Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ... Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

mollusca.sav.sk
from mollusca.sav.sk More from this publisher
23.04.2014 Views

Další údaje pochází nap. z orientaních sbr nkterých autor a také z hydrobiologických prací student PF Univerzity Palackého. Obecn lze íci, že vtšinou sbry rzných autor jsou rozmanitého charakteru. Používají totiž rzné metody, provádjí przkumy nkdy opakovan, v rzných obdobích, nkteí se zamují pouze na vodní faunu a nkteí zejména na suchozemskou faunu. Díky tomu se jejich sbry asto doplují a umožují tak lépe charakterizovat složení, pípadn vývoj malakofauny daných lokalit a úinnji tak využít indikaní schopnosti mkkýš. - 16 -

4. Materiál a metodika 4.1. Sbr a konzervace V prbhu let 1999 až 2003 probíhal inventarizaní malakologický przkum CHKO LP a blízkého okolí (4 nálezy pocházejí také z roku 1992). Celkem bylo prozkoumáno 147 lokalit z toho 12 lokalit z okolí CHKO LP. Na tchto lokalitách byly provedeny runí sbry, piemž pozornost byla vnovaná všem typm mikrobiotop. Na nkterých z tchto lokalit však byly provedeny pouze orientaní sbry a nebo se jednalo o náhodné nálezy. Nap. pozorování bžných druh podél cest pi transportu mezi významnjšími lokalitami byla také zaznamenána, zakreslena do map a analyzována. Vodní biotopy byly zkoumány propíráním sedimentu pomocí kuchyského cedníku s velikostí ok 1×1 mm. Na lok. 110 (pozitivní nález) a 195 (negativní nález) bylo provedeno také smýkání na porostech bažanky zejména za úelem nálezu Columella edentula. Lokality jsem vybíral tak, aby byly co nejvíce pravideln rozptýlené. To podle Šteffeka (Šteffek 1996) zaruuje, že przkum je 100 % objektivní. Sbry byly provádny hlavn v jarním a podzimním období zejména po dešti, nebo výsledky sbr velmi záleží na roním období a poasí. Nap. Vašátko (2000a, 2000c) provádl nkteré sbry pouze v letním období, a proto neuvádí v tchto dvou przkumech žádné nahé plže, kteí nejsou v suchém období vbec aktivní. Celkem na deseti lokalitách byly odebrány hrabankové vzorky. Na lokalitách . 195 – Mlade, Rytíská sí (objem 8 l), . 230 – Mlade, S hrana východnjšího lomu (objem 2 l), . 6 – PR Kaení louka, východní ást rezervace kolem nové tky (8 l) a . 71 – PP V Boukalovém (8 l) byla odebrána hrabanka z nkolika menších plošek tak, aby byla zachycena co nejvtší stanovištní a následn také co nejvtší druhová diverzita mkkýš. Na lokalit . 59 – PP Hvzda a . 193 – Mlade, les u dálnice byly odebrány hrabankové vzorky podle standardní západoevropské metodiky (Falkner et al. 2001) ze ty náhodn vybraných ploch o rozmrech 0,5×0,5 m a tyto plochy ležely v pímce ve vzdálenosti asi 1 m od sebe. Sbr náplav na lokalitách . 200 – Ste S od mostu (objem 16 l), . 18 – PR Kurfürstovo rameno (objem 1 l), . 38 – Nové Zámky, Zámecká Morava JZ od obce (objem 8 l) a . 250 – PR Novozámecké louky (objem 8 l) byl provádn opatrným shrnutím horní vrstvy náplav pomocí rukou do cedníku. Nkdy byl výhodnjší pímo sbr náplav hrstmi. Následovalo odstranní nejvtších vtví a následn vysypání do plastového pytle. Touto metodou sbru mohla být ovlivnna kvantita tžších ulit, které se usadily v hlubších vrstvách náplavu. Hrabankové vzorky byly zpracovány standardní prosevovou metodou (Ložek 1956), ale pebírány bez plavení, protože jsem vybíral krom mkkýš také hmyz. Nahé plže jsem utopil tak, že jsem je dal do epruvety s minerální vodou a epruvetou následn zatepal. Živé jedince rodu Aegopinella jsem utopil v pevaené vod, ale vychladlé na pokojovou teplotu. Druhy rodu Pisidium jsem sbíral pímo do 70 % ethanolu a ped urením jsem je usušil. Druhy rodu Sphaerium jsem pouze usušil, nebo jsem se dozvdl o novém rozdlení druhu Sphaerium corneum na nkolik dalších druh na základ anatomických znak (Korniushin 2001) až po provedení sbr. - 17 -

Další údaje pochází nap. z orientaních sbr nkterých autor a také<br />

z hydrobiologických prací student PF Univerzity Palackého.<br />

Obecn lze íci, že vtšinou sbry rzných autor jsou rozmanitého charakteru.<br />

Používají totiž rzné metody, provádjí przkumy nkdy opakovan, v rzných obdobích,<br />

nkteí se zamují pouze na vodní faunu a nkteí zejména na suchozemskou faunu. Díky<br />

tomu se jejich sbry asto doplují a umožují tak lépe charakterizovat složení, pípadn<br />

vývoj malakofauny daných lokalit a úinnji tak využít indikaní schopnosti mkkýš.<br />

- 16 -

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!