Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

azofilní teplomilné Doubravy na jižních svazích Tesína a subacidofilní teplomilné doubravy
na JZ svahu PR Doubrava (Šafá et al. 2003, Kincl 1991). Tato stanovišt jsou však typickou
ukázkou vhodného a nevhodného stanovišt pro mkkýše (viz. tab. 2), nebo specifikem
mkkýš je zejména poteba zdroj vápníku (Ložek 2000). Z botanického hlediska je
nedoešená píslušnost lužních les v okolí Mlade (Kincl 1991). Zde má spolen
s Perforatella bidentata nejsevernjší lokalitu také nap. mochna bílá Potentilla alba. Severní
a SV svahy Tesína mají ale odlišný charakter (cf. kap. 2.1). V souladu výskytem
teplomilných rostlin a mkkýš proto navrhuji vést hranici termofytika takto: Mník –
Rytíská sí – imický jez – Nové Zámky – Nový Dvr.
Ve srovnání s luhy jižní Moravy dokládá Vašátko (2003) vtší vliv oreofytika na
malakofaunu CHKO LP pítomností druh: Ena montana, Semilimax semilimax, Limax
cinereoniger, Discus perspectivus, Urticicola umbrosus a Columella edentula. To je myšleno
v širším smyslu a domnívám se, že tyto druhy nelze ke stanovení výše navržené hranice
termofytikum-mezofytikum použít, i když se jí pibližn podobá rozšíení Semilimax
semilimax (map. píl. 60) a Columella edentula (map. píl. 37).
6.7. Srovnání s jinými mokadními oblastmi stední Evropy
Jedná se o srovnání tzv. – diverzity, což je poet druh žijících v uritém regionu.
Všechny srovnávané oblasti jsou ve stední Evrop a všechny – krom CHKO Poodí a
Drawieski NP – patí do stejného povodí (povodí Dunaje). Srovnávat lze oblasti
s podobnými ekosystémy, které mají podobný hydrologický režim, geomorfologii a podobnou
míru pedvídatelnosti. Z grafu obr. 2 je zejmá vysoká druhová diverzita mkkýš ve srovnání
s ostatními oblastmi. Pestože je diverzita vodních druh v CHKO velká, ješt více vodních
druh má BR Pálava a Podunají. Druhová diverzita suchozemských druh (93 druh) výrazn
pevažuje nad všemi ostatními oblastmi a srovnatelná je pouze s NP Podyjí (86 druh). Je
zpsobená jedinenými pírodními podmínkami CHKO LP – viz. také kap. Diverzita
mkkýš a íní fenomén.
Pomocí dvou index podobnosti jsem uril podobnost jednotlivých oblastí na základ
složení malakofauny. Sørensenv index mírn nadhodnocuje podobnost, ale vtší citlivost
(vtší rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou) vykazuje Jaccardv index.
V celkovém složení malakofauny je CHKO LP nejpodobnjší CHKO Poodí a také
Podunají (tab. 9) zejména díky vodním druhm (tab. 10). Dále se prokázala velká podobnost
malakofauny Pálavy, Borské nížiny a Podunají, protože se jedná o oblasti, které spolu
sousedí. V suchozemské složce prokázala vtší podobnost dvojice CHKO LP a NP Podyjí a
dvojice Podunají a Borská nížina (tab. 11).
Je pekvapivé, že v CHKO Poodí nebyl zjištn málo dotený (kategorie LC)
karpatský druh Monachoides vicinus, který je v CHKO LP pomrn bžný. Spolen
s druhem Faustina faustina se ze srovnávaných oblastí vyskytuje pouze v CHKO LP. Jedná
se o karpatské druhy a naznaují tak stále ješt významný vliv Karpat, ale i unikátnost CHKO
LP, i když by byly v budoucnu tyto druhy nalezeny i v tchto dalších oblastech. Z dalších
druh se v Poodí pekvapiv nevyskytuje Arion silvaticus.
Pouze ze dvou oblastí (Pálava a Podunají) je uvádn ohrožený mokadní druh Vallonia
enniensis. Vyskytoval se nap. také v oblasti Novomlýnských nádrží (Vašátko 2003). Tento
druh se jeví jako nejohroženjší a na jeho recentních lokalitách je nutné zavést písnou
ochranu.
- 69 -