PDF, 3 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro
Share Embed Flag
Download ePaper

PDF, 3 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

PDF, 3 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro PDF, 3 MB - Braunoviny - B. Braun Medical sro

braunoviny.bbraun.cz
from braunoviny.bbraun.cz More from this publisher
22.04.2014 Views

Měsíčník společností skupiny B. Braun pro ČR a SR 7-8 / 2008 Mesačník spoločností skupiny B. Braun pre ČR a SR Navigační systém OrthoPilot ® SUSI – příběh úspěšného tažení napříč všemi divizemi · Návštěva české polní nemocnice Neurochirurg se zrychlením závodních vozů · Bdíme nad Vámi, když při operaci spíte ISSN 1801-0342 MK ČR E 16560

Měsíčník společností skupiny B. <strong>Braun</strong> pro ČR a SR 7-8 / 2008<br />

Mesačník spoločností skupiny B. <strong>Braun</strong> pre ČR a SR<br />

Navigační systém OrthoPilot ®<br />

SUSI – příběh úspěšného tažení napříč všemi divizemi · Návštěva české polní nemocnice<br />

Neurochirurg se zrychlením závodních vozů · Bdíme nad Vámi, když při operaci spíte<br />

ISSN 1801-0342<br />

MK ČR E 16560

Excia ® 12/14<br />

Systém totální náhrady kyčelního kloubu s možností navigace<br />

Aesculap Orthopaedics<br />

Univerzální instrumentárium pro cementovanou i necementovanou verzi<br />

Proximální část necementované komponenty opatřena nástřikem<br />

z čistého titanu (tloušťka 350 µm, póry 50-200 µm, porozita min. 40 %)<br />

s vrstvou dikalciumdifosfátu (20 µm)<br />

Kompatibilní se systémem Plasmacup® delta (ø 36 mm)<br />

Vhodná pro navigaci systémem OrthoPilot®<br />

Pro více informací volejte prosím naše Zákaznické centrum na tel. +420-271 091 333 nebo kontaktujte naše obchodní zástupce.<br />

Pre viac informácií volajte prosím bezplatnú linku pre SR 0800 155 440 alebo sa skontaktujte s naším obchodným zástupcom.

O B S A H<br />

Vážení zákazníci, přátelé<br />

a čtenáři našich <strong>Braun</strong>ovin,<br />

již tradičně otevíráte letní dvojčíslo<br />

<strong>Braun</strong>ovin a mně se opět dostává milé<br />

příležitosti oslovit Vás na prahu letních<br />

prázdnin. I když podle červnových teplot<br />

vše nasvědčuje tomu, že léto je již v plném<br />

proudu, hlavní doba dovolených je před<br />

námi. Kam letos míříte? Dáte přednost<br />

osvědčeným cílům v tuzemsku nebo se<br />

chystáte vyrazit do vzdálenějších<br />

destinací?<br />

Třeba Vám bude právě toto vydání<br />

<strong>Braun</strong>ovin inspirací – i když je otázkou,<br />

zda Austrálie, kam nás ve svém tradičním<br />

příspěvku zavede Davida Kučera, patří<br />

mezi typické letní nabídky „last minute“…<br />

Co se týká druhého možného cíle Vaší<br />

prázdninové cesty, tam bych možná<br />

doporučil zůstat jen u přečtení reportáže<br />

Radomíra Tománka, který barvitě popisuje<br />

svou zkušenost s návštěvou české polní<br />

nemocnice v afgánském Kábulu.<br />

Ať už se letos rozhodnete experimentovat<br />

a vydat se do neznáma, nebo využít pro<br />

svůj odpočinek osvědčené místo, přeji Vám<br />

hezkou a pohodovou dovolenou, která Vaše<br />

představy naplní.<br />

Pěkné léto!<br />

Ing. Petr Macoun, Ph.D.<br />

člen vedení společností skupiny B. <strong>Braun</strong>,<br />

jednatel společností skupiny<br />

B. <strong>Braun</strong> Avitum<br />

Vážení zákazníci, priatelia<br />

a čitatelia našich <strong>Braun</strong>ovín,<br />

už tradične otvárate letné dvojčíslo<br />

<strong>Braun</strong>ovín a ja znovu dostávam milú<br />

príležitosť osloviť Vás na prahu letných<br />

prázdnin. Aj keď podľa júnových teplôt<br />

všetko naznačuje, že leto je už v plnom<br />

prúde, hlavné obdobie dovoleniek je<br />

pred nami. Kam sa tohto roku chcete<br />

vybrať? Dáte prednosť osvedčeným cieľom<br />

v tuzemsku, alebo sa chystáte vyraziť do<br />

vzdialenejších destinácií?<br />

Možno Vám bude práve toto vydanie<br />

<strong>Braun</strong>ovín inšpiráciou – hoci je otázne, či<br />

Austrália, kde nás vo svojom tradičnom<br />

príspevku zavedie David Kučera, patrí<br />

medzi typické letné ponuky „last minute“…<br />

Čo sa týka druhého možného cieľa Vašej<br />

prázdninovej cesty, tam by som možno<br />

odporučil ostať len pri prečítaní reportáže<br />

Radomíra Tománka, ktorý farbisto opisuje<br />

svoju skúsenosť s návštevou českej poľnej<br />

nemocnice v afganskom Kábule.<br />

Nuž, či sa v tomto roku rozhodnete<br />

experimentovať a vydať sa do neznáma,<br />

alebo využiť na svoj odpočinok osvedčené<br />

miesto, prajem Vám peknú a pohodovú<br />

dovolenku, ktorá Vaše predstavy naplní.<br />

Pekné leto!<br />

Ing. Petr Macoun, PhD.<br />

člen vedenia spoločností skupiny B. <strong>Braun</strong>,<br />

konateľ spoločností skupiny<br />

B. <strong>Braun</strong> Avitum<br />

Vaše rozhodnutí,<br />

jak zabránit srůstům 4<br />

ADCON Gel<br />

Degenerativní diskogenní<br />

choroba a její léčba<br />

dynamickým stabilizačním<br />

systémem 5<br />

Servisní podpora navigačního<br />

systému OrthoPilot ® 7<br />

SUSI – příběh úspěšného<br />

tažení napříč všemi divizemi 9<br />

Výrobek a jeho historie<br />

Bdíme nad Vámi,<br />

když při operaci spíte 10<br />

Rozhovor s Martinem Stříteským<br />

o tom, kam došla a míří česká<br />

anesteziologie<br />

Na služební cestu<br />

do válečné zóny 13<br />

Návštěva české polní nemocnice<br />

Neurochirurg se zrychlením<br />

závodních vozů 16<br />

Rozhovor s Petrem Suchomelem,<br />

o adrenalinu, nespokojenosti, úspěchu<br />

a radosti z uzdravování nemocných<br />

Liberecké dny úrazové chirurgie 18<br />

EWMA 2008 18<br />

9. European Congress of Trauma<br />

and Emergency Surgery 19<br />

Central European<br />

B. <strong>Braun</strong> Golf Cup 2008 19<br />

200. výročí narození J. W. <strong>Braun</strong>a 19<br />

Kurzy regionální anestezie<br />

horní a dolní končetiny<br />

v Ústí nad Labem 20<br />

Hygiena ve zdravotnických<br />

zařízeních a prevence<br />

nozokomiálních nákaz 21<br />

Z kalendáře<br />

Aesculap Akademie 21<br />

Canberra a Echuca 22<br />

Australian Capital Territory<br />

3

H I – T E C H<br />

Vaše rozhodnutí, jak zabránit srůstům<br />

ADCON Gel<br />

Společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> v České a Slovenské<br />

republice investuje další prostředky do<br />

léčby potíží spojených s hojením operačních<br />

ran.<br />

Tentokrát jde o poměrně specifický produkt,<br />

který je uváděn na trh pod názvem ADCON<br />

Gel.<br />

MUDr. Pavel Fiala<br />

produktový specialista<br />

páteřních technologií ČR a SR,<br />

divize Aesculap – ortopedie<br />

Německé společnosti spolupracují velmi<br />

intenzivně i na poli medicíny a výsledkem<br />

je kontrakt, jímž je pro B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong><br />

exkluzivní zastoupení düsseldorfské firmy<br />

AAP Bio Implants. Tato společnost se nachází<br />

v období krátce po vlastnickém spojení<br />

s holandskou společností FAME <strong>Medical</strong>,<br />

jež vnesla do německé části velmi žádané<br />

biotechnologické produkty, aby sama pod<br />

historickým názvem FAME <strong>Medical</strong> zanikla.<br />

Zůstaly vynikající produkty a lidé, se kterými<br />

se dobře jedná a kteří věří novým trhům na<br />

východ od německé hranice.<br />

ADCON Gel je prvním z produktů, který na<br />

trh uvádíme pod značkou B. <strong>Braun</strong>. Předchozí<br />

držitel prodejní licence je v tuto chvíli<br />

nahrazen, ale změna není pouze kosmetická.<br />

Přichází prodej produktu pod novým logem<br />

AAP Bio Implants, s lepším designem vnějšího<br />

obalu a s inovovaným vzhledem aplikační<br />

sady s maximalizací ergonomie pro<br />

používání v operačním poli.<br />

Při detailnějším pohledu na ADCON Gel se<br />

setkáváme s mnoha dotazy, které se týkají<br />

vzniku adhezí po operačních výkonech.<br />

Co jsou tedy adheze – srůsty?<br />

Z literatury a z vědeckých poznatků víme,<br />

že jde o časté komplikace chirurgické intervence,<br />

které si mohou vyžádat další následné<br />

Znázornění místa nejčastěji se vyskytujících adhezí<br />

při operacích v páteřním kanálu<br />

invazivní výkony a hospitalizace. Dvě a více<br />

tkání, které se oddělují, jsou v pooperačním<br />

období infiltrovány fibroblasty, a následuje<br />

produkce kolagenu, převážně se sníženým zastoupením<br />

elastických vláken. Tato skutečnost<br />

vede k nežádoucím tahům takto vyvinutých<br />

„hojivých“ formací, které mohou významně<br />

ovlivnit pooperační stav některých intimně<br />

přilehlých funkčních struktur.<br />

Popsaná situace v pooperačním období byla<br />

intenzivněji vnímána ve všeobecné chirurgii,<br />

gynekologii, neurochirurgii a ortopedii.<br />

Zatímco všeobecná chirurgie, gynekologie<br />

a ortopedie si s uvedenými stavy dokáže do<br />

jisté míry poradit při intenzivnějším využívání<br />

miniinvazivních endoskopických technik,<br />

neurochirurgie a spinální chirurgie se potýkají<br />

s problémem, jak zajistit období tří až pěti<br />

dnů po operacích v páteřním kanálu nebo<br />

v úžinách, aby nevznikala nežádoucí časná<br />

jizvení. Miniinvazivní techniky nepomáhají<br />

dostatečně, a navíc nervové struktury přivzaté<br />

do tahů kolagenních vláken se „ozývají“ s obzvláště<br />

nepříjemně vnímanými pocity.<br />

Adheze se intenzivně zakládají od třetího<br />

do pátého dne po operaci. Protiadhezním<br />

řešením je použití bariérového gelu. Takový<br />

gel separuje anatomické struktury a udrží<br />

jejich povrchy intaktní k adhezím. Struktura<br />

4

H I – T E C H<br />

ADCON Gel Spine je založena na konceptu<br />

přechodné bazální vrstvy materiálu, jež je<br />

kombinací absorbovatelného, od kolagenu<br />

odvozeného základu společně s resorbovatelným<br />

aniontově nabitým polyglykanem.<br />

Hlavní funkcí bazální vrstvy je poskytnutí<br />

bariéry pro průnik jistým buňkám a molekulám<br />

(včetně fibroblastů). Inhibice peridurální<br />

fibrózy a adhezí je celosvětově prokázána na<br />

více než 300 000 případech klinického použití<br />

v průběhu jedenácti let zkušeností.<br />

ADCON Gel poskytuje fyzikální bariéru, která<br />

inhibuje migraci fibroblastů kolem nervových<br />

struktur, ale i v okolí struktur šlachových.<br />

Použití při operační léčbě karpálních i jiných<br />

úžinových syndromů je tedy nasnadě a plně<br />

indikováno. Resorpce gelu trvá zhruba čtyři<br />

týdny.<br />

K dispozici budete mít sterilní kit s aplikátorem<br />

gelu, balený v plastovém nosiči. Balení<br />

jsou jedno a třígramová. U ADCON Gel Spine<br />

3 g je doporučováno použití po následujících<br />

výkonech:<br />

zadní, bederní laminektomie nebo hemilaminektomie,<br />

včetně prostých laminotomií,<br />

kde jsou exponovány nervové kořeny,<br />

spinální stenózy,<br />

disektomie.<br />

Není podstatné, zda je žlutý vaz intaktní či<br />

porušený, aplikace je bezproblémová i přímo<br />

na tkáň tvrdé pleny, pokud není možné využít<br />

k aplikaci strukturu žlutého vazu.<br />

Jednogramové balení zpravidla postačí pro<br />

aplikace v místě separovaných šlachových<br />

struktur při operačních řešeních úžinových<br />

syndromů.<br />

Ve všech případech by aplikace gelu měla být<br />

jedním z posledních kroků při práci v operačním<br />

poli, proto je peroperační vakuové<br />

odsávání po aplikaci gelu protismyslné.<br />

V současné době jsou sklady společnosti<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> tímto produktem dobře<br />

zásobeny a jsme ve fázi zřizování konsignací<br />

ADCON Gel u odběratelů.<br />

Výrobek patří do kategorie ZÚM - zvlášť účtovaného<br />

zdravotnického materiálu, s plnou<br />

úhradou pracovištím ze strany zdravotních<br />

pojišťoven. Cena třígramové varianty ADCON<br />

Gel bude nastavena s konečnou platností od<br />

1. 7. 2008, v současné době ADCON Gel 3 g<br />

prodáváme do 30. 6. 2008 za zaváděcí ceny.<br />

Jednogramové verze mají již pro zákazníka<br />

svou finální prodejní cenu nastavenou.<br />

Věříme, že námi investovaný lidský i finanční<br />

kapitál do oblasti specifických komplikací<br />

hojení ran byl správným rozhodnutím a bude<br />

pro lékaře a pacienty velkým přínosem.<br />

Degenerativní diskogenní choroba<br />

a její léčba dynamickým stabilizačním<br />

systémem<br />

Degenerativní diskogenní choroba (DDD)<br />

je definována jako diskogenní bolest zad<br />

s degenerací disku, která je potvrzena historií<br />

pacientových potíží a radiografickými<br />

vyšetřeními.<br />

MUDr. Pavel Fiala<br />

produktový specialista<br />

páteřních technologií ČR a SR,<br />

divize Aesculap – ortopedie<br />

Degenerativní změny disku vedou ke:<br />

Zvětšení rozsahu pohybu (ROM)<br />

Rozšíření Neutrální zóny (NZ)<br />

Změnám pevnosti segmentu<br />

Kvantita<br />

pohybu<br />

Nestabilitě v planární rovině<br />

(střihu)<br />

Změnám v lokalizaci Centra<br />

rotace (COR, IAR)<br />

Kvalita<br />

pohybu<br />

Uvedená tvrzení dokresluje schéma na následující<br />

straně.<br />

Shrnutí: mechanicky míněná redukce bolesti<br />

Snížení zátěže disku → obnovení výšky<br />

meziobratlového prostoru → snížení zátěže<br />

meziobratlového kloubního spojení<br />

Redukce rozšíření neutrální zóny do<br />

normálních mezí → stabilizace neutrální<br />

zóny, snížení svalového spasmu<br />

Redukce rozsahu pohybu<br />

Reduce nestability ve střihu<br />

Obnovení nebo udržení pozice centra rotace<br />

→ Snížení zátěže facetových kloubů<br />

→ Snížení zátěže annulus fibrosus<br />

Minimální kolaterální poškození při přístupových<br />

krocích<br />

Německá společnost Paradigm Spine, rozvojově<br />

podporovaná newyorskou finanční<br />

společností Viscogliosi Brother, vyvinula<br />

v roce 2007 nový produkt: DSS, dynamický<br />

stabilizační systém, který je určen pro kosterně<br />

dospělé pacienty s degenerativně diskovými<br />

patologiemi (DDD) od jednoho do tří segmentů<br />

ve sledovaném úseku L1 až S1, včetně<br />

postižení typu spondylolistézy 1. stupně.<br />

5

H I – T E C H<br />

Obrázek zcela dole umožňuje utvořit si představu<br />

o vzhledu titanové konstrukce.<br />

Verzatilitu systému DSS s možností hybridní<br />

kombinace velmi názorně prezentuje další<br />

zobrazení.<br />

Bolesti způsobené<br />

abnormálním ROM-rozsahem<br />

pohybu<br />

Normální<br />

Bolesti způsobené<br />

svalovým spasmem<br />

Bolesti způsobené<br />

abnormálním ROM-rozsahem<br />

pohybu<br />

Degenerativní<br />

Dynamická komponenta<br />

Dynamická stabilizace<br />

Dynamická<br />

stabilizace<br />

~ 30–50%<br />

rozšíření NZ<br />

~ 30–50%<br />

Aktivní zóna<br />

-12 -9 -6 -3 0<br />

3 6 9 12<br />

ROM [°]<br />

Generátory bolesti a biomechanika segmentů páteře<br />

Fúzní komponenta<br />

Fúze<br />

Hybridní koncept DSS: Kombinace rigidní/<br />

semirigidní komponenty, vlastní zpevnění pro<br />

individuální segment<br />

Detaily a konstrukční technologická řešení<br />

jsou předmětem patentové ochrany a dosavadní<br />

klinická použití na několika německých<br />

pracovištích svědčí o překvapivých výsledcích<br />

plynoucích z konceptu implantátu. V zásadě<br />

lze říci, že konkurenční systémy nepřinášejí<br />

<strong>sro</strong>vnatelné výhody, i když názory po dlouhodobějším<br />

sledování DSS po implantaci<br />

nejsou ještě k dispozici.<br />

Systém DSS německé společnosti Paradigm<br />

Spine je v České a Slovenské republice exkluzivně<br />

distribuován společností B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Medical</strong>. V České republice jsou registrovány<br />

ZÚM kody, takže na vybraných pracovištích<br />

je již nyní možné se systémem operovat. Oficiální<br />

začátek operačních aktivit připadá na<br />

1. července 2008, kdy budou plně dostupné<br />

všechny titanové komponenty a instrumentária<br />

pro každého zákazníka na základě poptávky<br />

podle indikací.<br />

Společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> může s definitivní<br />

platností oznámit, že portfolio distribuovaných<br />

páteřních implantátů je nyní<br />

konečně úplné.<br />

DSS, produkt firmy Paradigm Spine, společnosti pana Guntmara Eisena (v nedávné minulosti známého<br />

z vývoje Prodisc)<br />

Dynamická stabilizace<br />

Systém titanových implantátů DSS sestává ze tří složek<br />

Fúzní komponenta<br />

Modulární design<br />

6

H I – T E C H<br />

Servisní podpora navigačního systému<br />

OrthoPilot ®<br />

Tomáš Karban<br />

Servisní centrum<br />

Více než deset let klinických zkušeností<br />

ortopedické operativy s pomocí počítačové<br />

navigace jednoznačně prokazuje, že směr,<br />

kterým se společnost Aesculap vydala koncem<br />

90. let, byl tou správnou vizí do budoucna.<br />

V současné době můžeme v jednačtyřiceti<br />

státech po celém světě nalézt už přes 570<br />

navigačních přístrojů OrthoPilot®. Zařízení<br />

již není doménou jen velice vyspělých států<br />

Evropy a Ameriky, ale používá se již v takových<br />

zemích, jako jsou například Indie,<br />

Mexiko, Kolumbie, Jihoafrická republika,<br />

Írán či Ekvádor. Je naprosto samozřejmé,<br />

že zařízení tohoto typu musí při správném<br />

používání operatérovi neomylně předávat<br />

přesné informace.<br />

Při zrodu systému OrthoPilot® bylo v německém<br />

Tuttlingenu založeno samostatné<br />

oddělení, které zajišťuje technickou podporu<br />

jeho uživatelů. Zpočátku zde probíhala technická<br />

podpora pro všechny země na světě,<br />

kde lékaři začali přístroj OrthoPilot® používat.<br />

Takže i v českých nemocnicích jste se mohli<br />

v minulosti setkat se servisním technikem<br />

z německého Tuttlingenu, který prováděl<br />

technickou kontrolu OrthoPilot®. Pravidelné<br />

servisní prohlídky jsou pro zařízení tohoto<br />

typu naprostou nutností a samozřejmostí.<br />

Jelikož se počet zařízení OrthoPilot® v České<br />

republice vyšplhal v roce 2005 na třicet kusů,<br />

bylo již nutností zajistit vlastního technického<br />

specialistu pro počítačem asistovanou<br />

operativu. Od 1. ledna roku 2006 technicky<br />

podporujeme uživatele v České republice,<br />

Slovensku a ve státech střední a východní<br />

Evropy přímo ze Servisního centra v Praze.<br />

Z mateřské firmy v Tuttlingenu jsme převzali<br />

jejich technické know-how k přístroji, tak<br />

abychom byli schopni našim zákazníkům<br />

Cena za design<br />

pro OrthoPilot ®<br />

Již druhý výrobek značky Aesculap koncernu<br />

B. <strong>Braun</strong> Melsungen AG získal jednu z nejprestižnějších<br />

světových cen za design: „iF product<br />

design award 2008“. V kategorii „Medicine and<br />

Healthcare“ (Lékařství a zdravotní péče) v silné<br />

konkurenci výrobků z celého světa zvítězil navigační<br />

systém OrthoPilot®, který již obdržel<br />

i jiná ocenění.<br />

Slavnostní udílení cen se konalo na veletrhu<br />

CeBIT v německém Hannoveru 4. března 2008.<br />

Mezinárodní odbornou komisi, která v letošním<br />

roce hodnotila přibližně 2 800 přihlášených výrobků<br />

z pětatřiceti zemí, přesvědčila ergonomická<br />

konstrukce a čistý design tohoto produktu.<br />

OrthoPilot® je operační navigační systém, který<br />

chirurgům pomáhá přesně umístit kloubní<br />

náhrady kolene a kyčelního kloubu. Od jeho<br />

klinické premiéry v roce 1997 bylo provedeno<br />

více než 80 000 navigovaných operací, systém<br />

OrthoPilot® se prosadil na celém světě a vytyčil<br />

nové standardy.<br />

Prof. Dr. Dr. Dr. h. c. Michael Ungethüm, předseda<br />

výkonné rady divize Aesculap, vysvětluje<br />

výhody tohoto systému: „OrthoPilot® usnadňuje<br />

chirurgům práci především zásluhou modulárního<br />

uspořádání, flexibility a ergonomického<br />

designu.“ Další generace systému bude uvedena<br />

na trh ve druhém čtvrtletí roku 2008. Bude jediným<br />

systémem tohoto typu na světě, který<br />

bude možné pomocí přídatných adaptabilních<br />

modulů sestavit individuálně podle přání a požadavků<br />

zákazníka.<br />

iF Product Design Award je prestižní mezinárodní<br />

soutěž v designu s tradicí sahající až do<br />

roku 1954. Špičkoví designéři hodnotí výrobky<br />

ve dvanácti kategoriích - od kategorie Consumer<br />

Electronics and Telecommunication (Spotřební<br />

elektronika a telekomunikace) přes Household<br />

and Home (Domácnost a bydlení), Recreation<br />

and Lifestyle (Odpočinek a životní styl), Industry<br />

and Buildings (Průmysl a budovy), Public and<br />

Interior Design (Veřejný a interiérový design)<br />

až po Transportation and Packaging (Doprava<br />

a balení). K hodnotícím kritériím poroty patří<br />

stupeň inovace, funkčnost, vizualizace použití,<br />

bezpečnost a vliv na životní prostředí.<br />

Označení iF se stalo vysoce uznávanou světovou<br />

značkou a je již po mnoho let zárukou nejnovějších<br />

trendů v designu.<br />

7

T É M A<br />

zajistit stejnou službu jako nabízí technické<br />

oddělení v Tuttligenu.<br />

Dovolte mi, abych Vám toto know-how<br />

trochu přiblížil a představil Vám vše, co<br />

uživatelům společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> nabízí,<br />

a seznámil Vás se zařízením OrthoPilot®<br />

z trochu jiného úhlu pohledu.<br />

Jak jsem se již zmínil, je naprosto samozřejmé,<br />

aby zařízení, které má zpřesňovat<br />

práci operatéra, podávalo naprosto přesné<br />

a korektní informace. Zařízení OrthoPilot®<br />

je speciálně vyvinutý měřicí přístroj, který<br />

s pomocí počítačového softwaru dokáže měřit<br />

vzdálenosti, sledovat pohyby kostí a vypočítávat<br />

zjednodušené matematické modely<br />

lidských kostí, kloubů a tkání. Aby vše fungovalo<br />

tak, jak má, musí spolu bezchybně<br />

spolupracovat jeho optická a počítačová část<br />

a instrumentárium, jež slouží jako jeho „prodloužené<br />

ruce“, na které se dívá pomocí dvou<br />

kamer. Nelze říci, která část je nejdůležitější.<br />

OrthoPilot® funguje jako celek – samotný<br />

přístroj, instrumentárium, software a také<br />

dobře vyškolený personál. Jelikož je společnost<br />

Aesculap přímým výrobcem systému,<br />

vyvinula v průběhu deseti let několik přenosných<br />

testovacích zařízení, jež umožňují přístroj<br />

a jeho části otestovat přímo v nemocnici<br />

a bez nutnosti jeho transportu do servisního<br />

oddělení. V současné době nabízíme všem<br />

našim zákazníkům servisní a preventivní péči<br />

o přístroj i navigační intrumentárium, která<br />

má stejnou úroveň jako výstupní kontrola<br />

v mateřském závodě v Tuttlingenu.<br />

Celková servisní kontrola zařízení OrthoPilot®<br />

se skládá ze čtyř samostatných kontrol.<br />

Kontroly elektrické bezpečnosti přístroje, celkové<br />

funkce přístroje, přesnosti snímací kamery<br />

a navigačních instrumentárií. Kontrola<br />

přesnosti snímací kamery se provádí pomocí<br />

přesně laboratorně zkalibrovaného délkového<br />

etalonu s přesností v řádu setin milimetru.<br />

Pomocí tohoto zařízení jsme schopni deklarovat<br />

zákazníkům přesnost samotného snímání<br />

OrthoPilot®, která je menší než 0,40 mm. Toto<br />

číslo ovšem nereprezentuje celkovou přesnost<br />

přístroje. K té je nutno připočítat přesnost<br />

navigačních nástrojů. Následuje tedy druhá<br />

zkouška – kontrola navigačních nástrojů<br />

a pasivních či aktivních sond. Všechny<br />

chirurgické nástroje, jež slouží ke snímání<br />

fyziologických dat pacienta nebo přímo k resekcím,<br />

musí splňovat výrobcem deklarované<br />

požadavky na jejich přesnost. K tomuto účelu<br />

vyvinul Aesculap přenosné zařízení, pomocí<br />

něhož jsme schopni zjistit, zdali nástroj nebyl<br />

v průběhu používání ohnut nebo poškozen<br />

a jestli nedošlo k odchýlení od původní<br />

pozice. Používání poškozeného či ohnutého<br />

nástroje může v některých případech ovlivnit<br />

výsledné měření a operatér by mohl dostat<br />

nepřesné informace. Pokud je objeven takovýto<br />

nástroj, je nutné ho vyměnit za nový.<br />

Následuje zkouška celkové funkce přístroje,<br />

zálohování dat, která byla uložena během<br />

používaní přístroje, a kontrola elektrické<br />

bezpečnosti. Kontrola je prováděna pomocí<br />

špičkového německého přístroje Secutest SIII,<br />

který umožňuje testovat medicínská zařízení.<br />

O provedené servisní kontrole obdrží každý<br />

zákazník protokoly, kterými B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong><br />

deklaruje elektrickou bezpečnost přístroje<br />

a jeho správnou funkci. Pokud nepočítáme<br />

povrchové opotřebení přístroje, dalo by se<br />

říci, že po provedené servisní kontrole je přístroj<br />

z funkčního hlediska zcela jako nový.<br />

Servisní kontrola stanice OrthoPilot® v Klaudiánově<br />

nemocnici v Mladé Boleslavi<br />

Už přes dva roky společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong><br />

zajišťuje tyto kontroly všem českým a slovenským<br />

zákazníkům přímo ze Servisního centra<br />

z Prahy. B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> v České republice<br />

díky své poloze a obrovskému množství zkušeností<br />

s počítačem asistovanou operativou<br />

nabízí komplexní (nejen technickou) podporu<br />

uživatelům přístroje OrthoPilot® i v ostatních<br />

zemích střední a východní Evropy, jako jsou<br />

např. Slovensko, Polsko, Maďarsko, Řecko,<br />

Litva, Lotyšsko, Turecko, ale i v Izraeli<br />

a Rusku.<br />

Koupí jakéhokoli přístroje vztah mezi zákazníkem<br />

a výrobcem nikdy nekončí. Ve zdravotnictví<br />

je to velice zřejmé a my jsme rádi,<br />

že našim zákazníkům můžeme nabídnout péči<br />

o systém OrthoPilot® na té nejvyšší úrovni.<br />

Viceprezident divize<br />

Německý koncern B. <strong>Braun</strong> bude veškeré aktivity divize Aesculap pro východní Evropu řídit z České<br />

republiky. Viceprezidentem této divize jmenoval jednatele českého zastoupení MUDr. Lubomíra<br />

Klepáče, <strong>MB</strong>A (38). Zastoupení divize Aesculap, zaměřené na ortopedické, chirurgické a vaskulární<br />

materiály, od nynějška řídí pobočky na Slovensku, v Polsku, Rusku a Maďarsku. Příští rok firma<br />

plánuje rozšíření regionu o bulharský a rumunský trh. Pozici ředitele a jednatele sítě dialyzačních<br />

středisek B. <strong>Braun</strong> Avitum v České republice a na Slovensku po Dr. Klepáčovi převezme od 1. června<br />

MUDr. Martin Kuncek. Dr. Klepáč, který do společnosti B. <strong>Braun</strong> přišel v roce 1996, vystudoval<br />

medicínu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity Brno a působil jako chirurg. Titul <strong>MB</strong>A získal<br />

na Nottingham Trent University. K jeho zálibám patří golf a lyžování.<br />

8

T É M A<br />

SUSI – příběh úspěšného tažení napříč<br />

všemi divizemi<br />

Výrobek a jeho historie<br />

Chirurgické nástroje SUSI (Single Use Surgical Instruments)<br />

tvoří unikátní řadu nástrojů na jedno použití. Označení SUSI<br />

symbolizuje vynikající kvalitu, bezpečnost a spolehlivost. Nástroje<br />

SUSI představují nový standard péče o pacienty na nemocničních<br />

odděleních, jednotkách intenzivní péče, úrazových ambulancích,<br />

ordinacích akutního příjmu i v podmínkách záchranné služby,<br />

mohou být ale používány i na operačních sálech.<br />

Prvotní impuls<br />

Počátkem nového tisíciletí se problém zvaný<br />

BSE/vCJD (Bovine Spongiform Encephalopathy<br />

/ Creutzfeldt-Jakob Disease = Bovinní<br />

spongiformní encefalopatie / Creutzfeldt-<br />

-Jakobova nemoc = nemoc šílených krav)<br />

rozšířil z Velké Británie na pevninskou Evropu<br />

a vyvolal vášnivou diskuzi, a to nikoli<br />

pouze v odborných kruzích, věnovanou riziku<br />

přenosu patogenů (prionů) prostřednictvím<br />

kontaminovaných chirurgických nástrojů<br />

z jednoho pacienta na druhého. Společnost<br />

Aesculap, coby přední výrobce chirurgických<br />

nástrojů, zareagovala na tuto výzvu a vyvinula<br />

zcela novou koncepci jednorázových<br />

chirurgických nástrojů.<br />

Inovativní výrobní technologie vstřikování<br />

roztaveného plastu do formy, speciální materiál<br />

SUSI a vznik nového výrobního závodu<br />

v Tuttlingenu umožnily zrod nové řady jednorázových<br />

nástrojů SUSI během několika<br />

měsíců – téměř jako v reálném životě.<br />

SUSI – Unikátní řešení<br />

Krátce od uvedení instrumentária SUSI na<br />

trh bylo již vyrobeno přibližně 1,5 milionu<br />

těchto nástrojů.<br />

9

R O Z H O V O R<br />

Jednou z hlavních příčin mimořádného<br />

úspěchu řady SUSI je netradiční forma<br />

marketingu a prodejních aktivit společnosti<br />

Aesculap. Po důkladné analýze požadavků<br />

odborné veřejnosti a systematickém hledání<br />

nových přístupů k výrobě instrumentů se<br />

dostavil úspěch, který umožnil nabídnout<br />

stoprocentně funkční a sterilní jednorázové<br />

chirurgické nástroje do všech oblastí zdravotní<br />

péče.<br />

Ve snaze představit našim zákazníkům široké<br />

možnosti využití výrobku nabízíme jednotlivě<br />

balené nástroje, dále komplexní sety pro<br />

různé chirurgické a invazivní zákroky, tedy<br />

navíc možnost objednat si nástroje SUSI spolu<br />

s vyzkoušeným a osvědčeným zbožím značky<br />

B. <strong>Braun</strong> jako sadu „all-in-one treatment set“.<br />

A spolupráce napříč všemi výrobními jednotkami<br />

a divizemi zde nekončí: nástroje SUSI<br />

jsou zařazeny do souprav Vascular Systems<br />

a Hospital Care Pro-Set Management, aby<br />

obohatily sortiment a přinesly své výhody<br />

i v těchto speciálních oblastech.<br />

Převzato z koncernového časopisu Online č. 95/2008<br />

Bdíme nad Vámi,<br />

když při operaci spíte<br />

Rozhovor s Martinem Stříteským,<br />

přednostou Kliniky anesteziologie,<br />

resuscitace a intenzivní medicíny<br />

1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy<br />

a Všeobecné fakultní nemocnice<br />

v Praze, o tom, kam došla a míří česká<br />

anesteziologie<br />

Pane docente, dá se za posledních dvacet let<br />

vysledovat v anesteziologii nějaký vývoj?<br />

Pokud mohu sám za sebe hodnotit vývoj této<br />

disciplíny, tedy anestezie, resuscitace a intenzivní<br />

medicíny, musím říci, že v tomto<br />

odvětví udělala medicína jeden z největších<br />

kroků kupředu.<br />

Do praxe jsem nastoupil v roce 1989, zažil<br />

jsem tedy ještě ten poslední rok aplikace tzv.<br />

bezplatného socialistického zdravotnictví. Do<br />

té doby byl vývoj naší medicíny velmi izolovaný.<br />

Převládal velký nedostatek informací<br />

i zahraniční literatury, která se dala sehnat<br />

jen velmi obtížně. Informace k nám přicházely<br />

velice zpožděné a mohlo jimi disponovat<br />

pouze málo lidí. Chyběla moderní technika<br />

i některé léky.<br />

redakce <strong>Braun</strong>ovin<br />

Po roce 1989 se přístup k informacím zásadně<br />

změnil. Nastala doba velkých investic<br />

do moderních technologií, lékaři intenzivně<br />

využívali možnosti stáží v zahraničí a přiváželi<br />

nové léčebné postupy. Dříve byla<br />

medicína hodně intuitivní a byla založena<br />

na zkušenostech, nyní je díky monitorovací<br />

technice rozhodování lékaře podloženo<br />

objektivními čísly. Dnes je lůžko na resuscitační<br />

stanici vybaveno přístroji v ceně<br />

kolem dvou milionů korun. S tím souvisí<br />

i nový postoj lékařů a sester k medicíně<br />

– musí tyto přístroje perfektně znát a ovládat.<br />

A tyto dramatické posuny jsou patrné<br />

i ve výsledcích.<br />

Dnes na rozdíl od 90. let operujeme daleko<br />

starší pacienty s velice závažnými onemocněními<br />

a máme dobré výsledky. Dokážeme<br />

zachránit i pacienty s postižením mnoha<br />

orgánů. V mnoha aspektech jsme během<br />

posledních sedmi let dohnali svět.<br />

Byla tedy naše zaostalost určitou výhodou?<br />

Ano, dá se to přirovnat k vývoji poválečného<br />

Německa, které bylo prakticky rozbourané,<br />

začínalo nanovo a vybavilo se tehdy nejmodernějšími<br />

technologiemi.<br />

V čem však i nadále za vyspělým světem zaostáváme,<br />

a to i navzdory velkým investicím<br />

do zdravotnictví, je organizace práce, sledování<br />

výsledků a propojení mezi jednotlivými<br />

odděleními či nemocnicemi v rámci následné<br />

péče. Tam jsme bohužel ještě v 80. letech.<br />

Nicméně se i v této oblasti něco děje a naděje<br />

na zlepšení tu je.<br />

Státní, vzdělávací i soukromé subjekty Vám<br />

zprostředkovávají mnoho informací. Jak se<br />

10

R O Z H O V O R<br />

studenti a lékaři orientují v takové záplavě<br />

dat?<br />

Problém spatřuji v cenzuře informací. Dříve<br />

existovala autocenzura. Nové informace kvůli<br />

těžké dostupnosti nejprve procházely vědeckými<br />

radami příslušných institucí, probíraly se<br />

na kongresech apod. K lidem, kteří informace<br />

uváděli do praxe, se dostaly již očištěné a nějakým<br />

způsobem potvrzené instrukce. Dnes<br />

jsou informace používány jako marketingový<br />

produkt a zvláště na nezkušené mladé lékaře<br />

to může působit tak, že je aplikují bez zpětné<br />

kontroly. Je zapotřebí, aby existovaly kontrolní<br />

mechanismy na úrovni vedení oddělení<br />

či kliniky, aby informace byly cenzurovány<br />

těmi zkušenými, kteří dokáží zhodnotit, jak<br />

je která studie postavena a jestli má nějakou<br />

výpovědní hodnotu. Je prostě potřeba s informacemi<br />

zacházet velice opatrně, protože<br />

mnoho věcí může být postaveno tak, aby<br />

vyhovovaly zejména firemním zájmům.<br />

Každá nová informace zasluhuje tří až pětiletou<br />

zkušební dobu, během níž se objeví<br />

třeba opoziční studie. Teprve na základě<br />

vyváženosti a potvrzení všech informací je<br />

možné vyřknout závěr.<br />

pacienta na použití konkrétních technologií<br />

při léčebném procesu? Jak to vnímáte Vy?<br />

Velmi dobrá otázka! O těchto věcech často<br />

diskutujeme s kolegy. Podle mě je to čistě<br />

filozofické téma. V medicíně se hodně mluví<br />

o tom, co je bezpečnější – jestli lokální nebo<br />

celková anestezie. Je to dáno náturou či<br />

mentalitou národa, etnika. Jsou země, které<br />

jednoznačně preferují lokální anestezii – týká<br />

se to např. Skandinávie. Jsou země, které zase<br />

z devadesáti procent dávají přednost celkové<br />

Myslím si, že lidé mají sami rozhodovat<br />

o svém zdraví. Dohled státu v rámci křesťansko-židovského<br />

pojímání života by měl<br />

spočívat ve vytvoření základní úrovně, kdy<br />

se stát postará o to, aby existovala soudržnost,<br />

spoluúčast a solidarita mezi nemocnými<br />

a zdravými. Měl by být vytvořen systém základní<br />

zdravotní péče, který je garantovaný<br />

státem, a dále by měla existovat možnost<br />

si v případě potřeby zákazníka připlatit za<br />

nadstandard.<br />

Kdo v dnešní medicíně určuje budoucí trend?<br />

Jsou to jednoznačně technologie a produkty,<br />

jež jsou založeny na výzkumu a vývoji. V našem<br />

oboru je např. zcela zásadní diagnostika.<br />

Posun ve vývoji těchto technologií do jisté<br />

míry určuje budoucí cestu medicíny. Zde hrají<br />

velkou pozitivní roli velké firmy s vlastním<br />

výzkumem a vývojem. Například společnost<br />

B. <strong>Braun</strong> se oboru věnuje již více než sto šedesát<br />

let. Samozřejmě poptávka a požadavky<br />

z naší strany – ze strany lékařů – musí být<br />

zase zpětně respektovány. Přístroje a technologie,<br />

které nejsou velkým přínosem, po<br />

krátké době z trhu mizí. Domnívám se, že<br />

tento trend je ve své podstatě správný.<br />

Panují názory, že v budoucnu by si zákazník<br />

nebo pacient mohl dokonce určovat technologii,<br />

značku nebo produkt, které mají být<br />

aplikovány při jeho léčbě. Myslíte si, že je to<br />

pouhý marketingový tah výrobců a v procesu<br />

rozhodování by měl mít poslední slovo vždy<br />

lékař, který je pacientovi důvěryhodným partnerem?<br />

Jaký je reálný spolurozhodovací podíl<br />

Zavádění portu na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze<br />

anestezii. Někdo o tom rozhodovat chce, jiný Pomohla by ke zvýšení povědomí o spoluzodpovědnosti<br />

za své zdraví a za svůj život<br />

zase ne – hlavně mě uspěte, ať o ničem nevím.<br />

Je to věc pojímání toho, za co člověk nějaká osvěta?<br />

chce a má být odpovědný.<br />

Osvěta by samozřejmě pomohla. Nejlépe již<br />

Já osobně si myslím, že člověk má přijmout ve školách. Bohužel vzdělání bylo dlouho<br />

co největší odpovědnost za svůj život a také i po revoluci posazeno až na poslední laťku<br />

má o něm co nejvíce rozhodovat.<br />

a nadále je podceňováno. Jde o to správně<br />

Přijde mi velice legrační, když lidé stráví půl nastavit úroveň pohledu na zdravotní politiku.<br />

Zároveň se domnívám, že lidé mají už od<br />

dne na internetu a sledují různé parametry,<br />

než si koupí ledničku nebo DVD. Ale když mládí dostávat informace a na jejich základě<br />

jdou k doktorovi za rohem, ani nevědí, jak se pak rozhodnout, jakou cestou budou v oblasti<br />

svého zdraví dále kráčet.<br />

léčí a jaké má výsledky, prostě neznají vůbec<br />

nic.<br />

V našem systému je potřeba zavést otevřenou Přiblížil byste nějakou konkrétní oblast anesteziologie<br />

a představil ji? Co všechno už je<br />

informovanost o výsledcích, kterých dané<br />

oddělení nebo daný lékař dosahuje. Lidé schopna zabezpečit?<br />

říkají, že je to neměřitelná záležitost. Já si Podle mého názoru patrně došla nejdále kardioanesteziologie.<br />

Mohl bych uvést i další<br />

myslím, že to tak není, že nějaké <strong>sro</strong>vnávací<br />

informace by pacient dostat mohl a měl. specifické obory spadající do oblasti aneste-<br />

11

R O Z H O V O R<br />

ziologie, například dětskou anestezii, gynekologickou<br />

či neurochirurgickou. Každá z těchto<br />

oblastí má svá specifika. V rámci celého oboru<br />

je dobré udržovat všeobecnou úroveň znalostí<br />

a přitom je žádoucí existence specialistů na<br />

dané oblasti. V chirurgii, neurologii a dalších<br />

oborech se objevují stále složitější operace.<br />

Anesteziologie musí umožnit těmto oborům<br />

uskutečňovat čím dál tím radikálnější zásahy<br />

do vnitřního prostředí. Pacient musí takové<br />

zákroky absolvovat v bezpečí a bez újmy.<br />

Například již zmíněná kardioanesteziologie<br />

zaznamenala značný rozvoj. Zatímco v 90.<br />

letech se ročně provedlo kolem 2 300 operací<br />

srdce, dnes již hovoříme už o 13–15 000<br />

výkonech. To je dramatický vzestup. Dnes<br />

patříme mezi země, kde je prooperovanost<br />

srdečních komplikací velmi vysoká, a to nemluvím<br />

o invazivní kardiologii, kde patříme<br />

mezi úzkou světovou špičku.<br />

Největší přínos anestezie spatřuji v intenzifikaci<br />

péče, tedy v zajištění základních vitálních<br />

funkcí i v předoperační a pooperační fázi<br />

u velmi ohrožených orgánů. Dnes máme k dispozici<br />

daleko sofistikovanější a propracovanější<br />

systémy sledování jednotlivých orgánů,<br />

zejména pak srdce. Do jisté míry máme takové<br />

lékové a technologické vybavení, že umíme<br />

podpořit selhávající orgány tak, aby současně<br />

neutrpěly orgány jiné. Současně můžeme<br />

operovat daleko starší a daleko nemocnější<br />

pacienty, než tomu bylo v minulosti.<br />

Lidé jdoucí na operaci se často obávají, zda<br />

jim anestezie nějak neuškodí. Jaký nastal posun<br />

v síle, účinnosti a dávkování anestetik?<br />

Anestezie byla už v minulosti, řekněme<br />

před deseti lety, velice bezpečná z hlediska<br />

úmrtnosti pacientů z důvodů komplikací<br />

způsobených samotnou anestezií. Lidé umírali<br />

spíše na základě komplikací spjatých<br />

s přidruženými onemocněními. V souvislosti<br />

s anestezií se úmrtnost pohybuje v řádu promilí.<br />

Bezpečnost anestezie je opravdu vysoká.<br />

Ukazuje se, že pokud dojde k selhání, vždy se<br />

jedná výhradně o lidský faktor.<br />

Dnes máme k dispozici velice sofistikované<br />

přístroje, díky nimž lze aplikovat pouze nejnižší<br />

nutné množství anestetik. Anestezie je<br />

také díky novým látkám velice dobře řiditelná.<br />

Nebavíme se zde o bezpečnosti, která byla<br />

vysoká již dříve, ale o komfortu. V minulosti<br />

nebylo možné, aby pacient šel domů už v den<br />

výkonu. Anestetikum z něj vyprchávalo ještě<br />

dalších dvanáct až čtyřiadvacet hodin. Dnes<br />

je pacient v podstatě již třicet minut po výkonu<br />

„free of anestetic“. Tato nová anestetika<br />

jsou ještě poměrně drahá a nejsou využívána<br />

v plné míře. Běžně se však využívají v jednodenní<br />

ambulantní chirurgii. Přinášejí také<br />

daleko větší komfort pro anesteziologa. Má<br />

totiž k dispozici mnohem ovladatelnější látky<br />

a navíc probouzení z anestezie již není doprovázeno<br />

nežádoucími účinky.<br />

Doc. Stříteský na operačním sále<br />

Bezpečnost je tedy na vysoké úrovni. Dávkování<br />

je řízeno nejmodernějšími přístroji,<br />

k dispozici jsou dokonalá anestetika. Jaký<br />

odhadujete další vývoj?<br />

Když jsem začínal s kardioanestezií, tak pacient<br />

ještě dva dny po operaci spal a domů šel<br />

tak za dva tři týdny. Běžný standardní výkon<br />

je dnes postaven tak, že existují centra, kam<br />

pacient ráno přijde, podstoupí operaci srdce<br />

a večer jde domů. U nás toto zatím neděláme<br />

- nemáme totiž vyvinutý systém domácí péče<br />

tak, že by pacient měl doma například monitor<br />

a jeho stav by lékař mohl sledovat na<br />

dálku. Na našem pracovišti přesto máme už<br />

několik případů, kdy šli pacienti domů již třetí<br />

den po operaci. Jedná se samozřejmě o snazší<br />

operace typu jednoduchého bypassu.<br />

Vývoj anesteziologie směřuje k automatizovaným<br />

systémům, které pacienta samy uspí<br />

a bezpečně ho provedou celou operací. Budou<br />

existovat systémy včasného varování, bude<br />

existovat software, který bude navrhovat<br />

vhodné řešení na základě sledovaných parametrů.<br />

V chápání medicíny vůbec dojde ke<br />

kvalitativním změnám. Co se určitě změní,<br />

bude otázka řešení kauzality nemocí, tedy<br />

příčinných souvislostí. V tomto oboru je dnes<br />

koncentrováno nejvíce mozků a prostředků.<br />

Co se týče konkrétně anestezie, zde patrně<br />

vzhledem k její velké bezpečnosti k žádnému<br />

výraznému posunu nedojde. Tomu napovídá<br />

i fakt, že ve výzkumu není koncentrováno<br />

nijak velké množství expertů.<br />

V nejbližší době ještě nebude možné, aby konkrétního<br />

anesteziologa zastoupil automatický<br />

systém. Vše je dnes připraveno k tomu, aby<br />

byl pacient během deseti vteřin uspán a po<br />

operaci dostal pouze jednu dávku přípravku,<br />

který vyváže zbytek anestetik, a pacient se<br />

probudí. Ještě letos nebo příští rok podobný<br />

postup zrealizujeme. V současné době již probíhají<br />

pokusy. Dnes anesteziolog musí sám<br />

odhadovat, za jak dlouho operace skončí, a to<br />

vyžaduje zejména mnoho zkušeností.<br />

Můžete popsat, jak vypadá takový pracovní<br />

den anesteziologa?<br />

Stále častěji se operují pacienti s velmi<br />

komplikovanými nemocemi nebo poškozeními.<br />

Přístup k nim musí být individuální.<br />

Anesteziolog musí svého pacienta dokonale<br />

znát a musí ho na zákrok připravit již před<br />

samotnou operací. Dnes anesteziolog dokonce<br />

určuje i nejlepší den pro operaci z hlediska optimální<br />

imunity. Anesteziolog musí pro konkrétní<br />

případ připravit adekvátní technologii<br />

– je rozdíl podstoupit složitou operaci srdce<br />

nebo operaci slepého střeva. Není možné, aby<br />

každý operační sál byl vybaven vším. Určité<br />

plánování je tedy také úlohou anesteziologa.<br />

Musí samozřejmě připravit strategii operace<br />

tak, že v koordinaci s ošetřujícím lékařem<br />

sleduje pacienta před operací i po ní. Práce<br />

anesteziologa na sále je tedy podstatnou, ale<br />

ne jedinou složkou, která naplňuje jeho denní<br />

režim. Jeho práce v podstatě začíná prvním<br />

kontaktem s pacientem a končí, když ho<br />

v bezpečně stabilizovaném stavu po operaci<br />

předává ošetřujícímu lékaři.<br />

Pane docente, děkujeme za rozhovor.<br />

12

Směrovky amerického a českého letounu<br />

R E P O R T Á Ž<br />

Na služební cestu do válečné zóny<br />

Česká polní nemocnice v afghánském Kábulu<br />

Radomír Tománek, Servisní centrum<br />

Počátkem ledna tohoto roku jsem se spolu se<br />

svými kolegy ze Servisního centra B. <strong>Braun</strong><br />

dozvěděl zdánlivě obyčejnou novinu. Budeme<br />

zajišťovat velkou akci pro polní vojenskou<br />

nemocnici Armády České republiky (AČR).<br />

Na tom se samozřejmě nezdálo nic neobvyklého.<br />

Jenže život je plný překvapení, a tak se<br />

ukázalo, že česká polní nemocnice se zrovna<br />

nachází v Afghánistánu, respektive v Kábulu,<br />

na vojenské základně jednotek ISAF.<br />

Vybavení každého nemocničního zařízení<br />

musí rok co rok projít bezpečnostní technickou<br />

kontrolou. Původní plánovaná doba působení<br />

polní nemocnice AČR v Afghánistánu<br />

byla jeden rok. Vzhledem k vývoji situace<br />

v Afghánistánu však bylo v jejím průběhu<br />

rozhodnuto o prodloužení mise. A jelikož<br />

je mnohem jednodušší převézt techniky<br />

do nemocnice než nemocnici k technikům,<br />

3. března 2008 jsem spolu s dalšími asi třiceti<br />

techniky z různých firem a několika tunami<br />

náhradních dílů a nářadí odletěl novým armádním<br />

speciálem směr Kábul.<br />

Úkolem této nezvyklé posádky vojenského<br />

speciálu bylo během čtrnácti dnů kompletně<br />

zkontrolovat a případně opravit veškerou<br />

nemocniční techniku. O lidských životech<br />

rozhoduje každá drobnost, a proto prošlo<br />

důkladnou kontrolou vše od rentgenů, klimatizace,<br />

resuscitátorů až po poslední kolečko<br />

u postele. Mým úkolem bylo zkontrolovat,<br />

aktualizovat a opravit veškerou infúzní<br />

techniku B. <strong>Braun</strong>, kterou je nemocnice vybavena.<br />

Jelikož se jedná o velmi spolehlivá<br />

zařízení, proběhly jen tři opravy – z toho dvě<br />

preventivní. Hlavní část mé práce spočívala<br />

v aktualizaci softwaru systému B. <strong>Braun</strong><br />

Space na nejnovější verzi a v aktualizaci<br />

lékových knihoven, v seřízení a kalibraci<br />

přístrojů Infusomat® P, fm, fms a Perfusor®<br />

Compact.<br />

Už vidím, jak si při slovech „polní nemocnice“<br />

okamžitě představíte M.A.S.H., a nebudete<br />

jediní. Ve skutečnosti se však jedná o moderní<br />

nemocnici splňující ty nejpřísnější nároky.<br />

V některých ohledech předčí mnohé, které<br />

znáte z České republiky. Hlavní koridor a některé<br />

části jsou sice postaveny z dvojitého<br />

stanového plátna a nafukovacích nosníků,<br />

ale jinak se jedná o skládačku z kompletně<br />

vybavených kontejnerů. Nemocnice má také<br />

klasické uspořádání. Najdete zde operační<br />

sály, ARO, jednotku intenzivní péče, laboratoře,<br />

lůžkové oddělení, zubní ordinaci atd.<br />

13

R E P O R T Á Ž<br />

Ihned po příletu se nás ujal náčelník štábu<br />

nemocnice. Následovala stručná a přitom<br />

svérázná prohlídka a potom nutné zasvěcení<br />

do základních pravidel. Jedním takovým pravidlem,<br />

které je nutné mít na paměti, je identifikace<br />

ozbrojené strážní patrole. Každý, kdo<br />

je v prostoru základny namátkově vybrán,<br />

se musí identifikovat ID kartou a heslem, jež<br />

se každý týden mění. Po prohlídce přišlo na<br />

řadu ubytování. My jsme byli přiděleni do<br />

klasických vojenských ubytoven s patrovými<br />

postelemi a strohým vybavením. O výzdobu<br />

se staraly nápisy na zdech a obrázky, které<br />

zde jako pozdrav budoucím obyvatelům zanechali<br />

předchozí obyvatelé, pravděpodobně<br />

francouzští vojáci.<br />

Po dlouhé cestě však byla nejžádanější místností<br />

jídelna, kam jsme také hned směřovali.<br />

Několikrát během návštěvy<br />

se z kopců nad Kábulem<br />

ozývala střelba. Jelikož je<br />

každý obyvatel Afghánistánu<br />

ozbrojený, nešlo posoudit,<br />

zda se jednalo o střelbu<br />

z průběhu ozbrojeného střetu<br />

nebo o místní folklor.<br />

Pro celou základnu funguje jedna společná.<br />

Kuchyni provozuje filipínský kontingent<br />

a personál tvoří Afghánci. Výběr jídel je<br />

stejně pestrý jako osazenstvo základny (mise<br />

se účastní přibližně třicet států). Pokud jste<br />

voják, tak za jídlo „platíte“ kartou, jste-li<br />

civilista, musíte stravu uhradit v hotovosti.<br />

Akceptovány jsou dolary a eura. Ceny se pohybují<br />

okolo 2,5 euro za snídani, 10 euro za<br />

Hlavní nemocniční koridor<br />

oběd a 8 euro za večeři. Jsou tedy <strong>sro</strong>vnatelné<br />

s průměrnou zahraniční restaurací.<br />

Zvukovou kulisu základny, vedle hluku přistávajících<br />

a startujících letedel, tvoří zvuk<br />

permanentně nastartované helikoptéry. Ta<br />

je součástí ostrahy a současně s dalšími je<br />

připravena k případnému rychlému transportu<br />

raněných. Několikrát během návštěvy<br />

se z kopců nad Kábulem ozývala střelba.<br />

Jelikož je každý obyvatel Afghánistánu<br />

ozbrojený, nešlo posoudit, zda se jednalo<br />

o střelbu z průběhu ozbrojeného střetu nebo<br />

o místní folklor. Jeden den jsme při ranní<br />

kávě zaslechli o poznání silnější výbuch,<br />

který se ozval odkudsi z centra Kábulu.<br />

Následoval sloupec tmavého kouře. Později<br />

jsme se dozvěděli, že se na kruhovém objezdu<br />

na cestě ke kábulskému letišti v autě odpálil<br />

sebevražedný atentátník. Padlo mu za oběť<br />

deset civilistů.<br />

Hned druhý den po našem příletu jsme se<br />

pustili do práce. Nejdříve bylo třeba provést<br />

údržbu jednotky ARO a operačních sálů, což<br />

jsou v každé nemocnici klíčová oddělení. Vše<br />

včetně opětovné sterilizace muselo být hotovo<br />

do dvou dnů. Zbytek údržby nemocnice<br />

probíhal s ohledem na co nejmenší omezení<br />

provozu. Nejdříve používané zařízení a nakonec<br />

rezervní přístroje.<br />

Jelikož je nemocnice mobilní a vše má své<br />

přesně určené místo – a servisní pracoviště pro<br />

jednatřicet lidí takovou součástí není – zřídili<br />

jsme si svá dočasná pracoviště v hlavním nemocničním<br />

koridoru. Podařilo se mi ukořistit<br />

jeden volný stůl, a tak jsem mohl svou „kancelář“<br />

označit za komfortní. Ostatní kolegové<br />

byli nuceni improvizovat více. Jako stoly jim<br />

posloužily například poskládané krabice s pitnou<br />

vodou, kterých je základna plná.<br />

Fungování vojenské základny vystihuje<br />

v pozitivním slova smyslu výraz improvizace.<br />

Některé budovy na první pohled vypadají,<br />

jako by měly každou chvíli spadnout. Jako<br />

stavební materiál zde poslouží takřka vše,<br />

Zleva: Jeden ze dvou kufrů s náhradními díly a servisními pomůckami; Pohled na základnu, Kábul (v pozadí) leží v 1 760 m nad mořem na náhorní plošině, za ním<br />

pohoří Hindúkuš; Provizorní pracoviště<br />

14

R E P O R T Á Ž<br />

například transportní obaly na techniku apod.<br />

Jejich odolnost ale byla prověřena více než<br />

ročním provozem.<br />

„Noční život“ na základně řeší národní domy<br />

– „housy“. Každý stát zastoupený v mezinárodních<br />

silách ISAF má vlastní. „House“ je<br />

něco mezi barem, hospodou a místem pro<br />

společenská setkání. My jsme samozřejmě<br />

po celou dobu pobytu byli převážně návštěvníky<br />

„Czech housu“. Ten se na celé základně<br />

těší velmi vysoké oblibě i mezi jinými národy.<br />

A jak se říká – za vším hledej ženu<br />

– kromě vysoké kvality nápojů je důvodem<br />

i přítomnost žen, které v něm jako v jediném<br />

obsluhují. Barmanskou dvojici vždy tvoří<br />

jeden muž a jedna žena, a každý den je to<br />

jiná dvojice. K dostání je pivo, víno a nealkoholické<br />

nápoje. „House“ se otevírá v sedm<br />

večer a poslední objednávku lze učinit před<br />

desátou hodinou. Zavírací doba je pak v půl<br />

jedenácté, kdy na vše přijde pro jistotu dohlédnout<br />

vojenská policie. Nikdy zde neuvidíte<br />

nikoho opilého, nepsané pravidlo zní tři<br />

třetinková piva – a barman má právo nikomu<br />

víc nenalévat. Veškeré peníze, které „house“<br />

vydělá, se investují zpět do nákupu nápojů<br />

a zbylý výdělek je věnován na charitativní<br />

účely pro afghánské děti.<br />

„Czech house“ se stal během našeho pobytu<br />

i dějištěm oslav MDŽ. Vzhledem ke krátké<br />

otevírací době bylo třeba požádat velitelství<br />

základny o výjimku, která samozřejmě mnohem<br />

snáze projde, pokud je na oslavu pozván<br />

některý z velitelů… Všechny přítomné ženy<br />

od velitele českého kontingentu obdržely<br />

květinu a dort jako od maminky, s kterým<br />

jim pomohli i ostatní návštěvníci „housu“.<br />

Všechny hosty obsluhoval za barem zrovna<br />

přítomný náčelník štábu české jednotky. Zlatým<br />

hřebem večera bylo vystoupení břišní<br />

tanečnice, z které se nakonec vyklubal jeden<br />

z českých vojáků. Přesto jeho výstup sklidil<br />

zasloužený potlesk a svým uměním inspiroval<br />

i ostatní tanečníky.<br />

„House“ vojákům slouží jako místo zapomnění,<br />

kde aspoň na chvíli zmizí válka, která každého<br />

neustále obklopuje a jíž jste zde všichni součástí.<br />

Co válku naopak připomíná, jsou vlajky<br />

národů, které visí před hlavní budovou letiště.<br />

Za celých čtrnáct dní našeho pobytu vlály<br />

pouze jednou všechny nahoře na stožárech.<br />

Jinak vždy byly všechny spuštěny na půl žerdi<br />

a oznamovaly, že misi v Afghánistánu zaplatil<br />

životem další voják. Civilistům, jako jsme<br />

byli my, bylo hned ze začátku doporučeno<br />

neopouštět základnu. Životnost „bílého“ civilisty<br />

bez ozbrojeného doprovodu se v Kábulu<br />

počítá na desítky minut.<br />

Na obzoru se objevil armádní<br />

speciál Airbus. Při pohledu<br />

na jeho stříbrnou siluetu<br />

s trikolórou a lvíčkem na<br />

směrovce se do nás začal<br />

vkrádat neodbytný pocit<br />

hrdosti na to, že jsme občany<br />

České republiky.<br />

Další možnost, jak trávit volný čas, představuje<br />

samozřejmě sport. V čase našeho pobytu<br />

se zrovna uskutečnil národní turnaj v malé<br />

kopané a turnaj v elektronických šipkách.<br />

Vedle nemocnice je rovněž hřiště na plážový<br />

volejbal, které vybudovali čeští vojáci.<br />

Za zmínku stojí, že jakýmsi synonymem pro<br />

celou základnu je prach. Je všudypřítomný.<br />

Co pak Středoevropanovi chybí, jsou stromy.<br />

Na základně je jich velice málo a ze zeleně<br />

jsem narazil pouze na tři malé túje, které byly<br />

s patřičnou láskou opečovávány. I když se<br />

rozhlédnete ze střechy letiště po okolí Kábulu,<br />

nikde neuvidíte větší skupinu stromů,<br />

háj nebo les. Většina stromů padla na topení<br />

v průběhu mnohaletých válek. V době naší<br />

návštěvy navíc probíhalo období vegetačního<br />

klidu, a tak kromě vojenského khaki<br />

nezahlédnete takřka nic zeleného. Absence<br />

zelené vegetace působí velmi depresivně a po<br />

návratu byl pro nás pohled na pučící a kvetoucí<br />

přírodu balzámem na duši.<br />

Celá základna je rozdělena do několika soustředných<br />

perimetrů. Ve vnějším perimetru<br />

se nachází jakási zmenšenina afgánského<br />

bazaru. Hlavní sortiment tvoří rukodělné<br />

výrobky z polodrahokamů a dřeva. Údajně<br />

se zde dají pořídit i drahokamy. Bez zkušeného<br />

oka se však jejich koupě nedoporučuje.<br />

Za necelých tři sta korun se zde dají pořídit<br />

ručně vyrobené šachy z polodrahokamů<br />

včetně hrací desky. Pokud byste si podobné<br />

chtěli pořídit v Čechách, museli byste sáhnout<br />

do kapsy pro několik tisíců. Určení ceny samozřejmě<br />

probíhá smlouváním.<br />

Na základně jsme strávili čtrnáct dní. Čtrnáct<br />

dní, které v běžném životě utečou tak rychle<br />

a nevýrazně, že z nich v člověku nezůstane<br />

nic. To však o těchto čtrnácti dnech rozhodně<br />

platit nebude. Zážitky a zkušenosti se nám<br />

hluboce vryly do paměti a stále se připomínají.<br />

Práci jsme dokončili a na střeše letištní<br />

budovy vyčkávali přílet našeho letadla. Na<br />

obzoru se objevil armádní speciál Airbus. Při<br />

pohledu na jeho stříbrnou siluetu s trikolórou<br />

a se lvíčkem na směrovce se do nás začal<br />

vkrádat neodbytný pocit hrdosti na to, že<br />

jsme občany České republiky.<br />

Zleva: Hlavní kábulská<br />

15

R O Z H O V O R<br />

Neurochirurg se<br />

zrychlením závodních vozů<br />

Rozhovor s Petrem Suchomelem,<br />

přednostou neurochirurgického oddělení<br />

Krajské nemocnice v Liberci,<br />

o adrenalinu, nespokojenosti, úspěchu<br />

a radosti z uzdravování nemocných<br />

Pane docente, jste jako vedoucí lékař Neurochirurgického<br />

oddělení Krajské nemocnice být velmi dobře odborně připraveni, aby po-<br />

že dodavatel nebo jeho reprezentant by měli<br />

v Liberci ve své každodenní lékařské praxi mohli chirurgovi pochopit princip implantátu<br />

s něčím nespokojen?<br />

a jeho užití – jak je tomu zvykem např. divize<br />

Trochu nespokojen jsem stále. Nespokojenost Aesculap společnosti B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> nebo<br />

je vlastně mojí motivací. Stále je co zdokonalovat<br />

a čemu se učit. Velmi bych si napří-<br />

s prodavači.<br />

Synthes. Mnohdy bohužel jednáme pouze<br />

klad přál, aby ti, kteří více pracují, uplatňují<br />

svůj talent a mají lepší výsledky, byli i lépe Společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> je součástí<br />

hodnoceni. Nemyslím pouze finančně, ale českého trhu již více než patnáct let. Máte<br />

především ve formě společenského uznání. pocit, že podstatnější měrou přispívá k růstu<br />

Obávám se ale, že stále více socializovaná kvality zdravotnické péče?<br />

Evropa soutěživosti a denivelizaci společnosti Zcela určitě. Mnohdy se v tisku dočteme, že<br />

příliš nepřeje.<br />

zdravotnictví je pod příliš významným vlivem<br />

zdravotnických firem. Na druhé straně je<br />

Jak jste spokojen s dodavateli zdravotnických ale třeba si uvědomit, že bez nich to dnes už<br />

prostředků na poli spinální problematiky nejde. Jeden kolega to vyjádřil velmi přesně<br />

v regionu České republiky? Je spektrum – oni nám dodávají letadla, ale my s nimi<br />

dostupných spinálních implantátů dostatečné?<br />

nás, jak tyto vlivy využijeme. Domnívám se<br />

létáme a řídíme je. Takže velmi záleží na<br />

V posledních letech jsou v naší zemi dostupné také, že na rozdíl od amerických společností<br />

prakticky všechny typy spinálních implantátů.<br />

Rozdíly spíše vidím v profesionalitě pochopily, že jen vzájemná spokojenost pa-<br />

evropské firmy, včetně B. <strong>Braun</strong>, již dávno<br />

servisu dodavatelů. Mám takovou představu, cienta (to v první řadě), lékaře a dodavatele<br />

Doc. MUDr. Petr Suchomel, Ph.D.<br />

Mezinárodně uznávaný chirurg, přednosta neurochirurgického oddělení Krajské nemocnice<br />

v Liberci, v letech 2003–2004 prezident European Spine Society, od roku 2006 prezidentem<br />

České spondylochirurgické společnosti. Jeho publikace o léčbě horní krční páteře bývají<br />

často citovány. Doc. Suchomel se ve svém volném čase věnuje automobilovým závodům, což<br />

je činnost, která vyžaduje přesnost, koncentraci a intuici. V příštím roce se chystá usednout<br />

za volant speciálně upraveného vozu Lotus, který disponuje zrychlením z 0 na 100 km/h za<br />

3,6 vteřiny.<br />

vede k úspěchu, a to je ta správná cesta.<br />

Společnost B. <strong>Braun</strong> navíc svým portfoliem<br />

pokrývá široké pole medicíny a v naší zemi<br />

má velmi dobré jméno.<br />

Je soubor spinálních implantátů Aesculap<br />

dostatečně kvalitní, aby konkuroval předním<br />

americkým dodavatelům v této oblasti?<br />

Bezpochyby. Dokonce jsem nedávno na<br />

kurzu AO v Davosu potkal americké lékaře,<br />

kteří s údivem poprvé odhalovali možnosti<br />

několik let starého systému SRI pro redukci<br />

spondylolistézy. Metodika operování krční<br />

páteře vyvinutá W. Casparem a realizovaná<br />

společností Aesculap je podle mého soudu<br />

dosud nepřekonaná. Příkladů by bylo možné<br />

uvést více – set pro lumbální mikrodiskektomie<br />

apod. V některých oblastech (náhrady<br />

obratlových těl) je vývoj poněkud pomalejší,<br />

ale ze zkušenosti se značkou Aesculap vím,<br />

že finální produkt bude eliminovat chyby<br />

těch příliš rychlých výrobců a bude dokonalý.<br />

Nabídla Vám společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong><br />

nějakou konkrétnější a pro Vás přitažlivou<br />

formu spolupráce, která by Vám přinesla<br />

další podněty ve Vaší profesní činnosti na<br />

poli spinální chirurgie?<br />

Ano. Se společností spolupracuji již více<br />

než patnáct let. Pamatuji dobu, kdy jsme<br />

jen obtížně cestovali do zahraničí, nikdo nás<br />

neznal a neměli jsme přístup ke kvalitním<br />

vědeckým informacím. Společnost B. <strong>Braun</strong><br />

16

R O Z H O V O R<br />

<strong>Medical</strong> byla jedna z prvních na našem trhu<br />

a v té době nám nejen dodala kvalitní nástroje<br />

a implantáty, ale hlavně nám velmi<br />

pomohla při vstupu do vědeckého světa<br />

tehdejší západní Evropy. Naše spolupráce se<br />

pak postupně vyvíjela přes společné klinické<br />

studie až k vývoji nových spinálních implantátů.<br />

V současné době jsme po více než<br />

dvouleté společné práci s PD H. J. Meiselem<br />

(Německo), doktorem Ch. Amesem (USA)<br />

a inženýry firmy dokončili vývoj nové náhrady<br />

krční ploténky Activ C. Již bylo klinicky<br />

implantováno přes čtyři sta implantátů<br />

a výsledky jsou velmi slibné.<br />

Jméno Suchomel je citováno v mnoha vědeckých<br />

publikacích s nejvyšším mezinárodním<br />

kreditem. Zejména špičkové publikace<br />

týkající se řešení problematiky onemocnění<br />

horní krční páteře jsou vysoce ceněny a často<br />

MUDr. Pavel Fiala<br />

produktový specialista<br />

páteřních technologií ČR a SR,<br />

divize Aesculap – ortopedie<br />

citovány. Jsou tyto počiny právě těmi hodnotami,<br />

kterých si ve své profesní kariéře<br />

ceníte nejvíce? Anebo byste spíše zmínil svou<br />

relativně strmou kariéru, která Vás zavedla<br />

do špičkových struktur několika odborných<br />

spinálních společností s mezinárodním renomé?<br />

Ono to spolu souvisí a každý úspěch je samozřejmě<br />

motorem dalšího úsilí. Vážím si<br />

každého i malého úspěchu. Nejvíce uspokojení<br />

mi však přináší léčba nemocných. Je<br />

nesdělitelně krásné, když učiníte nemocného<br />

člověka šťastným. Také bych rád zmínil, že<br />

za každým mým úspěchem stojí tým mých<br />

lékařů a naší nemocnice. Doba „solofighterů“<br />

již pominula v předchozím století.<br />

Nejen v okruhu svých přátel jste znám svým<br />

zápalem pro rychlá kola. Sám vlastníte speciálně<br />

upravené BMW M3 a motocykl Suzuki<br />

s nejsilnějším sériově vyráběným motorovým<br />

agregátem. Je adrenalin při odpočinku to, co<br />

Vás vrací zpátky do hry a co Vám umožňuje<br />

vysoké pracovní nasazení?<br />

Už nemám věk na to, abych příliš riskoval.<br />

I závodění je „engineering“, kde vítězí přesnost,<br />

soustředění a učení. Nejprve to musíte<br />

trochu umět, a až pak improvizovat. Ano,<br />

a adrenalin přichází právě při improvizaci.<br />

Při závodech opravdu nemyslíte na nic jiného<br />

a čistíte si mozek. Jezdím ale jen amatérské,<br />

byť oficiální, závody. Naposledy jsme s přáteli<br />

dojeli třetí při šestihodinovce na okruhu. Pro<br />

příští rok plánujeme speciálně upravený Lotus,<br />

který zrychluje 0-100 km/hod za 3,6 sec.<br />

stejně jako Ferrari Enzo. Myslím, že bychom<br />

mohli být konkurenceschopní.<br />

Vaše životní dráha svědčí o spolehlivém<br />

zázemí rodiny, která Vás jistě s maximální<br />

podporou provází všemi radostmi a strastmi<br />

života špičkového neurochirurga. Jak vnímáte<br />

rodinu, trávíte-li na cestách po světě<br />

mnoho desítek dní v roce?<br />

Zázemí je pro mne zcela zásadní. Bez pomoci<br />

a pochopení mé ženy Jany bych nic z předešlého<br />

nemohl dělat. A mé studující děti<br />

(dvaadvacetiletá dvojčata) mi dělají velkou<br />

radost. S dcerou Petrou často cestuji a se<br />

synem Lukášem zase honíme motorky.<br />

Pane docente, děkuji Vám za rozhovor.<br />

17

R E P O R T Á Ž<br />

MUDr. Jaroslav Šrám demonstruje metodu rope over the bitt při workshopu Targon PH<br />

Liberecké dny úrazové<br />

chirurgie (5. – 6. 6. 2008)<br />

V libereckém centru Babylon se již<br />

tradičně uskutečnily Liberecké dny<br />

úrazové chirurgie, v pořadí už třetí.<br />

Organizátorem je Traumatologicko-<br />

-ortopedické oddělení se spinální<br />

jednotkou Krajské nemocnice<br />

Liberec, a. s., společně s Aesculap<br />

Akademií.<br />

Koncept společného setkání<br />

intenzivistů a traumatologů se<br />

ukazuje jako správný. Důkazem<br />

je pozornost, kterou jednotliví<br />

účastníci věnují přednáškám, a to<br />

i takovým, které se přímo netýkají<br />

jejich každodenní rutiny.<br />

Letos se v Liberci sešla stovka<br />

lékařů a téměř jedenapůlkrát tolik<br />

sester. V lékařské sekci bylo předneseno<br />

osmatřicet sdělení a sestry<br />

měly na programu osmnáct přednášek<br />

a pět zajímavých workshopů,<br />

které hojně navštěvovaly. Mohly<br />

zde nejen získat nové znalosti, ale<br />

také si předat vlastní zkušenosti.<br />

Velkému zájmu se těšily také<br />

workshopy v lékařské sekci na téma<br />

„Targon PH – metoda rope over the<br />

bitt a dlaha Königsee Implantate<br />

– DRP 2,7 mm“. Z toho, že se<br />

jednotlivé bloky přednášek často<br />

protáhly o živou diskuzi, lze mimo<br />

jiné usuzovat, že také teoretická<br />

část kongresu byla přínosem a byla<br />

účastníky vysoce ceněna. Nejživější<br />

diskuze provázely blok na téma<br />

vysokoenergetické úrazy – zlomeniny<br />

a dutinová poranění.<br />

Společenskému večeru, jenž byl<br />

neméně důležitou částí setkání,<br />

udával swingový rytmus Orchestr<br />

Vladimíra Jánského a páry tanečníků<br />

brzy zaplnily celý parket.<br />

Na závěr mi dovolte poděkovat<br />

všem pasivním účastníkům za<br />

jejich pozornost a přednášejícím za<br />

chuť a odvahu se o své zkušenosti<br />

podělit. Největší dík samozřejmě<br />

patří kolektivu Traumacentra<br />

v Liberci pod vedením prim.<br />

MUDr. Richarda Lukáše, Ph.D., za<br />

excelentně odborně připravený<br />

program a spoustu práce navíc při<br />

přípravě vlastních sdělení.<br />

Štafety dnů úrazové chirurgie pod<br />

hlavičkou Aesculap Akademie se<br />

příští rok ujímá opět 1. Ortopedická<br />

klinika s Traumacentrem FN Motol.<br />

Všichni čtenáři <strong>Braun</strong>ovin jsou<br />

srdečně zváni!<br />

MUDr. Jiří Šťovíček, divize Aesculap –ortopedie<br />

EWMA 2008<br />

Většina návštěvníků Portugalska<br />

míří k písečným zátokám,<br />

skalnatému pobřeží a upraveným<br />

golfovým hřištím v Algarve,<br />

my jsme se však vydali do<br />

nejzápadnější části Pyrenejského<br />

poloostrova za novinkami v hojení<br />

ran, do Lisabonu. Hlavní město<br />

Portugalska, které leží na severním<br />

břehu ústí řeky Tejo, sedmnáct<br />

kilometrů od Atlantiku, a už od<br />

slavných dnů zámořských objevů,<br />

kdy město stálo v popředí obchodu,<br />

je i dnes důležitým přístavem.Vydali<br />

jsme se na již v pořadí 18. kongres<br />

EWMA, který se konal 13. – 16.<br />

května.<br />

Pro odborníky je hojení ran spjato<br />

s názvem EWMA (European Wound<br />

Management Association) a s pozičními<br />

dokumenty, které ukazují<br />

cestu a možnosti ve standardech<br />

při ošetřování chronických ran.<br />

Chronické defekty se nevyskytují<br />

pouze v podobě bércových vředů,<br />

dekubitů či diabetických ulcerací,<br />

ale můžeme zaznamenat i rány<br />

spojené s metabolickými příčinami,<br />

způsobené zevními fyzikálními příčinami,<br />

rány infekční, neoplastické,<br />

hematopatogenní či rány smíšené<br />

etiologie, které nám dost často<br />

ukazují, že neexistuje žádný univerzální<br />

obvaz, ale je pouze velké<br />

množství kvalitních moderních<br />

materiálů, které zvyšují komfort<br />

pacienta. Jednotlivé přednášky,<br />

kazuistiky, workshopy či postery<br />

opět ukázaly, že léčbu ran je nutné<br />

vnímat multioborově a z pohledu<br />

mnoha faktorů a pouhá znalost<br />

terapeutických materiálů nestačí.<br />

Právě proto nás na tento kongres<br />

doprovodili špičkoví odborníci<br />

z významných nemocnic České<br />

republiky, s nimiž jsme se mohli<br />

podělit nejen o novinky z řad<br />

terapeutických materiálů, ale především<br />

si v mírně deštivém Lisabonu<br />

prověřit své dosavadní znalosti.<br />

Jak jsme na tom, jsme mohli zjistit<br />

během interaktivního vystoupení<br />

doktora Marca Romanelliho<br />

(prezident EWMA), které ukázalo, že<br />

základem úspěšného hojení ran je<br />

nejen dostatečná erudovanost ošetřujícího<br />

personálu, ale především<br />

kvalitativní a kvantitativní popis<br />

rány. Tento interaktivní workshop<br />

navazoval na poziční dokument<br />

Hard-to-heal wounds, který ukázal,<br />

že při hojení chronických defektů<br />

hrají významnou úlohu i faktory<br />

psychosociální, a právě kvalita života<br />

pacienta by měla mít přednost<br />

před vlastním zhojením defektu.<br />

Některé chronické defekty jsou totiž<br />

prakticky nezhojitelné, ale využitím<br />

moderních terapeutických materiálů<br />

můžeme odbourat sociální izolaci<br />

postižených.<br />

Sekce posterů byla zaměřená na<br />

řešení kazuistik s využitím znalostí<br />

jednotlivých terapeutických skupin<br />

materiálů, kdy mě zaujal poster<br />

auto rů doc. MUDr. L. Veverkové,<br />

Ph.D., MUDr. J. Korbičky,<br />

MUDr. J. Žáka, MUDr. A. Randuly<br />

a MUDr. R. Tejkalové z I. chirurgické<br />

kliniky FN u sv. Anny a Institutu<br />

klinické mikrobiologie MU v Brně,<br />

který jasně a výstižně zdokumentoval<br />

použití oplachových roztoků<br />

na bázi polyhexanidu při eradikaci<br />

biofilmu v případě ran s MRSA na<br />

souboru dvaačtyřiceti pacientů.<br />

Mezi „nováčky“ na kongresu<br />

EWMA patřil poster autorek<br />

M. Kunstové (nemocnice Milosrdných<br />

Bratří v Brně) a PhDr. A. Pokorné<br />

(Katedra ošetřovatelství MU<br />

v Brně), které se zaměřily na Etické<br />

aspekty pacientů s chronickými defekty<br />

z pohledu lékařů a sester, mezi<br />

které patří především: soukromí,<br />

věrohodnost odpovědí na otázky,<br />

důvěrnost získaných odpovědí<br />

klientů, výstižnost a další. Tento<br />

poster vznikl na základě přednášky<br />

prezentované na kongresu ČSLR<br />

konaného v Pardubicích (25.– 26.<br />

ledna 2008), jež ve své sekci zvítězila.<br />

Právě toto vítězství umožnilo<br />

autorkám aktivní účast na EWMA<br />

kongresu v Lisabonu a doufáme,<br />

že bude motivací i pro řadu dalších<br />

sester.<br />

Prezentace portugalské dceřiné společnosti<br />

B. <strong>Braun</strong> na EWMA 2008<br />

Podíváme-li se na vlastní terapeutické<br />

materiály, i na letošním<br />

kongresu převažovala skupina<br />

hydropolymerů a polyuretanových<br />

pěn, které jsou ideálním materiálem<br />

pro středně až silně secernující rány<br />

s prodlouženým intervalem převazu<br />

a které prezentoval především<br />

materiál Askina® Foam CAVITY do<br />

hlubokých defektů a píštělí. Právě<br />

pro rány infikované, včetně ran<br />

s MRSA, se jako ideální ukázala<br />

kombinace oplachového roztoku<br />

Prontosan® (nebo jeho gelu) na bázi<br />

polyhexanidu a betainu v kombinaci<br />

s Askina® Calgitrol Ag, což<br />

je alginátová matrix se stříbrem<br />

a polyuretanovou pěnou pro středně<br />

18

R E P O R T Á Ž<br />

až silně secernující rány s prodlouženou<br />

frekvencí převazů na dva až<br />

sedm dnů.<br />

A jaké další novinky v terapeutických<br />

materiálech nás v hojení ran<br />

čekají, ukáže 19. kongres EWMA,<br />

který se uskuteční ve dnech 20. – 22.<br />

května 2009 v Helsinkách ve<br />

Finsku. Tentokrát bude hlavním<br />

tématem v hojení chronických ran<br />

edukace, e-learning a prevence.<br />

Mgr. Romana Mrázová, Ph.D., divize OPM<br />

9. European Congress<br />

of Trauma and<br />

Emergency Surgery<br />

– ETS / EATES 2008<br />

Deváté setkání úrazových chirurgů<br />

a intenzivistů z celé Evropy se<br />

uskutečnilo 25. – 28. května za<br />

krásného teplého počasí v maďarské<br />

metropoli na Dunaji.<br />

Kongres s poměrně mladou historií<br />

si v Evropě své příznivce našel<br />

a nové neustále získává. Letos se<br />

ho zúčastnilo více než šestnáct<br />

set evropských traumatologů<br />

a lékařů urgentní medicíny, což<br />

je v devítileté historii kongresu<br />

nejvyšší počet. Tato skutečnost<br />

příliš nekoresponduje se zájmem<br />

firem zabývajících se výrobou<br />

zdravotnických prostředků. Ten byl<br />

na kongres evropských rozměrů poněkud<br />

nevýrazný. Stánek koncernu<br />

B. <strong>Braun</strong> zde však nechyběl.<br />

Kongres má celoevropský význam<br />

zejména vzhledem k charakteru<br />

odborných sdělení. Přednášky<br />

chirurgů z rozvinutých evropských<br />

zemí jsou ukázkami špičkové<br />

medicíny, která pracuje s maximální<br />

možnou mírou technologické<br />

inovace. Chirurgové ze států s méně<br />

vyspělým zdravotnictvím dokáží<br />

kongres obohatit o originální,<br />

někdy jednoduché, a přitom účinné<br />

metody, které taktéž mohou vést<br />

k uspokojivým výsledkům.<br />

Společně pak mohou nalézt správnou<br />

cestu, jak nejúčinněji úrazy<br />

diagnostikovat, léčit, a také jak jim<br />

pokud možno předcházet.<br />

Česko zanechalo na kongresu<br />

v Budapešti výraznou stopu, a to<br />

nejen ve formě pasivní účasti asi<br />

čtyřicítky chirurgů, ale zejména<br />

aktivní účastí například hradeckých,<br />

libereckých a ústeckých traumatologů.<br />

Na závěr je mojí povinností zmínit<br />

se o hostitelském městě. Dunaj,<br />

Budapešť, její obyvatelé a maďarská<br />

gastronomie tvoří jedinečnou kombinaci,<br />

na kterou budou účastníci<br />

kongresu těžko zapomínat. Ulice<br />

Váci, hrad Buda, Alžbětiny lázně,<br />

Rybářská bašta nebo Řetězový most<br />

jsou skutečně charizmatická místa.<br />

Když přidáte ještě výborné víno,<br />

guláš, perkelt nebo pravé langoše,<br />

zaručeně se vám nebude chtít<br />

domů.<br />

Tak někdy v Budapešti na<br />

shledanou, nebo třeba příští rok<br />

na kongresu Eurotrauma 2009<br />

v turecké Antalyi.<br />

MUDr. Jiří Šťovíček, divize Aesculap –ortopedie<br />

Central European<br />

B. <strong>Braun</strong> Golf Cup 2008<br />

23. května 2008 se na hřišti Golf<br />

Clubu Austerlitz ve Slavkově<br />

u Brna uskutečnil již 6. ročník<br />

Slavnostní předání šeku (zleva): Mag. Manfred Mahrle (B. <strong>Braun</strong> Austria), MUDr. Jan<br />

Melichar (Ústav pro péči o matku a dítě), MUDr. Lubomír Klepáč, <strong>MB</strong>A (B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong>)<br />

golfového turnaje Central<br />

European B. <strong>Braun</strong> Golf Cup 2008.<br />

Turnaje se zúčastnilo více jak<br />

devadesát hráčů, kteří se utkali ve<br />

třech výkonnostních kategoriích.<br />

V rámci celé soutěže byla uspořádána<br />

benefiční sbírka, jejíž výtěžek<br />

byl předán zástupcům Jednotky<br />

intenzivní péče pro novorozence<br />

Ústavu pro péči o matku a dítě<br />

v Praze-Podolí.<br />

MUDr. Lubomír Klepáč, <strong>MB</strong>A, jednatel<br />

společností skupiny B. <strong>Braun</strong><br />

a mezi jamkami zdatný reprezentant<br />

naší společnosti, se o turnaji<br />

vyjádřil: „Benefiční golfový turnaj<br />

patří mezi tradiční události v rámci<br />

našich podpůrných, vzdělávacích<br />

a kulturních programů. Všichni<br />

hráči se turnaje opakovaně rádi<br />

účastní nejen kvůli možnosti<br />

vylepšit svůj handicap, ale hlavně<br />

kvůli podpoře těch nejmenších.“<br />

V rámci koncernového programu<br />

B. <strong>Braun</strong> for Children společnost<br />

podporuje děti v těžkých životních<br />

situacích po celém světě. Odpovědnost<br />

za budoucí generace je jednou<br />

z hlavních filozofií koncernu<br />

B. <strong>Braun</strong>, a tak věříme, že jsme<br />

k tomuto úsilí opět malinko<br />

přispěli.<br />

Tímto děkujeme všem, kteří se<br />

turnaje zúčastnili, nejen za podíl<br />

na skvělé atmosféře, ale i za jejich<br />

příspěvek na malé pacienty.<br />

Vítězům gratulujeme a příští rok se<br />

opět těšíme na shledanou.<br />

Výsledková listina turnaje<br />

třída A, hcp 0–17,9: 1. Jiří<br />

Symerský, 2. Michal Zábrodský,<br />

3. Jan Betka; třída B, hcp 18–35,9:<br />

1. Tomáš Machač, 2. Petr Salus,<br />

3. Tomáš Ostřížek; třída C, hcp<br />

36–4: 1. Oldřich Robek, 2. Jaroslav<br />

Hlubocký, 3. Martin Pavlík.<br />

redakce <strong>Braun</strong>ovin<br />

200. výročí<br />

narození Julia Wilhelma <strong>Braun</strong>a<br />

Druhého května jsme si připomněli dvousté výročí narození Julia<br />

Wilhelma <strong>Braun</strong>a, který zakoupením lékárny Rosenapotheke<br />

v Melsungenu zahájil historii německého koncernu. J. W. <strong>Braun</strong> se<br />

narodil v roce 1808 jako nejmladší syn Ludwiga Theodora <strong>Braun</strong>a,<br />

výrobce kočárů z Kasselu. Vyučil se lékárníkem a v roce 1839<br />

koupil „Růžovou lékárnu“ (Rosenapotheke) v Melsungenu. Vyráběl<br />

celé soudobé spektrum oblíbených léčivých přípravků a zásoboval<br />

trh léčivými bylinami. Julius Wilhelm <strong>Braun</strong> zemřel 12. prosince<br />

1850. Jeho nejstarší syn Bernhard převzal lékárnu v roce 1864.<br />

Růžová lékárna v německém Melsungenu<br />

19

A E S C U L A P A K A D E M I E<br />

Školicí lékař MUDr. Bejšovec po provedení praktické ukázky<br />

Kurzy regionální anestezie horní a dolní<br />

končetiny v Ústí nad Labem<br />

Již od podzimu roku 2002 probíhají s velkým<br />

úspěchem periodické kurzy regionální anestezie<br />

horní a dolní končetiny ve spolupráci<br />

s Anesteziologicko-resuscitačním oddělením<br />

Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice,<br />

o. z., s finanční spoluúčastí firmy<br />

Abbott Laboratories a společností B. <strong>Braun</strong><br />

<strong>Medical</strong>.<br />

Mgr. Pavlína Pucholtová<br />

divize Hospital Care<br />

Třídenní kurz se v letošním roce uskutečnil ve<br />

dnech 9. – 11. dubna a 28. – 30. května.<br />

Pod vedením předsedy kurzu prim. MUDr. Daniela<br />

Nalose jsou hlavními protagonisty,<br />

lektory kurzu, lékaři oddělení ARO pořádající<br />

nemocnice – MUDr. David Bejšovec<br />

a MUDr. Luboš Beňo. Účastníkům kurzu<br />

jezdí od samého počátku do Ústí nad Labem<br />

přednášet rovněž renomovaný anesteziolog<br />

MUDr. Dušan Mach z Nového Města na Moravě<br />

a MUDr. Pavel Kopelent z Kolína.<br />

Dopoledne prvního dne bylo věnováno teorii,<br />

kdy přednášející čerpali z velmi rozsáhlého<br />

souboru literatury a vlastních CT či NMR<br />

snímků. Odpolední bloky přednášek zaměřené<br />

převážně na horní končetinu bylo možné průběžně<br />

demonstrovat na figurantkách, kterým<br />

také patří náš dík.<br />

Druhý den byla dopolední část věnována<br />

praktickým ukázkám na operačních sálech,<br />

kdy lektoři předváděli účastníkům kurzu<br />

rozmanité techniky regionální anestezie. Po<br />

obědě následovaly bloky přednášek s tematikou<br />

dolní končetiny. Ani zde nechyběla<br />

demonstrace na figurantkách.<br />

Pro stále narůstající zájem spojilo oba dva<br />

dny téma „Ultrazvuk v regionální anestezii<br />

a jeho přínos ve vyhledávání periferních<br />

nervů“. Všichni účastníci kurzu tak měli<br />

možnost vyzkoušet si na figurantce vyhledání<br />

nervů pod ultrazvukem. Tato technika je<br />

v současnosti ve světě hojně využívaná.<br />

Poslední den probíhal znovu na operačních<br />

sálech. Po skončení přínosného a velmi<br />

prakticky zaměřeného kurzu každý účastník<br />

obdržel certifikát, který je dokladem o jeho<br />

absolvování. Celé tři dny školení byly hodnoceny<br />

velmi kladně a na základě reakcí ze<br />

strany účastníků mohu už jen konstatovat, že<br />

jarní kurzy regionální anestezie se vydařily.<br />

Již nyní je v pořadníku mnoho přihlášených<br />

anesteziologů na kurzy následující.<br />

Závěrem bych ráda poděkovala všem osobám<br />

zainteresovaným na chodu kurzu a věřím, že<br />

je naše firma v očích odborné veřejnosti stále<br />

více chápána nejen jako dodavatel kvalitních<br />

výrobků, ale především jako partner ve světě<br />

vzdělávání.<br />

20

A E S C U L A P A K A D E M I E<br />

Hygiena ve zdravotnických zařízeních<br />

a prevence nozokomiálních nákaz<br />

Kongres s mezinárodní účastí pod hlavičkou Aesculap Akademie<br />

MUDr. Miroslav Mráz<br />

obchodní a marketingový<br />

manažer divize OPM<br />

Pro VII. kongres „Hygiena ve zdravotnických<br />

zařízeních a prevence nozokomiálních nákaz“<br />

zvolili pořadatelé méně obvyklé prostředí<br />

– ne hotelové, ale lázeňské. Tentokrát se<br />

akce odehrávala v Lázních Jeseník, v krásně<br />

zrekonstruovaných prostorách tradičních<br />

Priessnitzových lázní. Dr. Priessnitz jako velký<br />

příznivce, propagátor i praktický poskytovatel<br />

vodoléčby se postaral i o důstojný doprovod<br />

sympozia – po celou dobu akce pršelo<br />

a všichni účastníci mohli pocítit blahodárné<br />

účinky klimatu Jeseníků osobně.<br />

Celkem sto čtyřicet přítomných zdravotnických<br />

profesionálů z Čech i Slovenska se sešlo,<br />

aby mohlo diskutovat o otázkách infekčních<br />

specifik v nemocnicích i dalším zdravotnickém<br />

prostředí, předvést postery a přednést<br />

pětadvacet přednášek. K vzájemné výměně<br />

zkušeností přispěla také řada přednášejících<br />

ze Slovenska.<br />

Ing. Iva Škodová<br />

divize OPM<br />

Těžiště se za léta konání kongresu přesunulo<br />

od konkrétních kazuistik spíše do oblasti<br />

koncepcí, globálního pohledu a zajištění<br />

hygienických standardů. V jednotné Evropě<br />

i globalizujícím se světě je standardizace<br />

kroků ve zdravotní péči čím dál důležitější<br />

součástí. V péči o zdraví společnosti často<br />

pomáhají systémová řešení. V tomto směru<br />

je společnost B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> předním partnerem<br />

– a to nejen jako výrobce špičkových<br />

produktů. Významně se také podílíme na<br />

tvorbě mechanismů, nabízíme řešení, technologie<br />

a ucelené koncepce:<br />

opatření v prevenci a léčbě MRSA,<br />

systém bezpečnosti a ochrany pro<br />

zdravotnické pracovníky,<br />

koncepty dezinfekčního a hygienického<br />

režimu,<br />

systém evidence nástrojů.<br />

Tradičními ukázkami odborné spolupráce se<br />

staly edukační aktivity se zpětnou vazbou od<br />

špičkových profesionálů v oblasti hygieny<br />

a řízení ve zdravotnictví. Ti přispívají svou<br />

účastí i přednáškami a VII. kongres Hygiena<br />

ve zdravotnických zařízeních a prevence nosokomiálních<br />

nákaz je jednou z takovýchto<br />

akcí.<br />

Z kalendáře Aesculap Akademie<br />

Datum<br />

Dátum<br />

Název akce<br />

Názov akcie<br />

Další akce<br />

Místo konání<br />

Miesto konania<br />

Spolupořadatel<br />

Spoluporiadateľ<br />

10. 9. Minikurz pro nefrologické sestry v rámci 37. mezinár. konference EDTNA/ERCA Kongresové centrum, Praha EDTNA/ERCA<br />

10. 9. Regionální sympozium: Periferní žilní kanylace FN Plzeň FN Plzeň<br />

16. 9. Péče o rány Nemocnice Kladno Nemocnice Kladno<br />

18. 9. Bezpečné podání i.v. léčiva Nemocnice Kladno Nemocnice Kladno<br />

23. 9. Bezpečné podání i.v. léčiva Masarykova nem. Ústí n/L Masarykova nem. Ústí n/L<br />

23. 9. Periferní žilní kanylace Orlickoústecká nemocnice Orlickoústecká nemocnice<br />

30. 9. Správné postupy pro zavádění a ošetřování periferních žilních kanyl NsP Havířov NsP Havířov<br />

Datum / Dátum Název akce / Názov akcie Místo konání / Miesto konania Pořadatel / Organizátor<br />

6. - 10. 9. 37. mezinárodní konference EDTNA/ERCA Kongresové centrum, Praha EDTNA/ERCA<br />

25. - 26. 9. Kolorektální karcinom - problém nás všech II. Centrum Babylon, Liberec Česká onkologická společnost ČLS JEP<br />

Aesculap Akademie, B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4<br />

Tel. +420-271 091 666, Fax +420-271 091 652, e-mail: aesculap-akademie.cz@bbraun.com, www.aesculap-akademie.cz<br />

21

C E S T Y<br />

Canberra se topí v zeleni – město z Mt. Ainslie v Canberra Nature Reserve<br />

Canberra a Echuca<br />

Canberra, Australian Capital Territory<br />

Den 231, středa 7. 4. 1999<br />

V osm ráno odjíždím z Central Station autobusem do Canberry.<br />

Je hezky a i jízda je příjemná. Na předměstích Sydney<br />

projíždíme, jako ve všech městech, lesem prodejen automobilů.<br />

Podle jejich počtu tady musí každý mít snad dvě auta.<br />

Jízda do Canberry trvá asi pět hodin, část po dálnici, část<br />

po běžné silnici. Krajina svými kopečky a obdělanými poli<br />

zase začíná připomínat jižní Moravu.<br />

V Canbeře se ubytovávám v hostelu kousek od Jolimont<br />

Transit Centre, kam jsem přijel. Velká noclehárna, o patro<br />

níž kuchyně a společenská místnost, chodby vypadají<br />

a voní jako v lepším hotelu. Na pokoji se už povalují dva<br />

Japonci, podle vlastních slov šíleně se nudící (tak proč sem<br />

jezdí?). Zanechávám je vlastnímu osudu a jdu se projít.<br />

Centrum Canberry jsou široké ulice se stromy a trávníky, po<br />

pěší zóně se dostávám k obchodnímu domu. Je chladno, ale<br />

jinak hezky. Některé semafory opět nemají červeného a zeleného<br />

panáčka, nýbrž americké „Walk“ a „Don’t Walk“.<br />

Město je rozděleno na dvě části jezerem Burley Griffin.<br />

Pán, po kterém je pojmenováno, vyhrál začátkem 20. století<br />

soutěž na návrh územního plánu nového města a celých<br />

sedm let, do roku 1920, bojoval s australskou byrokracií<br />

o to, aby mohl svůj vítězný návrh uskutečnit. Nepovedlo<br />

se mu to, tak se na to vykašlal a nechal Canberru v rukou<br />

byrokratů.<br />

Dnes je z jeho plánu použit jen půdorys základních ulic<br />

a v upravené podobě i jezero. O tom všem je možné se<br />

dozvědět v centru National Capital Exhibition, které vy-<br />

22

C E S T Y<br />

práví historii Canberry od doby před příchodem Evropanů<br />

až po současnost. Dobré místo pro seznámení se s městem,<br />

zorientováním se a zjištěním, co je tu k vidění.<br />

National Capital Exhibition stojí v jednom z parků na břehu<br />

jezera. V dálce tryská do výše více než sto metrů Captain<br />

Cook Memorial Water Jet a na druhém břehu jsou vidět<br />

vládní budovy. V parku vládne klid – auta ho objíždějí<br />

velkým obloukem – jen velcí žlutobílí papoušci se snaží<br />

překřičet jeden druhého. Canbeřani si užívají pěkného počasí<br />

a prohánějí se parkem na zvláštních šlapacích kolech,<br />

která vypadají jako dva bicykly svařené k sobě.<br />

Dostávám se k Anzac Parade vedoucí od jezera k War Memorial<br />

(Válečný památník) na úpatí hory Ainslie. Anzac<br />

Parade je součástí jakési „osy Canberry“, která se táhne od<br />

Nového parlamentu přes Starý parlament, jezero, Anzac<br />

Parade, War Memorial a končí na vrcholu Ainslie, odkud<br />

má být na Canberru pěkný výhled.<br />

Anzac Parade je lemována pomníky připomínajícími válečné<br />

konflikty, ve kterých bojovali a padli Australané<br />

a Novozélanďané. To stejné, jen v bledě modrém, je vystaveno<br />

ve War Memorial. Nejvíce místa je věnováno<br />

1. světové válce, obzvlášť Gallipoli, a výstava se táhne<br />

minulostí přes 2. světovou válku, Koreu, Vietnam až po<br />

konflikt v Perském zálivu začátkem 90. let 20. století. Pěkně<br />

uděláno, a jen žasnu nad tím, čeho všeho se tyhle dvě země,<br />

tak daleko od všech konfliktů, nezúčastnily!<br />

Je pět odpoledne a památník zavírá. Musím se sbalit, i když<br />

bych tu ještě zůstal, protože je to dost zajímavé. Kousek za<br />

památníkem začíná stezka na vrchol Ainslie, tak se na něj<br />

vydávám v domnění, že ještě stihnu dobré světlo na fotky<br />

Canberry. Ainslie je součástí Canberra Nature Reserve,<br />

jednoho z národních parků a rezervací v těsné blízkosti<br />

města. Příroda je tu relativně netknutá a žije svým vlastním<br />

životem. Canbeřani se mají, že si můžou vybrat z několika<br />

parků přímo ve městě a rezervací hned za hranicí města.<br />

Když se dostávám dostatečně vysoko (stejně ale jen do<br />

půli cesty k vrcholu), abych viděl město, musím zklamaně<br />

přiznat, že na focení už je pozdě. Slunce skoro zapadlo<br />

a v Canbeře převládají stíny. Nemá cenu pokračovat nahoru,<br />

podívám se sem zítra ráno.<br />

Canberra je zelená. Všude. Od War Memorial až po pěší zónu<br />

není místa, kde bych nebyl obklopen stromy a trávníky. Do<br />

hostelu se vracím obytnou čtvrtí kolem malých, ale roztomilých<br />

baráčků, které kolem sebe mají, podle australského<br />

zvyku, jen symbolické nízké plůtky, většinou z keřů nebo<br />

rostlin. Asi si navzájem hodně věří a nemají potřebu se<br />

chránit jeden před druhým vysokými zdmi nebo ploty.<br />

Jsem jen v tričku, ale večer je chladno. I v Canbeře už je<br />

cítit a vidět přicházející podzim.<br />

Den 232, čtvrtek 8. 4. 1999<br />

Už včera jsem zjišťoval, jak se co nejlíp dostat do Echuky,<br />

mé příští zastávky. Greyhound tam nejezdí, protože je to<br />

pěkných pár kilometrů z dálnice Canberra-Melbourne.<br />

Nakonec to vymýšlím tak, že večer odjedu Greyhoundem<br />

do městečka Albury na řece Murray, kde bych měl být ve<br />

dvě ráno. Ten čas vypadá strašně, ale ve skutečnosti se mi<br />

skvěle hodí, protože v půl páté z Albury odjíždí bus V/Line<br />

do Echuky, kde bych měl být ráno v půl osmé. Nakonec<br />

se tam tedy dostanu skoro přímo a nebudu muset na cestě<br />

hledat nocleh. Rezervuju si Greyhound a rovnou kupuju<br />

i lístek na V/Line.<br />

Včera jsem nedokončil výstup na Aislie a dnes je to tedy<br />

první věc, kterou chci podniknout. Vlastně teprve až potom,<br />

Burley Griffin a jeho<br />

vítězný územní plán<br />

nového města ze<br />

začátku 20. století,<br />

který se však realizace<br />

nedočkal<br />

Dnes je z jeho plánu<br />

použit jen půdorys<br />

základních ulic<br />

a v upravené podobě<br />

i jezero s vodotryskem<br />

Captain Cook Memorial.<br />

Uprostřed model<br />

skutečnosti umístěný<br />

v National Capital<br />

Exhibition<br />

23

Starý parlament je<br />

dnes muzeem a také<br />

místem, před nímž<br />

Austrálci malováním<br />

svých tradičních<br />

obrazů protestují proti<br />

nerovnoprávnému<br />

zacházení<br />

The Aboriginal Embassy<br />

co seženu průvodce Lonely Planet (LP) „Tahiti & French<br />

Polynesia“. Můj odlet z Austrálie se blíží, a jelikož mám<br />

v Polynésii zastávku, chtěl bych se o ní něco dozvědět,<br />

ještě než tam přistanu.<br />

Knihkupectví jsou plná LP knih (konec konců LP je tu<br />

domácí nakladatelství), ale zrovna tu, co potřebuju, nikde<br />

nemají. Přece není možné, aby v hlavním městě Austrálie,<br />

které se pyšní tím, že je nejlepším informačním centrem<br />

o zahraničí, neměli knihu o Tahiti. Zkouším ještě knihkupectví<br />

v obchodním domě (hlouposti tady dost chybí),<br />

ale nakonec se můžu těšit z dvojího vítězství – našel jsem<br />

knihkupectví a koupil i knihu o Polynésii.<br />

Z obchoďáku se rovnou vydávám k War Memorial stejně<br />

tichou rezidenční čtvrtí jako včera. Některé domečky jsou<br />

kamenné a vypadají trochu jako z minulého století. Jiné<br />

jsou veskrze moderní. Nikde nikdo, dokonce i na tenisových<br />

kurtech, kde bylo včera živo, není ani človíčka.<br />

Od památníku začínám stoupat nahoru. Stezka je pohodlná,<br />

ale po chvíli začíná být strmější a strmější, až je<br />

nejstrmější... no, tak hrozné to zase není. Jde se příjemně,<br />

stromy voní, papoušci křičí, a jelikož Australani jsou na<br />

krok líní, jsem na stezce skoro sám.<br />

Po pětačtyřiceti minutách rychlé chůze jsem nahoře.<br />

U parkoviště. Ha ha, ona sem totiž vede silnice. Proto<br />

skoro nikdo stezku nepoužívá! Jak jsem naivní! Výhled<br />

stojí za tu námahu. V ose vidím War Memorial, Anzac<br />

Parade a na druhé straně jezera Starý a za ním i Nový<br />

parlament. Ještě dál za nimi se u obzoru vlní pahorkatiny<br />

národního parku Namadgi. Na západní straně města je<br />

další oblíbená vyhlídka – Black Mountain (Černá hora).<br />

Je možná navštěvovanější než Ainslie, protože na ní stojí<br />

skoro dvě stě metrů vysoká telekomunikační věž s vyhlídkovou<br />

plošinou. Ainslie je ale v ose Canberry a nabízí<br />

neopakovatelný pohled.<br />

Na parkovišti stojí auto s občerstvením, ale já jsem si přinesl<br />

svoje. Tak se občerstvuju, chvíli přitom koukám na<br />

Canberru a pak si čtu o Polynésii.<br />

Půlhodinka uběhla jako voda a musím se zase vydat dolů.<br />

Teď už je stezka živější. Nahoru se drápe několik lidí a asi<br />

v polovině skoro zakopávám o hopkajícího klokana. Nevím,<br />

kdo se víc lekl – jestli on nebo já. Na stromech se zase<br />

předvádějí barevní papoušci. Asi je tu nikdo neřídí.<br />

Podzim vidím na každém kroku na barvách stromů. Canberra<br />

je opravdu neobvykle zelené město a teď i barevnější,<br />

protože příroda oblékla stromy do všech možných odstínů<br />

hnědé, červené, žluté a zelené. Od vrcholku Ainslie až po<br />

park na břehu jezera se brouzdám v záplavě stromů a keřů.<br />

Nádhera! Tohle tady lidem upřímně závidím. Stromy na<br />

každé ulici a teď na podzim se k celoročnímu zpívání papoušků<br />

přidává i barevné divadlo.<br />

24

C E S T Y<br />

Uprostřed zeleně na břehu jezera stojí Blundell’s Farmhouse,<br />

jednoduchá, ale působivá kamenná stavba, památka na<br />

farmářskou historii této oblasti z 60. let 19. století. Usazuju<br />

se za ní na lavičce a za zvuků melodií hraných třiapadesáti<br />

zvony z nedaleké věže Carillon postavené na malém<br />

ostrůvku si dávám oběd.<br />

Za mostem, na druhé straně jezera, se rozkládá úřednická<br />

Canberra. Kromě obou parlamentů je tu sídlo premiéra,<br />

nejvyšší soud, většina velvyslanectví (včetně českého)<br />

a spousta dalších budov sloužících byrokracii.<br />

Přímo na březích je nová National Gallery of Australia.<br />

Dovnitř se mi nechce, ale i v parku před galerií je možné<br />

vidět několik dost odvážných uměleckých kousků. Za galerií<br />

stojí nový kvádrovitý Nejvyšší soud a před ním na dvou<br />

dlouhých chodnících stožáry s vlajkami všech asi šedesáti<br />

zemí, jež mají v Canbeře zastoupení. Úřednická čtvrť to sice<br />

je, ale opět samý trávník a strom. Skoro se bojím, abych<br />

neumřel na otravu z přílišné zeleně.<br />

Než byl roku 1988 dostavěn řádný parlament, sídlili zákonodárci<br />

v provizorní budově tehdejšího Starého parlamentu,<br />

zbudované pro tento účel roku 1927. I on ale<br />

vypadá jako malé umělecké dílo. Tehdy ve 20. letech se<br />

asi všechno dělalo pořádněji.<br />

Před parlamentem je na dlážděném chodníku obrovská<br />

domorodá kresba. V trávníku před ní, směrem k jezeru, je<br />

zabodnuto několik tyčí, na zemi doutná oheň a vedle vlaje<br />

mírně upravená vlajka Austrálců. Všechno se vztahuje<br />

k malému stavení postavenému na trávníku s nápisem „The<br />

Aboriginal Embassy“ (Velvyslanectví Austrálců). Před tímto<br />

dřevěným velvyslanectvím vlaje další vlajka Austrálců<br />

a jsou zde roztaženy transparenty „Genocide Aboriginals“<br />

apod. Působí to provokativně, ale nikomu to nevadí. Tohle<br />

bych si třeba v Singapuru nedovedl vůbec představit.<br />

V parlamentní budově jsou přístupné jak bývalé jednací<br />

sály Senátu a Sněmovny, tak pracoviště předsedy vlády.<br />

Ono je to spíš apartmá se dvěma koupelnami, kuchyní<br />

a řadou místností na schůzování a odpočinek. Oba jednací<br />

sály jsou vybaveny po britském vzoru a působí rozhodně<br />

daleko starší než samotná novodobá historie Austrálie.<br />

Za Starým parlamentem – na pohled kousek, ale ve skutečnosti<br />

ještě asi půl kilometru daleko - stojí Nový parlament,<br />

postavený před pouhými jedenácti lety (1988). Od starého,<br />

provizorního parlamentu se liší jako ferrari od drožky. Je<br />

moderní, rozlehlý, na vrcholu se čtyřmi obrovskými sbíhajícími<br />

se stožáry, které společně drží australskou vlajku.<br />

Celý vypadá jako kopec, a to především proto, že ze čtyř<br />

stran vede až na vrchol, pod vlajku, trávník, po kterém<br />

se dá běžně procházet. Kopec je to dutý, nebo spíš uměle<br />

postavený, v jehož útrobách najdete hlavní sněmovní síň,<br />

galerii a služební místnosti. Sněmovna a Senát jsou ve<br />

zvláštních křídlech propojených s kopcem tunelem.<br />

Parlament je otevřen veřejnosti každý den a plocha, která je<br />

přístupná, mě jednoduše ohromuje. Australani jsou hodně<br />

otevřený národ a je to vidět i tady. V době zasedání se<br />

údajně dá sedět na galeriích. Jestli zasedání běží také v televizi,<br />

to se mi zjistit nepodařilo, ale vůbec bych se tomu<br />

nedivil. Austrálie je sice malý národ, ale ne ušlápnutý<br />

jako my Češi.<br />

Parlament je docela daleko od centra a cesta zpět pěšky<br />

trvá víc než půl hodiny. Během chůze však nemusím skoro<br />

vystrčit nohu z parku a na cestu mi zpívají papoušci. Míjím<br />

stylové čínské velvyslanectví, přecházím most přes jezero<br />

a jsem v centru. Z hostelu si vyzvedávám batoh a jdu si<br />

sednout na nádraží. Bus mi odjíždí v devět hodin.<br />

Den 233, pátek 9. 4. 1999<br />

Těsně po druhé ranní přijíždíme do Albury. V autobuse je<br />

sice několik dalších baťůžkářů, ale v Albury vystupuji sám,<br />

ostatní jedou až do Melbourne. Venku je jako po vymření<br />

a pěkná zima. Bus zastavil před vlakovým nádražím, jehož<br />

čekárna je díkybohu otevřená. Jinak bych asi zmrznul.<br />

Autobus do Echuky má taky jet odsud, tak mi stačí udržet<br />

se vzhůru do půl páté.<br />

Při vědomí se držím psaním deníku. Ani v čekárně není<br />

zrovna vedro, což mi taky pomáhá v boji proti spánku.<br />

Prostředí je ale příjemné. Čekárna byla před dvěma lety<br />

zrekonstruována a teď je jako nová, s podlahou potaženou<br />

koberci!<br />

V půl páté šťastně odjíždím do Echuky, ale co se týče tepla,<br />

není to v buse o moc lepší, protože klimatizace je puštěná<br />

na plné pecky, což znamená, že mrznu víc než venku.<br />

Postupně se rozednívá a my projíždíme jednu vesničku za<br />

druhou. Všechny jsou malebně čisté a mrňavé.<br />

Echuca, Victoria<br />

Asi v půl osmé přijíždíme do Echuky. Nezastavujeme<br />

v centru, nýbrž u nějaké benzínky. Autobus tu nekončí,<br />

ale pokračuje do Adelaide. Vystupuju, a jakmile je bus<br />

pryč, ocitám se sám uprostřed neznáma. Mám být v Echuce,<br />

což asi jsem, ale nejspíš někde na periferii. Jen pumpař mi<br />

mávnutím ruky ukazuje směr do centra.<br />

Cesta je to dlouhá, obzvlášť s dvacetikilovým batohem<br />

na zádech, ale stále přibývající domky mi vlévají do žil<br />

energii v naději na brzké zbavení se té tíhy. Echuca je<br />

samý viktoriánský baráček, což je snadno rozpoznatelné<br />

podle zastřešených verand se zdobenými sloupky. Ulice<br />

jsou široké jako dálnice. U nás by to bylo plýtvání místem,<br />

tady ho ale mají dost.<br />

Co mě do Echuky vlastně přivedlo? Jako každé městečko<br />

na řece Murray i Echuca zažila „zlatá léta paroblavby“.<br />

Podobně jako na Mississippi i tady v minulém století<br />

brázdily vody kolesové parníky. Dnešní kouzlo Echuky<br />

Některé semafory<br />

nemají červeného<br />

a zeleného panáčka<br />

Dlouhodobý<br />

spolupracovník redakce<br />

David Kučera se v červenci<br />

1999 vrátil z cesty kolem<br />

světa. Nyní vám na<br />

pokračování nabízí deník<br />

z této výpravy.<br />

Kompletní texty najdete<br />

na internetových<br />

stránkach http://eCesty.cz<br />

25

Nový parlament je<br />

veřejnosti přístupný<br />

– včetně zatravněné<br />

střechy, kde můžou<br />

Australané své poslance<br />

„zadupat“ do země<br />

spočívá nejen v možnosti svést se v autentickém parníku,<br />

ale především navštívit původní říční přístav. V Austrálii<br />

je to zase něco úplně jiného a jsem zvědav, jak vypadá<br />

největší australská řeka.<br />

Před hostelem musím chvíli čekat, než se objeví majitel.<br />

Vylézá asi po čtvrt hodině, prý jde k veterináři se svým<br />

německým ovčákem. Asi je to ten, na kterého upozorňuje<br />

cedule „Pozor, tady bydlí jeden rozmazlený pes“, zapíchnutá<br />

v květináči. Mám prý zatím jít zadem dovnitř a udělat si<br />

pohodlí. Pouští mě paní, ze které se taky klube turistka.<br />

Vyndávám si věci v pokoji, zatímco ona, poté co jsem jí řekl,<br />

odkud jsem, pěje samou chválu na Prahu. Sakra, buď jsou<br />

všichni takoví slušňáci, nebo se jim Praha opravdu líbí.<br />

Tohle ubytování vypadá, jako bych byl u někoho doma.<br />

Vlastně je to byt s několika obytnými místnostmi, příslušenstvím<br />

zvlášť pro muže a ženy, velkou kuchyní, jídelnou<br />

a obývákem s čalouněným nábytkem, televizí a videem. Za<br />

domem je zahrada se stolky a židlemi. Jako v pohádce.<br />

V supermarketu si kupuju snídani a v informační kanceláři<br />

jízdenku na zítřek do Melbourne. Zítra se chci dostat<br />

až do Ballaratu. Jet přes Melbourne je sice zajížďka, ale<br />

o víkendu se do Ballaratu nedá jinak dostat. Jízdenku mi<br />

prodává docela pěkná holka, podle přízvuku Australanka<br />

jako poleno. To její australské „ekej“ místo „oukej“ mi pak<br />

zní v uších ještě celý den.<br />

Svítí sluníčko, tak si v parku u řeky dělám snídaňový piknik.<br />

Občas kolem projede parník a pěkně nahlas zahouká.<br />

Murray je sice největší australská řeka, ale v Echuce, kde už<br />

má být v plné síle, není ani zdaleka tak široká jako Labe ve<br />

středních Čechách. Austrálie je ale suchý kontinent, takže<br />

každá voda je cenná.<br />

Stezka podél řeky je příjemná a přivádí mě až přímo před<br />

přístav, postavený v ohybu řeky. Je mi dost povědomý,<br />

a není divu – kdysi jsem ho už viděl. Točil se tady totiž<br />

několikadílný australský film „All the Rivers Run“, u nás<br />

uváděný tuším pod názvem „Co přináší řeka“.<br />

Přístav je celý dřevěný (prý původní), má několik pater<br />

a vypadá jako kostra dlouhé několikapatrové budovy.<br />

Nahoře je skladiště a před ním kotví kolesové parníky,<br />

prý taky původní. Pevensey „hrál“ ve zmiňovaném filmu<br />

loď pojmenovanou Philadelphia, vedle něj kotví Alexander<br />

Arbuthnot a nejstarší Adelaide.<br />

26

C E S T Y<br />

Vstupenka mě opravňuje ke vstupu do přístavu, dvou<br />

starých hotelů a jízdě po Murray na kolesovém parníku.<br />

Port of Echuca (Echucký přístav) je zachován jako malý<br />

skanzen. Před přístavem je ponechána prašná ulice, na<br />

které se schválně povalují stylové bedny a sudy, stojí tu<br />

opuštěný žebřiňák a zpívá harmonikář s papouškem.<br />

Před jedním z hotelů přes ulici zase stojí kočár, ve kterém je<br />

možné se projet. Přes onu prašnou ulici naproti přístavu jsou<br />

všechny obchůdky a hotýlky taky ponechány v původní<br />

podobě, takže si opravdu připadám jako v 19. století. Po<br />

ulici a do obchodů se dá normálně jít, vstupenka je nutná<br />

jen do přístavu a některých místností ve starých hotelech.<br />

Nejdřív se pouštím do útrob hotelu Star. Jeho zajímavostí<br />

je podzemní bar s tzv. únikovým tunelem. V Austrálii musí<br />

totiž mít všechny restaurace, v hotelech většinou v přízemí,<br />

zvláštní licenci povolující prodej alkoholu. Proto jsou na<br />

jejich vývěsních štítech a dveřích často slova „Licensed“,<br />

„B. Y. O.“ nebo oboje. „Licensed“ znamená, že restaurace<br />

podává alkohol legálně, „B. Y. O.“ znamená „Bring Your<br />

Own“ (přineste si svoje vlastní) a tuto zkratku používá většina<br />

restaurací, které licenci k prodeji alkoholu nemají.<br />

A právě k tomuhle se vztahuje onen bar a tunel. Hotelu<br />

Star byla totiž kdysi na čas odebrána licence, což však<br />

stejně nezabránilo, aby se zde alkohol podával. K tomu<br />

sloužil právě podzemní bar, z nějž v případě policejní razie<br />

stačili všichni hříšníci utéct tunelem. Jestli je historka<br />

opravdu pravdivá nebo ne, asi nezjistím, v každém případě<br />

je to ale dobrý nápad!<br />

Do přístavu se vchází informačním centrem. Vlastně to<br />

není jen přístav, ale celý areál budov, které s ním souvisely.<br />

Na dřevěné terase, tvořící střechu přístavu, stojí lokomotiva<br />

s vagóny, jež se používaly pro převoz zboží. Se zbožím se<br />

manipulovalo pomocí přístavního jeřábu a skladovalo se<br />

ve skladišti. Obojí je taky zachováno. Přímo na střeše mají<br />

malou raritu související s geografickou polohou přístavu:<br />

malou branku na střeše, která představuje hranici mezi<br />

státy New South Wales a Victoria. Půlka přístavu a celá<br />

řeka jsou na území NSW, zbytek je ve Victorii.<br />

Na vzdáleném konci přístavu stojí, vrčí, chrastí a funí Red<br />

Gum Works, pila poháněná parními stroji. Vše je možné si<br />

Canberra na řece<br />

Murray<br />

Ze staré pekárny<br />

právě vyráží nová<br />

zásilka pečiva

C E S T Y<br />

Přístav v Echuce je<br />

rozdělen mezi dva<br />

státy – New South<br />

Wales a Viktorii. Dělicí<br />

hranice vede zhruba<br />

prostředkem snímku,<br />

kde končí skladiště ve<br />

druhém patře<br />

zblízka prohlédnout. Parní stroj pracuje, kožené převody<br />

roztáčejí další kola, jen dřevo se neřeže. Jde pouze o ukázku<br />

fungování parních strojů, kterých tu je hned několik, včetně<br />

opravdu gigantického parního válce.<br />

V Red Gum Works potkávám Australanku z hostelu<br />

a chválím před ní Australany, jak dobře se starají o svoji<br />

historii. „To proto, že jí máme tak málo,“ zní její spontánní<br />

odpověď. Vyloženě je potěšená tím, že jí člověk ze staré<br />

Evropy pochválil její ne tak starou zemi.<br />

Vracím se na terasu a po dřevěných schodech scházím<br />

dolů do spodních pater přístavu, tvořených tlustými kůly<br />

podpírajícími terasu. V přístavu stále kotví Pevensey, Alexander<br />

Arbuthnot a Adelaide. Na Adelaide se nedá dostat,<br />

ale Pevensey je přístupná. Je to zvláštní pocit, stát na lodi,<br />

kterou jsem tolikrát viděl v televizi. Je hodně jednoduchá:<br />

dvě paluby, několik prostých obytných kajut, kabina kapitána<br />

a parní stroj, jenž má pohánět dvě velká kolesa.<br />

Na Alexander Arbuthnot se dá taky dostat, ale tuhle loď<br />

si prohlédnu až během plavby, protože právě na ní se teď<br />

svezu po Murray. Plavby trvají asi hodinu a jsou organizovány<br />

několikrát za den.<br />

Za ohlušujících zvuků lodní píšťaly vyplouváme a obracíme<br />

se na západ. Loď je skoro plná – plavby na parníku jsou<br />

vyhledávanou atrakcí, i když Echuca je jen jedním z mnoha<br />

přístavů na Murray, odkud se dá vyrazit na paroplavbu.<br />

Echucký přístav je ale neopakovatelný.<br />

Na řece je živo. U břehu kotví hausbóty, řeku brázdí motorové<br />

lodě a další kolesové parníky. Krajina kolem Echuky je<br />

sice zelená, ale i tak je tu vidět v Outbacku všudypřítomný<br />

červený prach. Rostou tu červené gumovníky, které se na<br />

březích řeky drží díky husté spleti kořenů.<br />

Parník jede docela rychle, a když si chci udělat fotku jeho<br />

hnací jednotky – parního stroje – topič mi ještě otevírá<br />

dvířka, aby byl na fotce vidět i zdroj celého pohybu – oheň<br />

spalující uhlí.<br />

Po hodině skvělé plavby se vracíme do přístavu. Do skladiště<br />

na terase si jdu prohlédnout malé muzeum. Výstava<br />

pojednává hlavně o historii města a roli přístavu v jeho<br />

rozvoji. Kromě nepohyblivých exponátů tu běží i exponát<br />

pohyblivý – video s páskou objasňující důležité události<br />

v historii Echuky. Pod střešními trámy visí dlouhá dřevěná<br />

deska s nápisem Philadelphia, památka na natáčení „All<br />

the Rivers Run“.<br />

Z přístavu se vracím přes celé město. Jako ve většině center<br />

australských měst i v Echuce jsou ulice navzájem kolmé,<br />

a vytvářejí tak pravidelnou síť, ve které je občas snadné<br />

se ztratit. Značení ulic je ale v Austrálii dokonalé, takže<br />

se zase vždycky hned najdu.<br />

Po večeři se s ostatními v hostelu dívám na televizi. Vychutnávám<br />

si to, protože si připadám jako ve skutečném<br />

australském bytečku.

Jak nás<br />

kontaktovat<br />

Ako nás<br />

kontaktovať<br />

ČESKÁ REPUBLIKA<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20<br />

CZ-148 00 Praha 4<br />

Tel. +420-271 091 111<br />

Fax +420-271 091 112<br />

info@bbraun.cz<br />

www.bbraun.cz<br />

Zákaznické centrum<br />

Tel. +420-271 091 333<br />

Fax +420-271 091 312<br />

prodej.cz@bbraun.com<br />

Soutěž pro čtenáře <strong>Braun</strong>ovin 7-8 / 2008<br />

Súťaž pre čitateľov <strong>Braun</strong>ovín<br />

1. K protiadhezním řešením v neurochirurgii a spinální chirurgii slouží /<br />

Na protiadhézne riešenie v neurochirurgii a spinálnej chirurgii slúži<br />

a) masážní gel Softalind® / masážny gél Softalind®,<br />

b) oplachový roztok Prontosan® / výplachový roztok Prontosan®,<br />

c) bariérový gel Adcon / bariérový gél Adcon.<br />

2. Zkratka chirurgických nástrojů SUSI znamená / Skratka chirurgických nástrojov SUSI znamená<br />

a) Simple Use Surgical Instruments,<br />

b) Single Use Surgical Instruments,<br />

c) Special Use Surgical Items.<br />

3. Společnost B. <strong>Braun</strong> dodala do české polní nemocnice v Afghánistánu /<br />

Spoločnosť B. <strong>Braun</strong> dodala do českej poľnej nemocnice v Afganistane<br />

a) infúzní systém B. <strong>Braun</strong> Space / infúzny systém B. <strong>Braun</strong> Space,<br />

b) navigační systém OrthoPilot® / navigačný systém OrthoPilot®,<br />

c) endoskopickou věž / endoskopickú vežu.<br />

Soutěž<br />

Súťaž<br />

<br />

Servisní centrum<br />

Tel. +420-271 091 555<br />

Fax +420-271 091 552<br />

servis.cz@bbraun.com<br />

reklamace.cz@bbraun.com<br />

Soutěžní kupon zašlete prosím<br />

do 15. 8. 2008 na uvedenou adresu<br />

společnosti B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> se sídlem v ČR.<br />

Soutěžit můžete též na internetové adrese:<br />

www.bbraun.cz/braunoviny/<br />

Súťažný kupón zašlite, prosím,<br />

do 15. 8. 2008 na uvedenú adresu<br />

spoločnosti B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> so sídlom v ČR.<br />

Súťažiť môžete aj na internetovej adrese:<br />

www.bbraun.cz/braunoviny/<br />

SLOVENSKÁ REPUBLIKA<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

Handlovská 19<br />

SK-851 01 Bratislava<br />

Tel. +421-2-638 38 920<br />

Fax +421-2-638 27 697<br />

www.bbraun.sk<br />

Ceny pro výherce tohoto čísla:<br />

1. Set nožů na sýry B. <strong>Braun</strong><br />

2. Deštník B. <strong>Braun</strong><br />

3. Nástěnné hodiny B. <strong>Braun</strong><br />

4. Tričko Slazenger B. <strong>Braun</strong><br />

5. Pravítko B. <strong>Braun</strong><br />

6. Klíčenka B. <strong>Braun</strong><br />

Správné odpovědi minulého kola:<br />

1. a), 2. b), 3. b)<br />

Ceny pre výhercov tohto čísla:<br />

1. Set nožov na syry B. <strong>Braun</strong><br />

2. Dáždnik B. <strong>Braun</strong><br />

3. Nástenné hodiny B. <strong>Braun</strong><br />

4. Tričko Slazenger B. <strong>Braun</strong><br />

5. Pravítko B. <strong>Braun</strong><br />

6. Kľúčenka B. <strong>Braun</strong><br />

Správne odpovede minulého kola:<br />

1. a), 2. b), 3. b)<br />

Zákaznícke centrum<br />

Bezplatné linky<br />

Tel. 0800 155 440<br />

Fax 0800 155 441<br />

predaj.sk@bbraun.com<br />

Výherci minulého kola:<br />

1. Hana Pášová<br />

2. Jana Niebrojové<br />

3. Marcela Janálová<br />

Pravidla soutěže jsou k dispozici<br />

na internetové adrese<br />

www.bbraun.cz/braunoviny/<br />

Výhercovia minulého kola:<br />

1. Hana Pášová<br />

2. Jana Niebrojové<br />

3. Marcela Janálová<br />

Pravidlá súťaže sú k dispozícií<br />

na internetovej adrese<br />

www.bbraun.cz/braunoviny/<br />

29

Odesílatel / Odosielateľ<br />

Váš e-mail / Váš e-mail<br />

Vzkaz pro nás / Odkaz pre nás<br />

<br />

V zářijovém čísle<br />

<strong><strong>Braun</strong>oviny</strong><br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20<br />

148 00 Praha 4<br />

Česká republika<br />

Měsíčník společností skupiny B. <strong>Braun</strong><br />

pro ČR a SR<br />

Zdarma.<br />

Vydává:<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4<br />

e-mail: braunoviny.cz@bbraun.com<br />

www.bbraun.cz/braunoviny<br />

Evidenční číslo MK ČR E 16560<br />

ISSN 1801-0342<br />

Redakce:<br />

Veronika Tichá, tel. +420-271 091 655<br />

e-mail: veronika.ticha@bbraun.com<br />

Design:<br />

Tomáš Komůrka, BA; Pavel Cindr<br />

Veškeré články publikované v měsíčníku<br />

<strong><strong>Braun</strong>oviny</strong> mají pouze informativní<br />

charakter a nejsou právně závazné.<br />

Vydavatel negarantuje úplnost informací<br />

uvedených v článcích.<br />

Názory autorů jednotlivých článků nemusí<br />

nutně vyjadřovat názory redakce nebo<br />

společnosti B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

Veškerá práva jsou vyhrazena. Jakákoli část<br />

tohoto měsíčníku může být rozšiřována,<br />

reprodukována či jiným způsobem užívána<br />

pouze se svolením vydavatele.<br />

Uzávěrka:<br />

Redakční uzávěrka tohoto čísla: 21. 5. 2008.<br />

Redakční uzávěrka příštího čísla: 31. 7. 2008.<br />

Děkujeme všem, kteří se podíleli na<br />

přípravě tohoto vydání.<br />

Perifix ® ONE<br />

Špičkový katétr pro regionální anestezii.<br />

Zřetelné zlepšení komfortu pacienta stejně jako bezpečnosti<br />

a spolehlivosti nervových blokád.<br />

Připravujeme<br />

Prevence náhodného poranění injekční jehlou<br />

Stačí jedno malé píchnutí a Váš život se může navždy změnit<br />

Austrálie - Ballarat<br />

Další kapitola z cesty kolem světa Davida Kučery<br />

Mesačník spoločností skupiny B. <strong>Braun</strong><br />

pre ČR a SR<br />

Zdarma.<br />

Vydáva:<br />

B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4<br />

e-mail: braunoviny.cz@bbraun.com<br />

www.bbraun.cz/braunoviny<br />

Evidenčné číslo MK ČR E 16560<br />

ISSN 1801-0342<br />

Redakcia:<br />

Veronika Tichá, tel. +420-271 091 655<br />

e-mail: veronika.ticha@bbraun.com<br />

Design:<br />

Tomáš Komůrka, BA; Pavel Cindr<br />

Všetky články publikované v mesačníku<br />

<strong><strong>Braun</strong>oviny</strong> majú len informatívny charakter<br />

a nie sú právne záväzné. Vydavateľ<br />

negarantuje úplnosť informácií uvedených<br />

v článkoch.<br />

Názory autorov jednotlivých článkov<br />

nemusia byť v súlade s názormi redakcie<br />

alebo spoločnosti B. <strong>Braun</strong> <strong>Medical</strong> s.r.o.<br />

Všetky práva sú vyhradené. Žiadna časť<br />

tohto mesačníka sa nemôže rozširovať,<br />

reprodukovať či iným spôsobom používať,<br />

iba so súhlasom vydavateľa.<br />

Uzávierka:<br />

Redakčná uzávierka tohto čísla: 21. 5. 2008.<br />

Redakčná uzávierka nasledujúceho čísla:<br />

31. 7. 2008.<br />

Ďakujeme všetkým, ktorí sa podieľali na<br />

príprave tohto vydania.<br />

30

Columbus<br />

Systém totální náhrady kolenního kloubu<br />

s možností MIOS a navigace<br />

Aesculap Orthopaedics<br />

Pro více informací volejte prosím naše Zákaznické centrum na tel. +420-271 091 333 nebo kontaktujte naše obchodní zástupce.<br />

Pre viac informácií volajte prosím bezplatnú linku pre SR 0800 155 440 alebo sa skontaktujte s naším obchodným zástupcom.

Plasmacup ® delta<br />

Pressfitová jamka s kontaktem keramika/keramika<br />

Aesculap Orthopaedics<br />

44<br />

46<br />

48<br />

Plasmacup® delta vormontier<br />

50<br />

52<br />

Plasmacup® delta modular<br />

54<br />

56<br />

58<br />

Plasmacup® SC<br />

60<br />

Nová generace keramických hlaviček a vložek Plasmacup® delta<br />

(Al2O3 se zirkonovou matrix)<br />

Větší pevnost, příznivější otěrové vlastnosti<br />

Hlavičky S, M, L, XL<br />

Vložky a hlavičky ø 32 a 36 mm<br />

Navigační podpora implantace jamky i dříku (BiContact®, Excia®, Metha®)<br />

systémem OrthoPilot® THA 3.0<br />

62 bis 68<br />

Pro více informací volejte prosím naše Zákaznické centrum na tel. +420-271 091 333 nebo kontaktujte naše obchodní zástupce.<br />

Pre viac informácií volajte prosím bezplatnú linku pre SR 0800 155 440 alebo sa skontaktujte s naším obchodným zástupcom.

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!