Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

6.2.3. Oekávané nálezy nových druh pro CHKO LP
Oekávané nálezy lze rozdlit do tí skupin. První skupinou jsou druhy známé z okolí
CHKO LP, ale dosud nezjištné na území CHKO LP: jedná se o synantropní druh Tandonia
budapestensis (lokalita ervenka).
Druhou skupinou jsou další nálezy synantropních druh nebo invazních druh. Výskyt
synatropního plzáka Arion distinctus lze oekávat na zahradách a rumištích v okolí mst a
vesnic a v zahrádkáských koloniích. Invazní, pvodem novozélandský vodní plž
Potamopyrgus antipodarum (Gray, 1843) se rychle šíí a vyskytuje se nejblíže už v okolí
Kromíže (J. Novák, pers. comm.).
Tetí skupinou jsou druhy nov rozdlené na více druh. Nap. Sphaerium corneum
s. lat. rozdlil Korniushin (2001) nov na základ anatomických znak na Sphaerium
corneum (Linnaeus, 1758) s. s., Sphaerium nucleus (Studer, 1820) a Sphaerium radiatum
(Westerlund, 1897). Výskyt všech tí druh je možný také na sledovaném území.
6.3. Spoleenstva mkkýš CHKO LP
6.3.1. Prozkoumanost vodních a suchozemských druh
Vylouíme-li opakování nález stejných druh na stejných lokalitách, mžeme
porovnat množství výskyt vodních a suchozemských mkkýš. Vodní mkkýši pedstavují
713 (32 %) a suchozemští pedstavují 1500 (67 %) faunistických údaj. Celkem to
pedstavuje 2213 nález v této oblasti vetn nkolika lokalit mimo CHKO. (Viz. také tab.
píl. 1 – 5. ást a píl. 3 – 9. ást). Vhodné biotopy pro vodní mkkýše pestavují podle
rzného rozdlení asi 8 až 43 % rozlohy CHKO LP (viz. kap. 2) a proto lze íci, že
prozkoumanost vodních a suchozemských mkkýš odpovídá zastoupení vhodných biotop.
6.3.2. Porovnání spoleenstev suchozemských mkkýš podle biotop
Pi porovnávání mkkýších spoleenstev jsem se snažil o maximální objektivní
zhodnocení. Proto byly vybrány pouze lokality s typickými typy biotop a nejsou zde proto
zaznamenány všechny druhy mkkýš vyskytující se v CHKO LP. Typ biotopu pesn
odpovídá definici biotopu podle uvedené metodiky (Chytrý et al. 2001) a na to je dležité
pamatovat pi eventuálním dalším srovnání tchto výsledk s jinými pracemi.
Acidofilní teplomilné doubravy hostí druhov chudší spoleenstvo, protože je zde
mén vápníku vhodného pro stavbu ulit plž. Šest z šestnácti druh jsou nazí plži.
Kvtnaté buiny jsou opakem pedchozího biotopu, protože se ve sledované oblasti
vyskytují na vápencovém podklad a tomu odpovídá vysoký poet druh mkkýš.
Jednotka „hercynské dubohabiny“ má velkou variabilitu, která mže zahrnovat
pechodné porosty od tvrdých luh až po teplomilné doubravy (Chytrý et al. 2001). Mže se
vyskytovat nap. na oslunných JZ i stinných SV svazích. Tomu odpovídá i velká variabilita
mkkýších druh od vlhkomilných až po suchomilné. Mnohé z nich by ale na stejné lokalit
nemohly žít pohromad. Tato biotopová jednotka v takovém rozsahu není vbec vhodná jako
biotop pro hodnocení mkkýších spoleenstev.
Tvrdé luhy nížinných ek jsou nejastjším typem biotopu v CHKO LP. Vzhledem
k dostatenému potu vhodných lokalit mohly být pro analýzu rozlišeny na pralesovité
porosty (L2.3A) a ostatní porosty (L2.3B). Ob jednotky tvrdých luh v tab. 2 obsahují 54
druh. Nepodailo se ale prokázat významné rozdíly mezi mkkýšími spoleenstvy
- 65 -