DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
DISERTAÄNà PRÃCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobÃcÃho s ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
VÍTĚZSLAV HAPL 15<br />
vést k pozdější tvorbě plastických kloubů a tedy i k jinému než předpokládanému rozložení<br />
vnitřních sil po konstrukci a následně k přetížení jiného než předpokládaného kritického<br />
prvku konstrukce.<br />
Mezi konstrukční imperfekce patří veškeré nedostatky z hlediska idealizace statického<br />
působení konstrukce, tedy například idealizace kloubového respektive tuhého styčníku,<br />
zanedbání malých excentricit ve vzájemném působení jednotlivých prvků a další.<br />
Vliv strukturálních a konstrukčních imperfekcí na chování konstrukce je možno efektivně<br />
zmenšit ve fázi návrhu a výroby ocelové konstrukce. Absolutní velikost reziduálních pnutí<br />
v průřezu je možné snížit například žíháním již hotových průřezů, nebo naopak předehříváním<br />
jednotlivých částí před svařováním. Vliv konstrukčních imperfekcí je možno zmenšit<br />
kvalitním návrhem konstrukčního systému a volbou vhodných konstrukčních detailů.<br />
Posledním typem imperfekcí, které se vyskytují na běžné ocelové konstrukci, jsou imper-<br />
Obrázek 2.4: Prutové imperfekce<br />
fekce geometrické. Ty je v zásadě možné dále rozdělit na lokální geometrické imperfekce,<br />
geometrické imperfekce <strong>prutu</strong> a na geometrické imperfekce konstrukce jako celku. Lokální<br />
geometrické imperfekce zahrnují odchylky od rovinnosti částí průřezu (např. stojiny a<br />
pásnice). Ovlivňují chování <strong>prutu</strong> z hlediska možné plastické redistribuce napětí po průřezu<br />
a možné lokální ztráty stability. Současné znalosti neumožňují výstižně postihnout<br />
kombinace lokálních a globálních geometrických imperfekcí. Negativní dopad lokálních<br />
geometrických imperfekcí na únosnost <strong>prutu</strong> je proto ve většině používaných postupů zohledněn<br />
redukcí průřezových charakteristik (pro normálové napětí) nebo redukcí únosnosti<br />
základního materiálu, respektive redukcí působícího průřezu (pro smykové namáhání).<br />
Mezi geometrické imperfekce <strong>prutu</strong> patří zakřivení vzhledem k hlavním osám průřezu a<br />
zkroucení (viz obrázek 2.4). Tento typ imperfekcí je pro únosnost izolovaného tlačeného,<br />
případně ohýbaného <strong>prutu</strong> nejzásadnější.<br />
Geometrické imperfekce soustavy zahrnují všechny odchylky uzlů prutové konstrukce od<br />
jejich ideální teoretické polohy (viz obrázek 2.5a). Tento typ geometrických imperfekcí se<br />
z důvodu malých nebo žádných deformací ve vodorovném směru neprojeví u konstrukcí,<br />
které jsou podepřené ve směru kolmém na působící zatížení (například zavětrováním, viz<br />
obrázek 2.5b). V mnoha případech však naznačené řešení není možné nebo ekonomické<br />
(např. rámová konstrukce dlouhé haly), a dané imperfekce je třeba zohlednit.<br />
Pro praktické použití je s dostatečnou přesností možné převést materiálové a konstrukční<br />
imperfekce na imperfekce geometrické, jejichž hlavní výhoda spočívá v poměrně jednoduchém<br />
zavedení do výpočetního modelu.