Měkkýši (Mollusca) chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ...

Dalšími cennými rostlinnými spoleenstvy jsou vlhké aluviální louky. Z nich je
nejvýznamnjší PR Plané louky a dále PP Dalibo, PP Hvzda, PP Za mlýnem a PR
Novozámecké louky. PR Kaení louka je významná spoleenstvy ostic.
V nadmoských výškách pibližn od 250 m n. m. nastupují dubohabrové lesy cenné
zejména na exponovaných svazích s jižní a jihovýchodní expozicí (NPP Tesín, PR
Doubrava). Starý bukový les je chránn v PR Bradlec.
V zatopených pískovnách (PP Bázlerova pískovna, jezero Podbrady, PR
Chomoutovské jezero, PR Moravianské jezero) rostou nejrznjší spoleenstva vodních a
mokadních rostlin v rzném stadiu sukcese. Na písitých náplavech PR Moravianské jezero
roste kriticky ohrožená peslika rznobarvá Hippochaete variegata (Bureš & Machar 1999).
V CHKO rostou také nkteré nepvodní druhy a neofyty. Místy se vyskytují v lužním
lese nepvodní smrkové monokultury, které byly vysazovány jako úkryty pro bažanty.
Výsadby hybridních topol a šíení bolševníku velkolepého Heracleum mantegazzianum
správa CHKO zastavila a zlikvidovala. V PP astava a PP Malá voda jsou zaznamenány
výskyty kídlatky Reynoutria sp. Behové zóny všech tok zasáhla netýkavka žláznatá
Impatiens glandulifera, místy je hojná také netýkavka malokvtá Impatiens parviflora,
vrbovka žláznatá Epilobium ciliatum a slunenice topinambur Helianthus tuberosus. Šíení
neofyt na íních náplavech je správou CHKO redukováno. Na PR Chomoutovské jezero se
vyskytuje celík kanadský Solidago canadensis a javorovec jasanolistý Negundo aceroides.
(Šafá et al. 2003).
Biogeografie: Provincie stedoevropských listnatých les, podprovincie hercynská,
biogeografický region litovelský (Šafá et al. 2003).
Fytogeografické lenní: Jedná se o rozhraní termofytika a mezofytika.
Fytogeografickou oblast termofytikum (Thermophyticum) zastupuje území Hornomoravského
úvalu. Jde o fytogeografický obvod panonské termofytikum (Pannonicum). Mezofytikum
(Mesophyticum) zastupuje Zábežsko-uniovský úval a Bouzovská pahorkatina. Jde o
fytogeografický obvod eskomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici).
Z fytogeografického hlediska jsou významné lokality hradisko v PR Doubrava a Tesín
s výskytem náronjších rostlinných termofyt (Šafá et al. 2003, Kincl 1991).
Vegetaní stupn: Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetanímu stupni (dubový,
buko-dubový, dubobukový, bukový) ve smyslu geobiocenologickém podle Zlatníka (Petíek
et al. 1999, Kincl 1991). Inverzní rostlinná spoleenstva 4. vegetaního stupn se vyskytují na
strmých SV svazích Tesína (Šafá et al. 2003).
Krajinný pokryv: 56 % lesy, zemdlská pda 27 % (louky 9,5 %, ostatní
zemdlská pda 17,5 %), vodní plochy 8 %, zastavné a ostatní pozemky 9 % (Šafá et al.
2003). Podíl mokad je 43 % (stálé vodní plochy 7 %, periodické vodní plochy 36 %)
(Mkotová & Štrba 1988).
2.2. Statut území
• Chránná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
• chránná oblast pirozené akumulace vod Kvartér eky Moravy
• Mezinárodn významný mokad (Ramsar site)
• Litovelské Pomoraví je jedna ze 41 navržených oblastí ochrany pták v eské republice
(rozloha: 9318,6 ha) (Návrh oblastí ochrany pták v eské republice 2002).
• Nadregionální biocentrum „Vrapa – Doubrava“ (1100 ha)
• Nadregionální biocentrum „Ramena eky Moravy“ nazývané také „Litovelské Pomoraví –
luh“ (1600 ha).
• Regionální biocentra: „Povický luh“ (80 ha), Tesín (120 ha).
- 12 -