Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

Druhy zjištné pouze v okolí CHKO LP:
Aegopinella nitens je spíše podhorský druh (Horsák pers. comm.), který se ale mže
ojedinle vyskytnout i v jiných oblastech. Byl pekvapiv nalezen na lok. . 133, tsn za
hranicí CHKO LP.
Tandonia budapestensis je synantropní druh zjištný pouze v obci ervenka (lok. .
101) (Flasar 1995). Preferuje teplejší oblasti (Dvoák et al. 2003a).
Deroceras sturanyi je další synantrop zjištný pouze v ervence (Flasar 1995).
5.3. Porovnání spoleenstev suchozemských mkkýš podle
biotop
Jednotlivým lokalitám se suchozemskými druhy mkkýš byly piazeny jednotky
pevažujícího biotopu podle mapových podklad (Správa CHKO LP 2003-2004) v souladu
s Katalogem biotop R (Chytrý et al. 2001). Nkteré lokality s výskytem mkkýš zstaly
botanicky nezmapovány a nkteré lokality (nap. PR Plané louky) mly více typ biotop, a
proto nebyly hodnoceny. Nkteré další biotopy, nap. L3.2 – polonské dubohabiny, L5.4 –
acidofilní buiny, T1.4 – aluviální psárkové louky nejsou v tab. 2 uvedeny, protože
malakofaunu vyskytující se pouze na tchto biotopech považuji ve sledované oblasti za
nedostaten prozkoumanou. Vždy byl lokalit piazen pouze jeden biotop tak, aby byly
jednotlivé typy biotop co nejtypitjší. Druhy z náplav nebyly zapoítány do analýzy.
V tab. 2 je zobrazena malakofauna tchto biotop:
Acidofilní teplomilné doubravy (L6.5B), 1 lokalita: 237.
Kvtnaté buiny (L5.1), 4 lok.: 96 (pouze vlastní sbry), 97, (98), 195.
Hercynské dubohabiny (L3.1), 12 lok.: 110, 139, 140, 143, 148, 173, 176, 225, 226, 229,
230, (233).
Tvrdé luhy nížinných ek, ostatní porosty (L2.3B), 29 lok.: 1, 14, 38, 41, 42, 44, (45), 118,
121, 124, 125, 126, 127, 128, 135, 141, 144, (155), 159, 175, (180), (181), 184, 193, 198, 207,
214, (234), 250.
Tvrdé luhy nížinných ek, pralesovité porosty (L2.3A), 12 lok.: (9), (111), 117, 122, 123,
(182), (183), 204, 205, 206, 211, 252.
Mkké luhy nížinných ek (L2.4), 5 lok.: 76, 145, 200, 221, 249.
Údolní jasanovo olšové luhy (L2.2), 5 lok.: 90, 91, 153, 178, 179.
Vrbové koviny hlinitých a písitých náplav (K2.1), 2 lokality: 227, 248.
Vegetace vysokých ostic (M1.7), 6 lok.: 6, 70, 71, 85, 86, 120.
Paseky s nitrofilní vegetací (X11), 2 lok.: 130, 210.
Intenzivn obhospodaované louky (X5), 3 lok.: 142, 196, 228.
Biotickou složku ekosystém údolních niv ovlivují pedevším hladina podzemní
vody a záplavový režim (Vašátko 2003). Jako srovnávací kriterium jsem použil záplavovou
oblast z povodn r. 1997. Porovnáním s mapou záplavového území (Unie pro eku Moravu
1998) jsem zjistil, že se více druh (124 druh) vyskytuje v CHKO LP v niv Moravy než
mimo nivu (107 druh) – viz. tab. píl. 3. Všechny vodní druhy mkkýš krom Bythinella
austriaca se vyskytují v niv. Mimo nivu se vyskytuje pouze 22 druh vodních mkkýš.
Vodní druhy tak výrazn pispívají k vyšší druhové diverzit mkkýš v niv.
- 48 -