Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

vedoucí k postupné pemn tchto ploch na listnaté porosty pírod šetrnými lesnickými
metodami.
6.4.2. PR Litovelské luhy
Zjištný poet 42 druh mkkýš v PR Litovelské luhy je pln srovnatelný s dalším
cenným územím PR Hejtmanka a NPR Vrapa dohromady, kde Vašátko (2001) zjistil 44
druh. V PR Litovelské luhy celkem 9 druh patí do kategorie VU a NT, kdežto v druhé
oblasti je to 7 druh. Všechny suchozemské druhy plž v PR Litovelské luhy, které jsou v
kategorii vyšší než LC, patí mezi lesní druhy. Jedná se o typické druhy tvrdých luh. Z nich
lze za indikátory pirozeného stavu lesních porost stavu považovat Ruthenica filograna a
Discus perspectivus a jejich výskyt tedy dokládá dležitost území z ochranáského hlediska.
6.5. Ekologický rozbor mkkýš CHKO LP
Hodnotíme-li z krajinného pokryvu pouze lesy a louky jako pírodn blízké krajinné
složky, je jejich zastoupení v CHKO LP takové: 85 % lesy a 15 % louky (srovnej
s rozdlením krajinného pokryvu v kapitole 2). To pesn odpovídá zastoupení podílu
hlavních ekologických skupin suchozemských druh v tab. 6. Lesní a indiferentní druhy jsou
schopné žít v lese a pedstavují 84 % suchozemských druh v CHKO LP. Druhy žijící na
bezlesí pedstavují 16 % suchozemských druh (n = 93).
Podobn mžeme zhodnotit suchozemské mkkýše celé eské republiky (cf.
Juiková et al. 2001). V eské republice 72 % pírod blízkých krajinných složek tvoí lesy
(33 % rozlohy R) a 28 % tvoí travní porosty (13 % rozlohy R). Tomu odpovídá 82 % (n =
162) druh suchozemských mkkýš schopných žít v lese a 18 % druh bezlesí. Je to tím, že
složení mkkýší fauny republiky odpovídá pírodním pomrm, ale krajinný pokryv R má
relativn mén pírodních biotop než chránné krajinné oblasti.
Zastoupení hlavních ekologických skupin mkkýš pln odpovídá pírodním
podmínkám CHKO LP z hlediska krajinného pokryvu.
6.6. Zoogeografický rozbor mkkýš CHKO LP
Z karpatských druh do CHKO LP nezasahuje Trichia villosula (Rossmässler, 1838).
Hranice jejího SZ výskytu prochází NPR Žebraka (Ložek 1953) a NPR Zástudání (Ložek
1955). Tento druh se vzájemn vyluuje s píbuzným druhem Trichia hispida (Hudec 1956),
který je v CHKO LP pomrn hojný. Píina není známa, ale pravdpodobn se vzájemn
požírají. Oproti CHKO se v NPR Zástudání uvádí také Merdigera obscura (O. F. Müller,
1774), který se vyhýbá vtším nížinám a horský a podhorský druh Aegopinella nitens, který
má jednu lokalitu (lok. . 133) již za hranicí CHKO LP. V Zástudání se však mže jednat o
bžný lužní druh Aegopinella nitidula – srovnej s poznámkou o tomto rodu (Ložek 1955).
Severní hranice termofytikum-mezofytikum podle fytogeografického lenní prochází
mstem Litovel (Šafá et al. 2003 str. 70). Podle rozšíení indikátorových mkkýš prochází
tato hranice více severnji a pibližn spojuje obce Mník, Nové Zámky a Nový Dvr (cf.
map. píl. 2). Nkteré nálezy druhu Pseudotrichia rubiginosa ale zasahují až do Mohelnické
brázdy a nelze vylouit její výskyt také severn od CHKO LP. Pak by spíše výskyty tohoto
druhu kopírovaly severní hranici teplé klimatické oblasti T2 (Šafá et al. 2003 str. 50) než
dosavadní biogeografické lenní. Jako severní výspy teplomilných druh rostlin se uvádí
- 68 -