Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

žijící pouze v nenarušených mokadech a Ancylus fluviatilis žijící v rychleji tekoucích vodách.
Tyto druhy zde již ale nemají vhodné biotopy. Vodárenská exploatace zde zniila vápnité
slatiništ a prameništ erlinka (Šafá 2003). eka erlinka byla totiž erpáním podzemní
vody pímo na prameni a regulací celá takka zniena a zmnna na pomalu tekoucí stoku.
Z celkem uvádných 25 vodních druh mkkýš zde dnes žijí pouze 3 druhy vodních plž a
v celém povodí erlinky je od 80. let 20. st. uvádno 13 druh vodních mkkýš vetn
vzácného Gyraulus rossmaessleri (lok. . 57). Podobná situace se týká také suchozemských
plž, ale u tch chybí nejnovjší údaje.
Podzemní voda zde má krasový pvod a jedná se o výrazný kalciumhydrogenkarbonátový
typ s podružným obsahem hoíku, alkálií a všech anion silných
minerálních kyselin (Šarapatka et al. 1991, str. 76). Kdyby voda takového složení (Šarapatka
et al. 1991, str. 81) dále vyvrala na povrch, lze pedpokládat, že by svým složením tvorbu
vápnitého slatiništ srážením pnovce podporovala. Pnovec se usazuje, když je Ca 2+ a Mg 2+
v prameništní vod v pevaze vzhledem k ostatním iontm, nap. je jich více než chlorid a
síran (Hájek et al. 2002). Obsah vápníku je dostaující, ale hlavn je vysoký obsah
hydrogenuhliitanu a tém nulový obsah železa, které mže pi vysokých koncentracích
srážení inhibovat (Horsák pers. comm.). Malý obsah železa vyhovuje také mkkýšm (Hájek
et al. 2002). Terénní przkum bude nadále zamen na vyhledání práv takovýchto lokalit,
kde lze pítomnost Cochlicopa nitens oekávat, pípadn uvažovat o jejím vysazení.
59 – Litovel, PP Hvzda, N:49˚41’59,59”, E:17˚04’09,20”; 6368A; runí sbr, hrabankový
vzorek. Charakteristika lokality: vlhké a mokadní louky a rákosiny, (u ŽS Litovel – msto),
starší název „Pas“. Rozloha: 3,39 ha. Lit.: (Holzer 1981b), (Beran 2000). Charakteristika
malakocenóz: 8 vodních druh vetn zranitelného Anisus spirorbis. Bohaté spoleenstvo 27
druh mokadních plž s výskytem silné populace kriticky ohrožené Cochlicopa nitens, který
zde má jedinou recentní lokalitu na stední Morav a tetí recentní lokalitu na celé Morav.
Vzhledem k blízkosti msta Litovle je zde uchováván stabilní nerozkolísaný vodní režim. Ten
je nutné zachovat. Ohrožením by bylo jakékoliv snížení hladiny spodní vody.
(60) – Olomouc, PP Bázlerova pískovna; N:49˚36’53,61”, E:17˚14’33,36”; 6369C. Na
digitální map (Anonymus 1997-2000) je znaka zobrazující tuto PP umístna nepesn.
Charakteristika lokality: osamocená t v polích, nyní se vytváí zatravnné ochranné pásmo.
Rozloha: 0,28 ha. Lit.: (Beran 2000).
(61) – Mlade, Morava blízko mostu u silnice Mlade – Nové Zámky; N:00˚00’00,00”,
E:00˚00’00,00”; 6268C. Lit.: (Bosák 1997), (Beran 2000).
(62) – Litovel, rameno Moravy blízko ŽS Litovel – msto, pak protékající pod námstím;
N:49˚42’11,06”, E:17˚04’11,59”; 6268C. Lit.: názvy v literatue: Litovel (Uliný 1896),
(Slavíek [1900?-1903?] in Flasar 1995), (Japp & Pelíšek 1930 in Flasar 1995), (Pelíšek 1930
in Flasar 1995), Litovel Flußarm der Morava (Flasar 1995), (Beran 2000) Charakteristika
malakocenóz: Dívjší sbry ped rokem 1950 jsou lokalizovány pouze „Litovel“ a jsou
uvedeny na této lokalit s vdomím, že se jedná o jinou, pravdpodobn lesní lokalitu mimo
msto, nkolik lokalit nebo dokonce širší okolí msta Litovel. Všechny uvádné druhy patí
mezi bžné a v CHKO LP se i nadále vyskytují. V období ped r. 1900 uvádí Uliný (1896)
21 druh, v období 1900-1950 uvádí další autoi 25 druh.
(63) – Hynkov, Morava, Kenický meandr, 1,5 km JV od Hynkova; N:49˚40’24,96”,
E:17˚10’56,30”; 6369A. Lit.: (Beran 2000).
(64) – Litovel, Morava, ped pítokem Pídvorky v NPR Ramena eky Moravy;
N:49˚41’45,11”, E:17˚07’38,36”; 6368B. Lit.: (Beran 2000).
(65) – Horka nad Moravou, asi 1,5 SSZ, periodická bažina na S od tn; N:49˚38’46,80”,
E:17˚11’56,48”; 6369C. Lit.: (Beran 2000).
- 27 -