Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

6.8. Ohrožení a ochrana druh a biotop
Pímá ochranáská opatení na zachování jednotlivých ohrožených druh mkkýš
nejsou vtšinou možná, proto je jejich ochranu možné ztotožnit se zachováním jejich
pirozeného prostedí. Podmínky a návrhy na management území:
1) Zachovat nenarušený pírodní hydrologický režim v ekách a v mokadech
(Saunders et al. 2002). Hydrologický režim by mohl být narušen nap. také zvýšenou
sedimentací po stavb silnic. Takový zásah by mohl mít malý vliv na suchozemské
ekosystémy, ale mohl by vést k poškození ekosystém mokadních (Skelton et al. 1995 in
Saunders et al. 2002).
2) Vhodným managementem luk je i pro mkkýše kosení nebo pasení. Pravidelné
odstraování biomasy je dležité, protože hromadní stainy, které mže vést až k jejímu
proplesnivní, je pro mkkýše nevyhovující a vede k podstatnému ochuzení malakofauny
(Horsák 2001).
3) Na podporu arborikolních druh v lesích a lesních rezervacích je vhodné zvýšit
podíl mrtvého deva nejlépe bezzásahovým režimem. Pípadn je možné nkteré stromy
oznait a nechat samovolnému rstu a posléze i uschnutí vetn ponechání mrtvých strom na
lokalit.
4) Ve 3. a 4. zónách jsou vhodné aktivity s relativn malým vlivem, nap. tžba deva
výbrným zpsobem namísto holoseí, usmrnní rozvoje osídlení a biologické zemdlství
(Saunders et al. 2002).
5) Pásy devin kolem vodních tok v polích jako protierozní opatení.
6) Zrušení bažantnice. Bažant je pro eskou republiku nepvodní druh a jeho chov
díky nevhodnému lesnictví pispívá k negativním mikroklimatickým zmnám v lesních
spoleenstvech (Ramsar Sites Database 2002).
6.9. Diverzita mkkýš a íní fenomén
Nejjednodušším vysvtlením vtší diverzity mkkýš v CHKO LP mže být
skutenost, že se zde vyskytují také vápencové výchozy na Tesín. Vápencové výchozy se ze
všech porovnávaných mokadních oblastí vyskytují také v BR Pálava. Vyšší obsah vápníku
umožuje vtší rozvoj mkkýš kvantitativn i kvalitativn (druhov).
Pedpokladem ekologické stability a druhové diverzity ásti krajiny (permanentní
krajinné struktury) je její relativní nemnnost povahy ekologických vazeb a vztah v ase a to
i za psobení disturbancí. Typy permanentních krajinných struktur jsou nap. les, louka, apod.
(Sklenika 2001). Stabilita (nemnnost typ permanentních krajinných struktur, stabilizaní
funkce, ekologicko-stabilizaní funkce) je natolik dležitá, že je zmiována i v § 4 zákona .
114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny. Dále je dležitá kontinuita = udržení na daném
míst co možná nejdéle. (Sklenika 2001). Kontinuita byla na území CHKO LP zachována asi
1000 let od vzniku rozsáhlejších porost lužních les v 6. – 12. st. To je dostatená doba,
nebo ádov staletí trvá vznik lesní geobiocenózy vetn specializovaných lesních druh
vyšších rostlin (nkterých „hájových“ druh rostlin, mkkýš, na lesní pdu vázaných brouk
atd.) (Míchal 2001).
CHKO LP je nejcennjší ukázkou území s dynamickou fluviální sukcesní sérií nivních
ekosystém a ekologickou stabilitou, kde se projevuje ekologický nivní fenomén (Machar
2001). Údolní íní nivy patí – spolen s hlubokými údolími kaonovitého rázu v pojetí
Ložka (Ložek 1988) – mezi íní fenomény. Hlavním rysem íního fenoménu –
ekologického nivního fenoménu v pojetí Machara (Machar 2001) – je horizontální
- 70 -