10/04 - Kult.cz

26
tipy
knihy / recenze
Vosáhlo a Dva umělci
na dědině
Brněnské nakladatelství Atlantis vydalo
novinku Dva umělci na dědině. Autor Petr
Marek Vosáhlo (1936) v tomto tragikomickém
příběhu psaném volným veršem
reflektuje příběh básníka, malíře a přátel
žijících na venkově a diskutujících o svých
láskách, umění, životě a smrti. Součástí
svazku je Trialog, záznam rozhovoru
Sergeje Machonina, Petra Marka Vosáhla
a Josefa Topola o Vosáhlovi a jeho poesii.
Sergej Machonin zde o autorovi říká: „Vidím
ojedinělost té skladby v tom, že se
jedná o druh poesie, co čtu ve Whitmanovi,
v Eliotovi, ve světové poesii, v tomto druhu
myšlení. U nás nikdo nic takového nedělá...
Vy navazujete na formu meditativní, téměř
výpravné poesie... Spor, o který tam jde, je
spor o život, o smysl života...“ !
Fascinující Strom života
V samostatné edici Raketa určené pro malé
čtenáře vydalo nakladatelství Labyrint
knihu autora a ilustrátora Petra Síse Strom
života. Celobarevná publikace je fascinujícím
putováním s anglickým přírodovědcem
Charlesem Darwinem (1809–1882) jeho
životem, lodí Beagle kolem světa a dobou,
kdy mu nikdo nechtěl věřit, jak vznikl
člověk. Kniha vyšla poprvé na podzim roku
2003 v New Yorku, letos na jaře získala
nejvyšší cenu na Mezinárodním veletrhu
dětských knih v Boloni. Českým překladem
ji opatřil Viktor Janiš.
Petr Sís (1949), mezinárodně uznávaný
autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce
animovaných filmů, se narodil v Brně.
Absolvoval na pražské VŠUP a The Royal College
of Art v Londýně. Za svou tvorbu získal
mnoho ocenění po celém světě. Je autorem
dvaceti knih, pro dalších více než padesát
vytvořil ilustrace, natočil 26 animovaných
filmů. Nyní žije v Londýně. !
Svět Íránu zblízka
Autor cestopisné knihy Toulky Persií se snaží na tři sta
stránkách podat nezkreslený obraz o Íránu, odlišný od
představ vytvořených médii a oficiálních verzí předkládaných
z Washingtonu a Teheránu.
Novinář a spisovatel Afshin Molavi se v Íránu narodil,
studia absolvoval na Západě. Než se začal věnovat Íránu,
pracoval jako reportér ve státech Arabského poloostrova.
Vydal se na cestu po své rodné zemi, setkával se s pravicovými
i levicovými studenty, islámskými duchovními,
reformními politiky, taxikáři i s obyvateli chatrčí na kraji
města. Vstřebával rozhovory s lidmi na mládežnických večírcích, s válečnými
veterány a s dětmi. Dotkl se mnoha otázek z nevyčerpatelného spektra témat:
nezaměstnanost, politika, náboženství, svoboda, poezie, dějiny, odkaz
islámské revoluce, současné prodemokratické hnutí, vztah Íránu k západním
zemím i internet. Tato setkání s lidmi se prolínají s příběhy z 3000 let staré
historie. K vysvětlení současnosti mu slouží historie. Molavi hledá souvislosti
u památníků a svatyní: u hrobky Kýra Velikého, na větrných pláních Pasargadu
nebo v nádherných růžových zahradách u svatyně básníka čtrnáctého století
Háfeze. Na konkrétních situacích a na úřední rétorice je vidět složitost situace
v zemi a odhaluje se souvislosti mezi bojem o politickou mocí a demonstracemi.
Četné rozhovory s odvážlivci-studenty, v nichž se čtenář bez dostatečné
trpělivosti může ztratit, nutí přemýšlet o Íránu z jiného hlediska. Kniha v
překladu Libuše Burianové-Hasenöhrlové vybízí k pečlivějšímu studiu této
zdánlivě vzdálené země.
!(peg)
Afshin Molavi: Toulky Persií. Putování po Íránu. BB art, 2004
Reportáž z pohledu trosečníka
Nakladatelství Odeon postupně vydává kompletní dílo
Gabriela Garcíi Márqueze. Po reedici románů Sto roků
samoty, Láska za časů cholery a O lásce a jiných běsech
se na trhu objevilo dílko vůbec v prvním českém vydání.
Ve Zpovědi trosečníka (Relato de un náufrago) se autor
vrací do roku 1955, do doby svého působení v deníku El
Espectador. Literárně zpracovává skutečnou událost, kdy
po nehodě na torpédoborci kolumbijského válečného
námořnictva Caldas bylo pohřešováno osm námořníků.
Týden po neúspěšné pátrací akci, kdy byli všichni oficiálně
prohlášeni za mrtvé, se na opuštěné pláži severní Kolumbie objevil vyčerpaný
člen posádky. Luis Alejandro Velasco se stal
mediální hvězdou, oslavovaným národním
hrdinou. Příčina katastrofy však nikdy nebyla
odhalena.
Sugestivně, leč střídmě napsané dílo si
autor sám žánrově označil jako „tru novel“.
Márquez zaznamenal událost přímo
z vyprávění trosečníka, jehož verze byla,
že torpédoborec nemohl kvůli přetížení
pašovaným nákladem (ledničky, televizory,
pračky) z USA dostatečně manévrovat.
Přirozeně se značně lišila od té oficiální. Reportáž v deníku El Espectador byla
tudíž v Kolumbii ostře sledovaná. Až v roce 1970 mohl spisovatel vydat autentický
příběh knižně.
!(hav)
Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka. Odeon, 2004