DISERTAČNÍ PRÁCE Stabilita ocelového prutu spolupůsobícího s ...

5 Závěr
V rámci disertační práce byl studován vliv spolupůsobícího pláště připojeného k jedné
pásnici tlačeného a ohýbaného prutu na chování tohoto prutu.
Bylo navrženo a následně provedeno celkem šest experimentů v plném měřítku. Byly
zkoušeny pruty průřezu IPE 300 jakosti S355 délky 5,33m pro případ vetknutého úložného
detailu respektive 5,10m pro případ kloubového úložného detailu. Vliv pláště byl
do experimentů zaveden segmentem kazetové stěny, a to připojením buď k tlačené nebo
tažené pásnici. Zkušební vzorek byl zatížen konstantní normálovou silou a konstantním
momentem. Experimenty potvrdily správnost hypotézy, že zavedení stabilizačního efektu
pláště se zásadně promítne do zvýšení únosnosti štíhlého tlačeného a ohýbaného prutu.
Podepření tažených vláken vedlo ke kolapsu zkušebního vzorku ztrátou stability v klopení
k vynucené ose, podepření tlačených vláken pak k plné stabilizaci prutu a rozvoji plastického
kloubu v rovině ohybu. Použití segmentu pláště s poloviční tuhostí a únosností vedlo
i kvůli zavedení přídavné imperfekce nesymetrickým osazením pláště ke kolapsu prutu
ztrátou stability tlačené pásnice.
Dále byl navržen model příčného podepření pláštěm, který byl společně s torzním podepřením
implementován do komplexního numerického modelu tlačeného a ohýbaného
prutu. Korektnost numerického modelu byla ověřena porovnáním s provedenými experimenty.
Mezi numerickým modelem a experimenty bylo dosaženo dobré shody a to jak
co do únosnosti (průměr odchylek 3,4%), tak co do způsobu kolapsu vzorku. Na základě
ověřeného numerického modelu byla provedena numerická studie vedoucí k návrhu zjednodušeného
určení únosnosti tlačeného a ohýbaného prutu s pláštěm připojeným k taženým
vláknům. Postup spočívá v užití vztahu (4.3), ve kterém se χ op nahradí nově odvozeným
součinitelem χ op,t podle vztahu (4.12). Postup byl na základě výsledků numerické studie
zkalibrován a následně ověřen na rozšířeném definičním oboru. Pro případ podepřených
tlačených vláken byla na definičním oboru studie ověřena a zdůvodněna nezávislost únosnosti
prutu na stabilitním řešení úlohy.
Z práce rovněž vzešla řada námětů pro možný příští výzkum, který se dotýká problematiky
této práce. Jedná se především o:
• Rozbor a vyhodnocení rozdílů vnitřních sil získaných elastickou a plastickou
analýzou konstrukce.
• Stanovení minimálních únosností jednotlivých komponent pláště jako funkcí
tuhosti pláště a typu průřezu nutných k zajištění plného podepření prutu –
dosažení plné plastické únosnosti průřezu v rovině.
• Rozbor a stanovení podrobnějších pravidel pro určení velikosti amplitudy
imperfekce konstrukce, především s ohledem na rozpor mezi amplitudou im-
101