MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ... MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
5.5.2. PR Litovelské luhy PR Litovelské luhy je vtší rezervace komplexu lužních les a má rozlohu 344,45 ha. Pehledný seznam 42 druh mkkýš ze všech jejích lokalit podává tab. 5. Tab. 5: Checklist druh PR Litovelské luhy. Za názvem druhu je uvedena kategorie ohrožení. Viviparus contectus (Millet, 1813) NT Stagnicola turricula (Held, 1836) LC Radix auricularia (Linnaeus, 1758) LC Radix peregra (O. F. Müller, 1774) s. str. LC Aplexa hypnorum (Linnaeus, 1758) NT Planorbis planorbis (Linnaeus, 1758) LC Anisus leucostoma (Millet, 1813) LC Anisus vortex (Linnaeus, 1758) LC Cochlodina laminata (Montagu, 1803) LC Ruthenica filograna (Rossmässler, 1836) VU Macrogastra ventricosa (Draparnaud, 1801) NT Clausilia pumila C. Pfeiffer, 1828 LC Alinda biplicata (Montagu, 1803) LC Succinea putris (Linnaeus, 1758) LC Discus perspectivus (Megerle von Mühlfeld, 1816) VU Discus rotundatus (O. F. Müller, 1774) LC Zonitoides nitidus (O. F. Müller, 1774) LC Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774) LC Aegopinella epipedostoma (Fagot, 1879) NT Aegopinella nitidula (Draparnaud, 1805) NT v R, VU na Morav Limax cinereoniger Wolf, 1803 LC Limax maximus Linnaeus, 1758 LC Malacolimax tenellus (O. F. Müller, 1774) LC Lehmannia marginata (O. F. Müller, 1774) LC Deroceras cf. agreste Deroceras praecox Wiktor, 1966 NT Boettgerilla pallens Simroth, 1912 LC Arion fasciatus (Nilsson,1823) LC Arion silvaticus Lohmander, 1937 LC Fruticicola fruticum (O. F. Müller, 1774) LC Trichia hispida (Linnaeus, 1758) LC Perforatella bidentata (Gmelin, 1791) NT Monachoides incarnatus (O. F. Müller, 1774) LC Monachoides vicinus (Rossmässler, 1842) NT v R, LC na Morav Arianta arbustorum (Linnaeus, 1758) LC Cepaea hortensis (O. F. Müller, 1774) LC Helix pomatia Linnaeus, 1758 LC Sphaerium corneum (Linnaeus, 1758) s. lat. LC Pisidium casertanum (Poli, 1791) LC Pisidium milium Held, 1836 VU Pisidium nitidum Jenyns, 1832 LC Pisidium subtruncatum Malm, 1855 LC Krom tchto druh se v Morav a vodních tocích (které jsou zejména na hranici PR Litovelské luhy, lokality 12, 25, 26, 64, 72), uvádí Beran (Beran 2000) tyto další vodní druhy - 54 -
z kategorie LC: Galba truncatula (O. F. Müller, 1774), Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774), Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774, Anodonta anatina (Linnaeus, 1758), Pisidium henslowanum (Sheppard, 1823) a z kategorie NT: Radix ovata (Draparnaud, 1805). 5.6. Ekologický rozbor mkkýš CHKO LP V CHKO LP se vyskytují druhy všech ekologických skupin – tab. 6. Nejvíce jsou zastoupeny padesáti druhy vodní mkkýši (35,0 %, n = 143), což pedstavuje 65,8 % (n = 76) všech vodních druh mkkýš v R. A také je to je více než podíl vodních druh v celé R (31,9 %, n = 238, 162 suchozemské, 76 vodní). Vysoký podíl vodních druh odpovídá vysokému zastoupení mokadních biotop (cf. kapitola 6.3.1). Dále jsou zastoupeny 31 % lesní druhy, 24 % indiferentní druhy a nejmén 11 % druhy bezlesí. Z jednotlivých ekoelement mají nejvtší zastoupení písn lesní druhy (1 SI, 15 %), druhy se stedními nároky na vlhkost (7 MS, 10 %) a pevážn lesní druhy (2 SI(MS), 7 %). Tab. 6: Dominance (%) jednotlivých ekologických skupin. hlavní ek. sk. poet % ek. sk. poet % ekoelement poet % 1 23 16,1 SI 22 15,4 SI(p) 1 0,7 SI(MS) 10 7,0 A - les 44 30,8 2 14 9,8 SIth 2 1,4 SI(HG) 2 1,4 3 7 4,9 SIh 5 3,5 SIi 2 1,4 ST 3 2,1 4 6 4,2 STp 2 1,4 ST(SI) 1 0,7 B - bezlesí 15 10,5 PT 6 4,2 5 9 6,3 PTp 1 0,7 PT(SI) 1 0,7 SS 1 0,7 6 1 0,7 XC 1 0,7 MS 14 9,8 C - indiferentní 34 23,8 7 20 14,0 Ap 1 0,7 SIp 5 3,5 8 5 3,5 HG 5 3,5 9 8 5,6 PD 8 5,6 D - vodní 50 35,0 10 50 35,0 10 50 35,0 Celkem 143 100 143 100 143 100 5.7. Zoogeografický rozbor mkkýš CHKO LP Použité zoogeografické zaazení vodních mkkýš je podle Beran (2002), zaazení suchozemských mkkýš je podle literatury v tomto poadí (Lisický 1991, Kerney et al. 1983). Deroceras turcicum jsem zaadil jako stedo-jihovýchodoevropský druh. Eurychorný typ s. str. sensu Lisický (1991) je velmi nesourodá skupina, jejíž druhy (pvodn celkem 5 druh) jsem rozdlil do ostatních skupin takto: Arion fasciatus – evropský, (zavleený také do Severní Ameriky); Deroceras reticulatum – evropský, (dnes tém kosmopolit); Boettgerilla pallens – kavkazský, (dnes stední Asie a velká ást Evropy); Limax maximus – mediteránní. - 55 -
- Page 3 and 4: Prohlášení: Prohlašuji, že jse
- Page 5 and 6: Obsah Úvod........................
- Page 7 and 8: Úvod Mkkýši patí na území esk
- Page 9 and 10: 1. Cíle práce 1. malakologický f
- Page 11 and 12: Klimatické pomry: Jedná se o tepl
- Page 13 and 14: • Maloplošné ZCHÚ: 2 NPR, 1 NP
- Page 15 and 16: 3. Historie malakologických výzku
- Page 17 and 18: 4. Materiál a metodika 4.1. Sbr a
- Page 19 and 20: Slavíek (Slavíek [1900?-1903?] in
- Page 21 and 22: Zaazení zjištných druh do ekolog
- Page 23 and 24: - i dalších vodních živoich. Od
- Page 25 and 26: . 1996. V roce 1997 nebyli zjištni
- Page 27 and 28: žijící pouze v nenarušených mo
- Page 29 and 30: 80 - Litovel, rameno napojené na M
- Page 31 and 32: osticové louky, jsou dnes pole. Za
- Page 33 and 34: 134 - Olomouc, ernovír, spadlý ci
- Page 35 and 36: (160) - Ste, SZ, asi 250 m dlouhá
- Page 37 and 38: Galba truncatula v mokadu. V rybní
- Page 39 and 40: proti zvi. Charakteristika malakoce
- Page 41 and 42: Charakteristika malakocenóz: spole
- Page 43 and 44: Podtída: plicnatí Pulmonata Nadá
- Page 45 and 46: Clausilia parvula de Férussac, 180
- Page 47 and 48: Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer, 1
- Page 49 and 50: Tab. 2: Výskyt suchozemských druh
- Page 51 and 52: 5.5. Mkkýši vybraných rezervací
- Page 53: Tab. 4: pokraování: druh Semilima
- Page 57 and 58: Na základ rozšíení nkterých mk
- Page 59 and 60: Tab. 10: Porovnání vodní malakof
- Page 61 and 62: Obr. 3: Graf ohroženosti % Graf oh
- Page 63 and 64: 6. Diskuze 6.1. Druhové spektrum S
- Page 65 and 66: 6.2.3. Oekávané nálezy nových d
- Page 67 and 68: 18). Vzorek z lok. 200 byl odebír
- Page 69 and 70: azofilní teplomilné Doubravy na j
- Page 71 and 72: ozmanitost geomorfologických tvar
- Page 73 and 74: 7. Závr Diplomová práce popisuje
- Page 75 and 76: [Site assessment of floodplain fore
- Page 77 and 78: • Kirchner, K., Máka, Z., Hráde
- Page 79 and 80: • Šafá, J. et al. (2003) Olomou
- Page 81 and 82: Pílohy
- Page 83 and 84: Anotace diplomové práce / Annotat
- Page 85 and 86: Píloha 1 - 2. ást druh / íslo lo
- Page 87 and 88: Píloha 1 - 4. ást druh / íslo lo
- Page 89 and 90: Píloha 2 - 1. ást druh / íslo lo
- Page 91 and 92: Píloha 2 - 3. ást druh / íslo lo
- Page 93 and 94: Píloha 2 - 5. ást druh / íslo lo
- Page 95 and 96: Píloha 2 - 7. ást druh / íslo lo
- Page 97 and 98: Píloha 2 - 9. ást druh / íslo lo
- Page 99: Píloha 3 - 2. ást: Výskyt mkký
- Page 103 and 104: Píloha 3 - 4. ást: Výskyt mkký
z kategorie LC: Galba truncatula (O. F. Müller, 1774), Gyraulus albus (O. F. Müller, 1774),<br />
Ancylus fluviatilis O. F. Müller, 1774, Anodonta anatina (Linnaeus, 1758), Pisidium<br />
henslowanum (Sheppard, 1823) a z kategorie NT: Radix ovata (Draparnaud, 1805).<br />
5.6. Ekologický rozbor mkkýš CHKO LP<br />
V CHKO LP se vyskytují druhy všech ekologických skupin – tab. 6. Nejvíce jsou<br />
zastoupeny padesáti druhy vodní mkkýši (35,0 %, n = 143), což pedstavuje 65,8 % (n = 76)<br />
všech vodních druh mkkýš v R. A také je to je více než podíl vodních druh v celé R<br />
(31,9 %, n = 238, 162 suchozemské, 76 vodní). Vysoký podíl vodních druh odpovídá<br />
vysokému zastoupení mokadních biotop (cf. kapitola 6.3.1). Dále jsou zastoupeny 31 %<br />
lesní druhy, 24 % indiferentní druhy a nejmén 11 % druhy bezlesí. Z jednotlivých<br />
ekoelement mají nejvtší zastoupení písn lesní druhy (1 SI, 15 %), druhy se stedními<br />
nároky na vlhkost (7 MS, 10 %) a pevážn lesní druhy (2 SI(MS), 7 %).<br />
Tab. 6: Dominance (%) jednotlivých ekologických skupin.<br />
hlavní ek. sk. poet % ek. sk. poet % ekoelement poet %<br />
1 23 16,1<br />
SI 22 15,4<br />
SI(p) 1 0,7<br />
SI(MS) 10 7,0<br />
A - les 44 30,8 2 14 9,8 SIth 2 1,4<br />
SI(HG) 2 1,4<br />
3 7 4,9<br />
SIh 5 3,5<br />
SIi 2 1,4<br />
ST 3 2,1<br />
4 6 4,2 STp 2 1,4<br />
ST(SI) 1 0,7<br />
B - bezlesí 15 10,5<br />
PT 6 4,2<br />
5 9 6,3<br />
PTp 1 0,7<br />
PT(SI) 1 0,7<br />
SS 1 0,7<br />
6 1 0,7 XC 1 0,7<br />
MS 14 9,8<br />
C - indiferentní 34 23,8<br />
7 20 14,0 Ap 1 0,7<br />
SIp 5 3,5<br />
8 5 3,5 HG 5 3,5<br />
9 8 5,6 PD 8 5,6<br />
D - vodní 50 35,0 10 50 35,0 10 50 35,0<br />
Celkem 143 100 143 100 143 100<br />
5.7. Zoogeografický rozbor mkkýš CHKO LP<br />
Použité zoogeografické zaazení vodních mkkýš je podle Beran (2002), zaazení<br />
suchozemských mkkýš je podle literatury v tomto poadí (Lisický 1991, Kerney et al.<br />
1983). Deroceras turcicum jsem zaadil jako stedo-jihovýchodoevropský druh. Eurychorný<br />
typ s. str. sensu Lisický (1991) je velmi nesourodá skupina, jejíž druhy (pvodn celkem 5<br />
druh) jsem rozdlil do ostatních skupin takto: Arion fasciatus – evropský, (zavleený také do<br />
Severní Ameriky); Deroceras reticulatum – evropský, (dnes tém kosmopolit); Boettgerilla<br />
pallens – kavkazský, (dnes stední Asie a velká ást Evropy); Limax maximus – mediteránní.<br />
- 55 -