MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ... MÄkkýši (Mollusca) chránÄné krajinné oblasti Litovelské Pomoravà ...
Od r. 1970 se projevuje na vtšin území Doubravy systémové virové onemocnní zvané malolistost lip a od r. 1974 nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází k nahodilé tžb lip a jejich souší v takové míe, že se porosty znan prosvtlují a v dsledku toho se pda rychle zabueuje. V prmru vznikla mezi léty 1980-1989 každým rokem na polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnní byla zastavena výsadba lípy. Celkov se zastoupení lip na bývalém polesí Mlade a Úsov v letech 1970-1989 snížilo o 9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištno pH pdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatení bylo provedeno vápnní 500 ha lesa v dávce 1,1 t · ha -1 a ješt tikrát v dávce 2 t · ha -1 (Kuera & Kuera 1991). Všechny tyto okolnosti mají znaný vliv nejen na mkkýše. Jejich dsledky vtšinou nebyly vbec zkoumány. Jiné antropogenn zpsobené škodlivé vlivy (nap. vysoké stavy srní zve) mají na mkkýše „pouze“ nepímý, velmi tžko zkoumatelný vliv. - 14 -
3. Historie malakologických výzkum v oblasti Dlouhou dobu hlavní pozornost malakolog v této oblasti smovala pouze na vápencový vrch Tesín a pípadn okolí Litovle. Nejstarší údaje o mkkýších z CHKO LP pochází od Uliného (Uliný 1896). Popisuje mkkýší spoleenstvo Tesína a okolí Litovle. Ze zaátku 20. století pocházejí údaje o malakofaun okolí Litovle od Slavíka (Slavíek [1900?-1903?] in Flasar 1995). Ze 20. let 20. st. uvádí Remeš (1922) nálezy zejména z Olomouce, okresu Olomouc i celé Moravy, avšak pouze 3 údaje vodních mkkýš z dnešní CHKO LP. Uvádí nap. z eky Moravy v Olomouci a jejích tních zejména u ernovíra celkem 32 druh vodních mkkýš. Les u ernovíra je pirozeným pokraováním lužních les Litovelského Pomoraví, ale dnes je ovlivnn nízkou hladinou podzemní vody zpsobenou více než 100 let trvajícím erpáním pitné vody pro Olomouc. V té dob se nap. dnes vzácnjší (kategorie zranitelný) druh Segmentina nitida vyskytoval i v tních v centru Olomouce. Nkolik málo údaj o malakofaun okolí Litovle poskytují také Japp a Pelíšek (Japp & Pelíšek 1930 in Flasar 1995, Pelíšek 1930 in Flasar 1995). V 50. letech popsal malakofaunu vrchu Tesína a nkolika dalších lokalit v okolí Litovle a ervenky Flasar (1956, 1959). Ale již tehdy na Tesín nenašel živé populace Itala ornata. Z 60. let pochází nkolik málo, ale cenných údaj o mkkýších Tesína od Martinovského (leg. J. Martinovský, 28.10.1962, coll. vlastivdné muzeum v Olomouci). Na zaátku 70. let v rámci fyzickogeografické studie sbíral mkkýše na Tesín Písek (Písek 1971 in Šarapatka et al. 1991). Od konce 70. let se ásten zabývali malakofaunou hydrobiologové Holzer (1981a, 1981b, 1985, 1986, 1994, 1996a, 1996b, 1998), Badík (1983), Mkotová (1983), Studený (1984) a další v rámci celkových hydrobiologických przkum asto v podob diplomových prací. V nkterých hydrobiologických pracech nejsou mkkýši uvedeni vbec, nap. (Bucharová 1979 in Mkotová 1983) nebo jsou uvedeni pouze okrajov. To mže být zpsobeno nevhodnou metodou. Tém vždy použitá jemná planktonní sí je nevhodná pro propírání sediment a konzervace ve formaldehydu rozpouští mkkýší schránky. Vzhledem k velkoplošné ministerské bažantnici byla tato oblast v minulosti do r. 1989 takka nepístupná (Šafá et al. 2003). Navíc v J ásti Doubravy byla do r. 2002 v provozu obora a v její tsné blízkosti u obce Nové Zámky je dosud vojenský útvar. Proto tím byla nepímo omezen przkum suchozemské malakofauny. V té dob také vrcholilo zneištní i pímá likvidace ek. Není proto divu, že ani významný eský malakolog a polyhistor Vojen Ložek o recentních mkkýších Litovelského Pomoraví nic nepublikoval. V roce publikoval Flasar (Flasar 1995) lánek o mkkýších oblasti mezi Litovlí, ervenkou, Novým Dvorem a Novými Zámky. Shrnuje zde všechny dosavadní przkumy této oblasti a rozšiuje výet druh. Nálezy však nejsou datovány, takže nkteré spadají do rozsahu let 1956 až 1995. Pouze u nkterých nap. Ancylus fluviatilis, Cochlicopa nitens, Vertigo antivertigo je uvedeno: pouze ped regulací erlinky roku 1959. U ostatních druh asi autor pedpokládal, že datování není teba uvádt. Vhodné by bylo zjistit tato data alespo pro šíící se druhy (nap. Tandonia budapestensis, Boettgerilla pallens) nebo ustupující druhy (nap. Ruthenica filograna). Také poetnost není uvedena. V 90. letech v souvislosti s vyhlášením CHKO LP se vnuje vodní malakofaun ješt více pozornosti. Plané louky popisuje Vala (1994). Nejvýznamnjší pokrokem byl przkum vodní malakofauny celého LP, který provedl L. Beran v letech 1998-2000 (Beran 2000). Dále se prbžn vnuje zejména suchozemské složce J. Vašátko. Rozšíil znalosti o mkkýších Tesína (Vašátko 2000a, 2000b), NPR Vrapa a PR Hejtmanka (Vašátko 2001) a NPR Ramena eky Moravy v oblasti mezi Hynkovým a Horkou n. Mor. (Vašátko 2000c). V rámci pehledu všech živoich Tesína zkompiloval seznam ásti mkkýš Bezdka (2000). - 15 -
- Page 1 and 2: Univerzita Palackého v Olomouci P
- Page 3 and 4: Prohlášení: Prohlašuji, že jse
- Page 5 and 6: Obsah Úvod........................
- Page 7 and 8: Úvod Mkkýši patí na území esk
- Page 9 and 10: 1. Cíle práce 1. malakologický f
- Page 11 and 12: Klimatické pomry: Jedná se o tepl
- Page 13: • Maloplošné ZCHÚ: 2 NPR, 1 NP
- Page 17 and 18: 4. Materiál a metodika 4.1. Sbr a
- Page 19 and 20: Slavíek (Slavíek [1900?-1903?] in
- Page 21 and 22: Zaazení zjištných druh do ekolog
- Page 23 and 24: - i dalších vodních živoich. Od
- Page 25 and 26: . 1996. V roce 1997 nebyli zjištni
- Page 27 and 28: žijící pouze v nenarušených mo
- Page 29 and 30: 80 - Litovel, rameno napojené na M
- Page 31 and 32: osticové louky, jsou dnes pole. Za
- Page 33 and 34: 134 - Olomouc, ernovír, spadlý ci
- Page 35 and 36: (160) - Ste, SZ, asi 250 m dlouhá
- Page 37 and 38: Galba truncatula v mokadu. V rybní
- Page 39 and 40: proti zvi. Charakteristika malakoce
- Page 41 and 42: Charakteristika malakocenóz: spole
- Page 43 and 44: Podtída: plicnatí Pulmonata Nadá
- Page 45 and 46: Clausilia parvula de Férussac, 180
- Page 47 and 48: Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer, 1
- Page 49 and 50: Tab. 2: Výskyt suchozemských druh
- Page 51 and 52: 5.5. Mkkýši vybraných rezervací
- Page 53 and 54: Tab. 4: pokraování: druh Semilima
- Page 55 and 56: z kategorie LC: Galba truncatula (O
- Page 57 and 58: Na základ rozšíení nkterých mk
- Page 59 and 60: Tab. 10: Porovnání vodní malakof
- Page 61 and 62: Obr. 3: Graf ohroženosti % Graf oh
- Page 63 and 64: 6. Diskuze 6.1. Druhové spektrum S
Od r. 1970 se projevuje na vtšin území Doubravy systémové virové onemocnní<br />
zvané malolistost lip a od r. 1974 nabírá již jejich odumírání kalamitního charakteru. Dochází<br />
k nahodilé tžb lip a jejich souší v takové míe, že se porosty znan prosvtlují a v dsledku<br />
toho se pda rychle zabueuje. V prmru vznikla mezi léty 1980-1989 každým rokem na<br />
polesí Úsov holina o velikosti 12 ha. V místech výskytu onemocnní byla zastavena výsadba<br />
lípy. Celkov se zastoupení lip na bývalém polesí Mlade a Úsov v letech 1970-1989 snížilo o<br />
9 %, tzn. o 287 ha. Bylo zjištno pH pdy mezi 3,3 až 3,9. Jako protiopatení bylo provedeno<br />
vápnní 500 ha lesa v dávce 1,1 t · ha -1 a ješt tikrát v dávce 2 t · ha -1 (Kuera & Kuera<br />
1991).<br />
Všechny tyto okolnosti mají znaný vliv nejen na mkkýše. Jejich dsledky vtšinou<br />
nebyly vbec zkoumány. Jiné antropogenn zpsobené škodlivé vlivy (nap. vysoké stavy<br />
srní zve) mají na mkkýše „pouze“ nepímý, velmi tžko zkoumatelný vliv.<br />
- 14 -
Change language