Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

3. Historie malakologických výzkum v oblasti
Dlouhou dobu hlavní pozornost malakolog v této oblasti smovala pouze na
vápencový vrch Tesín a pípadn okolí Litovle. Nejstarší údaje o mkkýších z CHKO LP
pochází od Uliného (Uliný 1896). Popisuje mkkýší spoleenstvo Tesína a okolí Litovle.
Ze zaátku 20. století pocházejí údaje o malakofaun okolí Litovle od Slavíka (Slavíek
[1900?-1903?] in Flasar 1995). Ze 20. let 20. st. uvádí Remeš (1922) nálezy zejména
z Olomouce, okresu Olomouc i celé Moravy, avšak pouze 3 údaje vodních mkkýš z dnešní
CHKO LP. Uvádí nap. z eky Moravy v Olomouci a jejích tních zejména u ernovíra
celkem 32 druh vodních mkkýš. Les u ernovíra je pirozeným pokraováním lužních
les Litovelského Pomoraví, ale dnes je ovlivnn nízkou hladinou podzemní vody
zpsobenou více než 100 let trvajícím erpáním pitné vody pro Olomouc. V té dob se nap.
dnes vzácnjší (kategorie zranitelný) druh Segmentina nitida vyskytoval i v tních v centru
Olomouce. Nkolik málo údaj o malakofaun okolí Litovle poskytují také Japp a Pelíšek
(Japp & Pelíšek 1930 in Flasar 1995, Pelíšek 1930 in Flasar 1995).
V 50. letech popsal malakofaunu vrchu Tesína a nkolika dalších lokalit v okolí
Litovle a ervenky Flasar (1956, 1959). Ale již tehdy na Tesín nenašel živé populace Itala
ornata. Z 60. let pochází nkolik málo, ale cenných údaj o mkkýších Tesína od
Martinovského (leg. J. Martinovský, 28.10.1962, coll. vlastivdné muzeum v Olomouci). Na
zaátku 70. let v rámci fyzickogeografické studie sbíral mkkýše na Tesín Písek (Písek
1971 in Šarapatka et al. 1991).
Od konce 70. let se ásten zabývali malakofaunou hydrobiologové Holzer (1981a,
1981b, 1985, 1986, 1994, 1996a, 1996b, 1998), Badík (1983), Mkotová (1983), Studený
(1984) a další v rámci celkových hydrobiologických przkum asto v podob diplomových
prací. V nkterých hydrobiologických pracech nejsou mkkýši uvedeni vbec, nap.
(Bucharová 1979 in Mkotová 1983) nebo jsou uvedeni pouze okrajov. To mže být
zpsobeno nevhodnou metodou. Tém vždy použitá jemná planktonní sí je nevhodná pro
propírání sediment a konzervace ve formaldehydu rozpouští mkkýší schránky.
Vzhledem k velkoplošné ministerské bažantnici byla tato oblast v minulosti do r. 1989
takka nepístupná (Šafá et al. 2003). Navíc v J ásti Doubravy byla do r. 2002 v provozu
obora a v její tsné blízkosti u obce Nové Zámky je dosud vojenský útvar. Proto tím byla
nepímo omezen przkum suchozemské malakofauny. V té dob také vrcholilo zneištní i
pímá likvidace ek. Není proto divu, že ani významný eský malakolog a polyhistor Vojen
Ložek o recentních mkkýších Litovelského Pomoraví nic nepublikoval.
V roce publikoval Flasar (Flasar 1995) lánek o mkkýších oblasti mezi Litovlí,
ervenkou, Novým Dvorem a Novými Zámky. Shrnuje zde všechny dosavadní przkumy
této oblasti a rozšiuje výet druh. Nálezy však nejsou datovány, takže nkteré spadají do
rozsahu let 1956 až 1995. Pouze u nkterých nap. Ancylus fluviatilis, Cochlicopa nitens,
Vertigo antivertigo je uvedeno: pouze ped regulací erlinky roku 1959. U ostatních druh asi
autor pedpokládal, že datování není teba uvádt. Vhodné by bylo zjistit tato data alespo pro
šíící se druhy (nap. Tandonia budapestensis, Boettgerilla pallens) nebo ustupující druhy
(nap. Ruthenica filograna). Také poetnost není uvedena.
V 90. letech v souvislosti s vyhlášením CHKO LP se vnuje vodní malakofaun ješt
více pozornosti. Plané louky popisuje Vala (1994). Nejvýznamnjší pokrokem byl przkum
vodní malakofauny celého LP, který provedl L. Beran v letech 1998-2000 (Beran 2000).
Dále se prbžn vnuje zejména suchozemské složce J. Vašátko. Rozšíil znalosti o
mkkýších Tesína (Vašátko 2000a, 2000b), NPR Vrapa a PR Hejtmanka (Vašátko 2001) a
NPR Ramena eky Moravy v oblasti mezi Hynkovým a Horkou n. Mor. (Vašátko 2000c).
V rámci pehledu všech živoich Tesína zkompiloval seznam ásti mkkýš Bezdka
(2000).
- 15 -