MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ... MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
jezerní slatin u Hodonína (Horsák M. pers. comm.). Historické lokality jsou nap. zatopený lužní les u Dolních Vstonic (Vašátko 2003). 5.10.2. Zonace CHKO ve vztahu k ohroženosti mkkýš Každá lokalita v CHKO LP byla zaazena do nkteré ze ty kategorií zóny odstupované ochrany pírody podle digitální mapy (Správa CHKO R 2000-2001). Všechny maloplošné ZCHÚ byly zaazeny do první nejvyšší zóny. Nkteré lokality jsou na hranici jednotlivých zón, zejména pokud se jedná o lokality na vodních tocích, proto zde uvádím zaazení takovýchto lokalit: 1. zóna – lok. . 11, 72 (selská hráz 1,5 km SZ od Bezové), 187 a 213; 2. zóna – lok. . 25 a 203. Byly zde zapoítány pouze prokazatelné výskyty živých jedinc v jednotlivých zónách za poslední období 1950-2003 a nebyly tedy zapoteny druhy nalezené pouze v podob prázdných schránek (Itala ornata, Unio crassus, Unio tumidus). Pehled potu druh mkkýš v jednotlivých zónách podává tab. 13. Poet lokalit je v jednotlivých zónách rzný a nelze tedy zóny srovnávat pouze podle potu druh. Procentuální zastoupení málo dotených (LC) druh z celkového potu druh v jednotlivých zónách má rostoucí tendenci a je nejnižší v 1. zón (60,2 %) a nejvyšší ve 4. zón (76,8 %). Zbývající podíl, který pipadá na ochranásky významnjší druhy, je nejvyšší práv v zónách s nejvyšší ochranou. Pestože je rozdlení CHKO do jednotlivých zón umlé, plní ochrannou funkci také pro ohrožené druhy mkkýš. Tab. 13: Porovnání rozlohy zón (v %) v CHKO LP s potem druh: 1. zóna 2. zóna 3. zóna 4. zóna CR 4 1 2 0 EN 1 1 2 0 VU 15 10 9 4 NT 28 20 16 9 LC 77 67 62 43 NE 3 5 2 0 128 104 93 56 LC [%] 60,2 64,4 66,7 76,8 - 62 -
6. Diskuze 6.1. Druhové spektrum Seznam mkkýš ze sledovaných lokalit obsahuje celkem 146 druh vetn tech druh (Aegopinella nitens, Tandonia budapestensis a Deroceras sturanyi) zjištných pouze v blízkosti CHKO LP. Nejsou uvedeny sporné druhy Valvata piscinalis, Gyraulus acronicus, Arion circumscriptus. Celkem je z CHKO LP známo 143 druh mkkýš. Jedná se o 93 suchozemských druh plž, 31 vodních druh plž a 19 druh mlž. Z toho 3 druhy (Itala ornata, Unio crassus, Unio tumidus) byly v období posledních 50 let nalezeny pouze jako prázdné schránky a lze je v souasnosti považovat za nezvstné nebo lokáln vyhynulé. Druhy nov zjištné pro CHKO LP jsou: Truncatellina cylindrica, Euconulus praticola, Oxychilus cellarius, Plicuteria lubomirskii a Cepaea nemoralis. Velevrub Unio tumidus také nebyl z CHKO LP uvádn, ale zjistil jsem pouze prázdné lastury. Zajímavým nálezem je také výskyt podhorského druhu Aegopinella nitens, který je pro toto území nový, ale pouze na jedné lokalit a mimo hranice CHKO LP. 6.2. Nepotvrzené, diskutabilní a oekávané druhy 6.2.1. Nepotvrzené druhy Vlastním výzkumem se mi nepodailo potvrdit následující druhy: Radix ampla (Beran 2000), Anisus vorticulus (Beran 2000), Bathyomphalus contortus (Vala 1994), Chondrina clienta (Vašátko 2000a, 2000b), Pyramidula pusilla (Martinovský leg. 1962), Vallonia excentrica (Flasar 1995), Vertigo alpestris (Uliný 1896, Flasar 1957, Písek 1971 in Šarapatka et al. 1991), Chondrula tridens (Flasar 1957, 1995), Cecilioides acicula (Flasar 1959, 1995), Vitrea contracta, Vitrea diaphana (Flasar 1957, Písek 1971 in Šarapatka et al. 1991), Helicodonta obvoluta (Uliný 1896, Bezdka 2000), Petasina unidentata (Flasar 1957), Urticicola umbrosus (Vašátko 2000c, 2001), Anodonta cygnea (Flasar 1995, Bartoš 2002), Pisidium amnicum (Flasar 1995). Je to dáno pravdpodobn celkovým charakterem przkumu, který byl zamen zejména jako doplující k przkum ke sbrm pedchozích autor a nikoliv jako revizní przkum. Pouze malá ást mých faunistických údaj (asi 100 údaj) je shodných s literárními údaji. Absence tchto druh mohla být zpsobená také sezónní dynamikou, pípadn metodickými nedostatky, nebo jejich výskyt je (krom Radix ampla) na sledovaném území ojedinlý nebo lokáln omezený. Pravdpodobn lokáln vyhynulé druhy Itala ornata (Flasar 1957) a Unio crassus (Beran 2000) se také nepodailo potvrdit. 6.2.2. Diskutabilní druhy Druh toenka kulovitá Valvata piscinalis (O. F. Müller, 1774) uvádí Holzer (1981a) z lok. . 34 a Vondrušková (1995) z lok. . 213. Vzhledem ke kritickému hodnocení všech nález a absenci nález tohoto druhu nejen na území CHKO LP, ale na celé severní Morav (Beran 2002) považuji tyto nálezy za Valvata cristata. Vhodná je revize lokalit. Z plovatek rodu Stagnicola byly na území CHKO LP zjištny 2 druhy: Stagnicola corvus pouze na dvou lokalitách v PR Kaení louka a Stagnicola turricula roztroušen po - 63 -
- Page 11 and 12: Klimatické pomry: Jedná se o tepl
- Page 13 and 14: • Maloplošné ZCHÚ: 2 NPR, 1 NP
- Page 15 and 16: 3. Historie malakologických výzku
- Page 17 and 18: 4. Materiál a metodika 4.1. Sbr a
- Page 19 and 20: Slavíek (Slavíek [1900?-1903?] in
- Page 21 and 22: Zaazení zjištných druh do ekolog
- Page 23 and 24: - i dalších vodních živoich. Od
- Page 25 and 26: . 1996. V roce 1997 nebyli zjištni
- Page 27 and 28: žijící pouze v nenarušených mo
- Page 29 and 30: 80 - Litovel, rameno napojené na M
- Page 31 and 32: osticové louky, jsou dnes pole. Za
- Page 33 and 34: 134 - Olomouc, ernovír, spadlý ci
- Page 35 and 36: (160) - Ste, SZ, asi 250 m dlouhá
- Page 37 and 38: Galba truncatula v mokadu. V rybní
- Page 39 and 40: proti zvi. Charakteristika malakoce
- Page 41 and 42: Charakteristika malakocenóz: spole
- Page 43 and 44: Podtída: plicnatí Pulmonata Nadá
- Page 45 and 46: Clausilia parvula de Férussac, 180
- Page 47 and 48: Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer, 1
- Page 49 and 50: Tab. 2: Výskyt suchozemských druh
- Page 51 and 52: 5.5. Mkkýši vybraných rezervací
- Page 53 and 54: Tab. 4: pokraování: druh Semilima
- Page 55 and 56: z kategorie LC: Galba truncatula (O
- Page 57 and 58: Na základ rozšíení nkterých mk
- Page 59 and 60: Tab. 10: Porovnání vodní malakof
- Page 61: Obr. 3: Graf ohroženosti % Graf oh
- Page 65 and 66: 6.2.3. Oekávané nálezy nových d
- Page 67 and 68: 18). Vzorek z lok. 200 byl odebír
- Page 69 and 70: azofilní teplomilné Doubravy na j
- Page 71 and 72: ozmanitost geomorfologických tvar
- Page 73 and 74: 7. Závr Diplomová práce popisuje
- Page 75 and 76: [Site assessment of floodplain fore
- Page 77 and 78: • Kirchner, K., Máka, Z., Hráde
- Page 79 and 80: • Šafá, J. et al. (2003) Olomou
- Page 81 and 82: Pílohy
- Page 83 and 84: Anotace diplomové práce / Annotat
- Page 85 and 86: Píloha 1 - 2. ást druh / íslo lo
- Page 87 and 88: Píloha 1 - 4. ást druh / íslo lo
- Page 89 and 90: Píloha 2 - 1. ást druh / íslo lo
- Page 91 and 92: Píloha 2 - 3. ást druh / íslo lo
- Page 93 and 94: Píloha 2 - 5. ást druh / íslo lo
- Page 95 and 96: Píloha 2 - 7. ást druh / íslo lo
- Page 97 and 98: Píloha 2 - 9. ást druh / íslo lo
- Page 99: Píloha 3 - 2. ást: Výskyt mkký
- Page 103 and 104: Píloha 3 - 4. ást: Výskyt mkký
- Page 105 and 106: Mapová píloha . 2: Indikátory te
- Page 107 and 108: Mapová píloha . 5: Bithynia tenta
- Page 109 and 110: Mapová píloha . 9: truncatula
- Page 111 and 112: Mapová píloha . 13: Radix ovata
jezerní slatin u Hodonína (Horsák M. pers. comm.). Historické lokality jsou nap. zatopený<br />
lužní les u Dolních Vstonic (Vašátko 2003).<br />
5.10.2. Zonace CHKO ve vztahu k ohroženosti mkkýš<br />
Každá lokalita v CHKO LP byla zaazena do nkteré ze ty kategorií zóny<br />
odstupované ochrany pírody podle digitální mapy (Správa CHKO R 2000-2001). Všechny<br />
maloplošné ZCHÚ byly zaazeny do první nejvyšší zóny. Nkteré lokality jsou na hranici<br />
jednotlivých zón, zejména pokud se jedná o lokality na vodních tocích, proto zde uvádím<br />
zaazení takovýchto lokalit: 1. zóna – lok. . 11, 72 (selská hráz 1,5 km SZ od Bezové), 187 a<br />
213; 2. zóna – lok. . 25 a 203. Byly zde zapoítány pouze prokazatelné výskyty živých<br />
jedinc v jednotlivých zónách za poslední období 1950-2003 a nebyly tedy zapoteny druhy<br />
nalezené pouze v podob prázdných schránek (Itala ornata, Unio crassus, Unio tumidus).<br />
Pehled potu druh mkkýš v jednotlivých zónách podává tab. 13. Poet lokalit je v<br />
jednotlivých zónách rzný a nelze tedy zóny srovnávat pouze podle potu druh. Procentuální<br />
zastoupení málo dotených (LC) druh z celkového potu druh v jednotlivých zónách má<br />
rostoucí tendenci a je nejnižší v 1. zón (60,2 %) a nejvyšší ve 4. zón (76,8 %). Zbývající<br />
podíl, který pipadá na ochranásky významnjší druhy, je nejvyšší práv v zónách s nejvyšší<br />
ochranou. Pestože je rozdlení CHKO do jednotlivých zón umlé, plní ochrannou funkci také<br />
pro ohrožené druhy mkkýš.<br />
Tab. 13: Porovnání rozlohy zón (v %) v CHKO LP s potem druh:<br />
1. zóna 2. zóna 3. zóna 4. zóna<br />
CR 4 1 2 0<br />
EN 1 1 2 0<br />
VU 15 10 9 4<br />
NT 28 20 16 9<br />
LC 77 67 62 43<br />
NE 3 5 2 0<br />
128 104 93 56<br />
LC [%] 60,2 64,4 66,7 76,8<br />
- 62 -