5.2 V2<br />
Prut V2 byl podepřen symetrickou kazetovou stěnou při tlačených vláknech. Z toho důvodu<br />
bylo předpokládáno dosažení plné plastické únosnosti při vzniku plně zplastizované<br />
zóny uprostřed rozpětí zkušebního <strong>prutu</strong>. Tento předpoklad se potvrdil, přičemž experiment<br />
byl přerušen z důvodu dosažení horní hranice rozsahu možného posunu zatěžované<br />
konzoly.<br />
Na obrázku 4.15 je vidět zkušební prut v konečné fázi experimentu. V grafech 4.16, 4.17,<br />
4.18 jsou po řadě v závislosti na působícím zatížení zobrazeny příčné posuny <strong>prutu</strong>, svislý<br />
posun uprostřed rozpětí a řídící posun, poměrné deformace uprostřed rozpětí a na konci<br />
<strong>prutu</strong> a hodnoty vzájemných posunů kazetové stěny a zkušebního <strong>prutu</strong> na prvních třech<br />
přípojích.<br />
V průběhu experimentu bylo dosaženo maximálního okamžitého zatížení 230,4kN. Vzhledem<br />
k tomu, že maxima zatížení bylo dosaženo ve stavu blízkém plnému zplastizování<br />
průřezu zkušebního <strong>prutu</strong>, došlo po ustálení k jeho relaxaci na hodnotu cca 226kN.<br />
Z grafů příčných posunů uprostřed rozpětí je vidět, že na <strong>prutu</strong> došlo k jistým příčným posunům,<br />
které se však zásadněji neprojevily v celkové únosnosti <strong>prutu</strong> ∗ . Zanedbatelný vliv<br />
příčných posunů na celkovou únosnost <strong>prutu</strong> uprostřed rozpětí je patrný z hodnot naměřených<br />
poměrných deformací uprostřed rozpětí (T1-T4). Hodnoty naměřené tenzometry<br />
T5 a T6 jsou, obdobně jako v případě <strong>prutu</strong> V1, ovlivněny lokálními napětími vnášenými<br />
do zkoušeného <strong>prutu</strong> úložným detailem. Z porovnání hodnot a průběhů poměrných deformací<br />
měřených uprostřed a na konci rozpětí plyne, že v úložném detailu <strong>prutu</strong> V2 došlo<br />
k zásadně většímu namáhání ohybem na osu nejmenší tuhosti a ve vázaném kroucení.<br />
Rovněž hodnoty vzájemných posunů na prvních třech spojích mezi zkušebním prutem<br />
a kazetovou stěnou ukazují na větší plastickou deformaci v úložném detailu zkoušeného<br />
prvku.<br />
∗ Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu experimentu došlo k příčnému posunu na zatěžované konzole<br />
(asi 5mm na potenciometrickém snímači U10), jsou uvedené hodnoty příčných posunů uvedeny přepočtené<br />
k ose <strong>prutu</strong>.<br />
Obrázek 4.15: Prut V2 při dosažení horní hranice řídícího posunu