Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

18). Vzorek z lok. 200 byl odebírán sice pímo z náplav u eky Moravy, ale v míst dolního
konce periodického ramene. To pravdpodobn ovlivnilo celkový charakter tanatocenózy.
Ve vtším vzorku (16 l) z lok. 200 se nepotvrdil vtší poet druh než na lok. 38 a 250
(oba vzorky po 8 l). Vzorek na lok. 18 byl pouze orientaní o objemu 1 l. V náplavech vždy
záleží na konkrétních podmínkách na lokalit a v okolí lokality, na rychlosti poklesu vody
(ejka 2000b) a na mnoha dalších okolnostech.
Analýzy náplav jsou dležité pro pochopení jejich vzniku za souasných podmínek,
aby bylo možné z náplav získaných archeologickými metodami rekonstruovat pírodní
podmínky, za kterých vznikaly náplavy v minulosti. Také mohou pomoci pro získání hrubého
pehledu malakofauny povodí (ejka 2000b). Nap. druh Eucobresia diaphana byl
zaznamenán pouze na vzdálenjších lokalitách odkud sem nemohl být splaven, proto je
vhodné jeho další skutené lokality výskytu hledat v oblastech proti proudu tchto tok.
6.4. Mkkýši vybraných rezervací
6.4.1. NPP Tesín
Vápence na vrchu Tesín jsou vlastn pirozeným pokraováním vápenc z oblasti
Javoíka a celá tato oblast se nazývá „Severomoravský kras“ i „konicko-mladeský devon“.
Oblast Javoíského krasu má oproti Tesínu více druh vázaných pouze na vápencové
oblasti. Jsou to zejména plži Itala ornata, Chondrina clienta, Pyramidula pusilla, Granaria
frumentum a Orcula dolium (Hlavá 2002). První ti druhy jsou sice uvádny také z Tesína,
ale záznamy o dvou z nich jsou starší než 40 let. Další przkumy zamené na epilitické plže
navrhuji smovat také na okolní lokality, zejména na vápencový lom Na skalce (335 m n.
m.), který je mimo CHKO LP.
Poznámky k managementu NPP Tesín
Z malakologického hlediska jsou pedmtem ochrany zejména lesy pirozeného
charakteru, nkteré na vápenci. Zejména je cenná SV ást vrchu Tesína v okolí Rytíské sín,
imických vyvraek a pilehlé svahy s výskytem citlivých lesních druh plž (Platyla polita,
Daudebardia brevipes, Daudebardia rufa, Oxychilus glaber, Acanthinula aculeata, Vertigo
pusilla, Cochlodina orthostoma, Macrogastra ventricosa). Podle stavu dendrofilní
malakofauny je vyhovující bezzásahový režim v lesních porostech pirozeného charakteru,
kde se dá pedpokládat, že jejich další samovolný vývoj bude smovat k dosažení
pralesovitých porost. Nejvtším ohrožením v budoucnosti by bylo jakékoliv lesnické
hospodaení. Nejvíce zranitelná je dendrofilní složka, která velmi citliv reaguje na
jakoukoliv tžbu, vytahování padlých kmen a zmny skladby porostu.V pípad jakéhokoliv
managementu je pro udržení stávajícího stavu nejvýhodnjší ponechání veškeré devní hmoty
na míst (Horsák 2003).
Dalším cenným biotopem jsou jižní exponované svahy hostící nkteré teplomilné
druhy (Truncatellina cylindrica, Pupilla muscorum). Zde však spontánn dochází k pirozené
nkolik desetiletí trvající sukcesi devin na rozhraní lesa a souvisejících biotop na jižních
svazích (zarstání zejména obou opuštných lom). To vedlo k výraznému zmenšení nkolika
stepních biotop a ástenému ochuzení fauny stepního charakteru, nap. mravenc
(Bezdka 2000).
Nejvážnjším a nejvýraznjším negativním zásahem bylo vytvoení nepvodních
smrkových monokultur a zornní louky Plavatisko nad Mladeskými jeskynmi. Tím byla
zcela zlikvidována místní rostlinná spoleenstva i s faunou bezobratlých. Na Plavatisku po
zalunní a každoroním kosení dochází postupn k obnov. Na plochách s nepvodní
druhovou skladbou (smrkové monokultury, borovice, modín) je úelný vhodný management
- 67 -